Zemětřesení v systému dávek sociální péče: bydlení za státní peníze

Protože však tato dávka nepokryje veškeré náklady s bydlením související, zavádí se nově tzv. doplatek na bydlení. Kdo má nárok na peníze od státu v rámci těchto dvou dávek? Jak jsou počítány?

Pokračujeme v seriálu článků věnovaných problematice změn v sociálních dávkách s platností od ledna 2007. V předchozích dílech Zemětřesení v systému dávek sociální péče: životní a existenční minimum a Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí jsme si řekli, co nového nám rok 2007 přinese v oblasti životního a existenčního minima (v prvním zmíněném článku), a podívali se také na některé nové sociální dávky. Právě v jejich výčtu dnes pokračujeme, přečtete si o příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení.

Staronový příspěvek na bydlení: komplikovanější 
Příspěvek na bydlení je dávka, která patří do systému dávek státní sociální podpory již od roku 1996. Od ledna příštího roku se však podstatným způsobem mění: při posuzování nároku na tuto dávku i při výpočtu její výše se bude nově vycházet i z nákladů na bydlení (ne tedy pouze z příjmu žadatele, jak tomu je v současnosti).

Nárok na příspěvek bude mít vlastník nebo nájemce domu nebo bytu, který je v něm současně hlášen k trvalému pobytu, a jeho náklady na bydlení přesahují 0,3násobek (v Praze 0,35násobek) jeho příjmu. Příjem se hodnotí spolu s příjmem společně posuzovaných osob - tj. těch, kteří jsou v domě či bytě také hlášeny k trvalému pobytu.

Za náklady bydlení se považuje:

• u nájemních bytů nájemné a náklady spojené s užíváním bytu,

• u družstevních bytů, či bytů a domů v osobním vlastnictví tyto částky:

K těmto nákladům se pak přičítá ještě částka na náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva (u pevných paliv stanoví zákon pevné částky, které se jako příjem započítávají).

Vzhledem k tomu, že by lidé s vyššími příjmy mohli vydávat na bydlení jakkoliv vysoké částky a přesto by měli na příspěvek nárok, snaží se to zákon omezit zavedením tzv. normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady se budou lišit jak v závislosti na počtu členů domácnosti, tak i na velikosti obce, ve které je občan hlášen k trvalému pobytu.

Již z uvedených podmínek je patrné, že došlo k podstatnému zkomplikování výpočtu příspěvku na bydlení. Zákonodárci však nepochybně chtěli zohledněním i nákladů na bydlení dosáhnout toho, aby se příspěvek dostal skutečně jen k těm potřebným.

Nově zaváděný doplatek na bydlení
Protože příspěvek na bydlení rozhodně nepokryje celou částku nákladů na bydlení, zavádí se do sociální sítě (přesněji mezi dávky pomoci v hmotné nouzi) i nová dávka, tzv. doplatek na bydlení.

Již svých charakterem zařazení mezi dávky pomoci v hmotné nouzi však vypovídá o tom, že je určen pouze osobám ve finanční tísni - tj. těm, kterým byl přiznán příspěvek na živobytí (viz Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí) a zároveň pobírají příspěvek na bydlení.

Pro tento příspěvek platí kromě výše uvedených ještě několik zcela specifických podmínek:

• Nárok má pouze občan, který v místě svého trvalého bydliště skutečně fyzicky bydlí.

• Oproti tomu nárok na dávku nemá nárok občan, který bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, který mu nabídne obec, v níž má trvalý pobyt.

Při samotném výpočtu příspěvku se vychází z odůvodněných nákladů na bydlení, mezi které patří nájemné (až do výše cílového nájemného, tj. maximální částka, kterou stanoví stát), další služby spojené s užíváním bytu a také úhrada nezbytné spotřeby energií - podle toho jak je v místě obvyklá (obvyklou částku u jednotlivých domácností budou sdělovat energetické společnosti).

Jak je vidět, stát se skutečně snaží maximálně ohlídat, aby tyto příspěvky byly poskytovány pouze těm, kteří mají nejen nedostatečný příjem, ale také bydlí v přiměřeném bydlení, příp. se snaží si přiměřené bydlení zajistit. Motivací mají být právě i tyto příspěvky na bydlení, přičemž nemalou roli sehrají obce, ve kterých jsou občané hlášeni k trvalému pobytu - na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi budou muset sdělit, zda občan požádal o přidělení méně nákladného přiměřeného bydlení, zda mu obec takové bydlení skutečně nabídla a zda občan tuto nabídku akceptoval.

Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz