Nevšímavost okolí

nejsem jak se domníváte BLBÁ. Já pokud bych měla reagovat na každou fatální chybu v pravopisu všech čtených příspěvků tak bych měla stále co dělat.Chyby, které opravdu bijí do očí, zkrátka přejdu.Vypovídají mnohé o pisateli. Nebyl to tak velký prohřešek jak vy jste to vypíchla. A ještě pokud jste taková akorátní tak český jazyk má své čárky, které jsou nedílnou součástí jazyka a prvák na základní škole za něj má horší známku. jen pro pořádek paní chytrá

Taky bych to tak tragicky neviděla. Cítím to na sobě, že obvykle pozoruji okolí, než začnu reagovat. A samozřejmě se pak vždycky stydím

S tím konkrétním oslovením má Angelwoman určitě pravdu, na kurzu první pomoci jsem dostala dobrou radu - nejen oslovit konkrétního člověka, ale hlavně mu tykat. Žádné "zavolejte někdo sanitku". Ale jsem trochu off topic, pardon.

Na toto téma už jsem četla mnoho článků a studií. Pokud by byl člověk sám a potkal člověka v nouzi je mnohem vyšší pravděpodobnost, že mu pomůže, než když bude v davu dalších lidí. V takové situaci se člověk zdráhá pomoci, čeká, až jak zareagují další lidé, zda pomůže někdo jiný. Proto odborníci také radí, že když se vám třeba na na ulici nebo v MHD něco stane, mnohem lépe funguje, když oslovíte konkrétního člověka - např. "tu paní v červené bundě" - bude pak nucen reagovat a ne se schovávat v davu.
K úvodnímu příspěvku - mnohokrát jsem zažila, že jsou lidé často slepí ke svému okolí - kolem nějakého neštěstí nebo nehody se srocují jako supi, ale pomůže málokdo Ale existují i výjimky a podle těch bychom se měli řídit

Já to tak černě nevidím.Lidé si všímají,ale nikdy nemohou zasáhnout všichni. Každý chvilku sleduje, co se bude dít a vždy někdo zasáhne.Kdyby nešel ten, tak za chvilku půjde jiný.A zase by třeba on napsal, že pomohl jen on. A první pomoc nemůže dělat třeba celá tramvaj.Nejsmutnější je to z toho kempu. Zonan a ty jsi byla v pravou chvíli na pravém místě. Kluci asi ani sami nevěděli.co mají dělat.A je to pro ně určitě ponaučení.

Každý vidí to, co má vidět. Je skvělé, že jste pomohly. Nepozastavujte se nad jednáním ostatních, důležité je, že jste pomohly právě VY! Možná to byla vaše zkouška, kdo ví? Ten, kdo potřeboval pomoc tu byl právě pro vás. Při čtení příspěvků se mi vybavil jeden dávný příběh. Normálně tak nečiním, ale v jeden krásný červnový podvečer jsem dostala ohromnou chuť vzít si knihu a jít číst do nedalekého lesoparku. Po chvíli upoutaly mou pozornost skupinky veselé mládeže popíjející víno. Mezi nima byla dívka vééélmi opilá. Skoro o sobě nevěděla. Začal myšlenkový boj: "nevšímej si jich, nepleť se do toho! Ještě Ti vynadají! Ale tu dívku můžou chlapci i znásilnit, nenechávej ji tam!" Mé "dobré" já bylo silnější a tak jsem ke skupině zamířila. Chlapci se rychle vzdálili, zůstala jen děvčata a hned 2 se mi ochotně nabídla, že mi pomohou jejich kamarádku odvézt domů. Její anděl strážný byl hodně silný a já jsem dostala odměnu v podobě velmi dobrého pocitu. No, byli to deváťáci, oslavovali konec školy a k vínu přidali i mariánku...

...ten dopravní prostředek se jmenuje TRAMVAJ - ne TRANVAJ

Jinak nevsimavost lidi je vazne hrozna ...nekdo vas klidne znasilni nebo zbije mezi lidma a nikdo ani nezavola policii. Ono je to taky proto ,ze lidi se boji aby nemuseli pak chodit po nakejch soudech svedcit a na policii neco sepisovat... tak je to trochu logické.
Jednou jsme s pritelem vystoupili z tramvaje na Palmovce a tam stál člověk kterymu z hlavy a vsude tekla krev. A taky si toho nikdo nevsima...lidi si reknou ze to je proste nakej bezďák a nestaraj se. I kdyby byl tak je to hnusny ,ale v takovym stavu kdy je ten clovek treba okradeny a zmlaceny to ani nepoznate.... Jenze kdyz bydlite nebo se vyskytujete casto v tehle mistech tak uz si clovek na takovy obrazky asi zvykne. Jinak to teda dopadlo tak ze sem rekla ze ho tam proste nechci nechat ,ze neco musime udelat a tak pritel zavolal sanitku. Nastesti...kdybych to totiz jen v šoku presla sice s recma "to je hrozny, nemuzeme ho tam nechat" ale tu sanitku by sme nezavolali, vim ze bych si to vycitala a myslela bych na to asi navzdycky. I ted na to casto myslim ,ale nastesti na to muzu myslet v dobrym :) a pána sme uz nikdy nevideli, ale snad do dali do poradku....

Osobně si myslím, že toto lidské chování vychází ze základní logiky dnešního světa: "Pomůže mi někdo? - Nepomůže. Tak, co já bych pomáhal druhým."


