Zpět na výpis diskuze
Musím říct, že já mám druhého manžela, spolu vychováváme jeho i moje děti a samozřejmě, že problémy se vždy nějaké vyskytnou. Pokud by takto, jako ty, uvažovaly moje děti, tak bych si přála, aby za mnou přišly a společně jsme to probrali. Takže moje rada je, jít za maminkou, zkusit si s ní promluvit, říct jí svoje pocity a myslím si, že by bylo i dobré sednout si dohromady všichni tři, i s nevlastním otcem. Mám zkušenost, že pokud se o problému nemluví, tak neustále narůstá, a pak už jsou kolikrát vztahy tak narušené, že ani nejdou dát dohromady. Zkus to a uvidíš. Budu ti držet palce!!!! 
A pak sem pisni, jak to dopadlo. Pa, pa.
Nevlastní otec
DiskuzePřidat názor
anonym
| 21. 11. 2012 11:37
0
0
Reagovat!
šok
rudolf
| 15. 10. 2009 10:04
http://***/cz/s16/c1633-ZHAVE-AKTUALITY/n2214-Sokujici-skutecnosti-jak-by-mohla-nase-zeme-dopadnout
Ahoj
petrulinka
| 13. 10. 2009 19:14
Musím říct, že já mám druhého manžela, spolu vychováváme jeho i moje děti a samozřejmě, že problémy se vždy nějaké vyskytnou. Pokud by takto, jako ty, uvažovaly moje děti, tak bych si přála, aby za mnou přišly a společně jsme to probrali. Takže moje rada je, jít za maminkou, zkusit si s ní promluvit, říct jí svoje pocity a myslím si, že by bylo i dobré sednout si dohromady všichni tři, i s nevlastním otcem. Mám zkušenost, že pokud se o problému nemluví, tak neustále narůstá, a pak už jsou kolikrát vztahy tak narušené, že ani nejdou dát dohromady. Zkus to a uvidíš. Budu ti držet palce!!!! A pak sem pisni, jak to dopadlo. Pa, pa.
Nevlastní otec
lemurek
| 11. 10. 2009 21:36
Ahoj,
je to už nějaký ten rok, co se naši rozvedli, máma se pak vdala a táta se také oženil. Zatímco s "macechou" problémy nemám, u nevlastního táty je to naopak. Nemůžu s ním normálně mluvit, za těch 7 let, co s ním musím sdílet jeden byt jsme našli společné téma tak 4x. Poslední 2 roky je vše ale snad jen horší a horší, pořád na mě křičí a mě to dost mrzí, prožila jsem si jako malá své (tím nemýslím jen ten rozvod, ale hlavně to, že ve škole jsem měla funkci boxovacího pytle, ani u učielek jsem neměla zastání). Navíc, teď padl v jeho nemilost i můj přítel, který je snad jediné, co mě drží při životě, a to mě mrzí ještě víc. Hrozně mě štve, jak mi organizuje život, pořád jen něco zakazuje. Příjdu si jak nesvéprávná. Asi největší korunu tomu nasadil tuhle středu, když po mě chtěl něco do práce, nemohla jsem se s ním vůbec normálně domluvit, když jsem se mu snažila něco vysvětlit,začal hrozně křičet, nejvíc mě mrzelo, když na mě řval "Pár facek by pro tebe bylo málo...". Od té doby se mu nsažím vyhýbat. Někdy si myslím, že on tyhle konflikty snad vyhledává naschvál
. Máma mi říká, že mě má rád, ale copak takhle vypadá projev lásky? :-/ vím, že jsou lidé, kteří to moc dát najevo nedokážou, ale já už prostě tohle nedokážu dál snášet, poslední dobou uvažuji i o tom, že bych utekla z domova pryč. Začíná to tu být horší a horší, navíc, čeká mě maturita a mám strach, že v tomhle prostředí bych se asi připravit nedokázala. Už nevím, co mám dělat. A tak prosím o pomoc, jsem z toho zoufalá
