Práce na černo se netrestá

Nezaměstnaní, kteří pracují na černo, se nemusí bát ani pokut, ani ztráty sociálních dávek. Zůstat oficiálně nezaměstnaný a přesto si vydělávat prací, se prostě v Česku vyplatí. Lidem i firmám.

Pětatřicetiletý Petr z Mostu se nechává na černo zaměstnávat v restauracích jako číšník. Je už dva roky bez práce, ale nabídky zaměstnání z úřadu práce mu zajímavé nepřipadají. Místo současných zhruba šesti tisíc korun sociálních dávek by prý v čistém vyjádření dostal jen o málo více. Mohl by jako vyučený elektrikář nastoupit do některé z továren na Lounsku či Chomutovsku, ale dojíždět se mu nechce. „Mám takhle víc peněz, než kdybych někde nádeničil. A mám i víc volného času,“ tvrdí. Podobně jako on se živí tisíce lidí. V místech s vysokou nezaměstnaností je podle samotných nezaměstnaných práce na černo jedinou možností, jak mít více peněz než při práci za plat, který jen o málo převyšuje minimální mzdu.

Hlavní výhodou práce na černo je pro nezaměstnané skutečnost, že na takový kontrakt může doplatit jen hlupák. „Za nelegální práci takového člověka vyřadíme z evidence a můžeme mu dát pokutu až deset tisíc korun. Jenže pokud mu neprokážeme porušení povinností vůči úřadu práce, může se už druhý den zase do evidence přihlásit. Namísto sociálních dávek pak dostane podporu v nezaměstnanosti a k ní dávky, na něž má nárok,“ vysvětluje Veronika Kubalová z právního oddělení Úřadu práce v Mostě. Pokut se na černo zaměstnaní lidé bát nemusí. Sice by mohli zaplatit až deset tisíc korun, ale úřady práce je v podstatě nedávají. „Jen těžko bychom je z těch lidí asi dostávali,“ tvrdí Kubalová. Pokuty dostávají jen zaměstnavatelé.

Co důležitého nás čeká v roce 2007?

Odpovědi naleznete v našem novém speciálu Peníze 2007: co nás čeká a kolik to bude stát. V sérii článků vás seznámíme se všemi významnými změnami, které nás letos čekají a pomůžeme vám je co nejlépe využít.

Rok 2007 je časem převratných změn hlavně v sociální síti, kde došlo např. k významné úpravě při konstrukci životního minima. Věnovat se budeme ale také daním, cenám energií či deregulaci. V neposlední řadě vám poradíme jak v novém roce investovat.

Podle Zákona o zaměstnanosti není vyřazení z evidence úřadu práce kvůli nelegálnímu zaměstnání důvodem pro další úřední postih. Trestat lze jen toho, kdo je zaměstnaný na pracovní smlouvu, ale přesto úřadu tvrdí, že práci nemá. Uzavření pracovní smlouvy musí každý člověk vedený v seznamu pracovního úřadu nahlásit den dopředu. Pokud to neudělá, maří jeho práci. Podle zákona je na šest měsíců vyřazen z evidence a přijde o všechny dávky státní sociální podpory. Jejich příjem je totiž podmíněný evidencí na úřadě práce. O pomoc pak může žádat už jen obecní úřad či radnici.

“Jinými slovy, pokud člověk přizná, že pracuje na černo, vlastně se mu nemůže nic stát a nepřijde ani o korunu,“ doplňuje Kubalová. Ani ona, ani další lidé z odboru kontroly pracovního úřadu si ale nemyslí, že by kontroly byly úplně zbytečné. Občas se stává, že firma se zaměstnancem podepíše antedatovanou smlouvu, kterou pak doručí úředníkům. Bývalý nezaměstnaný pak už jen riskuje, že bude muset vrátit sociální dávky za dobu, kdy, byť ještě na černo, pracoval.

Podle Štěpána Černouška z ministerstva práce a sociálních věcí pracují lidé nejčastěji na černo v restauracích a na stavbách. To potvrzují i úředníci z Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Počet lidí pracujících na černo podle jejich údajů roste. „Za letošní první čtvrtletí jsme zjistili 21 takových případů. Ve stejném období loňského roku jich bylo 12,“ říká Eva Bartoňová z Úřadu práce v Ostravě. Jenom v Mostě, kde je největší nezaměstnanost v zemi, vyřadili od začátku roku z evidence pro nelegální práci osmnáct lidí a o osudu dalších se rozhoduje. Díru v zákoně, kvůli níž nelze efektivně trestat práci na černo, kritizují profesní organizace malých a středních podnikatelů i Hospodářská komora ČR. Návrh novely zákona o zaměstnanosti je ale na samém počátku své poutě Parlamentem. Je tak jen malá šance, že by změny začaly platit ještě letos.

Firmy, u kterých kontroloři najdou lidi pracující na černo, mohou dostat až dvoumilionovou pokutu. Ta je však při zjištění prvního prohřešku podstatně nižší. Malá firma může dostat desetitisícový trest, velký podnik padesátitisícový. Větším firmám se však podle slov jejich personalistů takové riziko nevyplatí. Nechtějí riskovat ztrátu dobré pověsti.

Majitelé některých malých firem však uvažují jinak. Na černo lidé pracují v různých večerkách a hernách. Hrozbu desetitisícové pokuty takovým podnikatelům kompenzuje fakt, že takovou částku lze za člověka bez pracovní smlouvy ušetřit za dva až tři měsíce.

Autor: Milan K. Osvaaq
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz