Zůstat v ponižujícím manželství?

Ahoj, já bych nezůstávala. Mě expřítel taky ponižoval, ale zase mě nepodváděl. Nevěru bych snad snesla, ale ponižování bylo hrozný. Když jsem odešla nemohl to vydýchat. Byl starší o 6 let. Našla jsem si kluka a ten je o 6 let mladší. Nejdřív jsem vztah odmítala kvůli věku, ale on to vůbec neřešil a prostě mě chtěl. Je to super a je na něj spoleh. Tvůj muž má jinou ženu. Asi bych si ho přestala všímat (normálně bych se starala o domácnost, ale hlavně o sebe!!). On zaregistruje, že se mu měníš před očima. Buď ho to nechá chladným nebo ne. V každým případě bych randila s tím mladším, který tě evidentně chce! Věř mi, že budeš šťastná. Já jsem a svého klučinu bych nedala. Má daleko víc rozumu než můj bejvalej. Mysli na sebe, neni to sobectví. Uvědom si, že si zasloužíš přízeň, dobrej ***. On ti to nabízí! Jasně, že to může skončit, s tím počítej, ale dokud můžeš tak si to užívej!!! Uvidíš, bude líp. Měj se.

celý svůj život měla jasno! Nikdy jsem nebyla v nějakém područí nikoho.Mám a druhý též právo na své přátele, svuj čas, svou svobodu. Ovšem do jisté míry, aby to nepřekračovalo vztahy v manželství. je tam nutná dávka aspektu - věříme si, ale máme právo na určitou svobodu. jinak to nemůže fungovat.Jsem vdaná 40 let a není a nebyl problém. odvíjí se to ovšem od samotných partneru,a někde to opravdu je problém. Já bych v jiném nez takovém svazku jako mám nemohla zůstat.! netvrdím ovšem že vše bylo jen bílé, ale ten základ byl da je dobrý!

Nemám tak dlouhodobý vztah (necelých 7 let), ale mí rodiče jsou spolu přes 25 let, taťka je hodně zaneprázdněný, protože podniká a už spolu netráví tolik času jako dřív, ale pořád si zajedou na chatu, zajdou na kafe, do divadla, na výlety. Když taťka nemá čas, v životě jsem neslyšela, že by mamce zakazoval, aby někam chodila - může za kamarádkama na kafe, do kina, sportovat... Vždyť to co popisujete není vztah, ale vězení...nemoct jít s kamarádkama na kafe, to je už přece trochu na budku, ne?

Ahoj,píšeš,že chceš poradit co dělat,většina ti tady radí odejít,zkusit štěstí s někým jiným,to samé bych ti poradila i já,protože tu možnost máš,má o tebe někdo zájem,můžeš taky prožívat lásku s někým jiným,ale jak jsem pochopila níže z jednoho tvého příspěvku,kde se ptáš jestli je tady někdo kdo si myslí,že máš zůstat s manželem,tak ty nechceš poradit co dělat,ty chceš slyšet jedinou odpověď a to,že máš zůstat s manželem.Ale myslím,že tady je to jasný,on jede na dovolenou s jinou,tak ty bys měla jet s někým jiným a přestat čekat,možná něco takového tvého manžela probere a pokud tě má pořád rád,tak si uvědomí,že nejsi hadr a že tě může ztratit,ale pouze čekat a nic nedělat nemá smysl.Tak seber sílu,běž za tím o 13let mladším mužem a začni si taky život užívat a buď se manžel pak vrátí nebo ne,ale ty nebudeš sama a nebudeš se trápit a budeš vědět na čem jsi.Žádná akce,žádná reakce,tak to zkus a uvidíš,držím palce.

bal veci, a utikej.) mas prvo take i uzivat, nenechavej se NIKDY ponizovat

Těžko starého psa novým kouskům učit.
Jakákoliv změna bude považována jako křivda. Měla jsi to utnout hned v počátku.

Když teď změníš své chování a začneš se najednou chovat svobodně jako dospělý svéprávný člověk (kterým jsi, jen si to neuvědomuješ), bude se muž bránit.
Začne obviňováním, pak se bude agrese stupňovat, a netroufám si odhadnout, kam až může jít (neznám Tvého muže). Pak se s tím buď smíří a přijme novou skutečnost, nebo to někdo z vás neunese, a manželství skončí.