je to už nějaký ten rok, co se naši rozvedli, máma se pak vdala a táta se také oženil. Zatímco s "macechou" problémy nemám, u nevlastního táty je to naopak. Nemůžu s ním normálně mluvit, za těch 7 let, co s ním musím sdílet jeden byt jsme našli společné téma tak 4x. Poslední 2 roky je vše ale snad jen horší a horší, pořád na mě křičí a mě to dost mrzí, prožila jsem si jako malá své (tím nemýslím jen ten rozvod, ale hlavně to, že ve škole jsem měla funkci boxovacího pytle, ani u učielek jsem neměla zastání). Navíc, teď padl v jeho nemilost i můj přítel, který je snad jediné, co mě drží při životě, a to mě mrzí ještě víc. Hrozně mě štve, jak mi organizuje život, pořád jen něco zakazuje. Příjdu si jak nesvéprávná. Asi největší korunu tomu nasadil tuhle středu, když po mě chtěl něco do práce, nemohla jsem se s ním vůbec normálně domluvit, když jsem se mu snažila něco vysvětlit,začal hrozně křičet, nejvíc mě mrzelo, když na mě řval "Pár facek by pro tebe bylo málo...". Od té doby se mu nsažím vyhýbat. Někdy si myslím, že on tyhle konflikty snad vyhledává naschvál
. Máma mi říká, že mě má rád, ale copak takhle vypadá projev lásky? :-/ vím, že jsou lidé, kteří to moc dát najevo nedokážou, ale já už prostě tohle nedokážu dál snášet, poslední dobou uvažuji i o tom, že bych utekla z domova pryč. Začíná to tu být horší a horší, navíc, čeká mě maturita a mám strach, že v tomhle prostředí bych se asi připravit nedokázala. Už nevím, co mám dělat. A tak prosím o pomoc, jsem z toho zoufalá
anonym
| 7. 7. 2018 19:14
TO lemurek:
Já měl to samý, kdy na mne manžel mě matky taky neustále křičel když jsem byl menší a já to musel roky snášet... Jednou když Máma nebyla doma mě vyzval i do sklepa, s tím že si to tam rozdame a že jsem z**d a mně bylo v tu dobu 15 let.
Neustále zákazy a naschvály, když přišel z práce tak ani nezdravil. Teď mi je 24, od svých 20 let cvičím uz nevypadám tak jako v 15 letech, jednou na mne nedávno zkusil zárvat a říct mi před mámou že jsem c**ak tak jsem hned vstal a vyzval jeho do sklepa, připomněl jsem mu to co řval tehdy na mne když jsme byl malý a neměl jsem proti němu šanci. Byl ticho, jen zrdudnul a něco zamumlal pak se přišel omluvit... Od té doby už na mne nezarval ale pořád mezi náma nejsou dobře vztahy.
Člověk se musí někdy ozývat jinak mu budou vždy s
##t na hlavu... Bohužel je to tak a u holky chápu že tk je možná těžší... Každopádně nevěřím tomu ze se ty vztahy dají zlepšit, podle mne jakmile se to stane jednou tak tam pořád bude mezi těma dvouma lidma něco. Ale mě to třeba ani nemrzi ani uz nestojím o to aby to bylo dobrý, je mi to fuk
Já měl to samý, kdy na mne manžel mě matky taky neustále křičel když jsem byl menší a já to musel roky snášet... Jednou když Máma nebyla doma mě vyzval i do sklepa, s tím že si to tam rozdame a že jsem z**d a mně bylo v tu dobu 15 let.
Neustále zákazy a naschvály, když přišel z práce tak ani nezdravil. Teď mi je 24, od svých 20 let cvičím uz nevypadám tak jako v 15 letech, jednou na mne nedávno zkusil zárvat a říct mi před mámou že jsem c**ak tak jsem hned vstal a vyzval jeho do sklepa, připomněl jsem mu to co řval tehdy na mne když jsme byl malý a neměl jsem proti němu šanci. Byl ticho, jen zrdudnul a něco zamumlal pak se přišel omluvit... Od té doby už na mne nezarval ale pořád mezi náma nejsou dobře vztahy.
Člověk se musí někdy ozývat jinak mu budou vždy s
##t na hlavu... Bohužel je to tak a u holky chápu že tk je možná těžší... Každopádně nevěřím tomu ze se ty vztahy dají zlepšit, podle mne jakmile se to stane jednou tak tam pořád bude mezi těma dvouma lidma něco. Ale mě to třeba ani nemrzi ani uz nestojím o to aby to bylo dobrý, je mi to fuk
Nejnovější příspěvky v diskusích
Název diskuze
Poslední reakce
Reakcí
Ruský hliník se odstěhoval ze západních burz. EU se zákazem stále otálí
15. 4. 2024
•
17:30
Nejčtenější
