Manžel spálil mosty za rodinou

Ahoj holky, je to už skoro rok, co mně a syna opustil náhle manžel, odešel tenkrát k naší společné známé jakoby na "azyl", když měl doma takovou "pakárnu", ale samozřejmě si myslím, že vše bylo dobře naplánované dopředu. Manžel (stále ještě) totiž poznal ve svých 37 letech, že založení rodiny je omyl,nejspíš neunesl odpovědnost a každodenní radosti. ( pro naše známé je pravá příčina zabalená do toho, že já jsem naprosto nemožná) Synovi bylo tehdá 15 měsíců a nepřeju žádné z vás zažít, co jsem jako ženská, potažmo matka zažívala, když on od okamžiku jeho odchodu se choval jakoby nikdy nic neexistovalo, anuloval a odepsal všechno... V návalu vzteku na mne vyštěkl "že je rád, že se takového jha v podobě mne zbavil" a že mne odepsal jako člověka už dávno a další hrůzy. Odepsal mne proto, že jsem po něm chtěla, aby se více věnoval rodině a neseděl pořád u PC. Z tohoto důvodu byli u nás často hádky, ve kterých se nešlo daleko pro hrubé slovo a tím jsem jeho ego strašlivě urazila a ponížila.. Čekala jsem i přesto, že odešel, že mu to po čase bude líto, přeci jen kvůli děcku, ale na něm bylo vidět obrovské uvolnění, dokonce bych řekla radost a úleva, že ze sebe setřásl břímě rodina.Tak samozřejmě, nemá žádné starosti, žije si s milenku, která mu všechno "žere" a obdivuje ho a vše je opět ideální a krásné... Já sama po roce bez něj, ač jsem z nejhoršího venku tak stále cítím, že s tím nejsem srovnaná , protože takové hnusy, co jsem ze strany manžela poznala, tak to je opravdu síla. .. Doufám jen, že boží mlýny budou mlít opravdu spravedlivě