Daleko pravděpodobnější je, že k takovému rebelismu nebudeš mít dost sil, protože jsi 20 let manipulována, dokonce až tak, že se ptáš a pochybuješ, jestli neděláš něco špatného, že se chceš bavit i s jinými lidmi.

Potřebuješ k tomu potvrzení ostatních? Určitě ne, že?
Ty víš sama nejlíp, jak to ve vašem vztahu je. A jediná Ty, které to nevyhovuje, to může změnit. K tomu přeji hodně sil.

Jsem vdaná 20 let .Z mého manžela se stal jezevec,který nevytáhne nos z domu,mimo cesty do práce nebo na chatu.Kamarády nemá,na dovolené nejezdíme,ale samotnou mne nepustí,když se chci sejít s kamarádkou musím tajně,pokud na to přijde volá mi třeba 20krát,kde jsem,moje tchýně bydlí vedle nás,takže mu hlásí každý můj odchod,hlavně nenápadně,možná je chyba na mé straně,ale ty nervy když jdu na kafe už pro mě začínají být neúnosné,jenže nemám sílu odejít a taky kam?Zpátky k rodičům?A je to vůbec důvod k rozchodu?Je chyba když
potřebuji k životu i jiné lidi?

a příjmi nabídku,která se ti naskýtá.Žiješ jen jednou a později budeš litovat, že jsi ji nepřijala.Nebo chceš žít v celibátu,bez lásky,pohlazení a pochopení?Nebuď hloupá.JDI DO TOHO.

Fajn, že sis to uvědomila. Budeš to mít jednodušší.

Já se taky necítila spokojená. Manžel 15 let podniká, má jen svou firmu.. Nevěnoval se mi dostatečně. Měla jsem na starosti rodinu, zahradu, moc ho nezajímaly ani děti, jen od nich vyžadoval povinnou úctu.
On pochvalu vyžaduje, ale kdo kdy pochválil mě?

Najeď si na http://tantra-joga.cz
Byla jsem už 2x na víkendu tantra jóga pro ženy a nemohu si to vynachválit. Na odreagování a posbírání myšlenek to je super. Cvičení je vedeno tak, abys dostala ze sebe co nejvíce bolesti, vzteku, prostě vše, co Tě trápí. Mužeme tam křičet, radovat se, plakat, tančit, dupat, vztekat se... všechny emoce vycházejí na povrch a mohou být svobodně projeveny. Nikdo nesoudí, nekritizuje, nediriguje. Učíme se pomoci cvičení Mohendžodáro pracovat s ženskou energií. Vnímat ji a směřovat ji, kde je potřeba. Až přijde moment, kdy poznáš a pochopíš svou sílu. Pochopíš, že jsi láskyplná bohyně a přestane Tě trápit jakákoliv žena, protože jen Ty budeš řídit svuj život. S láskou a radostí se budeš rozhodovat o každém momentě svého života.
Kurz měl mimořádný ohlas a v dubnu už byl pro velký zájem rozdělen na 2 skupiny. S mnoha ženami jsem se znova setkala a myslím, že i setkám na dalším pokračování.

Pro Sajrajta: existuje i tantra jóga pro muže. Manžel se synem (17) na ni byli nedávno a byli stejně nadšení jako já. Možná ještě více, protože ty zážitky sdíleli spolu.

A jak ses cítila Ty? Byla jsi spokojená, nic Ti nechybělo?
Souhlasím s tím, že vlastně vždy je chyba na obou stranách, ikdyž třeba ne rovnoměrná.
Už jen tím, žes mu dovolila, aby Tě ponižoval, byla chyba...ale kdo je neděláme, že?

Když tak o tom přemýšlím, tak mi chtěl manžel srazit hřebínek... Našla jsem si dobré místo, možná se cítil ohrožený a chtěl si něco dokázat... já ho dokážu i pochopit, manželství je stereotyp, snažil se si najít zpestření, pochopení...
Vždycky mají vinu oba, to víte. Možná jsem ho málo chválila, nejsem jen ta ublížená, určitě se cítil v něčem nespokojený..

Já si myslím, že bys měla brát rady lidí z internetu s rezervou... Ono každý ví, jak by se měl chovat ten druhý, ale málokdo ví, jak se má chovat sám.

Chci říct, takhle z toho se dá dost těžko poznat příčiny a následky. Proč si milenku našel? Jakto, že ji netajil a jak to, že mu "prošla". Našel si ji kvuli sobě, nebo kvuli tobě, aby tě trápil a aby ti srazil hřebínek? To už se nedočteme.
Trápíš se. Já bych zašel za psychologem nebo odborníkem na vztahy. Ale pokud bych měl sám radit, asi bych taky volil odchod - ne definitivní prásknutí dveřma a špálit mosty. Ale sbalil bych si věci a na měsíc odejel pryč, třeba za tim mladym borcem. A vidělo by se. Manžel by se musel postarat o sebe sám a nebo by se ukázalo, jestli si milenka chce jen užívat - mám dvě kamarádky, které si cíleně vybírají zadané muže. Líbí se jim večeře v restauracích a dovolené, kdežto praní a vaření nechají na manželce. Nemyslím, že by ti tahle role vyhovovala.

Souhlasím s tím, že pokud tě tvuj manžel miluje, nejíp si to uvědomí, až tě ztratí. Protože láska je takový jemný harmonický cit, jehož hloubku člověk pozná až když to bolí. Souhlasím i s tím, že manželka má nad milenkou vždy výhodu, protožili jste spolu kus života a manžel tě uvidí ve všem, co udělá. Všechno mu tě bude připomínat.

A pokud manžel půjde k milence a ta se o něj začne plnohodnotně starat a všechno, pak se obávám, že by se stejně nedalo nic dělat. Je to jeho rozhodnutí a ty se alespoń budeš moci připravit a srovnat na nový život. Ale jak říkám, ber tu mojí radu s rezervou.

Je tu vůbec někdo, kdo si myslí, že s ním mám zůstat?

Ahoj,to co ted prozivas,prozivala i ma mamka.S mym otcem byla 23let a i kdyz se snazily to pred nami pred detma tajit, ja stejne vytusila a znala ,ze se muj otec schazi s jinymi zenami.Vedela jsem,ze se mama trapi a nevi co delat.O mamu mely vzdycky jini muzi zajem,ale asi nechtela aby jsme ji mi dcery odsoudily,tak si snîkym nic nezacala.Az do toho dne,dokud jsem si sni nesedlas.Bylo snad poprve co jsem sni otevrene mluvila o vsem.Rekla jsem ji ,ze vim co dela tata a ze nebudu nikdy odsuzovat kdyz si ona sama zacne neco s nekym jinym.Chci jen jeji stesti.Nechci ji viodet utrapenou nebo uplakanou.Otevrene jsme si promluvily.A to pomohlo.Dnes vidim mamku jen zarit stestim po boku o 12let mladsim chlapkovi a jedine co ji dela starost,je to ,ze se muj otec obesi nebo ze se preji tabletek.Na mem otci jsem se presvedcila jak jsou chlapi jesitni.Hned po tom co mu mama oznamila ze jde pryc,tak se zblaznil.Jezdi po psychiatriich a na terapie.Zblaznil se z toho.Rika ze i presto ze mel pomer s jinyma,tak mou mamku miluje z celeho srdce a pokud se k nemu nevrati tak se zabije.Coz mu verime,protoze se o to parkrat pokusil,ale nastesti jsme ho vzdy vcas nasli.Chci ti tim rict,abys nebyla hloupa a necekala vice.Odstehuj se od neho,najdi si treba podnajem a zacni zit sama a poznavej toho mladsiho ,ktery ma o tebe zajem.A bud si jista.ze tvuj manzel,si zacne uvedomovat ze te ztraci a bude se snazit se k tobe vratit,Nezapominej ,ze jsou chlapy jesitni.A milenka nema sanci vyhrat nad manzelkou.Vim to protoze ja sama jsem mela vztah se zadanym muzem,ktery i presto vsechno krasne co jsme zazily se vratil ke sve zene.

Určitě to bude hodně těžké, určitě mnoho nocí probrečíš a zažiješ si depku, a budeš si myslet, že už nikdy žádný chlap o Tebe ani nezavadí...
ale pak to přejde, jednoho dne se probudíš, a bude z Tebe svobodná žena, plná plánů o hezké budoucnosti, volná a šťastná.
Přeji Ti, abys ten správný krok udělala co nejdříve.

Opravdu nechápu, proč s ním ještě jsi a už vůbec, proč bys na něj měla být milá... vím, že je těžké se osamostatnit, ale určitě to bude lepší než to, co prožíváš teď...

