Společně zdanit, či spolupracovat?

Podívejme se na výhody a úskalí výpočtu a odvodu daní podle těchto systémů.

Ovlivní totiž i výši důchodů či přídavků na dítě.

Základní informace o společném zdanění manželů, které bude

aktuální při podávání daňového přiznání za rok 2005, jste si již mohli přečíst v

článku Podnikatelé, děti, daně a rok 2005. Dnes se podívejme,

za jakých podmínek je společné zdanění pro manžele výhodnější než spolupráce a

naopak, kdy bychom se této možnosti radši měli vzdát. V čem konkrétně se tyto

systémy odlišují, uvádíme níže v článku, nejprve se věnujme tomu, co je třeba

zvážit a jaká jsou hlavní úskalí těchto forem. Zdánlivě totiž vypadají dost

podobně.

Výše důchodu
Výše důchodu je první

problematickou oblastí. V případě, že je jeden z manželů „v domácnosti“ - tedy s

dítětem starším než čtyři roky - nezapočítává se mu tato doba do důchodu.

Většinou to bývá žena. Pokud se věnuje rodině a dětem, můžou jí po případném

rozvodu zbýt v důchodu jen oči pro pláč. Pokud pracuje a věnuje se zároveň

rodině na úkor vlastní kariéry, bývá její příjem podstatně nižší než manželův.

Má sice odpracované roky, ale podstatně nižší vyměřovací základ pro výpočet

důchodu - tedy i nižší důchod.

Na druhé straně je tato asymetrie nevýhodná i pro manžele

žijící v trvale harmonickém svazku. Důchod, počítaný z vyššího příjmu, je díky

redukčním hranicím pro výpočet důchodu (viz článek Vyplatí se vám státní důchodové pojištění? II.) krácen

v poměru k příjmu více, než důchod z příjmu nižšího. Spolupráce, při níž se

příjmy dělí na poloviny, je tedy zároveň optimální strategií pro získání

nejvyššího součtu důchodu obou manželů.

Příklad:
Manžel má osobní vyměřovací základ pro

výpočet důchodu 35 tisíc, manželka 5 tisíc Kč. Oba mají započítáno 40 let.

Starobní důchod manžela bude 9 488 Kč, manželky 4 400 Kč. Pokud bude manžel část

svého příjmu převádět na spolupracující manželku, a vyměřovací základ obou tak

bude 20 tisíc, budou oba důchody 8 528 Kč. Společně tedy budou mít o 3 168 Kč

měsíčně více než v případě bez spolupráce. Společné zdanění by naproti tomu na

výši jejich důchodů nemělo žádný vliv.
Pokud se vám zdá, že vyměřovací základ 5 000 Kč je nereálně nízký, bylo by dobré připomenout, že minimální vyměřovací základ OSVČ je v letošním roce 4 024 Kč (pojistné 1 192 Kč bez nemocenského pojištění) a značná část OSVČ platí právě toto minimální pojistné. Důchod pod 5 000 Kč se pro tyto lidi může stát tvrdou realitou.

Flexibilní možnost nastavení dělby příjmů u spolupráce
Jakkoli je rozdělení příjmu na polovinu pro účely zdanění

optimální, nemusí to být pro rodinu vždy výhodné. Tento paradox je způsoben

nastavením podmínek pro přiznávání sociálních dávek, zejména přídavků na děti.

Může se totiž stát, že manželé ušetří na daních, ale na přídavcích přijdou o

více, než na daních ušetřili, protože o pár korun překročí rodina „limit“ pro

určitý stupeň přídavků. Tyto limity jsou dány násobkem životního minima rodiny a

jsou ve výši 1,1násobku pro zvýšené přídavky, 1,8 pro základní a 3,0násobku pro

snížené přídavky. I v případě, že pro ně společné zdanění bude přesto výhodné,

může být spolupráce výhodnější - tady je totiž možné rozdělit příjmy podle

potřeby až při podávání daňového přiznání a tím skutečně optimalizovat rodinné

příjmy právě i s ohledem na výši přídavků. (Použijte naši kalkulačku pro výpočet životního minima.)

Příklad:
Manželé se třemi dětmi ve věku 11, 16 a 17

let. Součet příjmů po odpočtu výdajů (základ daně) 364 000 Kč. V případě

společného zdanění činí jejich daň z příjmu 46 640 Kč a na děti získají slevu ve

výši 18 000 Kč (viz článek Podnikatelé, děti, daně a rok 2005). Jejich roční čistý

příjem tedy bude 335 360 Kč.
Životní minimum této rodiny je 185 880 Kč.

Hranice příjmu pro nárok na základní přídavky na děti je 1,8násobek životního

minima, tedy 334 584 Kč. Protože příjmy manželů tento limit o 776 Kč překročily,

budou mít po celý následující rok nárok pouze na snížené přídavky. Základní

přídavky jsou 24 360 Kč, snížené pak poloviční. Celkový roční příjem rodiny tedy

bude 347 540 Kč.
Pokud by místo společného zdanění zvolili formu spolupráce

a rozdělili si příjmy v poměru 35 a 65 %, byla by jejich daň z příjmu 47 635 Kč

a čistý příjem po slevě na děti 334 365 Kč, to znamená pod limitem pro základní

přídavky. Celkový roční příjem rodiny by v tomto případě byl 358 725 Kč. Díky

dani z příjmu vyšší o 995 Kč získají celkově o 11 185 Kč víc.

* Můžete jej uplatnit také v případě, že jeden z manželů
pobírá podporu v nezaměstnanosti, je dlouhodobě nemocný nebo na mateřské
dovolené, tedy v situacích, kdy nemůžete mít žádné vlastní příjmy.

