Partnerova náhlá změna...

No samozřejmě že má strach! Miloval tě takovou, jaká jsi byla, pro něho jsi byla nejhezčí, proto teď čeká, co bude..
Hodně žárliví muži to můžou brát (ve své pomatené fantazii) i za možné zalíbení se někomu jinému.
Kamarádčin manžel - magor - když kámoška shodila dvacet kilo - ji každý večer nadával do k. a d., nakonec se rozvádí....

Já hubnu a přibírám pravidelně a přítel s tím počítá.
I tvůj to brzy pochopí, že chceš být štíhlejší kvůli sobě a že když ty se budeš cítit lépe, bude z toho těžit i on

to ja mam opačnou odezvu od manžela zme spolu už 20let a on je rád že se snažím kupuje mi zdravé papáni a je rad že me zdravi je lepši a že se snažím ---tak nechápu tvého přítele proč je takový --vždyť musí vědět že pro zdraví není nic lepšího než nosit o par kylo miň do schodu i na procházky ---a asi má fakt pochybnosti souhlasím s Tapu asi by bylo rájn si sednou a pokecat jen tak ....skus mu to navrhnout třeba udělej dobrou večeři pro tebe i pro něj a jen tak si pokecejte ---to je má zkušenost o všem se da mluvit a je škoda každého dne kyz přicházíš o jeho objetí a pochopeni ----bojuj děvče a nevzdavej to ♥

Buď si uvědomil, že se ti to opravdu může podařit a už teď žárlí na všechny pohledy mužů, kteří se za tebou ohlédnou, až budeš mít postavu akorát, nebo pojal pochybnosti a tvé motivaci a myslí si, že máš mimo něj ještě nějakýho chlapa, nebo má on nějakou ženskou. Vyber si.
Ještě poznámka: Osm let vztah? Máte spolu děti?

Ahoj holky,

potřebuju poradit. Je to už skoro měsíc co jsem se rozhodla, že se sebou něco udělám a konečně zhubnu. Tentokrát to nedělám až tak kvůli vzhledu, na to už jsem léta zvyklá, mít nadváhu. Dělám to hlavně kvůli tomu, abych se cítila líp, nezadýchávala se, aby mě nebolela kolena, abych líp zvládala práci. Je to pro mě celkem dřina, jelikož si počítám kalorie, vážím všechno jídlo,a taky vařím na den dopředu do práce. Můj přítel byl zpočátku nadšený, podporoval mě, snažil se nejíst přede mnou tučné věci apod. Ale teď jakoby mu něco přelítlo přes nos, chová se odtažitě, skoro mi nedá pusu, nechce se milovat, skoro mě nechytí za ruku...nemluví skoro. A když jsem mu včera ráno nadšeně řekla, že mám dole už pět kilo, tak řekl jen : no, hezký. Když jsem se ho ptala, co mu je, tak mě přesvědčoval, že mu nic není. Ale po osmi letech co jsme spolu, já už prostě poznám, že se něco děje. Možná jsem se trošku změnila, ale jen tím, že jsem sebevědomější, chodím ven sportovat a už mu tolik nevařím jako dřív...Myslíte, že mu prostě vadí, že jsem začala hubnout?

Moc děkuju za každou radu a přeju hezký den.