Manžel spálil mosty za rodinou

Nedovedl jsem si představit, že by manželka před štědrým dnem sbalila svoje věci a odešla za milencem o 20 let starším. Po skoro 20 ti letém manželství odešla bez dětí tam kam ji srdce táhlo. Volila svobodu a užívat si. Rozhodnutí budˇon a nebo rodina - zvolila to první. I toto je realita.

Chci se jen zastat Posla, její zkratka mluví o obrovské bolesti ze situace ve které se ocitla dost neočekávaně,nemluví ani o vydírání ani o ultimátech,je zraněná a hlavně překvapená,nejspíš tím, že to co považovala za běžnou manželskou neshodu, kterých za dvacet let zažila spoustu se bleskurychle změnilo v ,,definitivní " řešení manžela , který ji vyměnil za méně jetý model.Nejspíš měl celou akci trochu připravenou a čekal na hlavní spouštěč,tedy na nějakou manželskou hádku,po které by prohlásil, že prostě ,,musel " odejít.
Je to o té poctivosti u mužů,měl říct něco mi nevyhovuje , buď se to změní a náš vztah zlepšíme ,dávám tomu třeba půl rok nebo odcházím a teprve po vyřešení závazků vletím do dalšího vztahu,takhle by to mělo být férově ,pane S.To že by to byla jen vina ženy se mi po dvaceti letech nechce věřit, to by musela být psychopatická osobnost a s takovou nikdo dvacet let nevydrží...
Manžela nejspíš čeká několik měsíců vrkání a postupné střízlivění jak jeho ,tak nové partnerky i syna .Nic není dokonalé ,jen to člověk hned nevidí. Poslovi jsem chtěla jen vzkázat,zkuste teď neřešit manžela,jen děti a sebe, ulevte si od bolesti, nechte si třeba napsat antidepresiva , v takové situaci je to na místě, ponadávejte si ,mějte se ráda, vy jste nic zlého neudělala,vytrvala jste v péči o mláďata a hnízdo.Za pár měsíců už to nebude tak bolet,tak můžete jít dál a myslet na sebe, syn brzo pochopí, že vlastní mámu mu nic nenahradí .A co se manžela týče, přežijete to ,nepřestanete existovat i když odešel, jen to bude bolet jako otevřená rána ještě asi dlouho ...hodně síly přeje Lex

to jsi mě pochopil přesně špatně...přečti si to pořádně co jsem napsala...že by manžel volil svobodu,ale našel si vrátka jak s nimi zůstat v kontaktu a to beru,ale pokavad ten chlap odejde a už ani o děti neprojeví zájem pak je to ubožák.Sama nesouhlasím s tím tipem vydírání zkrze děti...Já sama bych chlapa před takovou volbu nepostavila.Pokavad ke mě nic necítí tak ,ale děti bych do toho nezatahovala,nemám právo mu je odpírat a vím co to pro mužskýho je,do situace cos popsal se můj bratr dostal 2x vím jak trpěl.,takže prosím Tě přečti si ten můj příspěvek a zkus v něm najít to co jsem tím chtěla říci...možná jsem použila špatnou formulaci a vyznělo to špatně.

Takže když postavíš manžela před "Buď svoboda,ale bez dětí a nebo rodina" a on se přesto rozhodně odejít, je ubožák? Když by se na děti vykašlat nechtěl, ale manželka je staví proti němu a neumožní mu k nim přístup, je to podle mě něco trochu jiného, než když jsou mu lhostejné.

Tohle už se tu řešilo mockrát a každý s tím má jinou zkušenost a jiný názor. Já znám spoustu případu z mého města a nejbližsšího okolí, kdy manželka drží dětma a společným majetkem manžela absolutně v šachu. Nenávidí ho, veřejně si užívá mladé milence a muž nezmůže nic, v případě rozvodu by přišel o děti i o dům.

Promiňte, ale nemůžu takovým chlapům nefandit. Jsem člověk, který na sebe tlačit prostě nenechá. Svoje děti bych měl určitě rád a nekašlal bych na ně, ale mám dost silnou vůli nenechat se vydírat. Takže sorry, holky.. Nesnášíte muj počítač? Váš problém.. Vsadím se, že u něj vysedával už když jste se poznali, tak kde je nějaká vzájemná tolerance a svoboda ve vztahu? Vím, že máte zafixováno, že jak s chlapem máte děti, je to hotovka a jistota, ale třeba já to tak necítím.

Navíc znám bilion případů, kdy ženská odešla od fajn chlapa, protože už jí omrzel a našla si někoho jinýho. Děti si samozřejmě vzala sebou, takže nemůže být "ubožák", ale řekněte mi, jak se to liší?

Já ale opět "podle sebe soudím tebe" a ve vztahu jsem dost poctivý člověk, takže předpokládám, že se vaši partneři taky pokoušli situaci řešit a rozchd pro ně byl až poslední varianta řešení dlouhodobého trýznivého problému.

Dovedu si představit,že by se manžel po 20ti letech opět vášnivě zamiloval a šel by kam ho srdce táhne a dovedu si představit jak moc by se mě to dotklo,ale nedovedu si představit,že by opustil i děti,ledaže bych ho k tomu donutila jistým"Buď svoboda,ale bez dětí a nebo rodina"a jak ho trochu znám...volil by svobodu a našel vrátka o kterých bych nevěděla jak s nimi zůstat v kontaktu.Ale pokavad to není váš případ tady a skutečně ti vaší manželé opustili i děti,pak by mi nestáli za rozčilování se,jsou to ubožáci

Hmno holky, já vím, že jste naštvané, ale mě přijde, že vaši manželé utekli z nespokojeného vztahu do něčeho, co si vážně užívají. Kdyby tu byl článeček od holky, která řeší, jak to doma nemůže vydržet a jak odešla za novým chlapem, kterej jí respektuje a "všechno jí baští" a dokonce si s jeho dítětem rozumí její syn, určitě by jí tu na fóru všechny ostatní holky podpořily (-: a co teď ode mě čekáte, že o všaich manželích řeknu.. Že jsou ubožáci? I kdyby si chtěli až do konce života hrát na PC, nebyli ve vašem vztahu šťastní a měli prostě dost odvahy jednat a něco s tim udělat. Takže podle mě to oba ti borci docela dost vyhráli a jejich příběh mé rty nutí do úsměvu

Ale abych byl fér, ode mě taky partnerka utekla, taky ji nenávidím a nejradši bych jí zapálil barák.. Snažim se hledat důvody a výmluvy, že to nebyla moje chyba a že jsem vlastně neudělal nic špatně, že ona je ta zlá... Že se jí to nevyplatilo a že bude litovat.. Ale uvnitř sebe dobře znám skutečnou pravdu. Jen to prostě bolí si ji připustit.

To snad není možný, to se z toho vzpamatováváš rok? Mně se stalo to samý, příští týden bychom byli spolu 20 let. Mně řekl, že on už jiný nebude a já mu to nehodlám tolerovat. a rozvod a hned. a hle - ženská s dítětem. a já byla blbá jak ty vánoce, až pak jsem si všimla, co všechno doma je odstěhovaný. od té doby se mnou nekomunikuje, mladšímu synovi je 16 a před několika dny se odstěhoval k tatínkovi. synek té nové je stejně starý, mají tam srandu a volnou výchovu. se mnou je nuda. ten ....... zdrhnul od manželky, dětí, psa, veškerých povinností. začal "žít". je až po uši zamilovanej. já bych mu to chtěla taky osladit, ale nevím jak. má dobrou intuici, muselo by to být něco fakt vymakanýho. žádost o rozvod ještě nepodal, je línej cokoli řešit. i když - naposledy, když jsem s ním mluvila (teda spíš on) před čtyřmi měsíci, tak se jevil jako muž činu. a jeho rodina se mnou nemluví, kdoví, co jim nakecal. ale znepříjemnit bych mu to trochu chtěla, to jo.

Prosím Tě, takovej idiot!!!!
okamžitě ho pusť z hlavy a najdi si pořádnýho chlapa! to ti říkám, podle toho jak ho popisuješ, je to totální ubožák! Být tebou, tak si srovnám v hlavě myšlenky, třeba zajdu i do nějaké poradny, aby jsi opravdu zjistila že nejsi ty ta špatná a hurá do novýho vztahu!!!

To ani není možný, jací *** tu s námi žijou. Pardon za ty ostrý slova, ale to se jinak komentovat nedá
a přeju aby syn byl po tobě a ke svý budoucí holce byl normální

ale nějak nechápu s čím teda potřebuješ poradit?na co chceš vlastně znát názory ostatních?nebo si jen ulevuješ psaním?to se dá taky pochopit,občas to děláme všichni

Ahoj holky, je to už skoro rok, co mně a syna opustil náhle manžel, odešel tenkrát k naší společné známé jakoby na "azyl", když měl doma takovou "pakárnu", ale samozřejmě si myslím, že vše bylo dobře naplánované dopředu. Manžel (stále ještě) totiž poznal ve svých 37 letech, že založení rodiny je omyl,nejspíš neunesl odpovědnost a každodenní radosti. ( pro naše známé je pravá příčina zabalená do toho, že já jsem naprosto nemožná) Synovi bylo tehdá 15 měsíců a nepřeju žádné z vás zažít, co jsem jako ženská, potažmo matka zažívala, když on od okamžiku jeho odchodu se choval jakoby nikdy nic neexistovalo, anuloval a odepsal všechno... V návalu vzteku na mne vyštěkl "že je rád, že se takového jha v podobě mne zbavil" a že mne odepsal jako člověka už dávno a další hrůzy. Odepsal mne proto, že jsem po něm chtěla, aby se více věnoval rodině a neseděl pořád u PC. Z tohoto důvodu byli u nás často hádky, ve kterých se nešlo daleko pro hrubé slovo a tím jsem jeho ego strašlivě urazila a ponížila.. Čekala jsem i přesto, že odešel, že mu to po čase bude líto, přeci jen kvůli děcku, ale na něm bylo vidět obrovské uvolnění, dokonce bych řekla radost a úleva, že ze sebe setřásl břímě rodina.Tak samozřejmě, nemá žádné starosti, žije si s milenku, která mu všechno "žere" a obdivuje ho a vše je opět ideální a krásné... Já sama po roce bez něj, ač jsem z nejhoršího venku tak stále cítím, že s tím nejsem srovnaná , protože takové hnusy, co jsem ze strany manžela poznala, tak to je opravdu síla. .. Doufám jen, že boží mlýny budou mlít opravdu spravedlivě