Soft skills neboli jemné dovednosti. Pouhé vzdělání a praxe už dnes nestačí!

Ačkoli pojem „soft skills“ existuje už řadu let, v českém pracovním prostředí
se začal používat vlastně teprve nedávno. Tyto jemné nebo měkké dovednosti zahrnují především osobnostní charakteristiky vhodné k určitým činnostem. Jinými slovy: nejde jen o to, co umíte, ale také o to, jak to umíte prezentovat. Tak například vystudovaný právník (s veškerou odbornou kvalifikací) ještě nemusí být dobrý právník, a už vůbec ne úspěšný, když mu chybí některé pro právníka potřebné dovednosti – třeba je špatný řečník.

„Empatie, emoční inteligence, komunikační a prezentační schopnosti, schopnost spolupráce s druhými lidmi, umění time managementu nebo schopnost řešit problémy a konflikty se řadí mezi soft skills, bez kterých se dnes neobejde nejen žádný manažer, ale často ani specialista. V dnešní době hrají tyto dovednosti významnou roli v každé profesi a není divu, že je personalisté vyžadují,“ říká personalistka a psycholožka Dagmar Suissa ze společnosti LMC, provozovatele portálů Jobs.cz a Práce.cz. Soft skills by se neoficiálně daly rozdělit na obecné, které ocení každý zaměstnavatel víceméně v každé profesi, a na specifické, které se hodí pro konkrétní pozice.

Jak soft skills získat?

Měkké dovednosti vycházejí především z osobnostních a charakterových vlastností každého člověka. Částečně jsou nám tedy dány, částečně se však dají rozvíjet. Samozřejmě pokud jste založením introvertní osobnost, komunikativního extroverta, a tudíž excelentního řečníka z vás neudělá žádný seminář ani sebelepší lektor.

Zase ale můžete mít pro zaměstnavatele jiné důležité vlastnosti: třeba organizační schopnosti nebo vysokou míru kreativity. Ačkoli hledání práce není vysloveně nutné přizpůsobovat tomu, jakými soft skills disponujete, pokud jsou ty vaše vhodné pro pozici, o niž se ucházíte, máte větší šanci uspět. „Ale ani posun do oblasti, kvůli které se budete muset naučit pro vás dosud nezvyklým dovednostem nebo v jistém smyslu překonat sami sebe, není nutné předem vzdávat – jen je třeba dobře zvážit míru potřebných změn,“ říká Dagmar Suissa a pokračuje: „Osobně zastávám názor, že pokud budete mít jasný cíl, můžete tvrdou prací dosáhnout i zdánlivě nemožného. Půjde ale o dlouhou a těžkou cestu, a tak jestliže o takové změně uvažujete, měli byste se poradit s psychologem nebo koučem – pravděpodobně půjde o celkovou změnu vašeho chování, nejen v práci, ale i v osobním životě.“

A jak je prezentovat?

Začít můžete už v životopise, kam uvedete všechny dovednosti, které považujete za silné a které vám byly užitečné ve vaší dosavadní kariéře. Dagmar Suissa doporučuje v životopise vyjmenovat nejen dosavadní praxi, ale i jiné aktivity, jež se týkají především komunikace a spolupráce, přestože s profesí souvisejí jen velmi málo. „Pokud například ve volném čase vedete turistický kroužek, mateřské centrum nebo organizujete hasičské bály, rozhodně při tom soft skills využíváte a personalista by se o tom měl dozvědět.“ Odhalit soft skills na pracovním pohovoru není jednoduché, ale ani nemožné. Personalisté k tomu v současnosti využívají různé techniky. Jednou z nich je takzvaný behaviorální pohovor, během něhož přesně cílenými otázkami dokážou doslova „vystopovat“ váš přístup k řešení úkolů a problémů na základě už prožitých událostí.

Podrobně rozebírají konkrétní situace, úkoly, činnosti a výstupy. „Dokážou přitom odhalit v podstatě všechny nekonzistence, smyšlenky, sebestylizaci, fabulaci a podobně,“ upozorňuje odbornice a varuje tím před vytvářením „ideálních“ životopisů.

Velké firmy si soft skills uchazečů ověřují většinou během speciální části přijímacího řízení nazývané assessment centrum. Tyto akce bývají celodenní (někdy i vícedenní) a obvykle probíhají mimo firmu. „Při řešení modelových situací a pomocí testů je během nich možné rozpoznat u uchazečů kromě vhodnosti pro danou pozici i úroveň konkrétních měkkých dovedností,“ uzavírá Dagmar Suissa.

