Nebavi me varit...

my chodíme přes oběd na meníčka a vařím pouze občas nějakou rychllu večeři nebo jídlo o víkendu, ale to taky ne pokaždé, občas vaří manžel nebo jdeme někam do restaurace. Příští víkend budeme v Olomouci. Nemáte tip na nějakou dobrou restauračku, kde se dobře najíme, ale mají tam i dobré posezení u pííva?Díky

Mezi má rychlá a oblíbená jídla patří např. chleba ve vajíčku, špagety carbonara, těstovinové saláty, nebo asi možná nejrychlejší, laciný, ale výborný hlavní chod
spagheti aglio, olio e peperoncino

http://www.senzarecepty.cz/…lio-peperoncino/

Ahojte :D Tak já to mam jak kdy, někdy, když je čas a nálada, tak se vrhnu i na ty "složitější" a časově náročnější kousky, naopak jindy jsem ráda za kousek pečiva :D Pravdou zůstává, že někdy žasnu nad tím, co všechno už se dá do kuchyně pořídit za roboty, aby to ušetřilo chvíli času. Např. zde: http://www.kronen.cz/ Věděli jste, že existuje nějaká loupačka? :D Si vždy pořídím nějakou novinku - např. mixér a řeknu si, že si budu dělat ty supr věci jako v tv, ale nakonec - skutek utekl :( :D

Zdravím, chtěl bych Vás poprosit o nezávazné vyplnění krátkého dotazníku. Součástí dotazníku je i zajímavá nabídka. Předem děkuji za vyplnění. http://www.survio.com/…3H9Z4G7U9Z4U4Y3K

Pár typů na rychlé a zdravé večeře najdete zde: http://rychlevecere.blogspot.cz/

HEH me vareni fakt bavi zenske :D:D:D sem takovy kuchta zacatecnik uz umim udelat asi 20 jidel a musim si pokazde uvarit neco jineho ale jenom to co mi chutna :D:D:D a zrovna mam hlad tak du neco zrobit.
musim varit kvuli pritelkyne bo ona nic neumi a nebo aspon dela ze nic neumi hh

Ahojky kuchařinky!
Vaření není nuda, je to naopak zábava. Teda většinou ano . Mě je sice jen 22, ale vaření mě baví. V poslední době testuju nové recepty a přijde mi to zábavné, protože nevím jaké to má být a jestli to správně chutná a tak. Zábavné mi přijde i to, že několikrát vařené jídlo nemusí pokaždé stejně chutnat. A to buď že se použíje jiná značka suroviny, neodhadneme množství ( pokud vaříme od oka ),... Můj manžel pak s radostí vše ochutnává a chválí. Co není na vaření moc zábavné je hromada špinavého nádobí . Já už mám doma teda myčku, ale doby kdy se mylo ručně si ještě pamatuji. No ale nic veselého... Jestli někdo hledáte inspiraci stejně jako já, je tu plno deníčků s recepty. Třeba ten můj ...

tak já se vdala ve 22 letech a neuměla sem skoro nic uvařit a nikdo to po mě ani nějak nevyžadoval, pak sme se rozvedli, ted je mi 24 let a vařím ráda.možná je to i tím že přítel je zvyklý na teplé jídlo a mě baví mu dávat najíst, ale ted už bych asi ráda vařila i sama pro sebe, zkrátka začalo mě to bavit.umím sice ty jednodušší jídlo, karbanátky, segedín, atd.ale časem se chystám i na vepřo...svíčkovou atak.

Mě vaření nevadí, ale fakt na to většinou nemám čas. A nejhorší je učit se nová jídla - to mi pak trvá dvakrát delší dobu, když má člověk zabořený čumák v kuchařce a dumá, co tím htěl básník říci A ještě ne vždycky se to povede
Mohje první jído byla sranda - dělala jsem karbanátky a mohly byste s nima podkládat skříně a navíc byly hrozně slaný Ale přítel je hrdinně skoro všechny snědl a tvrdil, že jsou moc dobrý Asi mě miluje opravdu hodně

Ahoj koukam že nas co nebaví vařit je až až.To ja bych i vařila ale moje jidla manžel jist nebude jeho maminka ho rozmazlila na maso tak si vaří sam.Ja maso moc nemusim tak se snim o kuchyn nehadam jediné co mi vadí je že udela při vařeni dost nadobí ale ted sem už taky v poho pořídila sem si myčku tak ho ješte odnaučit že mu nemusim pomahat a podavat každou vec co potřebuje a budu spokojená. Ale on asi ne.Pa Míla

