Sebevědomí v praxi - praktické tipy

Existují ovšem způsoby, jak vypadat sebevědomě, i když máme v těle malé rozpory. A hlavně je výhodné umět sebevědomí použít či využít. Poradíme vám pár tipů, jak sebevědomě vyzrát nejen nad okolím, ale také nad sebou samým.

Umění naslouchat

Lepší je zkrátka někdy naslouchat než mluvit, uděláte méně chyb ve vlastním projevu a navíc působíte opravdu sebevědomě už tím, že nasloucháním také dáváte najevo, že všemu rozumíte.

Všude najdete spoustu těch, kteří hledají „naslouchače“, lidé rádi mluví sami o sobě. Dbejte tedy na to, abyste volily spíše otázky, které toho druhého dovedou k hovoru o sobě a budete královny konverzace a sebevědomé. Že to může být někdy skutečná nuda? To ano, ale dá se přežít, když budete vy ta, co je nad věcí. Jak takové otázky vypadají?

Můžete se zmínit o tom, co se děje kolem vás a otočit to do otázky jako například: „Nikdy jsem v téhle restauraci nebyla, vy ano?“, „Dnešek bude zrcadlem úspěchu, co myslíte?“ nebo „Dnes je krásný večer, nezdá se vám?“ Samozřejmě nemusíte pálit jednu otázku za druhou, bez ohledu na to, jak plyne řeč. To by pak byl výslech ne konverzace. A nezapomeňte dávat najevo, že posloucháte, přikyvováním, mimikou, lehkým souhlasem nebo zopakováním přijaté informace.

Umění odpovídat

Abychom při jakémkoliv hovoru vypadaly sebevědomě, musíme také umět odpovídat. Rozhodně sebejistě nevypadá, když na otázku „Jak se Vám dnes daří?“ odpovíte „Ále, jde to.“ Taková odpověď působí pak na okolí spíše jako sedativum. Zabijákem konverzace a nepřítelem udržení si tváře, je také odpověď „nic“: „Co dnes budeš dělat?“ – „Nic.“, „Co bylo v práci?“ – „Nic.“, „Tak co pořád děláš?“ – „Celkem nic.“, „Nestalo se něco?“ – „Ne nic.“

Když se budete lidí ptát, jak se mají, musíte být připraveni odpovědět na tutéž otázku vy jim. Neodpovídejte tedy jedním slovem, ani krátce a stručně. Lepší než „Jsem účetní“ je říci „Jsem účetní, ale vždycky mě to táhlo k umění. A co vy?“ Podobná informace, která obsahuje nějakou osobní informaci o vás, vytváří vztah a zároveň vrací míček na druhou stranu hřiště.

Když se vás někdo zeptá, kde bydlíte, neříkejte jen: „Na Vinohradech.“ Chytřejší a důvtipnější je odpovědět: „Na Vinohradech. Je to sice daleko od nádraží, ale zato blízko k jedné malé kavárničce, kde mají výbornou italskou kávu.“ Tak se zmíníte o nádraží, kavárničce i kávě, a to jsou skvělé záchytné body pro sebevědomou konverzaci.

Umění řeči těla

Když je na vás vidět, že máte dobrou náladu a jste v pohodě, přitahuje to nejen pohledy ostatních, ale také vám se bude lépe dýchat, proto používejte pozitivní řeč těla. Jak bychom měly ovládnout své tělo, abychom vypadaly sebejistě, i když se zatím tak moc necítíme?

Usmívejte se a udržujte oční kontakt. Výraz ve vašem obličeji lidé vidí dříve, než si všimnou, co máte na sobě, jaký máte účes atd. A nezapomínejte na to, že když se usmíváte, probíhají ve vašem mozku změny, které způsobují, že se cítíte šťastněji, i když si to zpočátku neuvědomujete.

Kontrolujte svůj postoj a gestikulaci. Když máte skleslá ramena a ruce zkřížené na prsou, vysíláte tím ostatním zprávu, že s nikým nechcete mluvit ani nic dalšího. Stůjte vzpřímeně s hlavou vzhůru. Snažte se nedělat prudké a nemotorné pohyby. I když někdy vás trocha té nestability zase může zvednout ze židle, záleží na situaci
.

Umění vlastního charisma

Je dobré kontrolovat svůj vzhled a skrývat počáteční rozpaky. Ale rozhodně nepředstírejte, buďte takové, jaké jste.

Součástí sebedůvěry ve společnosti je také upřímnost, zvláště máte-li říci, v čem jste a nejste dobří. Když se vás někdo zeptá na váš oblíbený fotbalový tým, film, muzikál, román nebo něco jiného, odpovězte upřímně. Klidně přiznejte, že o dané věci nic nevíte, a buď dejte najevo zájem dovědět se to, nebo změňte téma. Mluvte o tom, v čem se opravdu dobře vyznáte, nechte promluvit své osobní kouzlo.

Umění soustředění

Jste-li nervózní, stává se, že se více než na to, co se děje kolem vás, soustředíte na dění ve vaší mysli. Kritický vnitřní hlas vás rozptyluje tam, kde byste měly poslouchat, co říkají lidé kolem vás. Zkuste se však soustředit na momentální prožitek. V podstatě jde o to vybrat si, na co se chceme soustředit. Jistě to tak stejně už někdy děláte.

Když jste v práci a kolem vás mluví lidé, musíte se zaměřit buď na slova, která kolem vás padnou, nebo na věci, co máte udělat. Poslouchejte, co vám lidé povídají, a zaměřte se na skutečnosti, co dělají. Nesnažte se nijak hodnotit sebe ani to, co se děje. Hovořte a nepřemýšlejte nad každým slovem, které jste pronesly. Výzkumy stejně ukazují, že lidé zpravidla věnují pozornost jen asi polovině toho, co řeknete. Vaším nejpřísnějším soudcem nejsou ostatní, ale vaše vnitřní „já“.

Umění se popostrčit

Myšlenky posilují sebevědomí, jsou výborným prostředkem, jak si udržet pozitivní postoj těla i mysli. Opakujte si některé výroky, které posílí vaši sebedůvěru. Podle výzkumů u většiny lidí funguje: „Jsem sice nervózní, ale mám své nervy stále pod kontrolou.“, „Umím poslouchat, co druhý říká.“, „Musím se soustředit.“, „Skoro každý je občas nervózní, ale já to dokážu“… apod.

Podpořte pozitivními myšlenkami své vědomí a kontrolujte své tělo, poté dokážete, co potřebujete a především budete vypadat naprosto bezchybně sebevědomě.