A pak jsou tu ještě ty případy, kdy tzv. "Za dobrotu na žebrotu a každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán."


S tím se setkávám především - kdykoli někomu pomůžu, vzápětí mi vrazí imaginární nůž do zad.

Osobně si myslím, že toto lidské chování vychází ze základní logiky dnešního světa: "Pomůže mi někdo? - Nepomůže. Tak, co já bych pomáhal druhým."


A pak jsou tu ještě ty případy, kdy tzv. "Za dobrotu na žebrotu a každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán."


S tím se setkávám především - kdykoli někomu pomůžu, vzápětí mi vrazí imaginární nůž do zad.

mi volala moje dcera, že při cestě do práce byla svědkem že tranvaj porazila paní ve vyšším věku. pravdou bylo že ona mu tam vběhla. celá tranvaj se na to dívala a nikdo nevyskočil aby něco dělal. dcera ovládá základy první pomoci jako absolventka farmacie nějakou tu znalost má. vyběhl jeden kluk z auta a pomáhal jí.Ostatní jen sledovali. je otázkou zda by dokázali pomoci než aby se pletli tak to by bylo asi ke škodě věci. faktem ale zůstává, že nikoho nezajímá co se děje půl metru od něj. Ono i lidé z kterými v domě bydlíte pře 30 let, většinou dělají že vás nevidí na ulici, v baráku se každý snaží nikoho nepotkat aby probuh s ním nemusel jet výtahem. Já tohle prostě nechápu! Doba je hnusná a lidi odtažití. nevím já se nedokážu navzdory době stavět se tupě nevšímavě jako že mě se to netýká tak ruce pryč od toho. každý si to musí ve svém svědomí se s tím nějak vypořádat.

lidé jsou nevšímaví , každý si žije ve svém uzavřeném světě. To jsme to dopracovali.... Kdoví, co se v malé dětské dušičce odehrávalo. Také bych pomohla.

dívat se kolem sebe je dobré.My letos na dovolené zažily něco podobného.Byli jsme u většího rybníka,bylo tam dost lidí a najednou pětiletej klučina se nás ptal jestli jsme neviděli blondatou paní a pána s tmavýma vlasama.Ž e za nima přišel z kempu.Nikde nikdo,báli jsme se ,že by se třeba šel koupat a mohl se klidně utopit nebo tak.Zjistili jsme že kemp je sai třikilometry??? bylo nám divný že někdo pustí takovýho prcka ,lesem v dnešní době kdy se to úchylama jen hemží.Takže naši manželé šli do kempu a my ho hlídali.Říkal že je v kempu s tatínkem a tetou-asi přítelkyně tatínka.Já si tak za pul hodky všimla páru,který procházel kolem a odpovídal jeho popisu.....A on k nim běžel -kde jste já tu čekám...A oni to musel poplést my tu byli včera...Neřekli nám ani prd a povídaj tak se pojd´vykoupat když už jsi tu.Jo a že se kluk neztratí.Když se vrátili chlapy z kempu byli taky rozčarovaný že ta paní ,spíš slečna taky nic neřekla ,teda zvedla se že pujde pro kluka ,ale moc se jí nechtělo,šla před nima,pak volala asi těm známejm a vrátila se do kempu.My z toho byly s kamarádkou dost vytrslý .......No ale od všímavosti nás to neodradilo.Večer přijela do kempu paní s čtyřma dětma a obrovským stanem asi po hodině jí šli kluci pomoct,nevěděla si rady.Říkala že jsme jak tým z Receptáře Přemka Podlahy no ta aspon´poděkovalaTakže jsem pro všímavost a nenechte se otrávit ,když ti kterých si v dobrém všíméte to neocení!!!

Stále jsem přemýšlela kam svůj přispěvek zařadit a pak mne napadlo, že tady bude vhodné místo. Mám problém a to s nevšímavostí lidí.
Byla jsem toto úterý v odpoledních hodinách nakupovat v Chomutovském Kauflandu lidmi se to tam jen hemžilo. V tom velkém "šrumci" mi neunikl pohled na malého chlapečka pobíhajícího zmateně z jedné uličky do druhé. Nejdřív jen nakukoval, ale po chvilce natahoval na pláč. Bylo evidentní, že se ztratil. Mohly mu být 3-4 roky plakal volal, ale lidi chodili a dál je zajímala akce v regálech.
Nesledovala jsem ho dlouho, nevydržela jsem to a šla za ním jenže prcek byl rychlý a v tom zmatku mi stále utíkal mezi jine regaly. Konečně po dalších asi 5-ti minutách se mi podařilo mu nadběhnout a oslovit ho. Okamžitě se mne chytil za ruku šťastný jako bleška mi řekl s kým do obchodu přišel. Nebylo nic snažšího než ho odvéct na informace kde už ho hledala jeho teta se kterou tam byl.
Také jsem spěchala byla jsem unavená, ale zabralo mi to celé možná 10-15 minutek. Přemýšlela jsem o tom kde to jsme jak to žijeme když už převážnou většinu z nás nechá chladnými malé osamělé plačící dítě.
Pro někoho věc nad, kterou mávne rukou, ale myslím, že je to smutné. A tak co říct..snad jen všímejte si a alespoň těm nejmenším pomozte když je to potřeba. Stále čteme a slyšíme jak dítěti někdo ublížil cestou ze školy. Věřím tomu, protože lidi neudělají nic a klidně budou přihlížet.
Přitom stačí tak málo jen se dívat kolem sebe.