vztah:-(

Zdravím
je mi 23 let mám 6letou dceru a zasebou 4letý vztah,po rozchodu s druhem mám hroznou smůlu na chlapi.Ted jsem se začla stýkat s jedním,ale asi to zas nemá budoucnost,musíme to tajit protože se rozvádí a všichni tří spolu pracujem.Nejhorší je,že jsempořád v nejistotě protože nevim jak to vůbec semnou myslí,protože se nechce vyjádřit.Bojim se,že mě má jen do postele,protože na to já mám štěstí..jak poznám že mě má rád??už tohle nepoznám .....budu ráda za každý názor....děkuju

Ahoj, moc děkuju za typ na Sveu a Slimane...Zkusila jsem je zkontaktovat, tak uvidíme...Mohla jsem teď v pátek odjed k moři - našla jsem si tady inzerát, ale bohůžel už bylo pozdě...Snažím se hledat všude možně, ale zatím toho moc nevychází...18. pojedu na týden s kamarádkami na chatu...tak to bude supr.
Možná být sama není tak hrozný - a pro vás, pro zaměstnaný lidi, je to užasný mít někdy chvilku pro sebe....ale já, když jsem teď přes den sama doma, tak mám akorát víc času vzpomínat na bývalýho a to mě ubíjí...začala jsem i vařit a péct,což jsem vždy nesnášela...vážně hledám vše co můžu, tak snad to bude časem lepší...
Kdybych ho aspoň mohla nějak vymazat z té hlavy, nebo kdyby mi na něm aspoň tak moc nezáleželo a nechtěla bych s ním být dál...No nic, moc děkuju a já jdu hledát dál svou budoucnost...

Ahoj, pokud chceš vyrazit někam do zahraničí, tak se zkus zkontaktovat s holkama z deníčků, které jsou jako au-pair (Svea a Slimane). Možná ti něco poradí.
Myslím, že vždycky se dá nějak zabavit, ten pocit, že jsi sama bych nevnímala negativně, někdy je to potřeba a když budeš potřebovat společnost, tak se ozvi nějaké kámošce, nebo nemáš sestřenice atd.? A nic tě nebaví - malování, tvoření, sport? Asi jsi opravdu jiná, já bych se zabavit dokázala. Co já bych za to dala mít více volného času, ne jen tu trochu tady na netu.
Tak držím pěsti ať se závislosti zbavíš

Ahoj, vím, že je to hrozný, to co dělám a jak se chovám...a máte i pravdu, že to byl taky trošku důvod proč jsme se rozešli...říkám trošku, protože to nebyl ten hlavní důvod...Můj, teď už bývalý, když chtěl být se svými kamarády, tak s nima byl, užil si jinde a pak přišel za mnou, takže úplně tak omezovaný nebyl a byl se mnou rád...Akorát po těch 3 letech vyšlo na jevo, že jsou věci, který bychom oba do budoucna nepřekousli a kvůli kterým nemá cenu dál vztah udržovat, když to nemá budoucnost...byli jsme prostě strašně rozdílní...já chtěla mít vše naplánovaný a on si chtěl jen užívat...atd....prostě by nám to v budoucnu neklapalo...Vím, že není úplně nejlepší nápad zůstavat kamarádi, ale mi momentálně ani jeden nechceme říct - je konec a už se nikdy nevidět....jsme na sebe zvyklý, takže ještě nějaký ten čas spolu budeme trávit..a s postupem času se to snad změní...já nevím....Ani jeden vlastně nevíme, jak se teď chovat...


Všechno se tak hezky řekne, chodit mezi lidi, užívat si...ale ono to tak jednoduchý není, když je člověk samotář a tolik kamarádů nemá...Mám domluveno spoustu akcí...výlety, brigády, kafíčka...ale to jsou stejně jen cvhilkový záležitosti a zbytek času budu sama....


Vím, že píšu jak blázen a nějak se s tím budu muset prostě vypořád a naučit se s tím žít...takže mi prosím jen držte palce a já vám snad brzy napíšu, jak pěkně mi to jde !!!

A kdyby jste náhodou někdo věděl, jak se dá ještě v téhle době sehnat něco v zahraničí, tak dejte vedět...Chtěla bych si i pořádně naučit anglicky, tak třeba na nějaký kurz nebo nevím...
Děkuju moc za vše....

Víš, já si myslím, že to pro partnera musí být docela zatěžující, když je někdo na něm někdo tak závislý. Mohla bys mu připadat časem jako železná koule na noze.
Člověk by se měl naučit být sám se sebou.

Jako bys z oka vypadla mojí ségře Taky neumí být ani minutu sama. Před dvěma lety se rozešli s přítelem a ona ještě do teď sedí a jen se lituje a že nikoho nenajde a že když už chce někoho mít tak napořád... No, je to beznadějnej případ - už nevím co s ní mám dělat... Tak doufám, že takhle nedopadneš i ty... Šárko, každý umí žít sám a až si na to zvykneš, uvidíš že je to fajn. Je taky možný, že tvůj kluk "se trhnul" právě proto, že vycítil, že jsi na něm příliš závislá - a to nemá rád nikdo ( jestli to tu už jednou padlo tak se omlouvám - četla jsem hodně stručně a letmo ) . Z prázdnin si nic nedělej - pořád můžeš sehnat nějakou brigádu - tam dostaneš penízky a ještě se seznámíš a pak můžeš vyrazit třeba na workcamp do zahraničí - hlavně neseď doma a vyraž mezi lidi. Důležitý j mít spoustu kamarádů a známých - čím víc tím líp. Najdi si koníčky, zkoušej to, cos ještě nezkusila ale chtěla... Přece nemůžeš dělat všechno jen se svým přtelem. Navíc si už pak vlastně ani nebudete mít o čem povídat, když jste vše zažili spolu....

Ahoj. No vážně jsi asi závislák
No je fajn, že jste nějak s přítelem dospěli k nějakému řešení, i když si nemyslím, že to k čemu jste dospěli je ok. Navíc ty budeš hledat nového kluka, on si bude užívat s jinýma a zároveň se budete "kamarádit"? No jen abys tím pak nezískala i něco, cos nechtěla....
Tím jak jsi napsala - že je škoda, že jste se nepotkali až za pár let - jako bys četla moje myšlenky, tohle mě napadlo už mockrát. Všechny moje vztahy byly tak trochu dramatické právě možná kvůli tomu, že kdyby jsme se potkali později, bylo vše jinak. Ale jsem ráda za situaci, která teď je.
Ke zkoušce gratuluju!

Ahoj, všem mým rádkyním...Pořád nad sebou tak nějak přemýšlím a už jsem i přišla na to, proč jsem na něm tak závislá...Je to asi pro to, že: od první třídy jsem hrála volejbal - tam jsem s kámoškama byla 3krát v týdnu na tréninku a každý víkend na zápase...byla jsem pořád s nima...pak jsem měla jeden trochu vážnější vztah (asi rok) a s tím klukem jsem byla taky pořád...no a pak skončil volejbal a já byla s tímhle novým - byli jsme spolu 3 roky - každý den! vůbec to nebyl problém, nelezli jsme si na nervy, neměli jsme ponorku, nic, prostě jsme spolu chtěli být....No co ale z toho všeho vyplývá -> Já vlastně neumím žít sama. Já nevím jak se to dělá...Zní to asi divně, ale já jsem zatím fakt nikdy nebyla sama....Můžu si teď s těma pár kamarádama co mám domluvit občas kafe, nebo něco podniknout o víkendu, ale stejně většinu času budu sama.Budu čekat než přijdou z práce nebo ze školy...Já fakt nevím...Asi to zní hodně dětinsky a trapně, ale já jsem tohle vážně nikdy nezažila a asi se s tím hodně rychle budu muset naučit žít...
No a s tím přítelem jsme to vyřešili tak, že zůstanem teda kamarádi - ani jeden o toho druhýho nechce přijít. Prostě si spolu budeme užívat, někdy i asi trošku víc než kamarádi ...no a já nezůstanu úplně tak sama a zároveň si budu hledat a zařizovat nový způsob života -akorát nevím,jestli to zvládnu...
Na ty prázdniny jsem už vyslala echo na všechny strany - ale vážně budou už skoro všichni pryč nebo už prostě něco mají...pár dní budu mít brigádu a pak jenom takový jednodení užívání s někým koho zrovna vytáhnu...Chtěla jsem i od všeho zmizet do ciziny, ale už je většinou pozdě nebo je to docela drahý...
No jsem zvědavá, jak to půjde dál...ale vážně to pro mě bude asi těžký...
Pořád jen myslím na to, jaká je škoda, že jsme se nepotkali až za pár let - když už budem snad oba dozrálí a pak by nám to fakt klapala, protože jiný problém mezi námi vážně nebyl....
Moc vám ale oběma děkuju...!!! ....je dobrý poslouchat názory nezávislých lidí, člověk se pak na to podívá i z jiné stránky a hned to jde všechno lépe!!!

