Změna nemocenské od 1. 1. 2009

Dnem 1. ledna roku 2009 vejde v účinnost nový zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. Již samotný název vypovídá o tom, že nějaký čas od jeho vytvoření uplynul. Původně měl totiž platit už od 1. 1. 2007. Jeho účinnost však byla odložena o rok později a nakonec posunuta ještě o jeden rok. Tento zákon tak novelizuje přes padesát let starý zákon o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Kdo je pojištěncem

Mezi hlavní změny nového nemocenského pojištění bude patřit okruh osob, které do tohoto pojištění spadají. Nový zákon sjednocuje úpravu nemocenské pro klasické zaměstnance, nově pak pro příslušníky Police ČR, Hasičského sboru, Celní správy, Vězeňské služby a také osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). OSVČ tak mohou být nově účastny nemocenské v dobrovolné formě s tím, že vyměřovací základ si volí samy.

Na druhé straně třeba zmínit ty, kteří podle nové právní úpravy nejsou zahrnuti do nemocenského pojištění. Jedná se tak o společníky s.r.o., komanditisty komanditních společností a členy družstev, kteří pro tato družstva vykonávají práci mimo pracovně právní vztah, ale za niž jsou odměňováni, pokud jsou v danou chvíli členy onoho družstva. Dále do nemocenské nejsou zahrnuti žáci a studenti.

Kdo a kdy nám bude platit?

Velice důležitá změna 1. ledna nastane ve způsobu, jakým v případě nemoci získáme peníze, a v osobě toho, kdo nám je vyplatí. Nemocenská pojištěným osobám bude náležet až po 15. dni trvání pracovní neschopnosti. Pokud by tato neschopnost trvala kratší dobu, nemá na nemocenskou zaměstnanec nárok. Za předešlých 14 dní totiž poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy. Tím se zvyšuje participace zaměstnavatelů na celém systému.

Zaměstnavatel v něm dále vystupuje v podobě kontrolora. Může si totiž prověřit, jestli se zaměstnanec v oněch prvních 14 dnech neschopnosti zdržuje doma či dodržuje dobu povolených vycházek. Dále může požádat okresní správu sociálního zabezpečení kontrolu dodržování léčebného režimu zaměstnance a ověření uznání pracovní neschopnosti u ošetřujícího lékaře. V případě zjištění nedostatků může být náhrady mzdy snížena či přímo neposkytnuta a to i zpětně.

Nyní se podívejme blíže na náhradu mzdy. Ta totiž zaměstnanci náleží až 4. den pracovní neschopnosti. V případě karantény pak od prvního dne. To tedy v praxi znamená, že se opět vracíme k systému, kdy první tři dny neschopnosti nejsou propláceny vůbec. Tento stav zde již nedávno byl, než jej Ústavní soud svým výrokem zakázal. Proto se množí otazníky ohledně toho, jak zareaguje na tuto novelu zákona.

Kolik za to

Klíčová otázka zní, na kolik si zaměstnanci při své nemoci přijdou. Jak již bylo řečeno, za první tři dny to bude kulaťounká nula. Od 4. dne pak výše náhrady mzdy bude činit 60 % upraveného (redukovaného) průměrného výdělku. Ono redukování se v novele také mění, když přibude jedna hranice navíc, čímž se bude operovat se třemi redukčními hranicemi. Denní vyměřovací základ tak je do první hranice 90%, do druhé 60%, do třetí 30% a k částce nad třetí hranici se již nepřihlíží.

Pokud budete v pracovní neschopnosti déle jak 30 dní, bude vám vypláceno 66 % denního vyměřovacího základu a to až do 60. kalendářního dne. Po 61. dni se pak dostanete na 72 %. Jestliže jste v pracovní neschopnosti z důvodu, že jste se prokazatelně podílela na věcech veřejného zájmu (hašení požáru, záchrana lidí apod.), kde jste přišla k nemoci či zranění, pak máte nárok na plných 100 % denního vyměřovacího základu po celou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti.

Pokud na jedné straně bereme, tak musíme i dávat. Zákon o zachování peněz platí i zde. Hlavní změnou novely v této oblasti tak je zvýšení hranice příjmu povinného pro účast v nemocenském pojištění. Ze současných 400 se tak hranice posune až na 2000 Kč v kalendářním měsíci. Pokud budete mít nutkání se seznámit s přesným zněním zákona, tak to můžete učinit např. zde.

Autor: Josef Kraus