Diskuse: Hysterektomie

1 2 3 4 .. 281 .. 561 .. 841 .. 1121 Další »
   
Řadit:
16803
příspěvků
Správce: rozalin
Kamarádka nemá fotografii.

TO sarkavondrova@seznam.cz: Ahoj Šárko,
pokud máš dlouhodobé problémy, tak Ti je hysterektomie pravděpodobně vyřeší a je malá pravděpodobnost, že se Ti stane, to co mně. Ale pravdou je, že by nás lékaři o možných komplikacích či rizicích měli dopředu informovat.
Což v mém případu neudělali a s něčím podobným jsem absolutně nepočítala. O to hůř pro mne, že jsem opravdu neměla žádné potíže. Stejný zákrok denně absolvuje po světě tisíce žen a naprosto bez problémů. V mém případě šlo o fatální chybu operujícího lékaře a následné zanedbání ze strany lékařů v nemocnici. Dnes jsem týden po zákroku na urologii, kde mi reimplantovali podvázaný (přistehlý) levý močovod. Tentokrát si mě personál více hlídal a k operaci jsem si vyžádala samotného primáře. Podle propouštěcí zprávy zákrok proběhl v pořádku a za čtyři týdny mi ještě vytáhnou vnitřní stent z močovodu. Pobyt v nemocnici v uplynulých dnech byl úmorný, v největších vedrech se zašitým břichem a bandážemi na nohou nepřeji nikomu. Oproti císařskému řezu je druhý řez svislý ve tvaru podkovy a hodně bolestivý. Zvláště při otáčení těla. Pokud Tě budou operovat laparoskopicky, tak bych z toho takovou hrůzu neměla. Po tomto způsobu odcházely z nemocnice ženy dříve a rekonvalescence je kratší.Tvé problémy s trombózou si budou hlídat. Při první operaci jsem hůře snášela narkózu, zvracela jsem, při druhé jsem po probuzení byla ok. Zkrátka mi přidali léky proti nevolnosti. Doposud jsem s nemocnicí neměla žádné zkušenosti, ale po dvou pobytech v ní jsem viděla, že každé oddělení funguje jinak. Na gynekologii byla vizita 1x denně a každý den jiný lékař, o pacienty se staraly výhradně sestry, na urologii bývala i 2x denně a na pokoje přicházeli ošetřující lékaři i v průběhu dne. Ale správně jsi napsala, svá rozhodnutí mění jak na obrtlíku. Byla jsem v nemocnici svědkem různých příběhů (například zapomenutý stent 4 roky v ledvině u 22 leté dívky, který vyvolal rozsáhlý zánět ledviny, což jí způsobilo i vznik ledvinového kamene a kamene v močovém měchýři).
Mě ještě čeká delší rekonvalescence, včetně lázní a snad bude v budoucnu vše v pořádku. Tobě přeji, ať podzimní operace proběhne bez jakýchkoliv komplikací a zbavíš se všech potíží, které tě sužují. Hodně štěstí. Zuzka

Kamarádka nemá fotografii.

TO zuzanajandlova@seznam.cz: Ahoj Zuzko, ani nevím jestli jsem měla tvůj přispěvek o hysterektomii číst. Je to přesně to čeho se obávám, mám naplánovaný záktok na polovinu září .Můj zdravotní stav ho bohužel vyžaduje. Již při kyretáži , kterou jsme podstoupila na konci května jsem se strašně bála , aby mi nepoškodili močovou tribici. To ,že se to může stát jsem se dočetla přímo v odborných článcích. Bylo tam ,že větší pravděpodobnost je u obézních žen , já jsem celkem prostorově výrazná. Ještě si pamatuji ,jak jsem si to rozmyslela, ale to už jsem ležela přikurtovaná na stole a chtěla jim říct, že si raději nechám moje velmi silné a dlouhé měsíčky. A dopadlo to tak, že jsem měla uvnitř vše v pořádku, tak že jsem stejně jako ty vlastně tento zákrok podstoupit nemusela. Prostě mě dr. tak dlouho (cca. 2 roky) přesvědčovala, jak budiu mít klid a že bych měla jít .... A močová trubice po zákroku ok, jen že za pět dní mi našli v lýtku trombózu a už se to jako u tebe tak nějak veze. První měsíčky od kyretáže byly tak silné, že jsem skončila v nemocnici na kapačkách a dostala dvě krevní transfuze. Prášky na trombózu mi změnili na 2x denně injekci do břicha, ty si píchám sama. Další měsíčky jsem měla 10 den po skončení těch prvních a naštěstí jen 7 dní a s menším poklesem hemoglobinu. Tak jsem už třetí měsíc na neschopence.Doktorům moc nevěřím, protože jsem se za pobytu v nemocnici setkala s tím, že večerní směna řiká něco jiného, ráno dr. taky něco jiného , dokonce chtěli ml.paní vedle mě odstranit vejcovod, že je mimoděložně těhotná a kdyby se nebránila, at počkají ještě jeden den tak by o něj přišla. Druhý den se na ultrazvuku ukázalo krásné těhotenství. Moje zkušenost je lepší s doktory , doktrorky mě nějak zklamaly. Držím ti moc palce a ať je už vše OK. (doufám , že nevadí tykání)

Kamarádka nemá fotografii.

Ahoj děvčata, jelikož mi tato diskuze dodala odhodlání k hysterektomii, chtěla bych se podělit o moje zkušenosti. Je mi 46 let a na LAVH s ponecháním vaječníků jsem byla začátkem dubna, přes moje velké obavy operace proběhla bez komplikací, téměř bezbolestně. Výsledek histologie, kterého jsem se obávala byl také v pořádku. Maximálně si užívám života bez vložek a tamponů. Dá se říct, že přibližně od 25ti let jsem měla velmi často záněty a mykózy, pokud jsem nemenstruovala tak jsem řešila tento problém. Po operaci najednou nepociťuji vůbec žádné svědění, pálení a výtoky, kterých jsem si opravdu užila. Při pohlavním styku, který je zatím stále opatrný, v hloubce cítím bolest, to doufám, že časem bude lepší. Nyní vidím jediný problém, který se týká také sexu, konkrétně horší vzrušivosti, je to opravdu jiné, vše trvá o hodně déle, vím, že to některé z vás uváděly...tak mezi ně patřím také. Troufám si napsat ach jo... mám po sexuální stránce hodně aktivního manžela a chci, aby náš vztah byl v pohodě. Musím se s tím nějak poprat :-)))

Kamarádka nemá fotografii.

Dobry den, v breznu jsem prodelala totalni lapar.hysterektomii, vse probehlo bez problemu. 6nedeli taky super bez komplikaci. V cervnu po prvnim pohl.sexu mi praskly uvnitr stehy a hned mi v nemocnici delali revizi, kde me znova zasili. Uz je to skoro mesic a stale mam divne tlaky v podbrisku a obcas i krvacim. Bonim se co to znamena. Nemate nekdo prosim podobnou zkusenost? Dekuji za informace. Hezky den

Kamarádka nemá fotografii.

TO kacibe@seznam.cz: Děkuji, podporu a štěstí budu potřebovat. :-)

Kamarádka nemá fotografii.

TO zuzanajandlova@seznam.cz: moc vám držím palce

Kamarádka nemá fotografii.

TO okatypavel@seznam.cz: děkuji za podporu. Už jsem se rozhodla snižuji si hormony sama a pomalu přejdu na přírodní preparáty nemám co ztratit. Uvidím jestli se ten stav začne měnit. V práci sranda občas se zamotám takže se něčeho nebo někoho chytnu.

Kamarádka nemá fotografii.

Ahojte dievčatá. Dovolím si aj ja trochu prispieť svojimi skúsenosťami. :-) Mám 53 rokov a som 3 mesiace po odstránení maternice a vaječníkov (abdominálne, nie laparoskopicky). Pred operáciou som mala bežné problémy ako silné krvácanie a z toho plynúci nedostatok železa a hemoglobínu, bola som stále unavená. Príčinou bolo niekoľko veľkých myómov a cýst. Nechce sa mi rozpisovať všetko, čo sa udialo až po samotnú operáciu, skôr by som rada povzbudila tie , ktoré to majú ešte len pred sebou...Zákrok bol bez komplikácií, bolesti po operácii trvali len pár hodín, ale dali sa vydržať. Domov na pustili na 5. deň. Cítila som sa tak dobre, že som si ani neuvedomovala, akú operáciu mám za sebou a po týždni som vytiahla zo skrine pekáreň na chleba (čo som hneď aj oľutovala, lebo ma oblial pot) :-D a napiekla som manželovi parádnu vianočku....Prvý mesiac som veľa spala a oddychovala a okrem toho, že som cítila jazvu na bruchu, som nejaké problémy ani viac menej nepociťovala....Po 2 mesiacoch som nastúpila do práce....Teraz síce mám občas návaly, hlavne v noci, spánku je tiež menej...občas cítim kĺby, ale myslím, že všetko je to v hlave....Psychicky som na tom veľmi dobre, teším sa každému dňu a som presvedčená o tom, že telo si s tou zmenou časom poradí samo...Trochu som zmenila stravu, snažím sa dopĺňať fytoestrogény a minerály, chodím veľa peši, pracujem v záhrade...Ráno sa budím s úsmevom a zlú náladu som nemala ani nepamätám :-D Z môjho pohľadu je veľmi dôležité pozitívne myslenie. Takže všetkým babám, ktoré to ešte len čaká , radím...hlavu hore, bude dobre :-)...

Kamarádka nemá fotografii.

Ahoj holky, jsem 6 týdnů po AHY a ADE (odstranění dělohy i vaječníků) z důvodu cysty (cca 5 cm a 3 cm myomu). Před operací jsem neměla absolutně žádné problémy (bolesti nebo krvácení). Cystu lékař necelý rok sledoval, nijak se nezvětšovala a neměnila, ale jeho tlak na celkové odstranění mých reprodukčních orgánů sílil. Je mi 50 let, takže děti jsem samozřejmě neplánovala, ale operace jsem se přirozeně obávala. Mimo jiné mi vadila i delší rekonvalescence a přerušení mých sportovních aktivit. Byla jsem zvyklá denně sportovat. Na plánovanou operaci jsem nakonec šla nakonec o 6 týdnů dříve, protože pracuji ve školství a nechtěla jsem přijít o celé prázdniny a tím pádem o mou zaslouženou dovolenou. I lékař chtěl, abych zákrok podstoupila co nejrychleji. Jeho slovům, že budu za týden doma a pak si jen pár týdnů odpočinu, jsem uvěřila.To, co následovalo, je už jen zlý sen. Místo týdne jsem v nemocnici strávila 3 týdny a vrátila se domů po několika zákrocích s dočasnou nefrostomií z levé ledviny na dva měsíce. Při gynekologické operaci mi totiž podvázali levý močovod. Nebudu popisovat všechny komplikace, které s tím souvisely. Jen jsem absolvovala punkci pod další narkózou, rtg močového měchýře, cystoskopii a čekám na urologickou plastiku močovodu, který porušili. Stále se mi vrací slova urologa na sále, který se mě ptal, proč jsem šla na gynekologický zákrok, když jsem neměla problémy? A také, že kdyby gynekologové přišli na svůj omyl dřív, nemusela jsem se dva měsíce otravovat s umělým vývodem z ledviny. Život s pytlíkem na noze sice jde, ale je hodně dyskomfortní. Takže zasloužená dovolená se nekoná, koupání 3 měsíce je nemožné a vaše plány a život se během jednoho dne změní. Vím, že jsou horší zdravotní problémy, které mě mohou v životě potkat, ale tahle zkušenost se zdravotnickým zařízením byla zbytečná. Samozřejmě si mohu stěžovat a pravděpodobně to i udělám, ale lékařům už nevěřím a z následné operace mám šílený strach. Začátkem srpna mě tedy čeká další týdenní pobyt v nemocnici a zhruba 2 hodinová operace, tentokrát na urologickém sále. Nezbývá mi, než doufat, že urologové budou šikovnější a všechno dobře dopadne bez nějakých trvalých následků.

Kamarádka nemá fotografii.

TO kacibe@seznam.cz: To je mi líto čím procházíte.Chápu,že musíte být zoufalá.Držím Vám všechny palce,aby se přišlo na příčinu,a dalo se to řešit.

Kamarádka nemá fotografii.

TO kudrnacka@email.cz: ahoj nešlo mi sem psát až dnes se to podařilo. Je to 3 měsíce od operace . Mé motání hlavy a závratě stále přetrvávají. Lítám od doktora k doktoru. Ještě v červenci mě čeká nerologie jestli není problém tam. Hormony musím brát ještě 2 měsíce a pak zkusit přejít na přírodní preparáty. Tak mi držte palce holky už jsem bezradná.

Kamarádka nemá fotografii.
1idka Poslat vzkaz | 10.6.2018 13:52

Ahoj holky, je mi 46 a koncem dubna jsem v nemocnici Na Homolce podstoupila LAVH s ponecháním vaječníků z důvody myomatózní dělohy. Chtěla bych se podělit o své zkušenosti s přípravou na tuto operaci i s následnou rekonvalescencí.
Operace byla plánovaná, věděla jsem o ní pět měsíců předem a během této doby jsem měla spoustu obav, ty nejzávažnější z nich jsem za pomoci odborných informací od spřátelených lékařů vyřešila takto:
1) Nedojde po operaci k sestupu pánevních orgánů ? Toto riziko závisí spíš na stavu pánve před operací, po operaci je třeba se 2 měsíce šetřit, potom už je riziko stejné jako před operací.
2) Nebudu mít po operaci potíže s inkontinencí (před operací jsem neměla) ?
Různé studie přinášejí na tuto otázku různé odpovědi, pokud ale uvádějí vyšší riziko rozvoje inkontinence po hysterektomii, pak se rozvíjela v průběhu několika let po operaci. Jsou ale i studie, které neprokázaly žádný rozdíl rozvoje inkontinence u žen po hysterektomii a u žen, které tento zákrok nepodstoupily. Uzavřela jsem si to tak, že budu cvičit pánevní dno, abych tomuto, pokud možno, předešla.
3) Nedojde při operaci k poranění vnitřních orgánů? Jaké je riziko komplikací při operaci?
Toto riziko je velmi malé u všech typů hysterektomie. Jedna zahraniční studie uváděla, že 96 % žen je po hysterektomii spokojeno a cítí zlepšení svého stavu. To z mého pohledu rozhodlo. Přestože jsem prakticky neměla potíže, kromě občasného velmi silného krvácení (tak 1x/půl roku) a dalších drobností, jako je velké břicho, rozhodla jsem se jít na operaci, prakticky z preventivních důvodů, abych problém neodkládala. A nelituji. Na Homolce vše bezvadné, operace bez komplikací (u mě i u spolupacientek), přestože jsem 1x rodila císařským řezem a navíc mám bloudivou ledvinu, tedy vyšší riziko poranění močovodu. Mou obrovskou dělohu vyndali bez nutnosti řezat břicho. Rekonvalescence probíhá dobře, žádný sestup, žádná inkontinence :-) Paradoxně je pro mě největší problém šetřit se, nic nezvedat a tak. Už bych si nejradši šla zaběhat, mám plno energie, ale ještě pár týdnů počkám. Unavenější jsem byla tak 4 týdny, v této době jsem si opravdu užívala zasloužený odpočinek. Holky, přeji všem hodně zdraví a ať vám všechno dobře dopadne. Držím palce!

Kamarádka nemá fotografii.

TO kudrnacka@email.cz: Ahoj, to mě také moc zajímalo - dnes jsem byla na kontrole po šesti týdnech a paní doktorka říkala, že ze sportu můžu pomalu zkoušet běh i kolo, že je to jako bych začínala po zimě, pokud to přeženu, že by mě bolelo břicho, což mám brát jako znamení, že mám ubrat. Akorát nemám přímo posilovat břišní svaly,to až později.

Kamarádka nemá fotografii.

Zdravím Vás všechny, jsem tu prvně, musím přiznat, že jsem měla nervy, než jsem se zaregistrovala, všechna možná uživ.jména už byla obsazená ;-)

Jsem třetí týden po LAHV.
Píšu proto, abych povzbudila holčiny, které třeba váhají. Měla jsem vleklé problémy hormonální, polycyst. vaječníky a neustálé problémy s cyklem. Pak ještě přišly lehké onko problémy. Už se to nedalo snést, přesto, že jsme zůstali bezdětní, jsem podstoupila odstranění dělohy ve 38. Měla jsem šílený strach, viděla jsem se jako troska co se bude ploužit bytem v bolestech :-) Hlavně proto píšu.. pokud opravdu máte vleklé problémy, operace se nebojte. Já byla bez bolestí od prvního dne.. Byla jsem puštěná po třech dnech z nemocnice..kde mi dávali třikrát denně nějaký slabší lék na bolest.. doma jsem pak brala jeden ibalgin denně..pouze 2 dny-spíš pro jistotu.. pak bez bolestí. Sem tam mě něco někde píchne..ale hned to odezní..jen jeden den jsem měla obavy, zda se mi snad netvoří cysta na pravém vaječníku, dost to bolelo.. ale další den už zase nic. Trochu mě občas píchá v konečníku..ale je to jen vteřinové a souvisí to asi s hojením. Teď třetí týden jsem začla špinit růžovou krví..trvá to už týden..ale jizva prý zatím ok, jen není vyhojená..Chci si zkusit koupit cicatridinu..
Jinak už v prvním týdnu jsem byla schopná cokoliv dělat..jen jsem byla hodně unavená.. od druhého týdne procházky.. každý den..:-)
Až se cítím trapně, že jsem na neschopence..ale na druhou stranu všude čtu a i dr. to říkají, že uvnitř se to hojí opravdu dlouho, tak význam to asi má. Nic nezvedám, vše dělám pomalu. Jen jsem bohužel hodně tlačila při stolici /laktulosa opravdu nepomohla/, a tak proto asi to lehounké krvácení..
ALE CELKOVĚ JE TO PROSTĚ OPRAVDU BEZ BOLESTÍ.. fakt se nebojte.. i když každá to máme trochu jinak.. Hodně štěstí všem :-)

Kamarádka nemá fotografii.

Ahoj všem, jsem 3 týden po LAHV a mám kolem jizev červený kolečka . Nebolí, ale nevím jestli to nemam něčím mazat. Nemáte s tím někdo zkušenost? Měli jste nějakou mast na hojení? A ještě jsem se chtela zeptat. Mám po kanyle nabehlou žílu už v nemocnici jsem stín měla problem :-( docela to pořad bolí,stahuju to,mazu,leduju a je to pořad stejný :-( už je to fakt votrava mám to na pravý ruce takže nic poradně nemůžu dělat . Prosim o radu co s tím a jak dlouho jste to měli. Přeju krásné slunečné dni všem foristkam ;-)

1 2 3 4 .. 281 .. 561 .. 841 .. 1121 Další »
DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění