Kdy je ta správná doba vdát se či oženit?

Zdravím.
Já jsem se vdávala po 11 měsíční známosti. Z toho jsme spolu 7 měsíců bydleli. Ano, nastěhoval se k nám asi po 4 měsících vztahu. Nikdo to neřešil, prostě jsme si chtěli být blíž. Bylo mi 17 let, když jsem ho přivedla domů. Nejdřív u nás občas přespal a potom u nás byl na prázdniny a pak už u nás zůstal. Naši ho zrovna nemilovali, chtěli pro mne někoho, prý, lepšího, ale pro mne byl všechno on. Říkám si, že kdyby tohle udělala moje dcera, asi bych se nezachovala jako naši....Zkrátka jsme spolu začali bydlet, v mém pokojíčku a za pár měsíců byla svatba. Prostě jsme to tak cítili. Jsme spolu už 10 let a přitom jsme taky poslouchali, jak se málo známe atd....Určitě se nedá říct, kdy je ta správná doba, ale jak psala Angelwoman....je dobré s ním něco zažít, poznat ho i v situacích, kdy nemá tu správnou náladu, když je unavený, když ty máš nějaký trápení atd...prostě měla bys vědět, jak se chová v určitých situacích a jestli si jsi jistá, že ti bude oporou v těžkých chvílích....Pokud lidi tohle spolu neprožijí, nepoznají se tak, jako by spolu žili, často pak z manželství utíkají po prvním konfliktu....Znám to ze svého okolí.

Souhlasím s tím, že to může být hodně individuální a určitě byste o tom měli rozhodnout jen vy dva-bez zásahu okolí.Ale pro budoucí šťastný život bych doporučila-a sama to tak dělám-strávit s ním alespoň jednu dovolenou a pak - alespoň chvíli si spolu vyzkoušet bydlet-protože nic jiného vztah tolik neprověří. A jinak platí-všímat si není-li to sobec, umí-li pomoct, podržet tě, když máš problém, není-li chorobně žárlivý, atd-ale jinak si myslím, že nikdy dost dobře nepoznáš, bude-li to šťastné manželství... Ale myslím, že láska, tolerance, aktivita, poznávání nových věcí, atd. hory přenáší

Já bych se netrápila názory druhých. Myslím, že nezáleží na délce
vztahu ale na jeho kvalitě. Lidé by si měli prostě vzájemně "sednout".
Já jsem svého přítele poznala před rokem, po roce mě požádal o ruku -
za 3 měsíce máme svatbu. Jsem moc šťastná a našemu vztahu věřím. Mí
rodiče se brali po půlroční známosti a dnes jsou spolu 27 let a dodnes
se vodí za ruce a nedají jeden na druhého dopustit.... myslím, že je to
o tom, že člověk prostě potká tu pravou - toho pravého.........a pak na
čase nezáleží. Hodně štěstí!

Já jsem stím začala strašně brzy ani Vám to tady nebudu vyprávět.V 17 letech mě museli zplnoletnit,vdávala se úplně pitomá a nezkušená holka!No děs!Byla jsem s ním 5 let,ale musela jsem se rozvést.Ne,že bychom si nerozuměli,ale byl to voják z povolání a jezdil na mise do Bosny a tam úplně zblbnul.Pak jsem měla další vztah,trval 8 let a ten se do ženění nějak nehrnul,ten potřeboval zase služku.Bydlení u jeho matky v baráku,hádky na denním pořádku.Chtěl si mě vzít když jsem odcházela,ale to jsem zase nechtěla já!No a teď mám mladšího partnera o 6 let jsme spolu přes 2 roky,ideální chlap pro mne,nepohádali jsme se ještě ani jednou(a to nelžu!),skvěle nám to klape jsme spokojení,ale děsím se toho až se jednou vysloví a já nebudu vědět co říct!Takže já ani po takové kušenosti nevím kdy je ta správná doba?