Je hrozne, co to dela s mou psychikou, denně si dávám předsevzetí, jak budu na manžela milá, ale když vím, že s ní byl včera nebo že se za ní chystá dnes, stejně jsem zase nepříjemná a dávám mu do rukou zbraně, aby řekl, že se pořád hádám a nedá se se mnou žít..
Dnes mi řekl, že se nechce rozvádět, ale na dovolenou se mnou nebude jezdit, protože jsem nesnesitelná....
Představuje si to tak, že tady bude mít zázemí, vypráno, vyžehleno, uvařeno a zábavu si najde jinde?
Nejhorší je, že se šíleně bojím.. osamostatnit se, jít do nového riskantního vztahu...
Ta milenka je o pět let mladší než já, není to žádná krasavice... možná jsem i hezčí, jsem udržovaná pěkná ženská, nemusím mít komplex, ani si ho nechci připustit, protože to už by bylo na prášky.. stejně k nim nemám daleko.. Špatně spím, cítím, jak mě to devastuje...

Takže v první řadě: O ŽÁDNÝ BOJ NEJDE!!!! A NIKDY ANI NEŠLO. Proč bojovat? Náhodou vyhraješ, pošimráš si své ego, ale co dál? Každé ráno se budeš probouzet s myšlenkou na lásku nebo na pomstu? Stojí ta "výhra" vubec za to? Zvedni hlavu, popřej manželovi šťastný život a středem odejdi za svým novým životem, za krásným dobrodružstvím. Máš tolik krásného před sebou, neutápěj se ve srovnávání se s tou druhou. Tohle vždy jen bolí. Citová bolest se jednou změní ve vztek, vztek v nenávist a nenávist v nemoc. Máš nyní možnost to utnout hned v začátku. Odpustit a ŽÍT. Já Ti přeji hodně lásky.



Jo a mimochodem, v okolí už mám dva příklady, kdy muži opustili své ženy pro jiné. Po pár letech ony opuštěné ženy jen kvetou v náruči svých nových milých a ti muži jsou uhonění a uštvaní ze svých nových manželek. Jo, jo, jak kdo zaseje, tak i sklidí.

Já myslím, že pokud s ní chodí veřejně na večeře, chce s ní jet na dovolenou a podobně, tak už vyhrála. Být tebou, tak nechápu, proč s ním ještě jsi, šla bych za tím druhým ... Už to totiž dospělo do pokročilého stadia, nechce jet na dovolenou s tebou ale s ní...

Aha. A kolik let je milence tvého muže? Osobně tipuju tak 25 - 30, atraktivní štíhlá, dlouhovlasá.
Je tu samozřejmě naděje, že muž se vyblbne a s pokorou se vrátí k tobě, ale když už ti řek, že s ní jede na dovču? Tohle říct já svý ženě, že jedu s milenkou byť jen na víkend k Mácháči, tak mám za chvilku sbalenej kufr

Ten muž je o 20 let mladší než můj manžel, už¨má děti, je rozvedený. Ode mě je mladší o 13 let. Není tam ten problém, že by neměl své děti a kvůli tomu hledal mladou partnerku.

Jistotu nebudeš mít tam ani tam, to máš pravdu. Manžela nejspíš vykopnout, pokud je s ní už veřejně a chystají se na dovolenou, tak už je stejně jednou a půl nohou z domu. Ale co dál? Mám obavu, že o 20 let mladší, krásný muž, by tě chtěl mít na ***, to určitě, ale i jako manželku nebo partnerku?

Mám se vzdát bez boje a nechat vyhrát tu druhou? Nebo jí mám svého stárnoucího chotě láskyplně odevzdat a začít si užívat s mužem o dvacet let mladším? Jistotu nebudu mít stejně tam ani tam...

Co k tomu napsat...
Ach jo, jak je vůbec možné, že jsi to nechala dojít tak daleko, že Tě podvádí zcela veřejně? Co u něj ještě děláš? Nemůže si Tě vážit, když zjevně Ty sama o sobě máš tak nízké mínění.
Už včera bylo pozdě od něj odejít. Jsi mladá, užívej si život. Ale po boku někoho, kdo Ti bude rovnocenným partnerem.
Přeji hodně štěstí.

Jsem více než 20 let vdaná. Manžel si před půl rokem našel milenku a dává jí ve všem přede mnou přednost... chodí s ní na drahé večeře, což se mnou nikdy nedělal, chce s ní jet na luxusní dovolenou, na což se mnou nikdy neměl čas... Zatím jsem byla trpělivá a snažila se ovládat a čekat, jestli ho to přejde... Mazitím o mě projevil zájem výrazně mladší krásný muž, nabídl mi, že by se mnou žil... Poraďte, co dělat, prosím.