Velmi náhlý rozchod

Zdravím, potřeboval bych radu, situace: oba partneři jdou ze vztahu do vztahu, on po 5 letém, ona po 8 letém, on věk 36, ona 26. Jdou do toho po hlavě po pár dnech od rozchodu. V podstatě by se dalo říct, že jde o tzv. převozníky, což si samozřejmě nikdo nepřipouští, když je zamilovaný. Slečna bere vztah jen tak zlehka, testuje partnera. Partner samozřejmě po asi cca. ročním dřívějším nefunkčním vztahu spadne do nového po hlavě. Nějaký čas to funguje, jsou společné koníčky, *** funguje, každý den nějaký výlet, společné aktivity atd. Po pár měsících slečna najednou začne couvat a zjevně neví co chce. Navíc je dost trvrdohlavá a vztahovačná a musí mít vždy pravdu. Stáhne se do sebe a má "špatný pocit" Navíc je tam nedostatek komunikace ze strany slečny, partner se snaží, ale v podstatě se na ničem nedomluví a zkoušejí to dál. Samozřejmě přijde rozchod jak blesk z čistého nebe a to ze strany slečny, tzv. nevyjasněný rozchod. Projevy k partnerovi pár dní před rozhodem byly: citová chladnost, uzavřenost, ponižování ve společnosti, negativní vyjadřování atd. Slečna napsala, že chce být sama, ale že nechce partnera úplně ztratit. Rozchod proběhl v klidu, oba si navzájem poděkovali za příjemně strávený čas. Oba jsou od sebe cca. měsíc. Otázka zní, má tento vztah šanci na návrat?

Mám obavu, že ani samotní aktéři krizovek netuší, co od vztahu očekávat. Pouze ví, že "něco" není v pořádku, jen neví co. Místo, aby si uklidili sami v sobě, pozorují partnera a zjišťují, že jim stále více a více "leze na nervy" . Nespraví se to, pokud nepřevezmou odpovědnost za svůj život a nepřestanou očekávat, že partner udělá "něco", co je uspokojí .

nejde jednoduše poradit co máš dělat dál , ale po tak dlouhém vztahu je na radikální řešení a pálení mostů dost času. Navíc ani z Tvého dlouhého psaní nevyplývá , že by měl nějaké konkrétní chyby nebo nedostatky , ale spíš že se trochu nudíš. Asi by jsi mu měla naznačit že nejsi ve vztahu zcela spokojená a co od něj očekáváš . Některý chlapy prostě nic nenapadle a je dobře když žena sama naznačí (nebo natvrdo řekne) coby chtěla To že jsi někdy ráda když odejde a seš sama je normální, já když jsem sám doma tak si to parádně užiju. Jestli je to prvni krize po3,5 letech vztahu tak bych mu dal šanci.
Marty

Ahoj, asi vím, jak to myslíš, taky jsem mívala takový pocit, ale u mě
to nebylo bezdůvodně a pramenilo to z určité věci, která mi na tom
člověku vadilo a kterou nebyl schopen ani ochoten řešit. Takže mě to v
podstatě zachránilo od bolestivého rozchodu.

Nevím, jaký máte vztah, takže je těžké radit. Ale napadlo mě, jestli
by Vám třeba nepomohlo být chvíli od sebe, zkus jet třeba s kamarádkou
na hory a třeba nakonec zjistíš, že ti chybí. A nebo naopak začít spolu
dělat nějaké akční věci, které jste dřív nedělali. Zkuste něco nového a
neobvyklého. Zase těžko radit, protože neznám váš vztah, ale napadá mě
třeba horolezectví nebo tantrické masáže. Nebo tě třeba napadne ještě něco jiného, co by Váš vztah mohlo oživit.

Každopádně já bych tomu asi šanci ještě zkusila dát, aby ti pak nebylo
líto, že jsi se vůbec nesnažila něco zachránit a nebylo už pozdě. Ale
to je můj názor, samozřejmě to můžeš cítit jinak.

Kdyby to bylo za pět deset let, kdy jste si do té doby něco užili a poznali, vytvořili byste asi dobrý pár. Teď ale přešla zamilovanost, přišly pochyby. Přijdou asi na každýho. Když se jich nedokážeš zbavit, nebudeš šťastná. Nikde není psáno, že nepřijdou v jiném vztahu, až ti bude třicet a že se jich potom zbavit dokážeš. To je život. Nic není jisté a žít nanečisto nelze. Těžko radit. Říznout, nebo nechat vyhnít. Hodit si korunou?
T

No teda docela mě udivuje ,že mi někdo takhle rychle odepsal.. a taky že právě chlap:-O Mrzí mě ,že jsi to měl podobný ale jak by jsi se zachoval v mé situci??Není to snadné... bud se budu trápit já nebo on a nakonecto časem snad přebolí už mám jeden velký rozchod za sebou a zpamatovávala jsem se z něho asi dva roky takže nic příjemného to není teď jsem se ocitla na druhé straně a je to ještě horší:-/ jinak z mé strany v tom taky chlap není a věřím tomu , že když to v budoucnu fakt ukončím bude si myslet to samé:-/ jako ty:-/ ach jo ty vztahy dokážou stížit život..

Skoro mě to příjde,jako by to psala moje bývalá.Protože přesně nějak takhle jsem dostal kopačky i já.No můj názor na věc je,že já osobně tohle moc nechápu.Prostě ses v tom vztahu začala nudit.Ale co by jste vy holky vlastně chtěli? Asi dát po čuni Pokud nic netuší,tak mu to asi dost ublíží zrovna jako mě a pokud mluvím za sebe,tak moje sebevědomí kleslo dost hluboko Taky říkala,že se dost snažila,ale že to prostě dál nejde.Byl z ní cítit hrozný chlad ke konci,ale pořád taky si nebyla jistá.Nakonec jsem jí řekl,že jsem byl rád,že to udělala,protože mě svým chováním ve společnosti ponižovala,což nechápu dodnes.A pokud vím,stále nemá nový vztah,i když jsem si původně myslel,že je v tom jiný chlap,ale kdo ví? .Vy ženy pořád toužíte po něčem novém,hezčím a třeba časem příjdete na to,že to původní vlastně nebylo až tak špatné.Ale můj pohled na věc je právě z té opačné strany toho opuštěného,takže víš kam směřuje

Asi jsem blázen ale už to v sobě nedokážu dál dusitnechci to nikomu v mém okolí vyprávět ani se svěřovat . Nechci to udělat horší. Stále mám vztah ,který byl až do nedávna v pohodě.... Ovšem v poslední době to začíná skřípat. Před půl rokem jsem začla uvažovat o tom zda ho stále miluju a nebo jestli jsem s ním ze zvyklosti před třemi měsci jsem se přistihla ,že už se na něj nětěším jako dřív,nemám si s ním co říct,nevadí mi když s emi celý den neozve, nepřitahujemě tak jako dřív, začlo mi vadit co dělá jak to dělá jak vystupuje. atd.. Říkala jsem si ,že je to jen nějaká menší krize :-/deprese a ještě ta zima lidi mají špatnou náladu jsou zpruzelý ,otrávený prostě jsem se to snažila nějak neřešit nechat tomu volný průběh. Doma vše probíhalo jako vždy už skoro stereotypně:-/ další nevyřešitelný problém..aspoň u nás.. čas šel dál a na mě to před měsícem zase přišlo přítel odjel na školení a já byla doma sama ..zapoměla jsem říct ,že spolu už 3 roky bydlíme dva roky u rodičů rok sami. Ležela jsme v obýváku na sedačce a věřte nevěřte byla jsme ráda ,že je pryč.. jsem zlá ??bezcitná?? Fakt nevím něco se začíná měnit a já nevím co stím :-/ Bohužel se to asi mění jen z mé strany partner nic netuší.. Ale mě už ubijí neustále dělat jako , že je vše v pořádku když není.. Nechci ho ranit a zárověň ho nechci tahat za nos:-/ teď jen doufám ,že se to k němu nedonese dřív než to vyřeším já.. Ach jo dostat kopačkay je ošklivý ale dát kopačky není vůbec jednoduchý kort když vám na partnerovi furt záleží ale né už jako na příteli ale spíš na bratrovi:-/ Jsem neštastná chce se mi furt brečet ale vím ,že tím nic nevyřeším tak se snažím zachovat chladnou hlavu. kéž by to šlo nějak jednoduše vyřešit.. napadlo mě ,že příčinou by mohlo být ,že jsme skoro stejně starý.. On mi nemá prakticky co nabídnout po chrakteristické stránce.Myslím jako, že všechno budujeme spolu neustále se za něím honíme ve skutečnosti nevíme za čím.. Teda aspoň já vedle něho už nevím.. Máme všechno byt,peníze ,přátelé, dobré rodiné vztahy,zdraví přesto všechno nejsem spokojená?? jsem šílená??náročná??nebo mi jen chybí láska nebo jak se říká chemie mezi dvuma lidma?? Vím , že ve vztahu láská nebo-li jak se říká zamilovanost nezůstne na věky ale co když ano??Je mi dvacet myslíte ,že se mám bát trošku riskovat ?? A opravdu se už konečně rozhodnout Zda zůstanu po boku človíčka ,který mě miluje nadevše a po jeho boku jsme v bezpečí a v jistotě??!! Nebo vše ukončit spálit mosty a začít hledat něco jiného? Je nějaká šance, že to bude lepší?? uf se mi docela ulevilo.. Budu ráda za vaše názory:-/

Jojo to jsi napsala výstižně, že to srdce nechce poslouchat,tak to přesně je..Tuhle logiku já taky nikdy nepochopím proč to dělají, když se můžou rozejít a být klidní, ale ono je právě asi láká to ,,zakázané ovoce´´ jinak si to neumím vysvětlit, to by jsme měly přejít do rubriky muži ať nám to jeden z nich vysvětlí

Děkuju moc. Já vím, že jsou na tom mnohé i hůře. Na jednu stranu jsem ráda, že jsem ho odhalila zavčas. 9 měsíců zase není tolik ztraceného času.
vím, že pomáhá vykecat se, taky pomáhá čas (i když to zní jako otřepané klišé, je to tak) a mně konkrétně taky pomáhá, když vím, že jsem pro toho člověka až moc dobrá. což platí i o Tobě. Ze začátku jsou to spíše bláboly mozku, které srdce moc nechce poslouchat, ale za nějakou dobu si začneš uvědomovat, že je to pravda.
Já to prostě jenom nechápu. Nechápu proč tohle dělal. Proč mě podváděl? A opravdu to nebyl jeden úlet... Proč se se mnou prostě nerozešel a neužíval si?

Ahojky, tohle je určitě rána pod pás, ale nejsi jediná, která si tím prošla..Co bych ti poradila opravdu nevím, ale z vlastní zkušenosti vím, že vykecat se (třeba tady) je fajn..Udělala jsem to včera a neříkám že mi je lépe, ale určitě mi není hůř..

Ahoj,děkuji za reakci, máš pravdu já si to opakuju pořád dokola, ale stejně člověk vzpomíná jen na to dobré a asi nejvíc co mě štve je to že on je spokojený všechno se mu daří, za to o mě se to říct nedá, přestávám věřit že ,,Život patří zklamaným´´ už aby tohle období bylo za mnou.

ahoj holky, můžu se k Vám prosím přidat?
I když nejsem opouštěná, ale zítra budu opouštět, stejně to hrozně bolí. Rozhodně za sebou nemám tak dlouhou dobu jako vy, ale jak jsem dneska zjistila, tak necelých 9 měsíců vztahu, který byl totálně založen na lži z té druhé strany.
Trochu jsem napsala v novém tématu erotické sms a podvod, tak koho to zajímá, tak si přečtěte. Jde ale v podstatě o tom, že jsem zjistila, že můj kluk mě celou dobu podváděl. A ne jen s jednou holkou, ale s více. Prostě jenom tak asi pro zábavu. Nechápu to. Proč to dělal? Byl to ten nejlepší vztah, který jsem měla a cítila jsem se opravdu milována. Je to hrozné. Jako když z toho nejvyššího nebe sletíte do nejnižšího pekla.
Doufám, že vy už jste na tom všechny líp než já teď.
Nejhorší a uplně absurdní je, že už jsem ve věku, kdy bych měla zakládat rodinu a ne zase začínat nový vztah.

A kvůli takovému břečíš? Je dobře, že je pryč. Nikdy by ti v životě nebyl oporou. I když tě možná více bolí ta zrada, než to, že není on s tebou ...
Zase bude dobře

Tak tohle mi připomíná moje aktuální období...S bývalým přítelem jsem
se poznala ve škole, když jsme spolu začali chodit, řekl mi, že kvůli
mě opustil svoji holku, kterou nemiloval a nerozuměl si s ní, nějak
jsem to neřešila a myslela si, že byla chyba na její straně..Asi po
roce nám to začalo skřípat, já se v opilosti začala líbat s jeho
kámošem a on mě později podvedl,všechno jsme si odpustili a byli spolu
dál..Po dalším roce jsme opět měli krizi, tenkrát jsem se s ním
rozešla, protože mi vážně onemocněl tatínek a on místo, aby mě
podporoval, tak mě trápil svým lhostejným a naprosto cynickým
chováním,souhlasil jakoby mu to bylo jedno..Každý jsme si žili po svém
asi 3 měsíce, oba dva jsme se vyspali s jinýma ovšem bez lásky...Bývalý
přítel tehdy přijel a řekl ,, Vyspal jsem se s jinou Zuzanko, ale díky
tomu jsem si uvědomil, že tě moc miluju´´ choval se krásně a já byla s
ním konečně šťastná, čas šel dál a já měla pořád starosti o tatínka,
když nadešel letošní Silvestr, tatínek mi řekl, že se mu všechno
vrátilo a léčbu chemoterapii musí prodělat znovu, přesto jsme šli s
přítelem do hospůdky, když jsem viděla všechny bavící se lidi a jejich
radost bylo mi na nic a přítel mi tehdy vyčetl proč se nebavím, v tu
chvíli jsem pochopila, že je to tam kde to bylo a začlo vše znovu,začal
se chovat tak že mi nemůže pomoct..Po smskách se semnou rozešel a když
mi dovezl věci řekl důvod, že mě nikdy neudělá šťastnou, to jsem mu
samozřejmě neuznala, chtěla jsem jednat narovinu,přiznal se -že mě
nemiluje, že jsem se mu zprotivila svým chováním a že ten týden co
semnou nebyl si na mě ani nevzpomněl, po třech letech vztahu a on si po
týdnu nevzpomněl!!!Za dva dny poslal kámošce smsku,že má jinou,bydlí s
ní a nemám mu psát..Neustále mám slzy v očích--Nechal mě tu na všechny
starosti samotnou, zrovna, když ho nejvíc potřebuju..

Potřebuji radu nebo alespoň útěchu od Vás, které jste si tím už prošly. Přesně na výročí 5ti let se se mnou přítel rozešel, navíc teď před Vánoci, takže mu za to opravdu velice děkuji. Nicméně, jak by jste reagovaly v mé situaci kdyby:
V březnu tohoto roku se se mnou rozešel poprvé na zhruba 6 týdnů, protože mě před tím 3 měsíce podváděl s velice mladou slečnou. Já se s tím trošičku smířila, ale bolelo to stále. Koncem dubna se ke mě vrátil, já ho přijala, protože jsme toho měli opravdu mnoho společného. Hodně jsem si povídali tak mi také řkl, že když to se mnou skončil, tak s tou jinou slečnou se dál nevídal. Že k ní něco cítil (asi všechny víme co, když slečna měla OBROVSKÉ přednosti), ale že do života není, že nic neřeší jen se směje a kýve hlavou. Trvalo mi ještě chvíli než jsem mu začala věřit. Ale pak přišlo zasnoubení a láska jako trám. Jenže stále jsme nebydleli spolu a žili na úkor jeho i mých rodičů. Jednou u nich, jednou u nás. Tak tentokrát mi jako důvod uvedl, že se musí ve svých 25ti letech postavit na nohy, chce zajistit byt, auto, splatit naše dluhy a pak se mnou určitě počítá, protože já jsem údajně jedině do života. On bohužel má takovou povahu, že když se něco nedaří tak spálí mosty kolem sebe. Ale nedalo mi to a zeptala jsem se jestli je to vš. Tak z něj ještě vypadlo, že potkal znovu tu slečnu a zase se s ní vyspal, ale až den po našem rozchodu. Tak jsem se naštvala a řekla, že kdyby byl opět nevěrný a s jinou tak to chápu, ale s tou stejnou? Tak jsem mu řekla, že k ní asi něco cítí, tak ať s ní je. Jenže to on nechce. Slečna odjíždí po Vánocích do Anglie a on se vázat nechce. Chce si zajistit budoucnost (naštěstí k tomu má prostředky´jen to bude chvíli trvat), ale vázat se nechce a nechce nikoho nového. Prý ví, že mi hodně ublížil a chce to napravit, o vše se postará a mám si tím být jistá. Ale prostě to teď tak chce. Řekl, že ví že jsem mu tu nevěru nemohla jen tak odpustit a že i on mě podezíral, ale že když budeme spolu žít tak to bude jiné a ne, že se bude trápit řečmi, které kolují naší vesnicí když je pracovně mimo. Chce svůj klid a pak se mužeme zaměřit na náš život.
Tak co si myslíte? Jsem naivní a čekám zbytečně nebo mu mám ještě naposledy věřit. Poraďte mi prosím, nechci zase jen tak zahodit 5 let.... Sice nevím co s tou slečnou, ale asi by s ní dávno byl, kdyby chtěl, no ne? Děkuji Vám velice.

Tahle písnička od Xindl X:

http://www.youtube.com/watch?…

je až krutě pravdivá a vystihuje to, jak se láska někdy vytratí...

"S lítostí vám oznamuje, že po dlouhé nemoci nás opustila láska, v minutě ticha si vzpomeňme čím vším nám byla a co jsme jí provedli...."

Lucajdo, tak s takovou euforickou reakcí jse se nesetkala, ale proč ne, pořád lepší, než deprese, že jo.


Sajrajt,
jak může vyprchat láska? Je těkavá?
Líbil se mi způsob, jakým Tě přítelkyně nechala odejít, že Ti vyhověla ve Tvém zoufalství, a splnila vše. To je prima. Zůstanete přáteli?

Jen užívej hooodně plnými doušky Protože pak, když se s tím zase už kvůli někomu musí člověk loučit, tak se do toho postupného vzdávání užívání si ani moc nechce

Ahojky, moc mě to mrzí Ale zase bude oki Rozhodně co to půjde se snaž být někde venku s kamarádama, hodně to pomáhá Jenom s tím pitím -podle libosti pij jen pokud budeš mít fajnou náladu, v případě depky se radši trochu omezuj, pak to bývá ještě horší, tak na to pozor
Trochu mě překvapila tvoje věta - "Pár dní před rozchodem jsem si toho nějak asi intuitivně dost uvědomila a řekla si, že musím o vztah bojovat a energii z něj nejen odčerpávat, ale i investovat. Jenže to už bylo pozdě." Já si to uvědomila dva týdny před rozchodem... Zvláštní, jak to člověk dokáže vycítit, i když je ovzduší ve vztahu jinak úplně normální...
A k tý střídavý euforii Taky jsem ji prožila - já si ji spojila totiž s iluzí, že se vrátí. Ten největší pád přišel po dvou týdnech, kdy mi natvrdo oznámili, že už randí s jinou. I když si člověk myslí, že mu pukne žalem srdíčko, tak za čas se pomalu začne oklepávat a jde dál.
Tak se drž!!! Někdy prostě musí přijít bouřka, aby po ní mohlo zase vysvitnout sluníčko stejně tak jako někdy končí něco hezkého, aby pak mohlo přijít něco ještě krásnějšího A jak tak poměrně dost často pozoruju svoje okolí, tak většinou nakonec lituje ten, kdo se rozhodl odejít ze vztahu jako první

Jejda, co kdybychom tu založili Klub nedávno opuštěných .

Taky myslim, že je ve vzduchu úplně takové podhoubí pro rozchody. Co tak postupně říkám dalším a dalším lidem ze svého okolí o mém rozchodu, tak mi všichni jen vyjmenovávají, kolik dalších známých se nedávno taky rozešlo, pohádalo.... je to hrůza Už aby byl zase lásky čas..

Jinak díky za reakce, asi nebudu blázen, protože - jak píše Anička - dnes je zase trochu hůř. Já už začínám postupně plánovat různé srazy s kamarády, spousta kámošů mi napsali, že se mnou půjdou pokecat, zapít žal, plánuju nějakou tu dámskou jízdu, tak snad si aspoň taky trochu vynahradím to, co jsem doteď zanedbávala . Mamka mi dokonce řekla, že chápe, že teď budu asi občas potřebovat vyzvedávat po nocích v hospodách, když to přeženu, a že je teď připravená dělat mi nočního taxikáře .

Tak se držme

Lucajdo, ta euforie není nic divného, taky jsem to měla. Ono se to zase vystřídá s horšími stavy. Nicméně teď dělám přesně to, co jsi psala - užívám mládí plnými doušky - a musím přiznat, že jsem vůbec netušila, jak moc mi to chybí, když jsem byla s bývalým.

Lulu, jak jsi na tom?

... to jsou ty pádné důvody k pořádné manželské hádce já to dneska schytal za neuklizenej hrnec od guláše

Asi je vážně něco ve vzduchu. Taky jsme se pohádali a říkali jsme si, že musíme sepsat co nám na druhém vadí, ať to můžeme řešit. Víte k čemu jsme došli? Manžel nemá po bytě nechávat ponožky a já mám po použití pověsit ručník. Když jsme to měli sepsat - na nic jsme nepřišli!!!

Tak s tímhle bohužel druhá strana nic udělat nemůže...

Prostě že už necítí lásku..

To chápu A co ti teda vlastně řekla jako důvod? Láska vyprchala? Něco se jí nelíbilo? Necítila se spokojená?

Cítím se asi takhle:

To mě mrzí Teď je vážně naprosto šílené období - neznám snad ve svém okolí pár, který by se nerozešel nebo minimálně vážně nepohádal...

Ahoj, Lucko!


Já si myslím, že neprožíváš nic nenormálního - jde asi hlavně o to, že teprve teď po dlouhé době vidíš svět s otevřenýma očima, doceňuješ to, co jsi nádherného měla, ztratila, ale co zase můžeš mít Jako bys po dlouhé době viděla svět v jasných barvách a všechno ti došlo. Taky jsem to jednou zažila..