Tak to Ti závidím, já k vaření, pečení prostě vztah nemám a nikdy mít nebudu. U mě jde o to uvařit něco lehkého a co nejrychleji a věnovat se svým koníčkům. Že bych někdy změnila názor o tom pochybuju, i když kvůli příteli bych docela ráda. Ale i tak to pro mě není motivace, prostě od mládí nesnáším kuchyni :(

souhlasím , po tolika letech společného soužití jídlo funguje i lépe než ***. Vaření není žádná věda, navíc dnes je spousty zdrojů - net, televize, dokonce i radio, kde se vaří. Je to velká moda.
Pokles cukrů u chlapa je asi to nejhorší, co může nastat.
Osobně jsem si kvůli inspiraci předplatila i časopis, který si prohlížíme rádi nakonec oba. Baví mě to mnohem víc než všechny ty ženské časopisy včetně mody.

Ono je to asi o zkušenosti já většinou otevřu lednici vyndám vče co tam zbylo je nebo překáží a něco z toho uvařím.Většinou je to dobré.Mě se taky někdy tak nechce vařit! A někdy mě to opravdu baví.Ale co jsem pochopila za 13 let manželství.:Chlap když přijde domů MUSÍ DOSTAT NAJÍST!!!!! Nejlépe mu tu nandat na talíř něž si umyje ruce.Některá z vás možná ty mladší to budou považovat blbost .Jako že by pak byli za slepice.Není to pravda.Najedený chlap vám pak splní všechny vaše přání jako :jako pomoc v domácnosti,někam zase jet na nákupy a pod.Akorát pokud chcete vybílit byt tak to mi moc nefunguje-asi by to chtělo kachnu nebo tak něco.Chytrá žena tohle všechno ví a využívá.....
!!

Devcata to mne prekvapuje, ze hromada z Vas nevari nebo se tak akorat poperou s ohratim parku. Je pravda, ze u nas doma vari tatka a mamka pece buchty. Od mala jsem byla vedena, abych pri vareni "pricmrndavala", tzn. pripravit testo na buchtu, to nakrajet, to odvazit, vyndat to a to....kdyz jsem byla vetsi byla jsem hrozne rada, kdyz jsem mohla nalit testo do formy nebo sama rozehrat tuk a nandat do nadoby cibulku a michat... Nekdy na zakladce jsem si uz sama troufla i na nejake jidlo pro mne nebo uvařit rodičům těstoviny, když jeli třeba k lékaři apod.. Když jsem se před třemi léty poznala s přítelem měla jsem hrozný strach, že neumím žádné pořádné jídlo udělat celé sama...že umím tak akorát - to nakrájet a to zamíchat a tak... Jeho maminka prý také neuměla vařit, až prý manželský život jí naučil a dnes vaří moc dobře. Ze začátku jsem slyšela, že mamka dělá rizoto tak...a že bramborový salát dělá tak...ale dnes už naštěstí nic takového neslyším. Přítel do mne sice pořád rýpe, že mu slibuji svíčkovou s knedlíky, ale já se zatím úspěšně vymlouvám na to, že jsem urvaná z práce a pak se musím jít učit do školy. Některá jídla vypadají složitě a dlouhý recept v kuchařce nás ještě víc může odradit, ale opravdu na tom nic není. Nejradši mám takové ty pokrmy - ala čína nebo kung- pao. Opravdu jednoduché. Někdy si naložím kuřecí masíko někdy ho hodím na pánev jen tak. Až je ze všech stran opečené, nandám zeleninku, trošku podlít, dusím pod pokličkou, potom osolím, opepřím, zakápnu sojovou omáčkou a zahustím podle potřeby solamilem. Jako příloha - amer. brambory, rýže, hranolky...a jídlo je hotové za 30 minut a sklidí úspěch . Opravdu se nebojte, nic na tom není. Nezapomínejte na to, že dospělý člověk se odlišuje od dítěte hlavně v tom, že dělá i ty činnosti, které jej nebaví. Takže se milé dámy přemožte, zvedněte ***ky a hajdy k plotně , snažte se najít ve vaření zálibu. Pohrajte si třeba se servírováním nebo se zdobením pokrmu na talíři - nebo začněte třeba zeleninovými saláty. Nejdříve studená kuchyně, pak teplá...ať Váš partner vaří nebo ne, ví, že žádný učený z nebe nespadl a pokud se Vám podaří něco přesolit nebo něco z opatrnosti nedochutíte - jistě i tak mu to bude chutnat...no vzpomeňte kolikrát mají v restauraci špatně ochucené, zahuštěné apod. pokrmy. ...tak hurá do toho .

Řekla bych mu pravdu, proč se ti nechce vařit , že tě neustále kritizoval. Buď si to uvědomí a aspoň s tím přestane nebo by mohl vařit stále on. Kdyby do mě partner rýpal, taky bych se na vaření vykašlala.

počkej si, až nebude doma zkus něco jednoduššího v klidu a pohodě připravit. A neboj se použít víc koření. Někteří chlapi radši ostřejší. Můj táta si také bez jakéhokoliv ochutnávání přisoloval. Jednou mamka udělala polévku slanější než obvykle a co se stalo pak, si můžeš domyslet.
Když mu ani pak nebude chutnat, tak mu prostě řekni, že vařit podle jeho gusta neumíš, ale zato jseš výborná v.... (doplň činnost, v které se cítíš být lepší než on.) A že každý umí něco jiného.A že mu také nepředhazuješ, že třeba to a to neumí.

Tak u nás vaří téměř vždy přítel. Umí to a baví ho to. Jenže občas do mne rýpe, že nevařím, že jinde vaří každý den teplou večeři apod. A to je mi pak trapně. Když si to tak vezmu zpětně, tak tu mou nechuť k vaření způsobil vlastně on. Kdykoli jsem něco uvařila, tak to bylo buď málo slané, málo kořeněné, nebo na mne pořád kouká a kritizuje že blbě krájím maso, že blbě dřím vařečku, že mám málo rozpálenou pánev. Neustále do mne vyrypuje. Ale když od něj chci poradit jak něco udělat, tak mi odpoví "nevím". Prostě to dělá naschvál. Když se mi něco fakt povede, tak pochválí, ale většinou si stejně všechno ještě dochucuje. Kdyby jsme měli aspoň oddělenou kuchyn, ale máme 1+1 a obývák vlastně v kuchyni. Kdybych mohla být někde "uklizená" kde mne nemůže pozorovat, tak by mně to bavilo.

Nojo! Chlap za žrádlo udělá skoro ockoliv! Je-li agresivní, hned zrkotne jako beránek a je příjemný, vtipný a okouzlující! Já to přece musím vědět, už se nějakej ten pátek pozoruju

Jsem vdaná už 33 let a vaření mě taky nebaví ,ale je to nutnost ,vůbec až se narodí děti ,nemám pocit ,že vařím špatně ,ale když vařím hodně ,tak se to většinou ,tak nepovede jako když udělám méně,to mám vypozorované prośtě míň jídla větší kvalita a přitom když si vzpomenu ,když byli kluci ve věku 12 až 14 to jsem vařila i 3 jídla ,no hrůza a k tomu píct ,ale bylo to fakt hustý,né že bych třeba vařila každý den to ne ,ale nejlepší byly vždycky teplé večeře ,protože se tím víc najedli.Takže většinou ,lité koláče a na večeře bramborové kaše a k tomu co měli rádi ,dříve byly lepší i párky než dnes .A i filé bývalo lepší a bylo to rychlé ,hlavně jsem musela zapřáhnout i děti .Manžel byl v práci každý den do večera ,tak bylo času,jem byl doma tak jsem měla pocit ,že toho tolik nezvládnu .Už to bylo víc náročné ,chtěl hodně na procházky ,ale to byly nějaké výšlapy a tak dostal pejska a je po výšlapech a teď chodíme jen když chci já .A to už jsem jinde já si myslím ,že málokterá vaří každý den ráda.I když výjimky potvrzují pravidlo.

Ale stejně mi chybí motivace vařit , já vás obdivuju, že vás to baví (alespoň některé)...

Jo, to je super Uz jsem to taky objevila

Ahojky, jsou i lehčí jídla na vaření a některá jsou i rychlá. Možná že si něco vyberete na adrese http://www.ekucharka.net

Já vaření nemiluji, pokud si neco uvarim, tak vyjímečně a jen studentské rychlovky.
Až budu s přítelem bydlet, tak plánuji přes týden studené večere a o víkendu něco udělám. Přítel nemumí uvařit nic, maximálně čaj, tak jsem zvědavá, jak to dopadne, on čeká, že mu budu vyvařovat jako jeho maminka, která je v důchodu a doma nemá nic na práci než kuchtění.
Já bych se možná i snažila, jenže on mi nechci s vařením pomoct, maximálně ochutnávat., takže to pro mě není motivace. V tomto to máte super, pokud váš partner v kuchyni něco zvládne

Upřímně se přiznám,že vaření nesnáším,Taky vařím jen v sobotu a v neděli-pro dceru a během týdne jím zbytky.Nejhorší doba byly prázdniny,když jsem musela vařit denně.Vůbec nechápu ženy,které vaří denně teplé večeře.
Asi proto jsem se raději ani znovu nevdala-nepotkala jsem muže,který by uměl vařit.Je ironii,že mám spoustu kuchařek,ve kterých si ráda čtu.A vařit umím chutně-jenom mě to nebaví,

Můj muž umí pouze jednodušší jídla jako řízek, těstoviny a tak. Ale díky bohu za to. K vaření se ale uchyluje jen když je to opravdu nezbytné nebo když mi to neprozřetelně slíbí.
Když jsem byla cca týden v nemocnici, tak se pokorně vrátil k mamince a tatínkovi.

A jo, je masovej. Má rád i zeleninová jídla a tzv. "zrní", ale když bych po něm něco chtěla, stačí udělat knedlo vepřo zelo, guláš nebo nějakou jinou omáčku a je můj.

to moji chlapi taky když nevědí tak řeknou řízek nebo můj muž ještě používá odpojěď "jídlo", tak to bych ho nejraději na místě zabila. Ale někdy si řeknou co chtějí. A taky na ně platí když řeknu, že pokud něco nevymyslí udělám nějaké "zrní"
Jinak můj muž vařit umí a výborně. Vaří úplně podle hlavy a momentální chuti, ale výsledek je vynikající. Nemám žádnou strarost, když někam odjíždím vymýšlet co budou jíst. Stačí, aby bylo maso v lednici a oni už se postarají.

kdybych se svého muže zeptala, co mám vařit nebo péct, dělala bych stále to samé dokolečka. Řízek, buchty,bábovku. Už se ho radši neptám. Ale musím se pochlubit , chutná mu.

Dnes mi slíbil večeři, ale když jsem viděla (teda spíše slyšela po telefonu) jeho bezradnost, co by měl z toho mála co umí udělat, tak jsem mu navrhla, ať prostě udělá obyčejnou polévku z pytlíku, vylepší ji zeleninou a trochou zakysanky na ozdobu + osmaží houstičky. To zvládne. A jak hned pookřál. Jé, to budu muset chválit a chválit.

já mám vaření také docela ráda. Za svobodna jsem trochu vařila s mamkou, ale nejvíce jsem trpěla v prvních měsících ještě před manželstvím. Odstěhovala jsem se za svým budoucím mužem cca 200 km od domova, neměli jsme telefon a tak jsem yla odkázaná jen na dopisy. V té době se hodně vařila klasika - omáčky, knedlíky ... Vždy když jsem přijela domů tak jsem si psala od mamky recepty, krok za krokem. Nejvíce mám vaření ráda až poslední roky. Teď se vaří dost jinak, jsou jiné možnosti surovin a také můj syn dospěl do věku kdy má rád takové to "chlapské" jídlo. Takže můžu používat všelijaké koření.
Nejraději jsem když si kluci řeknou co chtějí uvařit.
Je fakt, že vařím jen o víkendech v týdnu máme každý teplé obědy a tak večeře jsou studené nebo zbytky z víkendu.

To mě vaření baví, jenže nestíhám. Takže přes týden kupuji manželovi hotovky nebo splichtím něco velmi rychlého - polévky, těstoviny,saláty,rybu....

Teď budu mít týden dovolenou. Včera jsem procházela svoji sbírku receptů a už se těším na experimentování.
Jen mi připadá, že ty nej recepty jsou i ty nejkaloričtější. A já se snažím zhubnout.

Taky nemám ráda vaření. Chytá mě to jen jednou za čas a nebo když mám pocit, že bych měla. Můj manžel pro mě vymyslel termín "manažerské vaření" to znamená, že sice má teplé jídlo, ale já ho přivazlda buď od rodičů nebo odněkud, kde dávají jídlo sebou. No co, je přeci fuk, kdo to uvařil, hlavně, že je.
Jinak jsem ten typ, co když si koupí nový přístroj tak první, co udělá, zahodí návod. Tedy ani s recepty jsem si moc nesedla, obvykle si z nich vezmu nějaký základ a zbytek improvozuji, což končí fiaskem. Když doma oznámím, že budu vařit, manžel ihned odvětí: hlavně neexperimentuj! Přitom to jediné mě na vaření baví i když často to vypadá jako když pejsek s kočičkou pekli dort . Peg