Jemné dovednosti v praxi

ZVYŠOVÁNÍ KVALIFIKACE

Co to je a k čemu to je? Mnoho lidí má pocit, že jednou skončí školu a tím je dobojováno – už se nikdy nebudou muset nic učit. Omyl! Dalšímu vzdělání se dnes nevyhnete, a i kdyby vás šéf nenutil, je pro vaše vlastní dobro důležité doplňovat si minimálně znalosti o novinkách v oboru. Proč? Protože jinak se může stát, že až se ve firmě bude povyšovat, předběhne vás kolega o dvě generace mladší a podstatně méně zkušenější, nicméně ochotný učit se nové věci.

Jak se testuje? Nemusí se testovat, to zásadní je vidět už z životopisu, další se pak projeví na pohovoru. „Není to oblast, které bych při interview věnoval speciální pozornost, protože ochota učit se prostupuje zkrátka vším. Nemusím klást speciální otázky, stačí soustředit se na odpovědi kandidáta a zapojit vlastní intuici ve smyslu – působí tento člověk jako ochotný učit se, hladoví po zkušenostech, zajímají ho novinky… a tak podobně,“ vysvětluje Matthew Hynes z Microsoftu.

Jak ji rozvíjet? Školení je dnes všude plno. Matthew Hynes doporučuje zaměřit se na to, co se dotýká vaší aktuální práce nebo vaší vysněné pozice. „Nejdůležitější je, aby vás učení bavilo,“ říká a dodává: „Nezahlťte sami sebe přílišným množstvím kurzů. Dopřejte si čas o informacích přemýšlet a také čas pro sebe, který vůbec nesouvisí s prací.“ Ideálním řešením je vybrat si jeden kurz pro rozvíjení obecných a jeden kurz pro rozvíjení specifických dovedností souvisejících s vaší aktuální pozicí.

EMPATIE

Co to je a k čemu to je? Empatie neboli vcítění označuje schopnost porozumění emocím a motivům druhého člověka. Každý vnímáme svět jinak a mnoho lidí má často problém pochopit, proč druhý reagoval, jak reagoval. Důležité u empatie je oprostit se od vlastních hodnot, pocitů, názorů, předsudků a podívat se na situaci právě z pohledu druhého člověka.

A proč je důležitá? Denně se v práci dostáváme do situací, kdy musíme komunikovat se šéfem, kolegy, zákazníky, často o nepříjemných věcech. Je důležité vědět, jak se chovat, abychom dospěli k cíli pokud možno bez negativních emocí.

Jak se testuje? Ve Vodafonu využívají opět psychologické testy i assessment centra. Jakříká Daniela Hylmarová, poznají tak chování kandidáta v modelových situacích, například ve stresu, ve skupině nebo ve vztahu k zákazníkovi. „Empatie se u uchazečů projevuje také při skupinových aktivitách. Tady hraje roli jejich schopnost řešit situaci, naslouchat a přizpůsobit se. Zajímá nás, jak uchazeč vychází vstříc ostatním a jak na ně reaguje,“ dodává.

Jak ji rozvíjet? „Pro zvýšení empatie doporučuji nastudovat typologii osobnosti, abychom rozuměli chování jednotlivců. To pomáhá při standardní komunikaci, motivaci nebo vedení,“ říká Daniela Hylmarová. Užitečné je rovněž požádat o zpětnou vazbu kolegy. Ve Vodafonu mohou zaměstnanci k rozvíjení soft skills využít i mentoring neboli oslovit osobu, která má v dané oblasti největší zkušenosti.

SEBEREFLEXE

Co to je a k čemu to je? Sebereflexe je velmi užitečná schopnost přemýšlet o sobě a o svém jednání, vnímat své činy, zpětně je analyzovat a především se z nich učit. Jedná se vlastně o jakousi formu komunikaci se sebou samým, sebeuvědomování, a tedy rozvíjení vlastní osobnosti tak, abychom například v práci byli schopní prezentovat nejen sami sebe, ale zároveň ochotni poslechnout si názory druhých a nacházet kompromisy tam, kde je právě potřeba.

Jak se testuje? Půjdete-li na pracovní pohovor například do společnosti Microsoft, čeká vás takzvaný behaviorální pohovor a řada otázek o vaší kariérní minulosti. „Často se ptáme na úkoly, které uchazeč řešil, jak postupoval, co se o sobě naučil a co by případně udělal dnes jinak. Pokud odpoví, že vůbec nic, je to pro mě signál, že schopnost sebereflexe je u něj jenom velmi malá,“ říká Matthew Hynes, recruitment manažer ze společnosti Microsoft.

Jak ji rozvíjet? Matthew Hynes navrhuje založit si cosi jako deník, do něhož si budete průběžně (i během dne) zaznamenávat postřehy o sobě samém – jak a proč jste jednali v té které situaci a jestli máte tendenci v situacích podobných své chování opakovat nebo naopak jednat úplně jinak. „Důsledně žádejte zpětnou vazbu od kolegů i nadřízených a reagujte na ni,“ dodává odborník. Nejdůležitější částí sebereflexe je ujasnit si, co chcete příště udělat jinak.