má přítelkyni

Ahoj.Jmenuju jse Nika.je mi 21let.mam "menši" problém.Dva roky se znám s jednym klukem(27)Delali sme spolu vo firme ,když sme spolu začinali chodit bolo to krásne.Byl hodnej,milej upřimnej,chtel byt furt semnou.Ale v tej firme dělala aj jeho byvalka(32) skterou byl přes 5let..delali sme si furt zle,ale ja jsem se jej furt smála do ksychtu...Začala mu psát,že ho chce spátky,že semnou nema žadnu buductnost,že jsem hubena.proste mě ponižovala a on s tym neudelal nic.po čase som si všimla,že furt za ní běhá,žmurkaj na sebe smáli jse na sebe a pry se setkavali v kuchynce v praci(kafe tam asi varit nešli viď?!) Tak sem hodne žarlila,ale pravom lebo tohle co Vám píšu je len malééé zrnko toho co jsem si zažila.Ani som nejedla z ubohych 55kg jsem zhubl na 49kg bola jsem na dne.s mojou láskou sme se rozešli...Ale hned o tyžden sme se dali zase do kopy.Zase to samí.Ale teď si psál s jinou.vždy když jse neco pokašlalo a chcel to ukončiť tak se dva,tri dni neozval a to bylo aj teď.zase sme se rozišli...Udelala jsem hrubu čaru (myslela jsem si)našla jsem si přitele Arab(26)a žijuci už od narodeni tady v Cz(Taky delal s nama vo firme ale ako manažer,pak odišel za lepšim kšeftom do HK).Pane jo veď on mi chcel znist aj modre z neba len aby som ho milovala,bol pozornej milej hodnej vernej.nic odemne nechcel,len to aby som mu bola věrná,Tak aj bolo.byli jsme spolu 5mesicu.Když v tom mi zazvonil telefon.Sms s textom: "\chci se sejit,mám tě hodně rád a chci bejt stebou" A ja hlupa jsem souhlasilarozišla jsem se s přitelem .Stretávali jse sa asi měsíc.Pak sme se spolu mazlili u mě doma a proste sme sa vyspali ,bolo mi uplne fuk či někoho ma.Asi po tydnu jse rozišel zo svoj přitelkyni.furt sme boli spolu bolo nam fajn.Až raz jednou jse neozíval,a ja zse vědela,že jse něco děje,že nekoho má.Ja za tych par let co ho znam tolik prebrečela.ah jo.Našel si holku(22) asi pred měsicem,ale cez ten celej měsíc si furt pišeme a (je mi to trapne) chrapeme spolu.Furt mi píše,že jsem jedina která snim vydrži že jse chce semnou usadit mat dite,ze udelal hodne chýb,že si mě nevážil,ospravdlnuje se mi.Ale furt je sni.Tak jsem mu včera napsala,že ak to fakt semnou mysli vážne tak nech se rozhodne lebo toto neni normalne.Nenapsal.až dnes že či nemuže přijed na kafe,tk jsem mu řekla že ne,že nikomu rohožku delt nebudu.Proím Vás o radu.Co mám ďelat,mám ho nechat byt nebo o nej bojovť ..jak jse mám k němu chovat hmm??? prosím pomoc

Každý den se vidím s jedním bezvadným kamarádem, jenže on pro mě není jen kamarád Z mé strany je tam toho víc. Večer si vždy připravím řeč, jak ho konečně někam pozvat, ale jakmile se mu podívám do očí, ztratím veškerou odvahu. Je o 12 let starší a netuším, jestli má přítelkyni ... Nevím, jak začít ... Už jen proto, že rodičům klapalo manželství do té doby, než si otec našel milenku. Po tom, co jsem zažila všechny ty hádky, urážky, nechci být já ta, která se na (možná) zadaného dívá víc než na kamaráda ...

tak vám napíšu pokračování svého milostného trojůhelníku.

v březnu se u něho něco stalo, protože měl nějaký špatný období ale mluvit o tom nechtěl a já se neptala. pak jsme se domluvii že půjdeme hrát squash a najednou byla změna koncem března.
vídáme se každej den, když jsme oba tady, vodíme se za ruku a to i přes to že ona má ve stejným městě školu. vyzvedává mně v práci i když jsem spolu jen 20min. musim přiznat že to pro mně bylo překvapení a šok, vůbec jsem to nečekala. najednou se změnily i sms a najednou se v nich objevuje vyznání a tak. občas mám šílený depky, co když to na mně hraje a tak občas to nakousnu, jsem srab na to zeptat se přímo, ale z jeho odpovědí mi vychází že spolu nejsou. tuhle mi i psal jak mi má dokázat že si se mnou nehraje. včera jsme byli spolu na degustaci vína, protože příští víkend jedeme spolu do sklípku pak tu u mně spal, moc hezky jsme si povídali. mluvili i co bude v srpnu a tak. já ale jak mám strach tak se bojim mu dát trochu najevo svoje city, jenže on ví proč se bojim ale včera jsme se shodli na tom že mu musim věřit a že oba víme že už brzo dám své city najevo.

s tímto vývojem situace jsem vůbec nepočítala, ale myslim že to čekaní se mi vyplatilo.
tím tu ale nechci omluvit své chování když to začínalo....

To je těžký, já sama nevím co s životem.. Ke kartářce jdu 10. 3. Trochu bojim, ale byly tam kámošky a mě docela dost zajímá co odhadne z mýho živaota, aniž se jí budu na cokoli ptát.. Někdo mi zas říká, že je to blbý, že se budeš podvědomě řídit podle toho co Ti řekne, ale jedný slečně co tam bylo se docela ulevilo. Řešila jednoho muže.. Ale to byl jen takovej nápad, tam nechoď radši..
Jak říkám, nevim, neznám vás, ale nejsem z toho moudrá, proč si vás drží obě dvě. Ale někdy je člověk rozpolcenej, mě napadá, že kamarádka je taky mezi dvěma muži a nemůže se rozhodnout - s jedním je roky a spokojenost, tamten jí vlít do života a asi se zamilovala.. A u obou je to na vztah, ne, že by jednoho chtěla třeba na ***. Takže takový situace prostě můžou nastat, jen nevím, jestli muži to mají tak často, že by se nemohli rozhodnout pro jednu ze ženskejch a obě chtěli na vztah..
Jo jo, když má člověk práci, že má hledat v šanonech smlouvy a pak je kopírovat, tak je to skutečně hrooozně zábavné vzrůšo na palici tak akorát..
Takže já fakt nevim s tebou holka.. Ale nezoufej! Držim

myslíš jako že já bych měla jít ke kartářce? mám z toho docela strach.

jinak naše rozloučení u auta, bylo hrozný. tak jsem si říkala to napíše až zítra. a asi před 10min mi psal, no tak překvapil. možná se kousl do rypáku, sice asi ne moc ale trochu by mohl

to bych chtěla taky neřešit to....

no já jdu do práce zítra, pracuji na půl úvazku při škole a mám tam zároveň ted i praxi. naštěstí mně pořád baví, i když občas toho už mám taky plný zuby

Nic novýho. Já to neřešim, ono to všechno nějak dopadne. Spíš mě štve práce.. Kdyby mě bavila, tak je tak vůbec nějak líp celkově..

no asi jo, i když taky když jsem měla slabší chvilku jsem mu říkala že se divim že odjel, ale už ani nevim co mu na to řekla.

jj asi mu to uvěřila, ale on jí asi taky hodně věcí neříká

co ty jak se máš? něco novýho v tvém vztahu?

Ke kamarádce lyžovat?? A to mu žere tohlecto... ?? To nevim teda tenhle vztah..
Co kartářka?

no nevim....
dneska jsme se vrátili po týdnu a jsem psychicky na dně
týden byl super , ale uteklo to hrozně rychle.
řekl jí že jede ke kamarádce lyžovat, ona prej byla na lyžáku se školou nebo co. trochu jsme o ni mluvili,ale moc ne.
no nevim jsem na dně, ted se mi hlavou honěj jen myšlenky, že to ukočnim....

Takovýto že mu nevěříš a on na to, že je to pravda a ty proč bych ti měla věřit atd..to chlapi moc nemusej takovýhle debaty..
Jo jo, máš to pěknýho vykuka, neví co chce prostě..
A kde ste byli? Japa to asi vysvětluje kde je porádem té své.. to by mě teda zajímalo..

to adelaida:
jj tak to tě chápu...

u nás to je ted divný, v úterý jsem s nim šla na oběd, zhádali jsme se a krize.bylo to opravdu špatný, já se zasekla a přestala mluvit, on zkoušel různá témata jako škola a tak, ale já se nedala. on ted y, že mně jde doprovodit, ale to jsem řekla že ne. pořád mi něco povídal a já koukala jinam, tak mi řekl:mohla by ses mi kouknout do očí, oční kontakt je důležitý. tak jsem mu chtěla říct, že v našem vztahu ho nepotřebujeme. říkal že doufá že takhle nedopadne ten týden. no mně to bylo líto, ale naštval mně. hned mi pak psal co se stalo a tak, že se vůbec nemůže soustředit na práci. pak psal že se staví na čaj, přišel s kytkou jako omluva. tak jsme si povídali, ale já pospíchala do práce. včera mi volal když jsem jela ze školy, zda s ním nepůjdu na oběd. tak jsem vystoupila a čekala až přijde, šli jsme a sedli si na lavičku, já teda mrzla ale co že. večer mi pak psal že se na mně moc těší, tak jsem mu psala že mu nevěřim, a on že to je ale pravda, tak jsem mu psala: proč bych ti ale měla věřit. no neodepsal, já si pak říkala že to byla asi podpásovka
když už jsem ležela a když už jsem spala, mi napsal že mně prosí abych mu věřila. po přečtení sms, jsem zase nemohla usnout.
taky psal že půjdeme na ples, tak jsem na to zvědavá.
zítra odjiždíme, zatim ani nevim jestli se mám těšit

Hm, no v háji je, že fyzicky bych si dala říct s tamtím ihned.. To je s přítelem trochu problém. Hm, velký problém..

jo tak to ti věřim, mně se to drží od března když jsme spolu byli poprvý. třeba v létě jsem jela na dovču na 14 dní a bylo to tesně po tom co jsme se viděli a zase se to nikam nepohlo, tak jsem řekla dost. nechala jsem doma telefon kterej používá jen s ním, ale on mi psal na to moje který jsem měla s sebou, takže to nevyšlo
pak jsem se přestěhovala do stejnýho města a začali jsme se vídat...

ono ale občas je horší to že tě ignoruje, než tě pošle do háje, teda to je můj názor.

držim palce at to zvládneš , myslim že tim že máš přítele by to jít mohlo, ale jde asi o to jak to mezi váma je.

Neptáš . Teď tu figuruje staronovej přítel, ale ještě nevim jak to dopadne do budoucna. Tamten úlet byl v takovým období krize s nim..
Ovšem taky nechápu, proč mě ten milenec neposlal hned, když sem mu teda tak nevyhovovala. Vlastně mě neposlal nikdy, jen mě ignoruje. Podle mě by si dal říct, ale musela bych se mu vždycky vtírnout do pelechu a na to už nemám sil... Musim tu chemii přemoct. Ale de to ztuha..Pomooc

a někdo jiný ted je u tebe??
teda promin jestli se moc ptám.

já mu právě říkala proč to neukončil ještě když jsem ho tolik nemilovala a on nedokázal odpovědět....

neee, já nemám možnost ho vidět, max. když bych ho náhodou potkala v jeho zaměstnání kam občas přijdu za někým jiným. Takže zas zapomenu. On nemá zájem se se mnou scházet. Ani se neobtežuje mi odpovědět na sms kterou mu 1x za x dlouhý čas napíšu. Takže tento pán mi za jakoukoli energii nestojí. Je to pitomec s nevím jakýma traumatama, s kerýma mu bohužel nepomůžu, páč nejdou proniknutelné.. Takže jakáž pomoc. Pochybuju v to, že si někdy normál najde partnerku. Fakt je divnej. The end.

no já nebudu ted dělat nic. vše se nám tak nějak komplikuje.
miluji ho ale vim že to takhle dál nejde.

všem vám děkuji za vaše názory

Na příběhu od Jitky něco bude zvláště pak na tom konci. Když si vybere tebe, jak pak taky můžeš vědět, že pak i tebe nebude podvádět s jinou?... Já vím je to kruté a v tomhle směru ani nejsem zkušená, ale jen povídám co si myslím vím, že je to hodně těžké, když si nejste lhostejní a všechno to krásné okolo..

Snad ti to dobře dopadne. Držím pěsti.

To chápu, že si asi nejste lhostejní, tak to zatím tak nechej a nech aby se to vyřešilo samo, a nebo ho můžeš nějak jemně a diskrétně, aby ses mu nezprotivila, dokopat k nějakému činu.
Tady je myslím hodně důležité aby si tvůj "přítel" uvědomil co vlastně chce a to co nejrychleji, protože pak ubližuje nejenom tobě, ale i své nynější.

Po pětiletém vtahu, ze kterého jsem odešla já, protože jsem s tím člověkem nemohla dál žít, kvůli jeho názorům apod., jsem byla celé dva roky sama. Koupila a zařídila jsem si byt, v práci mě povýšili, jenom žádná láska, nikde nic. V létě jsem se vrátila z 14ti denní dovolené, a na internetové seznamce několik vzkazů od Petra z Chomutova. Ani se mi nijak zvlášť nelíbil, šla jsem s ním na kafe z nudy, ze zvědavosti a na rovinu, když jsem ho viděla z autobusu, kterým jsem na rande jela, tak jsem měla sto chutí nevystoupit. Rande se taky moc nepovedlo, bylo dusný počasí, řeč vázla, Petr toho moc nenamluvil a já chtěla domů. V týdnu mě znova kontaktoval, ani nevím proč, šla jsem s ním teda ještě jednou na večeři. To už bylo trochu lepší a při cestě domů už jsem na něj měla trochu jiný názor, když jsem si dali před barákem pusu, tak jsem byla v sedmém nebi a ráno už jsem se vzbudila šíleně ale opravdu šíleně zamilovaná, uměl nádherně líbat a ta chemie, která mě ovládla, to se snad ani nedá popsat. Nemohla jsem tomu uvěřit, poprvé v životě jsem se zamilovala do člověka, který o mě stál. Zářila jsem. Za týden mi řekl, že má ženu a dítě. Nešlo to ráz naráz ukončit. Celé tři měsíce, co za mnou jezdil jsem se psychicky připravovala, jak to ukončit, hledala jsem na něm všechny chyby, abych si ho dokázala zhnusit. Šlo to těžko, milovala jsem ho jako blázen, strašně moc jsem stála o to, aby mě chtěl, aby se mnou byl. Nejhorší na tom bylo, že takové pocity jsem ještě nikdy před tím nikdy nezažila. Po třech měsících mi došly síly a ukončila jsem to, myslela jsem, že ho to třeba bude mrzet, že bude bojovat, ale on vůbec nic, přijal to s ledovym klide. A já vlastně vyhrála, měla jsem zpátky svůj bezstarostný život, sice bez chlapa, ale taky bez nervů a zbytečných myšlenek, má to cenu, nemá to cenu. Vybrečela jsem se a zase jsem začala usínat s čistou hlavou. Jo, málem bych zapomněla, než jsem to ukončila, tak jsem si i jako velký odpůrce domácích zvířat, koupila zakrslýho králíka, abych svojí pozornost soustředila ně něco jinýho . Ten mi fakt hodně pomohl. A dneska jsem opět sama, nějak kolem mě krouží samý ženatý nebo zadaný, kašlu jim na to, jsou to normální ubožáci, který jenom koukaj, kde by "zasunuli" , se skutečnou láskou to nemá nic společnýho. Tak se drž. Pa Jíťa

vídáte se nebo jste nějak v kontaktu?
sešla jsi se s ním nakonec?