A jen tak na závěr...dnes jsem udělala zkoušku z angličtiny, tak přeju štěstí i ostatním...

PA

Ahoj Šárko, jsi píliš mladá, aby ses poutala k muži, který se z Tvého popisu jeví jako nevyzrálá sobecká bytost. Musím ale říct, že ho v tomto jednání podporuješ a bohužel, pokud se nezměníš, budeš obdobné partnery nacházet stále. Zkus si představit, že veškerou lásku a péči, kterou nyní dáváš partnerovi, budeš věnovat sobě! Pokud to jde, prožij alespoň jeden den podle této představy. Byl krásný? Žij tak i další následující dny. Buď sama sobě tím nejlepším milencem. Probuď v sobě tu krásnou milovanou bytost. Teprve nyní jsi připravena přijmout a dávat lásku. Teprve v té chvíli k Tobě přijde muž, se kterým budeš rovnoprávný partner a ne "závislák". Víš, co v lidech probouzí závislý člověk? I toto si zkus představit. Dáš mi na tuto otázku odpověď?
A co dělat v létě? Studenti mají přece spoustu příležitostí. Brigády, tábory, zahraniční ou-pair... Stačí jen chtít, vyslat myšlenku a něco určitě najdeš.
Hodně štěstí a lásky.
Romana

Ahoj.
Vážně záleží na tom co si myslíš ty, že je nejlepší, já bych to řešila jinak a prázdniny bych si užila.
Nebo si najdi brigádu kde třeba pracují mladí, i tak se dá dobře seznámit. Hlavně musíš být někde mezi lidma, ať můžeš nějaký ten objev potkat. Moc se na něj upínáš.
To s těmi kamarády těžko říct, nejde si poručit, že budete kamarádi, kamardáství je vztah a tedy záleží jaký ten vztah mezi váma bude. Klidně spolu podnikejte akce, ale pokud to jako kamarádi jde. Problém je v tom, že ty ho pořád budeš chtít a on na tebe bude kašlat.
Děkuji za přání ke zkoušce, budu to moc potřebovat. Jo, jsou to závěrečné.
Sousedka je vážně úkaz, proti důchodcům nic nemám, ale co je pravda je, že není nic horšího než když se důchodci nudí. Dneska klepala průběžně celý den
Večer se mi učí nejlíp protože mám fakt větší klid, ale taky mám teď nějak přehozený biorytmus a ráno bych spala a večer jsem čilá.
No a brácha nemá nějakého fajn kámoše?
Tak snad to co nejdřív z tebe spadne. Pa

Ahojky, no to máš zase asi pravdu...já nad tím uvažovala tak, že s ním přežiju ty prázdniny a pak už budu zas ve škole a tam to jde přece jenom snáz...Ale máš pravdu, že kdybych s ním o prázdninách nebyla, tak bych mohla najít třeba někoho jiného...(i když momentálně nikoho jiného fakt nechci, všichni kluci se mi příčí a chci jen toho jednoho - mám strašně zamotanou hlavu.)...I když zas nevím, kde bych někoho našla, když ani nevím, co bych o těch prázdninách podnikala..
Myslíš, že by byla blbost a vůbec jestli by to šlo, abych s ním zůstala jen jako kámoška...Podnikala s ním různé akce a zároveň si hledala svoje aktivity? Já právě ani nevím, jestli bych to zvládla, být vedle něj jen jako kámoška..no ale nic jiného mi asi nezbyde...
Přeju ti u zkoušek hodně úspěchů...mně už zbývá jen angličtina a statistika - to je pro mě největší peklo...Ale ty máš asi i starosti se závěrečnýma zkouškama a bakalářkou viď? Tak hlavně dej vedět, jak ti to dopadlo...Budu ti držet pěsti!
Ta sousedka, to asi potěší co? Tak to pak chápu, že se ti nejlíp učí večer....To já večíř moc nemůžu, protože naši jsou na dovolený a brácha večíř pořádá mejdany a přes ten bordel to taky vážně nejde...
Každej má něco....
Tak zatím ahojky, jdu se zbalit a hurá do školy...

Ahoj. No máš před sebou vážně těžké rozhodování. Máš právě tu nevýhodu, že jak tak čtu, tak většina přátel jsou přátelé tvého kluka nebo vaši společní, takže v tomto jsi na něm dost závislá, já bych se asi zabavit dokázala. Tak uvidíš no, zkus přečkat ty prázdniny a uvidí se, ale na druhou stranu si myslím, že je to trošku škoda, protože se říká, že právě v letním období je největší šance najít si kluka abys si nepromarnila. I když já ho našla na podzim, vystřídala jsem ho za toho letního teda teď to zní hrozně takhle napsané, ale ta letní láska byla zklamáním, ta podzimní štěstím.
Ve vztazích se těžko radí, protože to jsou dva rozdílní lidi, rozdílné situace atd. nejde se podle něčeho přesně řídit, snad jen tím jak to cítíš.
Tak to studujeme daleko od sebe ... já v Ostravě a bydlím pár km nedaleko. Ale teď mám končit, což nevím jestli se podaří, učení jde zle. Nejlíp se mi učí večer, to alespoň moje sousedka neklepe koberce Tak jdu na to než buňky usnou.

Ahoj, je to strašně potěší, když jsem sem napsala a vážně mi někdo odepsal...Moc děkuju za radu a na 100% vím,že máš pravdu...Možná i vím, jak by to dopadlo - byl by dál se svýma kamarádama a na mě by si možná občas vzpomněl...Vím, že s takovým klukem asi nemá cenu být, ale já bych náš vztah chtěla udržet aspoň na prázdniny..Moc jiných kamarádů totiž nemám a ti, kteří jsou mi nejblíž odjíždí na prázdniny do ciziny..Kdybych se s ním teď rozešla, tak o prázdninách nebudu mít nikoho a asi bych se doma sežrala stestkem a vším tím...Rozhazuju sítě všude možně, ale každý je pryč nebo už něco prostě má...S ním bych jela s kamarádama všude možně...já nevím! Na jednu stranu vím, že by bylo lepší být bez něj, ale na druhou stranu bez něj být nemůžu...
Kde vůbec studuješ? Já v Pardubicích...A jak se vůbec jmenuješ...moc děkuju...ahoj

Ahoj Šárko, s takovým, který je sobec a rozhodl se, že si bude jen a jen užívat moc nenaděláš. On bude dělat všechno jen podle sebe. Pokud by mi naznačil to co tobě a já bych necítila to stejné co on - tedy touhu si jen užít, neztrácela bych čas a co nejrychleji bych mu zmizela z očí, vím že to bolí, protože ho miluješ, ale jen tak zjistíš jestli mu chybíš. Váš vztah míří kamsi do ztracena, sama vztah neudržíš, to musí chtít oba a když to takto půjde dál tak se mu budeš postupně vytrácet, když odejdeš hned teď, bude to pro něj možná šok a možná si něco uvědomí. Pokud si to neuvědomí, věř že nestál za to. Prostě s ním ukonči veškeré kontakty, na smsky buď neodpovídej, třeba protože se ti právě nechce odpovídat jemu, nebo odpovídej se zpožděním, buď sobecká. Dej mu třeba důvod k žárlivosti, ale ne přehnaně, aby si myslel, že někoho máš, jen, aby věděl, že o tebe je zájem.
Ale neznám přesně tu situaci, nevím pro vztah děláš ty, co pro vztah dělá on, ani neznám tebe, ani jeho. To je jen pár doporučení, které můžeš využít nebo ne. Tak bych jednala já.
Jinak nechodí sem jen starší paní, jsme tady i my dvacítky Teď máme sice povětšinou všechny hodně práce se školou. Nechci se dotknout těch mladších, protože i takové tady jsou, ale ty se baví jen o dietách

Ahoj, jmenuji se Šárka, je mi 21 let a jsem tu poprvé.Dost mě to tu zaujalo a i přesto, že sem píší převážně starší slečny paní, tak jsem se rozhodla, že to taky zkusím...
No a co bych vlastně chtěla říct...už 3 roky mám přítele. Není můj první, ale za to jsem si myslela (asi dost naivně), že je můj poslední...Náš vztah byl skoro ideální.Moc jsme se nehádali a všichni nám říkali, že k sobě prostě patříme...Studujeme spolu na VŠ a v druhém ročníku jsme se rozhodli, že spolu budeme bydlet i na koleji...Bylo to supr, až na to, že má drahá polovička si po 3 letech uvědomila, že si chce jen užívat života a že se nechce vázat.Chce si dělat co chce, jen to co ho baví a chce na vše co je proti němu kašlat..Možná typická chlapská vlastnost, ale já nevím co dál..Aby se se mnou nerozešel, slíbila jsem mu, že mu nebudu v ničem bránit, ať si užívá, ale jen když mi taky občas dokáže, že mě má rád...No asi to nepůjde a já už jen můžu čekat na ten definitivní rozchod..No jo, ale já se svou "psychickou labilitou" to asi nevydržím..On je prostě nádhrený a je ztělesněním všeho, co jsem od chlapa vždycky ctěla...Až na ten 1docela velký detail - že je obrovský sobec, který bude myslet jen na sebe, aby on byl šťastný...Já mám ale problém, že jsem na něm záislá a nechci bez něj být.Nemám moc jiných kamárádů, lidem jsem už přestala věřit...A nedokážu si představit, že bych byla s nějakým jiným klukem - proč , když tenhle můj ideální vysněný mě zklamal...I když si budu pořád říkat, že to časem bude v pohodě a že si najdu jinýho a lepšího - .........Já to nezvládnu....

No, asi se budu muset předtím než mu to řeknu trochu "posílit" nějakým dobrým vínkem...Jsem stydlivka Tak snad to zabere Ještě si budu muset najít příhodnou chvilku, kdy ho v tom denním záběru odchytnu Tak díky všem

Holky, nedá mi to, abych se trošku nezapojila. Muž a žena = rozdílné světy. A o tom ten vztah přeci je, jak by to vypadalo, kdyby muž a žena byli úplně stejní, kam by to vedlo ? Ale holky máte pravdu, chlap potřebuje říct věci narovinu. Udělej to a to . Také jsem si kdysi myslela, že tomu mýmu dojde, že by doma mohl udělat tohle nebo tohle - ne, nedojde . Dlouho mě to zlobilo, ale přečetla jsem si 2 knihy, vím, že jedna se jmenovala - Proč ženy neumějí číst v mapách. Hodně jsem se tam poučila a hodně zasmála . Mužský mozek je jinak
" naprogramován " než ženský. Holky viděly jste někdy chlapa dělat víc věcí najednou? Ne, oni se soustředí jen na 1 věc, kdežto mi budeme vařit, dáme prádlo do pračky, mezitím vyluxujeme, do toho můžeme psát úkoly s dětma a klidně telefonujeme s kámoškou!!! Takže má rada, muž potřebuje znát konkrétní věci, konkrétní úkoly atd. Prostě si o všechno říct a na rovinu, žádné okliky. A pokud to není nějaký hňup, nebo egoista, tak chlapi se i v ***u umí odvázat, když dostanou konkrétní " doporučení ".
Přeji všem hezký den
PS.: vztah se musí posilovat a musí vyzrávat...

neboj se mu to říct, bude rád (pokud to není ješita). Jde to tak, aby ses ho nedotkla.Připomenout mu, co se ti líbí ..."když děláš tohle, je to krásné"...anebo mu to rovnou ukaž sama na sobě. Tohle radí v každém časopise, ale ono to kupodivu i funguje . Flirtovat s jiným může být opravdu nebezpečné, nemáte asi na sebe moc času, a proto bych se snažila prožít ty společné chvíle co nejlépe. Chlapi vážně nevědí, co se ženám líbí, musí se jim to říct na rovinu

Jo a proč jim to nedojde? Protože to jsou chlapi Ty láskyplné gesta bys mohla čekat tak od nějakého šíleného romantika, ale i to by tě myslím časem omrzelo.
Chlapům se to prostě (i když to nám připadá trapné) musí říct, snad časem pochopí když mu párkrát řekneš ať ti pokaždné nesahá tam a tam ale občas i jinam. Mě nějakou dobu např. štvalo to, že mě přes den neobejme, ale jen co jsem si mu postěžovala tak na to už nezapomíná. Musíš si ho vycvičit k obrazu svému

Teda, tak s tou prací je to drsné. To se pak vztah těžko buduje ... Je to těžký. Ale jsou i horší práce, máš ještě fajn, že ho máš na noc vedle sebe. V tomhle, tedy v jeho práci, vidím že je zakopaný pes, pokud by toho na něj nebylo tolik, měl by jistě více času na tebe. Moc do toho nevidím, tak nevím co na tomhle jde změnit.
No jo, američani nás svými sladkými filmečky asi úplně zblbli pak od vztahu čekáme úplně něco jiného.
Máš pravdu, že se to těžko říká, tak to zkus napsat. Vážně, mě to pomohlo. Rozhodně tam nepiš to cos napsala ale napiš své představy a uvidíš jak zareaguje, pokud jen třeba trošičku, tak ho podporuj a bude to fajn. Zkus mu taky jen tak koupit nějakou drobnost. Musíte se o váš vztah oba snažit.
Přeju hodně zdaru!

Krize je - pokud vím - jen čistě z mé strany... Vím, že to po čase vyprchá ale tak nějak mě to zklamalo. Člověk si to představuje jako z filmu a tak a když přijde realita, tak je to šok Vím, že s jeho prací moc nenadělám. Taky fachám do muziky a mám toho taky jako buchet ( i když to ještě studuju, takže to neni tak hrozný ) a kamarády a pár koníčků také mám... Ale když ten druhý šestkrát do týdne odejde v sedm ráno a přijde ve dvanáct v noci tak to je těžký...To už je něco jako vztah na dálku
S tím flirtem, vím že to není asi dobře,jen jsem se chtěla tak nějak ujistit..
V ***u se snažím dělat jiné věci než jako vždycky ( taky šahám první a tak ) ale spíš je i chyba ve mě, že jsem mu o tom neřekla-totiž hlavně nevím jak na to. Přece mu nemůžu říct :"Miláčku, děláš to pořád stejně a já se u toho hrozně nudím... " V tomhle jsem úplný pařez Nechci ho nijak urazit ani odradit od dal¨šího snažení... Proč to jenom těm chlapům samo nedojde?

Ahoj
Tak nejdřív bych chtěla napsat, že tohle tě potká asi v každém dalším vztahu, že to po čase vyprchá, i když vy asi zažíváte krizi, ale pociťuješ ji asi nejvíce ty.
Nejlepší je změnit některé návyky.
S prací přítele těžko něco uděláš, buď se během doby kdy pracuje zabavíš sama nebo budeš přítele při jeho vystoupeních doprovázet. Ale vždyť to taky není na škodu mít čas jen sama na sebe. Zabav se s kamarádkama.
Na ten flirt bych raději zapomněla, teda pokud bych nechtěla příteli ublížit, ale pokud máš touhu užívat si, tak ses neměla vrhat do vztahu. Taky se bojím, že si tím více zkomplikuješ situaci a více zamotáš hlavu, flirt je něco nového, co ti právě ve vztahu chybí a může tě to pak mrzet.
A co se toho ***u týče, tak zkus něco změnit i ty, vím koupila sis různé prádlo, ale co se aktivity týče, tak to zkus taky převzít, ať prvně šaháš ty, ne on Navíc, pokud neví o tvém trápení, tak s tím těžko může něco dělat a vymýšlet něco pro oživení, něco bych mu naznačila, pokud nepochopí, protože na náznaky jsou chlapi slepí, tak bych mu to řekla. Opakuj a opakuj a ono se to změní

*** je a celkem i pravidelně...Ale už půl roku z toho nic nemám...Dělá to totiž pořád stejně... Doslova. Už předem vím, kam sáhne, kam mě políbí...To mě trochu ubíjí . Pro oživení jsem si koupila různé prádélko, podvazky atd. a čekala že třeba taky přijde s nějakým překvapením pro oživení ale do teď nic...

a *** máte? u nás to samy a jeste k tomu neni ***...

Ahoj. Mám přítele už téměř dva roky. Ještě nikdy předtím jsem takhle dlouho s nikým nechodila ( nanejvýš půl roku ) a tak jsem teď tak trochu nejistá. Poslední dobou si připadám spíš tak nějak jako mamina od rodiny než jako něčí přítelkyně. Totiž-počáteční zamilovanost je fuč, už to není jen takové pobláznění jako na začátku...A mě to moc chybí. Přítel má teď navíc moc práce ( je to hudebník-to mluví za vše) a tak nemá moc času na mě. A tak musím všechno dělat sama ( tím mám na mysli chod celého bytu-bydlíme spolu a ještě je tu kocour ) a tak... Jediné, co by mě snad vyléčilo je s někým si prostě jen tak zaflirtovat, někoho zblbnout,aby měl člověk pocit,že "na to ještě má"... A to nevím jestli je tak úplně správně. Jak to děláte vy, když to není ve vztahu ( přechodně) ono? Nebojíte se, že flirt přeroste i v něco víc?