• Jestliže jeden z manželů nemá žádné vlastní příjmy a nemá nárok na
  nemocenskou, na mateřské dávky, ani na podporu v nezaměstnanosti, doba
  společného zdanění se mu nezapočítává do důchodu, ať už starobního nebo
  invalidního. Výjimkou je případ, kdy je na rodičovské dovolené a pečuje tedy o
  dítě do 4 let (o postižené dítě do 18 let) nebo o bezmocnou osobu.
  
• Výše případné podpory v nezaměstnanosti, invalidního důchodu, nemocenských
  dávek (pokud je OSVČ přihlášena k nemocenskému pojištění) je počítána
  pouze z vlastních příjmů, i když pro účely daně z příjmu mají manželé
  vyměřovací základ stejný.
  
• Lze uplatnit odčitatelnou položku na manžela/manželku bez
  vlastních příjmů nebo s příjmy do 38 040 Kč ročně.
  
• Manžel/ka bez vlastních příjmů si musí platit minimální zdravotní
  pojištění (letos 970 Kč měsíčně), pokud nemá dítě do 7 let nebo alespoň
  dvě děti do 15 let. Platit musí rovněž, pokud dítě chodí do jeslí či školky.
  
• Pro daňové účely se sčítají všechny příjmy, tedy i ze
  zaměstnání, z pronájmu atd. Výše daně z příjmu je tedy v případě společného
  zdanění nejnižší možná.
  

|

• Spolupracující manžel/ka je považován/a rovněž za OSVČ,
  tedy za osobu se zdanitelnými příjmy. Má tedy nárok na nemocenské či mateřské
  dávky, také na podporu v nezaměstnanosti, pokud nemá vlastní příjmy a druhý
  manžel svou činnost ukončí.
  
• Spolupracující osoba je povinna platit minimální pojistné
  na zdravotní a sociální pojištění a minimální daň, pokud je
  spolupráce její hlavní činností.
  
• Oběma manželům se doba spolupráce započítává jako odpracovaná do
  důchodu, bez ohledu na věk dětí.
  
• Výše případné podpory v nezaměstnanosti, invalidního důchodu, nemocenských
  dávek (pokud je OSVČ přihlášena k nemocenskému pojištění) je každému z manželů
  počítána z příjmů po rozdělení.
  
  
• Na spolupracujícího manžela je možné převést nanejvýš polovinu
  příjmů ze samostatné činnosti. Z ostatních příjmů nikoli.
  
• Příjmy ze samostatné činnosti si manželé mohou rozdělit v jakémkoli
  poměru podle vlastního uvážení. Nikoli tedy pouze na poloviny, jako u
  společného zdanění. Platí pouze to, že podíl spolupracujícího manžela nesmí být
  vyšší než podíl podnikajícího manžela a nesmí překročit 40 500 Kč za jeden měsíc
  spolupráce.

|

Chtějí-li manželé být spolupracujícími osobami celý rok a pro

spolupracujícího manžela je spolupráce hlavní činností, je třeba se nejpozději

do 8. února zaregistrovat u správy sociálního zabezpečení a do stejného data

zaplatit zálohu na pojistné za leden minimálně ve výši 1 192 Kč. Rovněž je třeba

oznámit zahájení spolupráce zdravotní pojišťovně a zvýšit platbu na zdravotní

pojištění z 970 Kč (pro osoby bez vlastních příjmů) na 1 143 Kč (minimální výše

pro OSVČ).

Výňatek ze zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění v

platném znění týkající se vedlejší a hlavní samostatné výdělečné činnosti

naleznete zde.

Pokud to někdo nestihne v tomto termínu, nejde o žádnou tragédii. Spolupráci

je možné zahájit kdykoli během roku, pouze se snižuje maximální částka, kterou

je na spolupracující osobu možné převést (40 500 Kč za každý měsíc spolupráce).

Naléhavější je ale opak, tedy případ, kdy manželé v minulém

roce byli spolupracujícími osobami, ale pro tento rok dávají přednost společnému

zdanění. Pak je nezbytné ve stejném termínu oznámit ukončení spolupráce. Pokud

tak neučiní spolupracující osoba, pro kterou je spolupráce hlavní činností,

nebude s největší pravděpodobností společné zdanění za tento rok možné. Podle

novely zákona o dani z příjmu se spolupráce a společné zdanění navzájem vylučují

(přičemž zákon neobsahuje bližší upřesnění).

Chybí „rada nad zlato“
Univerzální návod

zda vybrat společné zdanění či spolupráci bohužel neexistuje. Do hry vstupuje

příliš mnoho faktorů - nejen příjmy manželů, ale i jejich zdravotní stav, počet

a věk dětí, plány pro budoucnost a další. V jednom případě může být výhodné, že

při spolupráci jsou nemocensky pojištěni oba manželé (bod pro spolupráci), v

jiném případě mohou být naopak výhodné vyšší nemocenské dávky manžela, který

rodinu živí (bod pro společné zdanění). Jinak je třeba situaci posuzovat v době,

kdy je žena na mateřské dovolené, jinak v době, kdy jsou děti starší než čtyři

roky. Je tedy třeba situaci zvažovat vždy individuálně.

Je skutečně škoda, že zároveň se společným zdaněním manželů

nebyla zavedena možnost společného důchodového pojištění na stejném principu, a

to pro OSVČ i pro zaměstnance. Alespoň touto formou by mohl být zmírněn handicap

matek s dětmi oproti bezdětným ženám a mužům.

Autor: Kateřina Havlíčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz