Diskuse: Manželka to prostě nechce, co s tím ??

   
Řadit:
668
příspěvků
Správce: vratislav
Kamarádka nemá fotografii.
| 5.5.2016 00:12

Hele, Tome, nic ve zlým, ale jestli doma s tou svoji jednáš tak, jak tu naznačuješ, tak se fakt nedivim, že ti nepodrží. Ano, muži jsou samci a mají svoje pudy, ale taky by měli mít mozek a galantnost se ve vztahu zcela nevylučuje. 6eny jsou naopak samice a mají své city a potřeby a „bohužel“ potřebují mít aspoň trochu pocit, že je muži nemají „jen na to“ (i když my, muži, víme své a hrajeme v podstatě divadlo). Ono to fakt nefunguje, když přijdeš špinavý, nacamraný z hospody a už od dveří houkneš něco ve smyslu: „tak, stará, teď na to hupnem, roztáhni hangár, stíhačka přistává“ Tady řešíme to, co dělat, když je ze strany chlapa toho „divadýlka o nejúžasnější a nepostradatelný manželce“ přespříliš a „odměna za podaný herecký výkon“ nulová. Kapišto?

Kamarádka nemá fotografii.
| 5.5.2016 00:03

Zdarrr, tak jsem si zase po nějaké době vzpomněl a dočetl jsem příspěvky - některé poučné, jiné humorné - za posledních pár měsíců. Debata již sice zcela odklonila od původního tématu, ale nevadí, to je vývoj.
Abych ten vývoj zase kus posunul, mám dotaz do pranice: Co je horší? Odejít z nefunkčního manželství, chvíli si užívat svobodného života a pak se vrhnout na nový vztah, nebo po vzoru opice - nepustit první liánu, dokud se nedržím liány druhé - najít si babu a pak k ní od manželky utéct?
Ano, uznávám, že když jsem dostal kopačky a „nebyl v tom nikdo druhý, ale vážně“ (stejně jsem časem zjistil, že kecala), byl jsem méně nešťastný, než když ode mně holka utekla „za tim hajzlem, co mi ji přebral“. Ale i ten, kdo odchází, aniž by v tom byl někdo druhý, neodchází proto, aby byl už navždy sám. A ten, kdo odchází za někým jiným, by přeci neodcházel, kdyby doma bylo všechno OK. Takže: (Mirek promine, že jej použiji jako příklad) je Mirek větší geroj, (nebo menší sfiňa) proto, že v jeho odchodu nebyl nikdo třetí, než jeho švára, který „nečekaně a znenadání“ změnil garáž (a to doslovně i obrazně)? těším se na vaší diskuzi a názory :-)

Kamarádka nemá fotografii.
mucholapka | 3.5.2016 22:24

TO Tom:

Kamarádka nemá fotografii.
Tom | 3.5.2016 04:27

Takže dočetl jsem se dnes asi do desáté stránky kde už se to všechno začlo opakovat a přehadovat a slovíčkařit. Je mi na nic z těch řečí kdo dělá a nedělá víc práce. O CO VÁM ŽENSKÝ SAKRA JDE? CO JE NA TOM TAK HROZNĚ TĚŽKÝHO A ÚNAVNÝHO DVAKRÁT TÝDNĚ PO DOBU 60SEKUND AŽ 30 MINUT ROZTÁHNOUT NOHY?..... Myslím, že vůbec nic, jsou to jenom kecy a debilní výmluvy. To je lepší si radši zničit manželství a všechno to zahodit? Za tu vaši zhnilost a to že si na něco hrajete?

Muži jsou samci a ti mají své pudy, které nelze potlačit. A nebude nějaká ženská měnit zákony přírody!

Kamarádka nemá fotografii.
MIrek | 31.3.2016 01:31

Sedíme s anglánem v letadle nad velkou louží a náš rozhovor o babách neuniknul několika pánům na sousedních sedadlech (2 dánové a 1 němec) věkově odkadují od 30 do cca. 50. Tož jsem uspořádal bleskovou anketu na téma, kterak se ta či ona ženuška vymlouvá, že dnes tedy opravdu sex nebude, schválně jestli najdete i další.

Takže:
Dnes žádný sex protože:
- je ještě světlo,
- už je moc velká tma,
- je tu moc teplo,
- je na to strašná zima,
. děti ještě nespí, - děti už spí, to bychom je vzdbudili,
- vždyť víš že ráno / přes den / večer a v noci nemám chuť,
- jsem prostě taková,
- mám to v příštích dnech dostat, - mám právě svoje dny,
- před několika dny jsem měla svoje dny,
- teď nemám chuť,
- mám hlad / žízeň, atd.

Letuška sleduje naši pánskou anketu a mlátí se smíchy.

Socha Svobody na dohled.

Čau

Mirek

Kamarádka nemá fotografii.
Mirek | 31.3.2016 01:11

Jen pro zamyšlení - Stěžoval si můj anglický kolega při cestě letadlem, takže tady zkrácená verze jeho „statementu“:

Manželovým úkolem je zajistit rodinu finančně, vše opravit a všechny ochránit, a pak také a hlavně svoji ženu chápat, být trpělivý, pozorně jí naslouchat (ale nenavrhovat žádná řešení!! = Vrbič Nasluchačič), rozpoznávat její potřeby, být milý, fungovat jako náhradní svodidlo pro všechny její problémy a zloby, .... Bohužel to takto funguje jen jedním směrem, a čím více se manžel snaží pomáhat, tím více se ocitá stranou jejího zájmu. Zcela zjevně je manželova dobrota zaměňována za pitomost (manžel = hodný vůl, tak proč by se ona zajímala) a jednoho dne se manžel ocitne v manželčině pořadníku na beznadějném (= posledním) místě – nejprve jsou na řadě děti (OK chápu), pak povolání, potom matka, potom otec, potom tchyně, potom je třeba srovnat boty v předsíni a tisíc dalších veledůležitých věcí, pak se nakrmí pes a kočka ……no a teprve potom přichází na řadu potřeby (sexem posedlého) manžela, který to po 329 odmítnutích nejspíše konečně vzdá!

A že je to u Vás taky tak si ověříte velmi snadno. Stačí jí pádně naznačit, že není na světě sama, že existují i jiné ženské a že vážně přemýšlíte o rozchodu. A pokud manželka najednou začne být „ochotná a svolná“, tak je to jasné, máte doma vypočítavou mrchu, která Vám dá jen když jí teče do bot a hrozí, že by přišla o manželovu výplatu.

Konec citátu.

Ne, skutečně netrpím komplexem méněcennosti, ale strašně rád bych přeskočil v manželčině pořadníku aspoň toho kocoura. Tomu ona dává 2x denně a ještě na něj dělá cukrbliky a hladí mu kožich. Mě ale dá s kyselým ksichtem 1x za uherský měsíc a mého kožíšku si ani nevšimne.

Tož já jsem to svého času po tom 329 odmítnutí vzdal resp. jsem se konečně totálně nasr... l a rozvedl se. No a teď - když jsem potkal normální ženskou - už se tomu můžu jenom smát a žasnout, jakej jsem byl tolik roků mega vuuuuuul.

Tož chlapi, ať neuděláte stejnou chybu nebo ať aspoň procitnete dřív než se to povedlo mojí maličkosti.

Ahoj

Mirek

Kamarádka nemá fotografii.
MIrek | 23.3.2016 13:45

Ležím v posteli s Panadolem a dalšími preparáty a napadla mne geniální myšlenka.

„V posteli to začíná a v posteli to končí !!!“ Tedy filmový klasik to kdysi použil ve smyslu lidé se v posteli narodí a tamtéž i zemřou, ale docela to sedne i na hlavní téma téhle diskuse - Co myslíte?

Aspoň já - chlap - jsem si před mnoooha lety hledal slečnu hlavně podle toho, jak mne fyzicky přitahovala, to byl ten první spoušťeč = líbila se mi. Všechny další její vlastnosti jsem objevoval až poté (po navázání prvního kontaktu ne hned „to“), nikdy bych jako mlaďas neoslovil slečnu, které se mi při prvním pohledu nelíbila, i když by mohla být po všech rozumových stránkách naprostým pokladem.

Nějak jsem v průběhu času dospěl, a hořce musím konstatovat, že výběr partnerky podle výše uvedeného odstavce se mi setsakramenstky vymstil. A že tedy používat hlavu a ne jen toho „dole“ je vysoce žádoucí. Ale ani tento přístup se nesmí přehánět. Jinak se může stát, že si mudrlanstky zdůvodníte, jak máte skvělou partnerku, a pak .... si objednáte cisternu čaje s brómem a předplatí si erotický časopis a k tomu mast na ruce.

Takže pravda je někde v půli. 50 % vztahu mezi ním a ní je podprahových a zrcadlem právě těchto 50 % je „jak to klape v posteli“ a
50 % vztahu je nadstavbových (shoda kolem dětí, peněz, životního stylu, volného času, náboženství, intelektu obecně).

Včera večer jsme se souputnicí prodiskutovali výše uvedená moudra (intelektuálních 50 %) a pak jsme na to v rámci rovnováhy skočili, aby bylo splněno i těch živočišných 50 %.

Doporučuji tedy ukončit oduševnělý pokec s partnerkou souloží nebo naopak po souloži si otevřeně pokecat (možno i opakovaně).

Hezký den

Mirek

strelec1012
strelec1012 Poslat vzkaz | 22.3.2016 17:26

TO Mirek: Diky....ke dnešnímu svátku hezké povídání....a ačkoliv bych měla být na jiné straně barikády, dávám za pravdu Vám....Leona clamp

Kamarádka nemá fotografii.
Mirek | 22.3.2016 13:28

Ležím doma s chřipkou, tak napíšu zase jednou „grafomanský“ příspěvek.

Když jsem se před časem rozváděl, postavily se takřka všechny moje příbuzné ženského rodu (moje matka, sestra, tetičky, atd.) na stranu mojí manželky. Nastala tak kuriózní situace, kdy se snacha, sestra a tchyně, které se jinak desítky let nesnášely, vzájemně předháněly v tom, kterak mne morálně odsouditi za moji „druhou mízu“. Mužská část příbuzenstva (otec, švagr, atd.) zachovávala demonstrativní neutralitu podle hesla „abych si to u té své velitelky nepo...ral“. Jakási ženská solidarita pod nálepkou „Ti hnusní chlapi myslí jen na jedno“, překonala jinak neuvěřitelně hluboké příkopy mezi jednotlivými babicemi. Tenkráte jsem je unisono poslal do pr...le s tím, že můj život si nenechám organizovat od nich (prvních 50 let jejich dominantního vlivu mi stačilo, je nejvyšší čas začít jinak). A tím komunikace skončila, neboť setra, matka, bývalka a tetičky mne POTRESTALY tím, že se mnou přestaly komunikovat = pro mne úplná slast a nádhera !!! Kéž by to trvalo věčně!!!

A tak si vesele užíváme s mojí novou souputnicí /lékárnicí až jednoho dne u našich dveří zazvoní moje sestra (46), že prý by si chtěla promluvit s někým normálním. Myslela tím mne (dle jejích někdejších slov „chlípného vyvrhele, který se na stará kolena zbláznil a opustil teplo rodinného krbu omámen pachem jiného ženského klínu (hlavně ten pach ženského klínu mi utkvěl v paměti, tenhle obrat ještě určitě někde použiji)“). Ségra vypadala zuboženě, tak jsem potlačil vnitřní nutkání poradit jí, ať se jde vybrečet k nějaké babici z jejího myšlenkového proudu, a nechal jsem ji vymluvit a vybulet. A slyšte příběh přímo čítankový.

Švára si po cca. 20 letech manželství sbalil pár osobních věcí a nářadí v dílně, naložil je do svého veteránského auťáku (který už cca. 5 let v dílně opečovává) a odstěhoval se k jiné paní. A moje ségra to vidí jako naprosto nečekaný blesk z jasného nebe a křivdu, vždyť jsme si žili tak spokojeně, kde prý by ji vůbec napadlo, že o takovýho plešatýho a obtloustlýho kutila (= švagra) by ještě mohla mít nějaká jiná baba zájem, a jak a kde k té jiné babě ten trouba vůbec přišel, atd. atd. Nechal jsem ji chvíli vybrečet a pak - když chtěla ať taky konečně něco řeknu - jsem jí položil několik otázek. Odpovědi jsem většinou nedostal, sestřička jen vyjeveně čuměla:
1. Když je pro tebe švagr plešatý, obtloustlý a kutilský trouba, tak proč ti vadí, že odešel. Konečně jsi volná a můžeš naplno rozvinout své nevšední talenty a vnady.
2. Kolik kg jsi sama přibrala za posledních 20 let (odhaduji cca. 2x tolik než švagr), že tak ráda hodnotíš manželovu figuru.
3. Proč asi švára před cca. 5 lety koupil totální vrak starého Cadillacka a začal si s ním v dílně hrát, namísto aby trávil večery v náručí své manželky ??? Nezačal s tím neškodným hobby čirou náhodou právě v době, kdy ty jsi mu naznačila, aby tě s tím (= souložením) už neotravoval?
4. A ségra dí: „No to s tím přeci vůbec nesouvisí, já na nějaký laškování v posteli nemám náladu a nikdo mne přeci nemůže k ničemu nutit!!!“. No nutit tě skutečně nemůže, ale musí ten celibát manžel „snášet“ ... ???
5. A zeptala jsi se někdy, jestli celibát vyhovuje i manželovi? Na to se nemusím ptát, pořád mi naznačoval, že by měl chuť, ale po několika měsících toho konečně nechal a odstěhoval se do bývalého dětského pokoje (holky studují v Brně na VŠ), tak jsem měla radost, že se zklidnil a našel si nového koníčka.
Taky mne několikrát zval, ať prý s ním jedu na sraz autoveteránů, ale mne to tam nebaví, celý den čučet na stará auta a nebo jezdit po kraji rychlostí 40 km za hodinu. Tak jezdí na ty srazy sám. Takový krásný klid jsme doma měli, on v dílně, já v baráku, naše holky na koleji a teď tohle, on se snad zbláznil !!! 6. A položila jsi si někdy v poslední době otázku, jak asi tvůj partner žije, co by ještě chtěl zažít, o čem sní, na co se těší, co plánuje nebo co ho trápí? Ségra: „No ještě to tak, stačí že mi tahovýhle otázky svého času dával on. Vždycky měl vypráno a o víkendu i uvařeno, uklizeno máme a peněz vydělával dost, auto máme slušný a na dovolenou do Chorvatska jezdíme skoro každý rok, tak co by mu ještě mělo chybět, to jsou teda blbý otázky? ?????????????
A tady už jsem to nevydržel, a poslal jsem ji opět do pr....le.

Zavolal jsem švárovi a zašli jsme na jedno. Z jeho pohledu se má věc asi tak: Děti dospěly, manželka (moje ségra) ztloustla, ztratila zájem o sex a hlavně zblbla. Doma už se nedalo vydržet, tak rozjel nového koníčka. Už jako malý kluk prý chtěl vlastnit pravý americký bourák a la časy Elvis Presley. Tak si takový starý vrak pořídil a v dílně si sním hrál každý večer, aby nemusel poslouchat tu „slepici“ (jeho slova, ta slepice má VŠ, ale to jak vidno nehraje roli). Myslel si, že v dílně „přečká“ až do doby, kdy ségra zase začne fungovat nějak normálně. Na jedné výstavě veteránů byl na informační tabuli vyfocený starý Buick a byl na prodej. To auto ho zaujalo, tak zavolal na telefon, který byl v inzerátu a příští týden se na tu káru jel podívat. Prodávala to cca. 40 letá vdova se dvěma odrostlejšími dětmi, táta se jim před více jak rokem zabil v náklaďáku. Ten veterán byl jeho koníček. Je to památka, paní by to nejraději vůbec neprodávala, ale údržba toho vozu něco stojí, sama tomu moc nerozumí a potřebuje peníze, protože manželova životní pojistka nepokryla celou hypotéku, atd. Když řekla švárovi cenu, kterou za toho veterána chce, tak se mu podlomila kolena, byl to totiž jen zlomek skutečné ceny. Prostě kšeft století. Tak si plácli a že za týden přiveze smlouvu, peníze a přijede s podvalem pro auťák. Ale cestou domů se mu to v hlavě nějak rozleželo. Ta ženská tomu nerozumí, je v těžké situaci a já ji mám „oholit“ ?? Tak jí zavolal, že prodávat za tak nízkou cenu by byla hloupost, a že on na „reálnou“ cenu toho auta nemá dost peněz, ale že jí aspoň pomůže to auto prodat, aby nenaletěla nějakému hajzlovi.
No a dál už to bylo celkem jednoduchý a rychlý. Paní poděkovala za úpřímnost, přijala pomoc a na příští víkend upekla štrůdl. Žádné auto se nakonec neprodalo, Buick má ve stodole nového kámoše, totiž švagrův Cadillac, ti dva (švára a paní Irena) se dali dohromady a švára na mne celkově působí, že omládnul o 10 let. Příští týden se k nim se souputnicí dojedeme podívat. A ségra, tak té mi - bohužel - vůbec není líto a nejspíše nemá u šváry už ani nejmenší šanci (prostě to přepískla a strašně ho podcenila), ta švárova nová paní (viděl jsem fotku) váží cca. polovinu toho co ségra a nadšeně se učí řadit s meziplynem, aby se na příštím srazu mohla v tom svém Buicku taky projet. Sexuální detaily jsme se švárou neprobírali, ale prý je to „naprostá bomba“ (i když co je to bomba, švára měl dlouhá léta doma „mrtvého mamuta“, takže nemá srovnání - ale fuj).

A ponaučení. Dámy, zeptejte se občas svého partnera, zda je „spokojený“ či alespoň „uspokojený“, ušetříte si nemilé překvapení. On by se měl optat zase jí ??

Zdraví

Mirek

Kamarádka nemá fotografii.
Mirek | 21.3.2016 20:30

Nestavím se - po vlastních zkušenostech - na žádnou „morální“ stranu.
U vědomí výše uvedené věty předkládám následující úvahu.

1. Páry i jednotliví aktéři si často při přemýšlení o rozchodu kladou více nebo méně objektivně a více nebo méně sebemrskačskou otázku „Kdo to zavinil, kdo za to může a kde jsem já či ona/on udělal / udělala chybu.

2. Zvláště od nejrůznějších manželských poradců a koučů slýcháme, že touto fází „si musíme projít“, neboť je to prý „očistná katarze“, která nám umožní v budoucnu býti lepší a neopakovat stejné chyby !!!

3. Můj osobní názor je, že bod 2 je „úplná a naprostá hovadina“, neb je to pokus přenést uvažování „technika či ekonoma či přírodovědce“ do oblasti párového vztahu a to je naprostá „p...ovina“. Když třeba konstruktér navrhne výrobek a ten v praxi selže, tak provede analýzu, poučí se, vznikne nový návrh, atd. pořád dokola = iterativní vývoj kupředu. U lidí to ale takto NEFUNGUJE. Jednak nejsme schopni (kdo tvrdí opak lže sám sobě) se odpoutat od vlastních nálad, prožitků, atd. a kouknout se na náš aktuální vztah s druhým pohlavím nestranně, pohledem vnějšího pozorovatele nebo tzv. z výšky. K tomu bychom potřebovali odstup mnoha let a tolik času nemáme. Dále pak platí, že když se technik nimrá ve své dřívější práci, aby našel chybu, tak se většinou dopracuje k „hurá už tom mám, chyba byla v ..to vadným kondenzátoru XP357....“. Když se však zkusíte nimrat v partnerském vztahu směrem zpět, zraníte sebe i toho druhého ještě více, protože to prostě „s nadhledem a bez osobních pocitů udělat nelze“.

4. Jediné co udělat lze, je položit si otázku, zda rozchodem / rozbitím manželství neutrpí někdo třetí = děti. To je podle mne jediný skutečný imperativ. Tedy nepoškodit děti. Pokud děti nemáte a nebo už jsou dospělé je jakékoliv mudrování nad tím, kde se stala chyba a zda by to ještě nešlo slepit výrazem vlastní nerozhodnosti, slabosti a nebo i hlouposti. Samozřejmě mám na mysli pokud partnerský nesoulad trvá roky a ne jen několik týdnů. Rozcházet se kvůli krátkodobým rozepřím je volovina a škoda.

5. Hypotetické otázky: Myslíte se si, že když rozeberete třeba s psychologem svoje neúspěšné manželství do nejmenšího šroubku, že se Vám ho podaří potom zase znovu sestavit??? Myslíte si, že když při analýze (jakkoliv je objektivně nemožná) objevíte tu jednu zásadní chybu / soubor svých chyb, které jste udělal/udělala, že Vás toto poznání ochrání při navazování dalšího vztahu??? Ano pravděpodobně se jakožto inteligentní bytost poučíte a nebudete svoje staré chyby opakovat = fajn, ale při navazování nového vztahu potkáte úplně jiného člověka (= unikát) a potenciálních chyb je možno udělat cca. milión, takže těch několik, kterým se dokážete vyvarovat Vám bude platných jako mrtvému zimník. Nejspíše by k nim s novou partnerkou tak jako tak vůbec nedošlo (i kdybyste o nich nedumal/a), protože ti noví dva představují „novou a jedinečnou konstelaci“.

5. Asi svoje myšlenky podávám hodně složitě. Zkusím to tedy vysvětlit na příkladu. Když jsem ještě byl ve fázi hledání po rozvodu a zkoušel jsem si pročítat i inzeráty na WWW seznamkách, všiml jsem si diametrálně rozdílných přístupů hledajících dam. Některé dámy se snaží maximálně přesně popsat „co hledají“. Mají naprosto určitou představu o tom, kolik by měl ten jejich nový idol měřit, váží, kolik by měl mít let, peněz, jaké zájmy, atd. To jsou ty „vědátorky“, které se „poučily = chtějí něco jiného, než byl jejich bývalák (Ta, která měla doma tlouštíka, teď chce sportovce, ta co měla domácího kutila chce pro změnu dobrodruha, atd.), a dámy teď tzv. „už ví, co hledají“, a samozřejmě nikoho vhodného nenajdou = nekonečné dopisování za účelem „prověrky“ není vztah. A pak jsou dámy, které si dají na net fotku, kde se normálně smějí, neubírají si roky ani kila a do „požadavků“ napíšou něco v tom smyslu „Pošli mi fotku, něco málo o sobě napiš a případně se sejdeme se na neutrálním místě u kafe a ono se uvidí. Buďto přeskočí jiskra a nebo ne, nemá cenu to hrotit“. A to je dokonalé shrnutí a životní moudro v jednom. Žádný zaručený recept, postup, poradenství ani analýza na spokojený vztah mezi dvěma pohlavími NEEXISTUJE, nelze to naplánovat směrem dopředu ani exaktně rozpitvat směrem dozadu. Lze si pouze položit otázky“ Jsem teď happy? / Pokud nejsem, jsem schopen to se stávající partnerkou změnit a stojím o to vůbec / Jak dlouho už nesoulad trvá? Pokud trvá již „roky“, tak se to v 99 % zásadně změnit nedá. Prostě „chemie“ v páru (byla-li kdy nějaká) vyprchala (a je de facto jedno, kdo k tomu přispěl = nejspíše oba), co je pryč, to je fuč. Můžete se buď trápit, nebo to zkusit s jiným partnerem / partnerkou (oba už poučení předchozími vztahy) nakonec stejně skončíte u té chemie, aneb jak praví moje souputnice „Když mi chlap při prvním osobním setkání nevoní, tak je to k ničemu, i kdyby to byl po všech stránkách světec a papírově ideální partner, a platí to i v obráceném gardu“.

Stručná rada na závěr: Pokud máte vyřešené (=dospělé nebo žádné) děti, tak nedumejte a prostě si najděte nového partnera nebo partnerku, se kterou / kterým Vám bude dobře. Co si o tom bude myslet okolí, pan farář, tchyně či bývalka je naprosto nepodstatné. Je to Váš život (neplést se sobectvím) a je škoda ho trávit mudrováním nad tím „kde se stala chyba“.

Hezký večer

Mirek

P.S. Jedna drobná rada pro dámy, které formulují svůj inzerát. Zkuste to bez výrazu: hledám POHODÁŘE. Několika dam jsem se svého času zeptal, jak by měl takový mužský pohodář vypadat. A sumárně řečeno je to chlap, který má vlastní bydlení, vlastní práci, vlastní auto, vyřešené všechny vztahy s předchozími partnerkami a dětmi, sám si zajistí praní, vaření, žehlení a nákupy, na domácnost má hospodyni a ve volném čase touží po tom, aby pomohl vyřešit inzerující dáme její finanční a bytové problémy, aby mohl pozvat inzerující dámu na dovolenou k moři (= na jeho náklady), do divadla či nějaký výlet a to vše udělá pro její nádherné oči, na nějaké chlípnosti ani nepomyslí a nebude po ní ABSOLUTNE NIC chtít. A přesně takového VOLA hledá každá druhá Máňa.