jo někde jsem to tu četla...

uvidíme jak to bude. je fakt že já jsem změnila chování a to mu vadí. hodně věcí je mi jedno a může puknout, telefon nenosim všude sebou a to se taky vztaká.
včera mi volal, měl pro mně nějaký věci a chtěl se sejít, já se zdržela v práci a on šel zatim nakoupit. pak mi volal myslel že jsem ještě v práci a že by mně odvezl ale já už byla doma, no domluva hadr

ale snaží se

já vim že to je hrozný a říkala jsem si že mně se to nikdy nemůže stát ale stalo se.

neptala jsem se ho jestli ji opustí....

jenže představ si, že toho kluka máš ráda dlouho a že ani ty jemu nejsi lhostejná. nevim jestli jsem to psala ale já s tím nepočítala, pořád se to drželo jako že kamarádi. ale nelituji toho.

jasně že mi vadí, že jsem ta druhá

Asi takhle, nečetla jsem všechny příspěvky a nevím jestli se to tam už neobjevilo, ale zkus se vžít do té jeho přítelkyně... Mě by se to teda vůbec nelíbilo. A navíc ty výčitky.. No nevím radši bych to ukončila a navíc když si psala, že ji nechce opustit, nevím jestli bych chtěla vždycky být "ta druhá"...

Nu, v podobné ani ne. Neměl přítelkyni.. Ale já už to tady popisuju všude možně, tak tím nechci nudit..
Ale jednoznačně nevěděl co chce a neví to doteď. Je to trouba, nikdy mi neřek jediný slovo svýho názoru na naši situaci, i když sem po něm nic nechtěla (jako aby se mnou byl a chodil do parku), choval se dost protichůdně a já doteď nechápu proč. Stokrát radši bych byla, kdyby mě normálně poslal do háje.. Nejhorší je, když nevim na čem sem.. to pak ve mně hlodá naděje..
Ten Tvůj mi přinde, že taky neví co a jak, jako Tě chce, ale dělat nějaký zásadní rozhodnutí ohledně stálé přítelkyně nechce.. Bojím se, že nebude do Tebe úplně poblázněn.. Známé mají poslední dobou taky zajímavé příhody s muži a jejich vnímáním světa.... Já Ti nevím..
Ty to pro sebe vyřešený máš a obávám se, že je to teď na něm.. I když to mi všichni říkali taky.. a to sou takový rady na houby.. ono se to nějak vyvrbí, uvidíš!

jak to u tebe dopadlo? byla jsi v podobné situcaci?

Taky se mi stalo, že mi přišlo, že chlap nevěděl, co chce, ale ten mi tedy rozhodně netvrdil, že "mě má rád a záleží mu na mně" jako ten Tvůj Tobě. Halt vztahy mezi muži i ženymi jsou nevyzpytatelné a pěkně zapeklité... Přesvědčila sem se v poslední době několikrát, že chlapi nechtěj nic řešit a stavět se k problému. Taky bych chtěla mít všechno vyřešený, ale oni přemýšlí já nevím čím, ale jinak než my. Ten Tvůj v tom má hokej a nechce učinit žádný rozhodnutí jak my ženy potřebujeme.. Nech to osudu, Ty víš co chceš, ono se to nějak vyvrbí.. Já bych to taky nedokázala skončit, taky sem nedokázala a ještě sem se ponížila až se za sebe stydim!