Zemětřesení v systému dávek sociální péče: nemocenská na účet zaměstnavatele
Jakou možnost mají menší podniky, aby pro ně tato úprava neznamenala likvidaci? Jak to bude nově s nemocenskými dávkami od státu? A v čem se zpřísní léčebný režim?
V rámci změn v sociální oblasti, ke kterým dojde od 1. 1. 2007, viz následující sloupek, dojde i k velké změně v oblasti nemocenské. Proč se tato oblast mění? V 1. čtvrtletí roku 2006 uskutečnili zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) celkem asi 64 500 kontrol dodržování léčebného režimu. Při těchto kontrolách vydala ČSSZ 1 212 postihů, kdy sebrala nebo snížila kontrolovaným nemocenské dávky. V dalších 507 případech ukončila pracovní neschopnost jako neodůvodněnou. Právě zneužívání nemocenské je jedním z důvodů, proč vláda přistoupila k celkové reformě systému a k zavedení dále popsaných změn.
| Co přinese do sociální oblasti Nový rok? |
* Zemětřesení v systému dávek sociální péče: životní a existenční minimum
|
Náhrada mzdy
Asi nejkontroverznější změnou je zavedení tzv. náhrady mzdy. Tuto náhradu bude ze svých prostředků zaměstnanci poskytovat zaměstnavatel místo nemocenského po dobu prvních 14 dnů nemoci. Bude náležet jen za dobu, v níž trvá pracovní poměr, nemůže být tedy poskytována až po ukončení pracovního poměru, ani na ni nevznikne nárok z tzv. ochranné lhůty.
Její výše bude první 3 pracovní dny činit 30 % z denního průměrného výdělku, od čtvrtého do 14 dne pak bude 69 % průměrného výdělku. Průměrný výdělek se bude zjišťovat z hrubé mzdy za předcházející kalendářní čtvrtletí (pokud zaměstnání ještě tak dlouho netrvá, bude se vycházet z tohoto čtvrtletí). Zaměstnavatel může dobrovolně poskytnout náhradu mzdy i ve vyšší částce. Náhrada mzdy bude poskytována pouze za pracovní dny.
Zaměstnavatel může v době poskytování náhrady mzdy kdykoliv zkontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje léčebný režim, příp. může dát podnět ke kontrole okresní správě sociálního zabezpečení. Stát tak část své kontrolní činnosti deleguje i na zaměstnavatele.
Nemocenské
Od 15. dne trvající pracovní neschopnosti bude pak zaměstnancům náležet nemocenské. To bude nadále poskytováno za kalendářní dny, tedy i víkend, a jeho výpočet bude obdobný jako je tomu v současné době. Průměrný příjem bude tedy redukován podle redukčních hranic a z něj pak bude nemocenské činit 69 %. Při stanovení průměrného příjmu se bude vycházet z hrubého příjmu za posledních 12 měsíců (pokud zaměstnání tak dlouho trvá, jinak se bude vycházet z příjmu z celkové doby současného zaměstnání). Výše redukčních hranic se bude každým rokem měnit, vláda ji vždy vyhlásí nařízením ve Sbírce zákonů.
Při výkonu několika zaměstnání najednou náleží náhrada mzdy z každého zaměstnání samostatně, ale nemocenské náleží ze všech pojištění pouze jednou.
A co na to zaměstnavatelé?
Se vstupem nového zákona v platnost začnou všichni zaměstnavatelé vyplácet uznaným nemocným náhradu ze mzdy, nemocenské pak budou všem bez rozdílu poskytovat okresní správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatelé budou od svých zaměstnanců přijímat žádosti o nemocenské dávky a budou je OSSZ postupovat.
Je samozřejmé, že pokud stát přesunuje na zaměstnavatele část svých „závazků“, musí jim k tomu vytvořit podmínky tak, aby mohli těmto povinnostem dostát. Proto jim snižuje sazbu nemocenského pojištění, které odvádí za své zaměstnance, ze současných 3,3 % na 1,4 %. Snaží se jim tak kompenzovat náklady, které jim z výplatou náhrady mzdy vzniknou. Otázkou však zůstává, zda bude toto snížení dostatečné. To ukáže až praxe.
Protože tento systém by mohl být prakticky likvidační pro malé zaměstnavatele v případě větší nemocnosti zaměstnanců v době např. chřipkové epidemie, mají zaměstnavatelé s 25 a méně zaměstnanci (tj. bývalé „malé organizace“) možnost si dobrovolně zvolit alternativní systém. A to vždy na dobu 1 roku zvolit možnost, kdy budou za zaměstnance odvádět pojistné v dosavadní výši 3,3 %, náhradu mzdy pak bude refundovat ČSSZ. Také zaměstnavatelům, kteří budou zaměstnávat zdravotně postižené, bude polovina výdajů spojených s výplatou náhrady mzdy hrazena ze státního rozpočtu prostřednictví ČSSZ.
Léčebný režim
Jak jsme již uvedli v úvodu, v současné době je velmi často léčebný režim nedodržován a někteří lidé si jej dokonce pletou s dobou dovolené. Nový zákon tak zpřísňuje sankce za jeho porušování. Kromě možnosti zkrácení či odnětí nemocenské se můžeme také obávat pokuty, kterou nyní bude moci pacient dostat za závažné porušení léčebného režimu, a to až ve výši 20 000 Kč.
Také se zavádí po uplynutí 180 kalendářních dnů nemoci, tedy po půl roce, povinnost nového posouzení důvodů trvání pracovní neschopnosti. A to jak vzhledem k výkonu pracovní činnosti, tak i ke schopnosti plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání vedeného v evidenci ÚP.
Zákon přesněji vymezuje povinnosti ošetřujících lékařů i zdravotnických zařízení při pracovní neschopnosti pacienta a stanoví sankce, při jejich nedodržování. Dokonce může být lékaři zakázáno o pracovních neschopnostech svých pacientů rozhodovat.
Je zřejmé, že dojde k převratným změnám v oblasti nemocenských dávek. Jejich přesné dopady samozřejmě nelze předem odhadnout a budeme si muset počkat, zda zákon zůstane platný v této podobě, nebo zda jej ještě bude nutno nějaký způsobem upravit.
Autor: Ludmila Řezníčková
Uvedeno ve spolupráci se serverem Peníze.cz