Tak to jenom aby mládenci věděli, co to znamená být pohodář !!!

Kamarádka nemá fotografii.
Babik | 14.3.2016 18:35

TO MIrek: Parádně shrnutý. Jsem ve fázi odchodu od manželky, 5 let absolutní sexuální půst, škemrat a ponižovat se už mě nebavilo, vytratila se jakákoli intimita, doteky, polibky apod. Souvisí to se ztrátou komunikace a zjištěním, že jsme nekompaktibilní. Mám určitě svůj díl viny, ale spíš jako důsledek než příčinu.

Kamarádka nemá fotografii.

Zdravím všechny,
po cca půl hodině čtení ( 7 stránek > zbytek musím zítra dotáhnout ) mi to nedalo a musel jsem se zaregistrovat, ač podobné diskuze prakticky nikdy nečtu, natož abych něco sám psal. Podle toho, co jsem se tu dočetl prakticky ani nemám nárok si na něco „stěžovat“ ale i přesto jsem nespokojený. Já 25, přítelka 28, prcek skoro 4 roky, spolu 6 let. Když jsem byl mladší, tak jsem si plánoval život trochu jinak a rozhodně by mě nikdy nenapadlo, že budu ve 21 letech tátou, ale stalo, přítelku jsem miloval a nakonec jsem si řekl, že v mém okolí není snad jediná slečna, která by byla vhodnější jako celoživotní partner, tak fajn. První 1,5 roku po všech stránkách vše dokonalé, ale v době kdy otěhotněla, tak se začala pomalu měnit. Říkal jsem si fajn, to bude určitě těhotenství a říkal si, že po porodu se to určitě zlepší.Nemluvím jen o sexu, který jsme během těhotenství skoro neměli, ale celkově jsem pocítil určité „ochladnutí“ a ztrátu zájmu z její strany, ale toleroval jsem to a přičítal to těhotenství. Čas plynul a po poradu žádná změna - starání se o dítě, unavenost, nechuť prakticky ke všemu i přesto jsem si nějakým způsobem sex alespoň 1 týdně „vynutil“ ... Bohužel jsem ten případ, který by to mohl mít prakticky několikrát za den, takže chuť je neustála. Dá se říct, že scénář se od porodu vůbec nezměnil a přítelkyně je pořád stejná a já furt čekám, až se mi vrátí ta „moje“ holka ... Neustále říká, že se to všechno zlepší, až bude malej chodit do školy, až bude pracovat, jenže tohle všechno už nastalo a změna furt žádná a já si v poslední době uvědomil, že lepší už to asi nebude. Neříkám, že jsem úplně na suchu, ale jednou týdně vynucený sex mi opravdu nestačí, ještě když občas vidím ten její znuděnej xicht, věčné plánování, aby bylo vše „dokonalé“ a pak v té posteli leží jak prkno, všechno ji hrozně vadí - Na prsa šahat moc nemůžu, protože ji to hrozně lochtá ( Dřív chtěla furt kozy i jen tak masírovat ), líbat ji taky moc nemůžu, protože ji štípou neustále vousy ( je úplně jedno, že jsem se holil ráno ), takže ji můžu nalačnit akorát tak pusou tam dole, což je snad jediné, co má snad ráda, ale že by alespoň 1 x za měsíc sama přišla a bylo by na ní vidět, alespoň trochu té chuti, tak bych byl happy. Tohle všechno je tak hrozně nucený, umělý a hrozně stereotypní, že už mě to přestává bavit a vůbec si nedokážu představit, že by to mělo být takto celý život, protože ona na to už 4 roky nemá prostě moc chuť ... Co bude za dalších 5-10 let ? Já se přes to furt nedokážu přenést a vidina toho, že to bude za pár let vypadat jako v X zdejších případech mě ničí, nebudu ani říkat to, že kdyby nebylo prcka, tak už budu asi pryč ... Chci ještě dodat, že na toto téma se hodně bavíme a otvírám ho pokaždé já, s tím, že chci, aby se to zlepšilo, tak se jí ptám, co proto můžu udělat, tak není schopná pomalu ani odpověď, protože sama neví a říká, že je unavená z práce, dítěte a prakticky ze všeho a pak na to už nemá moc chuť a náladu. Je to začarovaný kruh a když ona sama neví, jak z toho ven, tak jak to mám potom vědět já ?

Kamarádka nemá fotografii.
Mirek | 25.2.2016 13:08

TO Mirek:

Ještě takový malý dovětek, a prosím nebrat osobně spíše jako slovo do pranice. Hledat u něžného pohlaví nějakou logiku, to je jako hledat jehlu v kupce sena. Baby s mozkem existují, ale je jich zoufale málo !!!

... právě teď se na mne všechny ty „bez“ vrhají .... ale ať

Hezky to vystihuje jeden starší vtip:

Ona a ona leží v posteli a před spaním přemýšlejí.

Ona: Už měsíc mi nedal kytku, a právě teď se nějak mračí. Možná myslí na nějakou jinou a chce mne opustit ????

On:
Ta moucha, co leze po stropě, mne fascinuje. Jak to dělá, že leze hlavou dolů a nespadne. No nic, jdeme chrnět, ráno musím na šichtu.

Svého času jsem bývalce (to jsem ještě byl naivní) koupil k narozkám nové auto jako překvapení. Byla nadšená. Cca. za 2 měsíce jsem se dozvěděl, že si ji málo všímám, vždyť od těch narozek jsem ani tu kytku nepřinesl. Že jsem do toho jejího auťáku vrazil 5-leté úspory, jí vůbec nedošlo.

= Nároky stoupají exponeciální řadou. Jakmile na takovou exponenciálu vlezete, jste ztraceni. Každou dobře míněnou snahou sami sobě zdviháte laťku.

Takže tak

Kamarádka nemá fotografii.
Mirek | 25.2.2016 12:54

TO Chápu:

Já to tedy (ne)chápu. Ve 30 musí králíci dupat o 106.

Jestli ještě nemáte / nečekáte děti, tak to vážně a rozvážně promyslete. Tedy zda chcete s takovýmto ženským stvořením strávit dalších cca. 50 let.
Tenhle typ ženské = „hysterka“, dá chlapovi jedině tehdy, když ještě nemá chlapa jistého. Jakmile má ona pocit, „že je zabezpečená“, tak máte „Schluss“. A jakmile budete mít dítě, tak už Vám nedá vůbec.

Pozor Pozor Pozor !!! Dostáváte se do velmi nevýhodné pozice „prosebníka / žadatele / toho, který potřebuje“ a ona do supervýhodné pozice „poskytovatele odměny, když budete hodný a ona bude mít chuť a čas“.

To nemůže dobře skončit !!! Někde jsem četl hezký výrok, že sex je jedním z nutných základů a zároveň jedním z výsledků harmonického partnerského vztahu.

Takže sexuální nesoulad je ukazatelem „poruchy“ ve vztahu a naopak „dobrý sex“ je jedním z výsledků „harmonického vztahu“.

Nebo jednoduše „bež šukání to dlouhodobě není zvládnutelné“.

Hezký den a dobrou chuť

Mirek

Kamarádka nemá fotografii.
Chápu | 22.2.2016 17:26

Jo mne je 32, manželce 31 a sex u ní vázne od doby, co jsme začali pracovat na dítěti. Jen v období ovulace a k tomu jen misionář, nic víc. Když se o tom chci bavit, tak vše je moje chyba protože toho moc chci (což znamená že chci sex, už to samo je totiž moc) a za chvilku mne začne vydírat (=brečet). Fakt nevím co s tím. Vždycky jsem pro ní udělal první poslední, bral ji na luxusní dovolené, nikdy jsem jí nezahnul, ale ona prostě nechce. Už dřív když byl sex tak hrozně technický, přitom se o ni vždy pořádně postarám a ten kdo zůstane na suchu jsem já.

Já fakt nevím, co ty ženy chtějí. Chtějí dobrého manžela, co se o ně postará, zajistí je, bude je milovat, byl jim věrný, ale přitom dělají vše pro to aby jim zahýbal, aby se vzájemně odlučovali atd. Co je to za logiku :(?

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění