prosím o pomoc

ahojky, chapu te...... prozila jsem si to take. Byla jsem s nim pres sest let a taky jsem se za nim stehovala z zdalky 220 km a ted po roce se vracim domu. tady jsem zustala jen kvuli praci, ale byla to blbost. Kdyz jsem byla se svym pritelem , byli jsme furt spolu takze jsem tu nemela zadne pratele a moje stare v mem bydlisti uz na me skoro zapomeli ani se nedivim po tech letech. ale takovy je zivot lide ztraceji a poznavaji novi lidi......ale ver ze i ted po necelem roce rozchodu obcas uronim slzu, protoze ja jsem typ cloveka co se porizpusobi, ale z druhe strany to tak nikdy neni....tak taky nevim jak dal, pokud uz se s nekym seznamim neni to ono nebo se proste neobjevil ten pravy...... drzim palce, ze vsim se vyrovnej a jestli te tam nic nedrzi vrat se domu a za nekolik mesicu si poridis byt na hypoteku nekde pobliz rodicu a ver , ze budes stastna.......

Ahoj, vím jak ti je, mě tohle udělal přítel po 6 letech, ze dne na den mi na ICQ napsal že už mě asi nechce a tím to skončilo, nebral telefony, zrušil si mejl a tím to skončilo, sice jsem spolu nebydleli ale přes víkendy byl u mě, měl tu i věci pro který si ani nepřijel prostě jako by těch 6 let neexistovalo. Já jsem si kupodivu zachovala svojí hrdost a už sem za ním nejela a ani se nesnažila pak navazovat nějaký kontakt. Bohužel se to na mě dost podepsalo, je to něco málo přes rok a já přibrala 15 Kg, který se tedak snažím ze sebe dostat, konečně jsem po 6 letech ostříhala vlasy no a snažím se užívat si, začla jsem jezdit na bruslých, udělala si kurz na manikuru který bych se ráda věnovala, začala se vídat s kamarádkama který mi bejvalej "zakazoval" ale i tak jsem pořád sama, občas tu zkouším někoho najít přes net,ale pořád se nedaří a je mi to docela líto, tak snad se na mě štěstí brzo usměje. Jinak kdyby jsi si potřebovala promuvit tak já jsem zatím pořád doma a bydlím v Praze, tak se klidně ozvi, vím jak to tedka člověk potřebuje.....

Ano Zonan opět perlí přidám taky trošku do mlýna:

Rozchod bez důvodu jsem si prožil, ale naštěstí po zhruba půl roce. Říká se, že krize ve vztahu jsou 4 měsíce a 4 roky. Mělo by to souviset s plozením dětí, po těch 4řech měsících lásky, pokud se partnerce nepovedlo otěhotnět, přichází první krize. A pak po 4rech letech, které nám příroda dává na "výchovu" dítěte ( ochraňování matky s mimínkem, opatřování potravy pro kojící, učení se chodit, mluvit a zkrátky ty nejdůležitější věci )

Můj názor, který tu už po několikáté propaguji, je, že čloěk by se měl sledovat a znát sám sebe. Já tedy nemám měsíčky, ale jsem alergik a určité agresivní pyly dost ovlivňují mou náladu. Snažím se vypozorovat, kdy jsme přehnaně agresivní či v depresi jen kvůli pylu a kdy pro to mám rozumný důvod. A hlavně v žádném případě nepřenášet tyhle stavy na okolí které je v tom absolutně nevině. Je prostě dobré vědět, co se semnou děje a proč a případně proti tomu bojovat. Podvědomí není náš nepřítel, ale spojenec.

K tomu rozchodu bez důvodu. Bylo to hodně těžké a už jsem se nikdy v životě nedovedl znovu tak hluboce zamilovat, jako tehdy. Návrat na 4 dny jsem si taky zažil, opatřil jsem si totiž něco, co slečna nutně potřebovala. A jak se o tom doslechla, hned jsem ji měl v posteli To bolelo asi nejvíc. Později jsem se dozvěděl ony "důvody" a byly nicotné. Slečna prostě myslela, že nejsem dost dobrej, že jí někde čeká nějakej princ z pohádky. No, jak jsem se později dozvěděl, nečekal. Také jsem ji tehdy přemlouval a prosil, snažil se o návrat, ale naštěstí jsem se pak probral - Já, egoista, se nikdy nedokážu smířit s tím, že bych "nebyl dost dobrej" I když je co zlepšovat - tak jsem se dal na zlepšování a i když jsem na slečnu nikdy nezapomněl a nezapomenu, už je to vyřešená a uzavřená kapitola. Jinak to Zonan řekla dobře, takhle si to myslím také.

Chápu, že Tě rozchod velmi bolí, ale nechtěj znát důvody. Neudělala jsi žádnou chybu, prostě se jen stalo, že přítelovy city k Tobě ochladly. Věřím, že ani on nezná pravou příčinu. Setkali jste se jako dvě duše, které si v daném momentě měly co dát, co vyměnit. Prožili jste spolu spoustu krásných chvil, jenže přítel zřejmě podvědomě cítil, že chce ještě něco jiného, chce jinou zkušenost. Může to být cokoliv a jeho další případná přítelkyně nebude lepší. Naopak, může to být šílená semetrika a manipulátorka, ale kdo ví, možná právě toto Tvůj expřítel potřebuje ke svému životu. Své partnery si vybíráme proto, že někde v podvědomí cítíme, že nám soužití s nimi pomůže prožít určité životní etapy. K těm etapám patří nejen to krásné, ale i bolestivé, jako je rozchod nebo rozvod. Až projdeš svým bolavým údolím a otevřeš se nové lásce, možná budeš i děkovat, že se s Tebou expřítel rozešel a umožnil Ti poznat daleko větší lásku a souznění duší. Všechno chce čas, i bolest a tak vím, že teď mým slovům nevěříš a "život pro Tebe skončil". Nezraňuj však svou duši a srdce ještě více touhou znát důvody. Důvody nejsou.

Ahojky,
sice nemám zkušenosti přesně s tvojí situací, ale rozchod bez odůvodnění jsem taky zažila. Nedokázala jsem se zbavit pocitu, že byla chyba jenom na mé straně. Strašně jsem se snažila přesvědčit přítele, aby se vrátil zpět, ale dostávalo se mi jen chladných a zlých odpovědí. Když jsem se trochu vzchopila a chtěla na něj zapomenout, ozval se on... Navrhl procházku, večeři a tak a já do toho vždy spadla znova... Pak to hodinu před domluvenou schůzkou zrušil a mě zbyly jen oči pro pláč. Nakonec jsme se k sobě přece jenom vrátili (a parodoxně to byl on, kdo přemlouval), ale naštěstí nám dlouho nám nevydrželo
Ze zkušeností vím, že bys měla přestat ukazovat, jak moc tě to bolí. Vím, že je to těžký, ale jde to. Já osobně bych volila nějakou změnu, nový účes, líčení a tak - ať kouká o jakou kočku přišel Hlavně si začni znovu věřit, bo takovej rozchod se sebedůvěrou vždycky trohcu zamává Kamarádku v Praze určitě najdeš, chce to jen chtít - myslím si, že v dnešním světe internetu by to neměl být problém Držím palečky, ať se brzo objeví nějaký fajný společník, se kterým se budeš cítit mnohem líp

Ahoj,
Bohužel nemám zkušenosti s touto situací, vím, že tě to hodně bolí a ještě nějakou dobu bolet bude. To, že ti ani neřekl důvod, proč se s tebou rozešel není hezké. Zkoušela jsi o tom s ním mluvit? Zeptat se ho, jakou jsi udělala chybu. Zkus o tom s ním promluvit.
Není dobré, že před ním bulíš. Bude se nad tebou jen povyšovat.
Zkus sebrat všechny svoje síly a postav se tomu.
Chovej se jako on, povýšeně, dělej že ti to nevadí. Bude to sice těžké, ale může se to všechno otočit. Může to tak být, ale taky nemusí. Musíš bojovat, to, že budeš pořád jenom brečet, to ti nepomůže, právě naopak.
Zkus to a uvidíš.
Držím palce

Ahoj nevím jestli ti pomůžu, ale tohle jsem zažila se svou dcerou, ta chodila od svých 15 let 4 rokY s klukem a kdyzž si plánovala, jak budou spolu žít a jak si pořídí byt a budou se zařizovat, ze dne na den se stáhl a řekl jí že se s ní rozchází, byl to pro ní šok, ale i pro nás jako rodiče brali jsme ho už jako za svého prakcitkc syna, brali jsm ho na dovolenou, protože jsem věděala, že se mají rádi. Dcera robrečela hodně nocí, měla jsem o ní strach, ale zvoládla to, myslím si, že by jsi na to neměla být sama, máš určitě nějakou kamarád¨ku, ale myslím,že i maminka tě vysliší a bude ti líp, potřebuješ se s tím někomu svěřit , vypovídat se, poplakat si, hlavně to zvldnout a nemyslet na to nejhorší. Moje dcera to zvládla, i když řekal, mže už nikoho nechce, našla si nyní ¨chlapce se kterým žije a je sním štastná, je to na ní vidět a ráda k nám jezdí i ten přítel.Nevím jestli jsem ti tímto pomohla, ale neuzavírej se do sebe. Ze své zušenosti to neznám, s manželem jsem chodila 5 let a nyní jsme spolu 33 let a neměnila bych, ale mám zkušenost s dcerou. Jestli chceš napiš mi na email Merlin.stene@seznam.cz

Ahoj, touto cestou bych vás chtěla moc poprosit o radu.Po 4 letech se se mnou rozešel přítel.Ani nevím proč a co jsem udělala špatně a to to je asi horší, že nevím.Bydlíme spolu v Praze a já za celou dobu jsem si tu nenašla pořádnou kamarádku, protože jsme spolu trávili opradu hodně času a vše bylo fajn,ale teď nevím kudy kam.On tu má hodně kamarádu,takže sám nezůstal.Já se teď cítím ajko kůl v plotě a nevím co dál.Nemám jít kam bydlet a hlavně jsem zůstala úplně sama.Zpátky k rodičům jít nechci, protože pocházím z malé vesničky asi 160 km od Prahy a nikdo z mých bývalých kamarádek tam nezůstal a ani nejsme v kontaktu už.Každý si šel svou cestou a naše vztahy skončili.Tam když se vrátím, tak budu úplně odříznutá od světa.Jsem docela plachá a nejhorší je,že se trošku jakoby bojím navazovat nové vztahy.Proto bych Vás chtěla poprosit, jestli jste se někdo dostal do stejné sitace jako já, jestli by jste se mi mohl ozvat a popovídat si o tom všem.Já jsem docela psychicky na dně a nevím kudy kam.Zatím bydlím s bývalým přítelem, ale on se chová tak povýšeně a vůbec ho to nebolí, že nás vztah ukončil.Pořád jen brečím a brečím.Vím, že nemám ukazovat slabost před ním, ale to jde opravdu těžko.
Moc vás prosím o pomoc.Děkuju