Diskuse: Děti a punčocháče

   
Řadit:
67
příspěvků
Správce: Lenicka131313
Kamarádka nemá fotografii.
Jaro | 13.9.2018 10:21

Pobyt u babky na dedine bol vždy spojený s pančuškami. Keď sme šli k babka, tak mi mama vždy dala obliecť pančušky, aby nemusela počúvať ako ohrozuje moje zdravie. To bolo pravda iba od jesene do jari. Ale pamätám si ako sme so sestrou boli u babky na prázdninách a keď sa zvečerilo a vzduch sa ochladil, babka hneď vytiahla zo skrine pančucháče a kázala nám si ich obliecť. Sestra s tým problém nemala iba si ich natiahla pod sukňu. Dievčatá tak chodili bežne. Ja som sa musel prezliecť celkom, teda okrem toho, že som si obliekol pančucháče, som si zvyčajne vymenil krátke gate za tepláky a obul som si celé topánky, aby nikto nevidel pančušky. Raz sme sa partia deti hrali u babky na dvore. Babka nás nezavolala domov, ale priniesla nám pančušky von, aby sme si ich na lavičke obliekli. Najradšej by som sa vtedy prepadol pod zem.

Kamarádka nemá fotografii.
Jano | 22.1.2018 10:28

TO Pipin: Aj my sme občas na návštevu k známym, ale nie doplniť kalórie, ako píšeš Ty. Ráno sme vyrazili autobusom do mesta a potom vlakom do miesta bydliska známych. Mama rozhodla, že na cestu je potrebné sa teplo obliecť. Pre mňa to znamenalo, že ma mama ráno zobudila a mávala pritom pančuškami, hoci bol len začiatok októbra a vyhrážala sa zauchom pri nesplnení pokynu. Hoci nerád, poslúchol som ju a nasúkal som sa pančucháčov. Pokus natiahnuť na pančušky ponožky mi mama zatrhla z hygienických dôvodov. Jej slova boli: Si normálny? Noha sa ti zapari a keď sa vyzuješ nohy ti budú smrdieť ako olomoucké syrečky. Už vo vlaku som mal pocit, že všetci pozerajú na moje nohy a vidia moje pančušky. Najradšej by som sa nevyzul ani u známych, ale to s pochopiteľných dôvodov nešlo. Moje najhoršie predpoklady sa naplnili a hneď si všimli pančušky na mojich nohách. Neboli to chlapci(obaja starší ako ja), ale teta. Hovorila niečo o tom, že či si nechcem vyzliecť nohavice a ostať iba v pančuškách, lebo byt je dobre vykúrený. Skôr ako som mohol oponovať, mama rozhodla, že má teta pravdu a nohavice šli dole. Pred dospelými som sa nehanbil. Tí si ma nevšímali a ani netrúsili poznámky, ale obával som sa reakcie chlapcov, ktorí vtedy ešte neboli doma. O dve hodiny sa mali vrátiť. Ja som sedel na gauči v izbe s dospelými ticho a poslušne ako muška. Celý čas som sa obával návratu chalanov. Štrkot kľúčov. Chlapci sa vrátili. Teta hneď zavelila : vyzuť, vyzliecť a umyť ruky. A ponáhľajte sa, prišiel Janko, už na vás čaká. Troška lomozu na chodbe, čľapkanie vody v kúpeľni a....... Dobrý deň, bozkávam teta, ahoj Janko. Aj som skoro zabudol odzdraviť, keď som zbadal oboch chlapcov(starších ako ja) ako vošli do izby. Nevyužili možnosť v izbe sa prezliecť, ale v pančuškách vošli k nám do obývačky. Mne zo srdca spadol kameň ako Tatry.

Kamarádka nemá fotografii.
Ja | 12.1.2018 11:01

TO Anonym: To môžem potvrdiť. Len s tým rozdielom, že som ich videl horieť na kamarátovi. Ako chlapci sme za dlhých jesenných večerov chodievali do lesíka pri dedine a tam sme zakladali ohník. Keďže drevo v lese bolo mokré, nosili sme si so sebou aj vo fľaštičke naftu, alebo benzín. Kamarátovi fľaša dobré netesnila a vrecko na nohaviciach mu zvlhlo od nafty. Pri manipulácii s ohňom mu chytili nohavice. Ale on namiesto toho, aby si nohavice vyzliekol, snažil sa ich uhasiť. Kým sme mu nohavice uhasili, chytili mu aj krepsilonové pančušky a tie sa mu priškvarili na telo a dole šli aj s kožou. Do dnes ma na nohe jazvu.

Kamarádka nemá fotografii.
Anonym | 9.1.2018 09:55

TO Pipin: Něco o tom vím. Ja byl nemladší s celé rozvětvené rodiny se spoustou sestřenek. Všechny zachovalé punčocháče skončily v mém šuplíku až do konce ZDŠ. Punčocháče všech barev jaké tehdy byly k sehnaní a také krepsilonové punčocháče. Mimochodem tý krepsilonky dobře hořely. Zapálily sme je s kamarádem jedné spolužačce, která ráda žalovala. Ne na ní, ale jak se sušily na dvoře.

Kamarádka nemá fotografii.
Pipin | 2.1.2018 11:44

Vianoce boli vždy časom, keď sa ľudia navzájom navštevovali a občas aj obdarovali. Návštevy boli tiež možnosťou obhliadnuť ako sa príbuzní, známi obliekajú, čo nosia a prípadne tiež predviesť čo máme, alebo čo nosíme my.Na jednu takúto návštevu sa pamätám aj ja. Prišla k nám návšteva z mesta. Teta využila príležitosť predviesť svoj nový líščí kožuch, ujo svoje auto a deti magneťák. K nám prišli doplniť kalórie, ktoré stratili počas šetrenia na auto, kožuch a magneťák...... Teta nešetrila na oblečení, hlavne vrchnom, ale ani na spodnom oblečení detí. Všetky tri deti mali oblečené biele pančušky, ktoré vtedy boli nedostatkovým tovarom, dievča malo dokonca biele krepsilónky so vzorkou. Zistil som to preto, lebo teta hneď po zvítaní deťom zavelila, aby sa prezliekli do domáceho oblečenia. To znamenalo, že si obliekli hnedé pančušky a tepláky. Ja som bol najmladší a jediný syn v rodine, teda bol som o hodne mladší od najstaršej sestry a o necelé 4 roky od najmladšej sestry, takže som bol dobre zásobený pančuškami, dedičstvo po sestrách. Boli to hlavne biele pančušky, lebo tie aj moje sestry nosili iba na sviatočné príležitosti, takže neboli obdraté a ani štopkané. Keďže sme bývali blízko lesa, do ktorého viedla lesná cesta, ktorá slúžila ako ideálna sánkarská dráha. Mama zavelila, aby sme sa šli sánkovať. Ja som si hneď vyzliekol tepláky, obliekol som si ešte jedny staré štopkané pančušky a staré tepláky. Mama zašla do komory a priniesla odtiaľ dievčenské šponovky po sestrách, lebo ja som bol mladší aj od tých detí a teda aj menší. Chlapci neboli veľmi nadšený, ale nedalo sa proti tomu protestovať. Teta rozhodla, aby si deti obliekli ešte jedné pančušky. Oni si chceli obliecť tie svoje sviatočné biele, ale mama s komory vytiahla staršie pančušky po mojich sestrách a tie si obliekli. Sánkovačka dopadla veľmi dobré a pretiahla sa do tmy a po príchode sa ani neprezliekali, nasadli do auta a šli domov. O niekoľko dni prišli znova a doniesli tie použité šponovky a pančušky, ale bolo ich o hodne viac. Teta povedala, že sú pre mňa a začala ich primeriavať ku mne. Vybrala aj krepsilónky. Tie sa mi zdali veľmi malé, preto som prehlásil, že tie mi budú malé. Teta sa zasmiala a hneď mi ich kázala vyskúšať a pomohla mi ich si aj obliecť. Dostal som inštruktáž, ako sa obliekajú krepsilónky. Nazberkať v rukách a od prstov na nohách postupne naťahovať na jednú a potom na druhu nohu a nakoniec cez stehna a zadok až do pása a potom narovnať šviky v predu a vzadu.
Aj dnes pančušky nosím, hlavne zo zdravotných dôvodov, ale j s estetických a praktických dôvodov.

Kamarádka nemá fotografii.
Michaela | 16.11.2017 18:50

U nás není s punčocháčema zatím žádný problém. Holka chodí do 7 třídy a sama si o ně v pondělí řekla. Klasické bavlněné, žebrované od Dotexu pod kalhoty. Kluk je o 2 roky mladší a vždy je nosil od stejné doby. Tak jsem mu je nachystala taky a bez problémů je nosí. Samozřejmě i v době kdy už měli tělocvik a nebyli prý sami. Kluk má často i v holčičích barvách po sestře, ty už ale nosí jen ven mimo školu. Z venku si většinou sundají jenkalhoty/tepláky a až do večerního koupání jsou jen v punčochách.

Kamarádka nemá fotografii.
| 29.10.2017 09:12

TO Palo: Něco pravdy na tom bude. Asi v páty, nebo šestý třídě jsem se s rodiči přestěhoval na vesnici. Punčocháče jsem pravda nosil, ale nerad. Né žeby mě nějak vadily to né, jenom mezi kluky ve škole to bylo oblečení pro holky a malé děti. Když kluk nenosil punčocháče, tak byl pro ostatní strašně dopělej a ostatní mu záviděli. Podle maminky sem měl dost času na dospělost a nikdy nezapoměla přes léto doplnit zásobu punčochových kalhot. Stěhovaní znamenalo taky změnu školy a nové spolužáky. Po babím létě přišla znenadání zima a ráno taky přišla maminka s punčochačema v ruce. Ledová sprcha aniž bych vylézl z postele. Po cestě do školy jsem si uvědomil, že dnes máme tělesnou. To znamená převlikání v šatně. Ja se nemoh na nic soustředit. Učitelka se dokonce zajímala co mi je. Do šatny se mi nechtělo a dorazil sem do ní jako poslední a to už tam byli kluci v punčocháčích. Takovou radost jsem ještě nezažil.

Kamarádka nemá fotografii.
Milda | 28.10.2017 08:33

Ja také dědil punčocháče po ségře a taky jsem se vztekal a taky mi to bylo „prd“ platný. Máma nesnesla vodmlouvaní. Se ségrou sme byly dvojčatá a když nás máma oblékala, tak stejně. Jenomže já neměl sukýnku, ale krátky kalhoty. Asi tak do šesté třídy byla ségra vyšší než ja, tak jsem dorážel její holčičí punčocháče. Pak ona přešla na silonky a tý jsem nemusel.

Kamarádka nemá fotografii.
Anonym | 26.10.2017 08:21

Brácha taky nechtěl nosit punčocháče a asi tak v páty, nebo šesty třídě se vspouzel, že si je nevoblíkne. Dodáhl jenom to, že máma ho denně kontrolovala. Já byla starší a dost dlouho větší od něho, takže nosil punčocháče s kterých jsem vyrostla. On se tehdy stašne vztekal, ale maminka jeho námitky neposlouchala a často nosil punčocháče dívčích barev.Nejvíce nenáviděl barevné krepsilonky. Jedny dokonce hodil do kamen a zapálil. Punčocháče se roztekly po kamnech a hořely ješte v popelniku. Když máma čistila kamna strašně se divila co to je, proč je ten popel slepenej a pak našla zbytky ohořelých punčoch a byl mazec.

Kamarádka nemá fotografii.
Palo | 14.9.2017 08:37

Najviac problémov má človek sám zo sebou, nie s okolím. Niekedy sa veľmi obávame toho, čo povedia druhý. Ale keby sa pančucháče nenosili, tak by ich výrobcovia nevyrábali. Nevyrábali by sa chlapčenské a ani pánske pančucháče. Dnes má každý možnosť si vybrať zo širokej škály pančucháčov, či už podľa farby, alebo materiálu, alebo vzorovania.

Kamarádka nemá fotografii.
Anička | 12.9.2017 14:20

Jsem nejmladší ze čtyř sester. Punčocháče byly u nás samozřemosti a bylo jich hodně. Ani jsem neuvažovala o tom, žeby jiné děti punčocháče nenosily. Bylo to v dobách, kdy punčocháče byly módní hit. Máma ani táta punčocháče nenosili. Táta nosil spodky a máma punčochy na podvazek, nebo podvazkový pás. Kluci ve škole nosili punčocháče běžně a dost často ke krátkym kalhotam. Rozdíl byl v tom, že kluci málokdy nosili bíle punčocháče ke krátkym kalhotám a když tak jeno ve svátek. Aby se ušetřilo, tak se kalhoty, z kterých kluk vyrostl popustily v pase a rrozedrany spodky nohavic se podhli a byly vymyšlený třištrťový kalhoty do pol lýtka a pod ne punčocháče. Jak říkam bylo to běžné. Jednou jsem šla ke kamarádovi. Na dvoře byla jeho maminka a ta mi řekla abych šla dovnitř, že Honza sa učí a dělá úkoly. Když jsem vešla do kuchyně uviděla jsem ho jak sedí na židlí a píše úkol. Samozřejmě byl jenom v punčoškách. Já na tom neviděla nic divného, jenom on sebou škubnul a snažil sa schovat nohy v punčocháčích, což ani nešlo. Pak rezignoval a prohlásil : No tak co? Nosím punčocháče, tak sa směj! Ostala s těch slov dosti překvapená, neboť jsem nechápala o co mu jde. On si myslel, že jsem vykulená s toho, že má punčocháče, proto pokračoval dále. No koukej, směj se a postavil sa předemně. Rozhlaš to po celý vsi když chceš, mně je už jedno. Tvářil se při tom zarputilé a bojovně. Já se ho zeptala, že co jako mám rozhlásit a z čeho se mám smát. Chvíli nic neříkal a pak se zeptal: Tebe nevadí, že mám punčocháče. To máma chce abych je nosil. Ja se zeptala a proč by mi to mélo vadit, vždyť i já nosím punčocháče a snad i ostatní děti také nosí punčocháče, nebo né? Nechápala jsem o co tu vlastne šlo. Jedna kamarádka mi pak řekla, že kluci se stydí nosit punčocháče a že se těm co je nosí posmívají, že její brácha je taky nechce nosit. Ja nechápala proč. Mojí synové také od určitého věku odmítali nosit punčocháky. Já to tehdy nechápala a nevím proč to tak je.

Kamarádka nemá fotografii.
Palo | 12.9.2017 11:40

Zhodou okolnosti som zakl. voj. službu vykonával vo Valašskom Meziřiči a niekoľko krát som bol v spomínanej plavárni. Hovoríš pravdu, len s tým rozdielom, že sa šatstvo nedávalo do skriniek, ale do okienka, kde pracovníčka veci zavesila na vešiak a vydala číslo na gumičke. Iba cenné veci sa dávali za poplatok do malých skriniek na kľúč. Bolo to v rokoch 1979 až 1981.

Kamarádka nemá fotografii.
Lenka | 11.9.2017 14:13

Pamatujú si, že na plovárne ve Vsetíně byly šatny společné a po stenách šatný byly takové kumbály se závěsem a lavičkou, kde měli lidi možnost se pěvlíct do plavek. Závěs končil asi 20 až 30 cm nad podlahou. Stačilo se jen podívat do te škvíri a divily by ste se kolik noh v punčocháčích se objevilo. Pak s oblečením v ruce šli ke uzamykatelným skřiňkam, aby si je tam odložili. Tu taky bylo vidět šlapky punčochových kalhot, nebo celé punčocháče. Nezřítka nesly punčocháče ogaři, kterým určitě bylo více než 10 - 12 let. Mojí kluci také punčocháče nosili do konce devítiletky. A na lyže i pozdějí.
Ale myslím si, že to co budou děti nosit v zimě pod kalhotama, je věc dohody s dětmi a taky výchovy děti.

Kamarádka nemá fotografii.
Anonym | 11.9.2017 13:22

TO Vadim: Ja som tiež nosil punčošky do 9. triedy. Nemusel som, ale nosil som ich dobrovoľne. Na telesnú som začal nosiť vtedy, keď sa objavil niekto iný v punčocháčoch. Sám som nenašiel dosť odvahy tak urobiť ako prvý. Stačila jedna „lastovička“ a hneď som sa pridal. Bolo nás takých viac, čo pančušky nosili, ale iba v dní, keď nebol telocvik. To, že chalani nosili pančušky, sa ukázalo napríklad v mimoriadnych prípadoch. Pamätám sa, že raz zopár žiakov dostalo žltačku a do školy prišli zdravotníci a urobili plošné očkovanie. A to očkovanie bolo do sedacieho svalu. V tom prípade sa pančušky ukážu či chceš, alebo nechceš. Maskovanie ponožkami je neúčinné. Rozopnuté nohavice sa v predklone ťažko udržia na mieste a majú tendenciu sa zosunúť pod zadok a v plnej kráse ukázať pančušky, ktoré sú na gume v páse. Na očkovanie sme stáli v rade a mali sme dobrý výhľad na zadok tých čo stáli pred nami. Jeden spolužiak sa snažil rukou držať nohavice v „správnej“ polohe, ale sestrička mu povedala, aby si dal ruku preč. Ona si myslela, že sa bojí injekcie, preto mu povedala, aby sa oboma rukami oprel o stoličku a stiahla mu nohavice dole a punčošky a trenky iba trocha posunula. Bol som vtedy prekvapený, koľko spolužiakov malo oblečené punčošky.

Kamarádka nemá fotografii.
Viktor | 11.9.2017 12:56

TO Anonym: Áno máš pravdu a od minulého roka dodávajú na domáci trh aj biele pančušky aj vo veľkosti 150 a 160. Škoda len, že nie do veľkosti aspoň 170.

DIALOG
nápověda
Potvrzení
zavřít
Upozornění