ahojky, já nad tím taky velice usilovně přemýšlím, protože jsem před 14 měsíci poznala nejskvělejšího kluka ve svým životě a taky bych si ho hned brala, ale uvědomuju si, že se to nesmí upospíchat, člověk by měl překlenout tu "zamilovací" dobu, i když kdo říká, kde je zlom žejo. Já osobně chci počkat minimálně asi tak tři roky, to už bych si byla trochu jistější, že ho opravdu znám. Jak říká předchozí příspěvek, chce to poznat pár krizových situací a párkrát zažít i nepříjemné stavy, abychom věděli, jak se druhý chová a kam směřuje svými argumenty apod.. My se za celých 14 měsíců "hádali" jen jednou a to se mi třeba zdá dost málo, teda ne ta hádka, ale bojim se, že jsme se ještě dostatečně neozkoušeli, nevím jestli mi rozumíte jak jsemto chtěla říci. Myslím, že rok je málo, ale na druhou stranu ti věřím tvůj pocit, já ho mám od prvního dne, co jsem s ním, ale člověk musí uvažovat racionálně, ne jen srdcem, však víš co myslím.
Tím nechci říci, že vás odsuzuji, ani náhodou a přeji vám jen vše nejlepší !!! A dejte na své pocity, ne na řeči jiných, hodně štěstí!!!

Já jsem to poznala tak, že jsme spolu prožili pár "krizových" situací a protože na ně reagoval skvěle, tak jsem si ho vzala - jsme spolu 15 let...

Nechápu proč se do toho vůbec někdo plete a chce určovat dobu, kdy se budete brát. Nedává to smysl. Dřív pokud ženská neměla v 20 aspoň 1 dítě, tak byla nemožná a všichni si na ukazovali. Nevím co po nás teda chcou...

Ahoj holky, díky za odpovědi. My na ty řeči nedáme, ale někdy je to nepříjemné poslouchat pichlavé poznámky. Lidé jsou skeptičtí, nevěří že takhle brzy po poznání to bude dobré. Radit se snaží hlavně ti "poučení" rozvedení. Jenže to jsou jejich chyby a jejich omyly. My máme spoustu důvodů, proč se vzít. Milujeme se, rozumíme si, vážíme si jeden druhého, chceme mít rodinu, stálé místo...Jsme moc šťastní a spokojení. Já v náš vztah věřím.

ahoj, myslim si ze rozhodnuti vzit se jen a jen vase rozhodnuti a rozhodne si do toho nenechte nikym mluvit! v dnesni dobe manzelstvi uz stejne neni zadna zaruka a jak spravne rikas, rozvadeji se lide, co spolu predtim byli dele. Vse je o tom, ze clovek se v prubehu casu meni a vyviji a ty nikdy nemuzes odhadnout, kam spolu dojdet, jestli se budete vyvyjet spolecne nebo oddelene...Pokud to ted citis jako sprave rozhodnuti, tak spravne urcite je a nedej se ovlivnit od okoli...

NIKDO Ti neřekne, kdy je ta správná doba na svatbu!
To víte jen vy dva.

Ahoj holky. Je mi 27 let a v květnu loňského roku jsem začala chodit s moc hodným klukem. Známe se už od malička ze školy, ale až nyní to mezi námi přeskočilo. Oba máme za sebou delší vztahy. Od září jsme začli společně bydlet. Ve všem si rozumíme, klape nám to po všech stránkách...Nedávno mně požádal o ruku.Chtěli bychom se vzít v dubnu. Setkali jsme se ale s ne příliš pozitivní reakcí známých a rodiny. Zdá se jim, že se bereme příliš brzy. Kde je ale psáno, kdy je ta správná doba na to, oženit se či vdát. Znám páry, které se brali po deseti letech chození a přece se pak do roka rozváděli. Podle mně je to hodně individuální. Záleží i na tom kolik nám je let, co jsme si už prožili, co od společného života očekáváme...Chtěla bych znát váš názor. Díky