Rodinný stav: registrované partnerství

Kdy např. vůči sobě mají vyživovací povinnost i po „rozvodu“? Za jakých okolností jim může být svěřeno do péče dítě? Jak se posuzuje nárok na mateřskou a další sociální dávky? V čem úprava mění oblast nájemního bydlení? Otázek je spousta, na mnohé právě teď odpovíme.

Česká republika se přiřadila k dalším zemím, které uzákonily možnost uzavírání partnerských svazků pro lidi stejného pohlaví. Cesta vzniku tohoto zákona nebyla příliš jednoduchá, v uplynulých letech se jím sněmovna zabývala několikrát, a až pátý pokus o jeho schválení vyšel. Poslanci pak ještě nejtěsnější možnou většinou, 101 hlasem, přehlasovali veto prezidenta a zákon o registrovaném partnerství je na světě.

Zákon byl vyhlášen 3. 4. 2006 ve Sbírce zákonů v částce 38 pod číslem 115/2006 Sb., naleznete jej zde. A i když se čeká ještě na jeho prováděcí předpis, který jej v mnohém upřesní či doplní, můžeme vás již dnes seznámit s některými ustanoveními, které zákon přináší.

Jak se bude registrované partnerství uzavírat?
Zákon o registrovaném partnerství vstoupí v platnost 1. července 2006. Od tohoto data tedy budou homosexuálové moci uzavírat partnerské svazky. Důležitou podmínkou je, že alespoň jeden z partnerů musí mít státní občanství ČR. Naše země se tak nestane útočištěm cizinců, kteří by chtěli možnosti „zaregistrování se“ využít, když u nich doma to možné není. Do partnerství bude moci vstoupit „svéprávná“ osoba starší 18 let, která nežije v manželství nebo jiném registrovaném partnerství.

Registrované partnerství se bude uzavírat formou prohlášení učiněného osobně před matričním úřadem. Před kterými matrikami to bude konkrétně ještě doplní prováděcí předpis. Tyto pověřené matriky pak samy určí, kde budou tato prohlášení přijímat. Zřejmě lze tedy očekávat určitou slavnostnost, ne nepodobnou uzavírání sňatků.

Tak jako matriky vedou knihu manželství, do které se zapisují všechny sňatky uzavřené konkrétním matričním úřadem, bude existovat i kniha registrovaného partnerství, kde se budou zaznamenávat vzniklá partnerství gayů a lesbiček.

Práva a povinnosti registrovaných partnerů
Partneři mají v partnerství stejné povinnosti a stejná práva. Obdobně jako manželé, společně hospodaří s finančními prostředky, jsou oprávněni se zastupovat v běžných záležitostech apod. Pokud se nedohodnou o podstatných věcech, rozhodne o tom, na návrh některého z nich, soud.

Také mají vzájemnou vyživovací povinnost stejně jako manželé, viz článek Alimenty: jak vyživovat současnou a jak bývalou manželku či matku mého dítěte. Když ji nebudou plnit dobrovolně, mohou se stanovení výživného domáhat u soudu, tak aby jejich životní úroveň byla stejná.

Zajímavé je, že zákon přímo zakazuje, aby se některý z registrovaných partnerů stal osvojitelem dítěte, ale nebrání svěření jeho vlastního dítěte do jeho výchovy. Ovšem stanoví mu povinnost chránit řádný vývoj a výchovu dítěte. Co se pod tímto termínem skrývá, zákon neupřesňuje. Něco bližšího snad brzy stanoví prováděcí předpis. Nepochybně má tato povinnost ale vztah jak k materiální, tak k sociální stránce výchovy. Tedy že skutečnost, že dítě vyrůstá v homosexuální rodině, jej nikterak nepříznivě neovlivní. To nepochybně vychází z faktu, že společnost nadále chce, aby se děti v drtivé většině případů vychovávaly v heterosexuálních rodinách. Partner, který je rodičem, má povinnosti stejné jako “klasičtí“ rodiče podle zákona o rodině: povinnost zajistit péči o zdraví a o tělesný, rozumový, citový a mravní vývoj dítě, spravovat jeho majetek apod. 

Když tedy jeden z partnerů pečuje o dítě, podílí se na výchově dítěte i druhý partner. I ten má povinnost zajistit řádný vývoj a výchovu dítěte.

Jak se dále partnerství projeví v životě registrovaných partnerů?
Tak například se „partnerství“ zapisuje do občanského průkazu na místo rodinného stavu. Partneři jsou zahrnuti do skupiny blízkých osob pro nejrůznější účely např. trestního zákona či občanského zákoníku.

Občanský zákoník také nově upravuje i vztah k nájemnímu bytu v registrovaném partnerství. A to tak, že partner má po dobu trvání registrovaného partnerství právo užívat byt, který je v nájmu druhého partnera. Ovšem narozdíl od manželství zde nevzniká uzavřením partnerství automaticky společný nájem bytu. V případě zrušení partnerství se proto ten z partnerů, který není nájemcem bytu, musí vystěhovat. (V případě manželství vzniká tzv. společný nájem bytu manžely, který automaticky rozpadem manželství nezaniká. Buď se rozvedení manželé sami dohodnou, komu byt „připadne“, nebo musí rozhodnout soud, na koho nájem bytu přejde a kdo se bude muset z bytu vystěhovat.)

Život v partnerství má také vliv na status „osamělosti“ pro nárok na některé dávky, např. na peněžitou pomoc v mateřství. Pro nárok na sociální dávky se partneři posuzují společně, obdobně jako manželé. „Registrovaná“ matka tak např. nemá nárok na delší mateřskou. Více se o současné výši peněžité pomoci v mateřství dočtete v článku Sociální dávky plné změn: předvolební pomoc rodinám s dětmi.

Novelizace zákona o zdraví lidu zajistí partnerům právo na získání informací od lékaře o zdravotním stavu partnera.

Jak registrované partnerství zanikne a kdy trvá vyživovací povinnost?
Pro zánik registrovaného partnerství také platí ustanovení podobná těm, která platí i v případě manželství. Partnerství zaniká smrtí jednoho z partnerů, ale také soudním zrušením. Soud o zrušení partnerství rozhodne na návrh na jedno z partnerů, pokud tento prokáže, že partnerský vztah již fakticky netrvá. Pokud se k návrhu připojí i druhý partner, soud již dále nezkoumá trvání partnerského vztahu a rozhodne o jeho zrušení.

Když dojde ke zrušení partnerského soužití, může ten z bývalých partnerů, který není schopen se sám živit, žádat od druhého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se dobrovolně, rozhodne na návrh některého z nich soud. Přitom platí, že tomu z partnerů, který se na rozvratu vztahu nepodílel a jemuž byla rozpadem partnerství způsobena závažná újma, může být soudem přiznáno výživné až ve výši vyživovací povinnosti za trvání partnerství (tj. výživné odpovídající stejné životní úrovni). Výživné ovšem nelze přiznat, pokud by to bylo v rozporu s dobrými mravy. Toto ustanovení je stejné jako v případě rozvodu manželů, viz článek Alimenty: jak vyživovat současnou a jak bývalou manželku či matku mého dítěte.

Postupně jsem probrali některé důležité otázky, které zákon o registrovaném partnerství řeší. Je jisté, že při jeho uvedení do praxe se vyskytne řada dalších problémů, které bude nutné postupně řešit, než se zákon „zaběhne“ a stane běžnou realitou. Každopádně již dnes je jasné, že naše republika učinila další významný krok v demokracii směrem k zrovnoprávnění i těch méně početných skupin obyvatel.

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz