Profesionální koučka Tereza Marie Dočkalová: Každá situace má řešení

Když jsme se spolu poprvé setkaly vyprávěla jste mi, že Vám jako dítěti ve škole učitelé zrovna nefandili, dokonce zakazovali sport. Proč a jak jste se přes to přenesla?

Nešlo jen o sport, jednalo se o čtení a vlastně jakýkoli druh bezpečného pohybu. Protože jsem měla zrakovou vadu, ke které kromě mnoha dioptrií patřilo také dvojité vidění. Moje tehdejší učitelka, myslím, že to bylo ve druhé třídě, navrhla, že by bylo lepší, kdybych chodila do zvláštní školy kvůli omezením, které způsobovala moje vada. Doma jsem se kvůli tomu rozbrečela, nechtěla jsem tam chodit.

Měla jsem štěstí, moje silná babička řekla: Nebudeš! Zajistila potřebná psychologická vyšetření, která prokázala, že rozhodnutí tehdy ještě soudružky učitelky je neopodstatněné a povedlo se. Čtení a způsob, jak číst stejně rychle jako ostatní děti, jsme s babičkou natrénovaly, dokonce si vybavuji, jak jsem se bála jezdit na kole, lyžovat a dělat všechny sporty. Dnes je dělám běžně, své oči jsem vytrénovala tak, že dokonce hraju tenis. Sice jen pro radost, ale za to pravou i levou rukou.

Když se nad tím zamyslím, tak jsem si dětsky vydupala to, co jsem chtěla. Později, když jsem začala koketovat s koučováním, jsem měla o to přirozenější touhu sdílet se všemi to, co funguje, prostě neřešit, co říká autorita v bílém plášti, ale být jen sama sebou. Dnes mám místo neprůstřelných prizmatických skel na každém oku jednu dioptrii, pracuji ve vlastní firmě a užívám si plnohodnotný život a podle mne nejvíc kvůli zvyku, který jsem si osvojila od malička, což je: neposlouchat autority. V koučování naslouchám a zvídavě kladu otázky.

Jak jste začínala podnikat?

Ve své vizi už někdy kolem šestého roku. Jela jsem se svou babičkou vlakem a popisovala jsem, jak moc dobře se budu mít, až budu velká. Díky velké duši a toleranci mé babičky, která mé snění brala s nadhledem, jsem takhle snila často.

V 17 jsem s pořádným bouchnutím odešla z domu, protože jsem nechtěla poslouchat. Neměla jsem dokončenou střední školu, ale už jsem byla připravená na to být dospělá. Dostudovala jsem při zaměstnání, celou řadu škol a kurzů, které mám, jsem studovala formou samo financování.

Někdy jsem měla i tři zaměstnání, abych byla schopná všechna svá studia zaplatit. Za své podnikatelské schopnosti jsem vděčná kromě genů, také své první obchodnické zkušenosti jako Avon Lady. Koupila jsem si modrou brašnu, která vypadala jak žebradlo. Z kosmetiky jsem znala jen Niveu a to bylo všechno. Líbil se mi obchodní servis, který firma nabízela. Cítila jsem, že dělám něco hodně výjimečného, když každé ženě jednotlivě předvádím to, čemu sama věřím. Vlastně jsem nikdy ostře neprodávala, jen jsem mluvila o tom, co mne bavilo. A to dělám stále.

Jaké pracovní pozice jste vyzkoušela?

Začátek byla zmiňovaná kosmetika, pak práce ve finančnictví, pracovala jsem v zahraničí v několika nadnárodních společnostech, vždycky na manažerských či obchodních pozicích a vždycky jsem to brala jako hru. Ráda si povídám s lidmi o tom, co se mi líbí a co oni potřebují, pak vlastně nejde o žádnou práci ani stres, užívám si, co mne baví. To je moje filozofie, materiální ocenění tam samozřejmě patří.

Říkala jste si někdy v začátcích podnikání „tohle nevyjde“?

Ano, musím dát za pravdu těm, kteří říkají, že než se stali úspěšnými, měli za sebou i projekty, které nevyšly. Tvrdím, že jsem zaplatila školné za to, co Vás na žádné univerzitě nenaučí.

Díky tomu, že jsem se pohybovala na trhu financí a měla na starosti spekulace na vzestup a pokles měn, jsem se naučila na ztrátu podívat střízlivým úhlem pohledu. Pod kontrolou můžu mít jen určitou část věcí, třeba analýzu a i když ji udělám sebelépe, může se stát, že se trh zachová jinak.

Taky se mi v začátku stalo, že jsem zaplatila jen nejzákladnější výdaje a vše ostatní muselo počkat. Než jsem začala podnikat, byla jsem zvyklá na svůj pravidelný měsíční dost vysoký příjem, takže to byla zajímavá zkouška. Vždycky, když jdu do něčeho nového, třeba tvořím nový produkt nebo strategii, tak si vzpomenu na svou babičku a vybavím si, co všechno už se mi povedlo jen proto, že jsem si dětsky dupla. A tak si doma, když mne nikdo nevidí, prostě si dupnu a jde to.

Vždycky to u vás funguje?

Dá se to tak říct. V prvním roce jsem prohlásila, že kdybych věděla, co mne čeká tak se raději stanu ženou v domácnosti. Pak jsem si ale vybavila, jaký by mne čekal příběh, až budu nárokovat někde důchod a trpělivost s vytrvalostí se objevily. Na to, co by mne čekalo, kdybych v začátcích podnikání nebyla trpělivá, se dívám ráda, je to dobrý zdroj jak tvořit to co chci.

Proč jste z převážně obchodních pozicí přešla právě na koučink?

Koučink a jeho studium jsem měla v začátku jako rozvojový nástroj pro sebe, jako manažerku. Bylo to v době, kdy jsem začala pociťovat, že mi klesá výkonnost a koučink byl novinka.

Když jsem si uvědomila, že problém s výkonností není nikde jinde než v tom, že už mne nebaví to, co dělám, a poskládala jsem si svůj životní příběh, napadlo mne, že když jsem se od mala dokázala prosadit ve všech situacích, které jsem stručně popsala, mohlo by být zajímavé napojit se na tuto zkušenost a učit to, co vlastně odmalička používají ti, kteří hledají odpovědi na otázky jak. No a bylo rozhodnuto. Opustila jsem své teplé místečko a šla do risku. Vlastně jsem si koučováním chtěla vydělávat jen tak „aby bylo na kávu“, pak se moje vize začala rozšiřovat až k založení vlastní školy koučování.

Co Vás pohání, když řešíte těžkou situaci a hledáte řešení?

Myšlenka že když je tu situace, tak je tu i řešení, jen ho vidět.

Máte kolem sebe tým, bylo těžké ho dát dohromady?

Úzce spolupracuji s 10 lidmi a vytipovat ty správné, si vyžádalo svou investici. Přirovnám tým k hodinovému strojku: Hodinky tikají a jdou samočinně, když do sebe jednotlivá kolečka zapadají a stejné je to i s výběrem lidí. Zrovna mám čerstvou zkušenost, že je někdo, kdo má schopnosti, a opravdu „umí“, ale prostě něco v tom člověku s týmem nerezonuje a tak se musí najít ten, kdo rezonuje. V posledním roce funguje moje firma na bázi rozvoje ženské energie, jediný muž v týmu je IT servis a dost si to užíváme.