My a domácí mazlíčci

Všechno nejlepší do roku 2007

Jo, krásní pejsáčci!
Zvlášť pro kníračku mám pochopitelně slabost. Připomene mi dětství... :o)
Ty fousky, ta drsná stst, ten uječený štěkot...moc mi to chybí...
Dodnes na naše psí holčičky vzpomínám se slzami v očích.
Tak ať žijí v Novém roce všichni pejsci!
Ale i kočičky a vůbec všichni mazlíčci.
Ať mají s námi krásný život!

Ještě foto kníračky

Měli jsme také kníračku pepř a sůl,bohužel letos v létě umřela bylo jí
16.Byla paní domu,chovala se jako půl člověk.Teď se chodím mazlit k
dceři,má dvě dogy.Myslím,že by každý měl mýt aspoň v životě jednou
pejska,nebo aspoň kočku.

Ono vše záleží jaké je to plemeno a hlavně, vše je o poslušnosti. Můj boloňáček skoro vůbec neštěká ( pakliže nejde někdo kolem našeho plotu se psem-chrání si své území ) a co se týče Silvestra, rány mu vůbec nevadí ( podotýkám není hluchý ). O půlnoci s ním normálně chodíme na náves se dívat na ohňostroj ( mám ho samozřejmě na vodítku - co kdyby..). Před tím jsme měli dlouhosrstou jezevčici a ta se klepala od rána co padla první rána. Všem zvířátkům přeji, aby dnešní večer přežili co možná nejlépe.

Myslím si, že pejsci ten dnešní den budou špatně snášet a na druhou stranu si myslím, že v tomto to mají kočičky jednodušší, pejsky ty rány dělobuchů děsí více, naše číča to nejspíše zaspí
Jinak můj vztah k pejskům je takový zvláštní. Líbí se mi, ale nikdy jsem u nich neměla úspěch a asi si nikdy nevybudovala vztah. Když jsem bylá malá, pokoula mě na tváři fenka čaučau (nevím jak se to přesně píše ) Jednou jsme si na zkoušku, na hlídání půjčili malamuta, byl to nádherný pes, ale to jeho vytí ... Tak jsme jej vrátili jeho pánovi. Bratr nemá s pejsky taky dobrou zkušenost, jednomu páničkovi utekli jeho dva vlčáci a než stihl můj bratr utéct, tak jej pěkně podrápali a pokousali na zádech. No a vztah maminky k pejskům je také záporný, má ložnici směrem k cestě a sousedovic pes vždy brzy k ránu začal výt, takže se nikdy nevyspala. Bude to teď znít morbidně, ale pejsek už měl své roky, umřel a mamince se oddechlo. Takže dáváme všichni přednost kočičkám. Ty jsou miloučké, chtějí se pořád mazlit, nedělají tolik hluku jako pejsci.

Já jsem vyrostla spolu s malými knírači. Naši si pořídili kníračku (pepř a sůl, s papírama, tenkrát ne tak běžné plemeno, je to přes 30 let) a ta byla moc fajn, ikdyž si držela odstup ke mně jako nejmladšímu členu smačky, ke konci života (11 let) byla daleko přítulnější.
Pak jsme měli další kníračku, černou. To byl mazlík, sluníčko naše, byla super. Bohužel nám ji někdo v 6 letech otrávil :o(
Ale stihla dvoje štěňátka.
Manžela jsem poznala už se psem-má bílého špice středního, ale nikdy jsme se s tím psem nesblížili, a ani manžela on neuznává moc jako pána. Je (ten pes) samorost, nervově labilní a nevyzpytatelný, a je zlý na naše děti, kouše. Nemůžeme ho mít proto doma. Upřímně řečeno, jsem ráda. Manžel totiž tomu psovi podřizoval zpočátku veškerý svůj život. Byl pro něj důležitější než vše. Dokonce i než naše dítě. Kdyby za to ten pes aspoň stál! Ale tento pes by svého pána vyměnil za kus buřta-a to doslova. Nyní už manžel naštěstí dostal rozum. A pes už je starý, má 15 let, tak už je klidnější, už si nevadíme (se psem), býváma s ním často ve styku, na chatě. Jinak bydlí u tchyně (vedle v domě), a manžel ho chodí venčit. Věnuje mu opravdu hodně času.

Původně jsem i já chtěla tuto rasu,jsou to ádherní psi,ale dopadlo to tak,že mám lovecké plemeno,ale menšího vzrůstu,než má retrívr,ale zcela bezmezně je miluji,jsou skvělé kokřice moje milé

Taky mám pejska, 8 letého retrívra.

Už se o neho bojím, co zas bude zítra. Dělbuchy a petardy ho vždy strašně vylékají. Chudáčci pejsci.

Zdravím vás apřeji krásného a veselého Silvestra a v novém roce 2007 pevné zdraví,štěstí,lásku ,splnění všech přání i těch nejtajnějších a úsměv na tváři!!!!

Bydlíme v bytě, tak jsme si nejprve pořídili morčátko. Po půl roce jsme si přivezli pejska, který měl skončit v žumpěJe to holka - oříšek, ale krásná. Jsme za ni mooc rádi. Úplně si nás omotala kolem prstu ,teď se ji vaří jatýrka Myslím,že má krásný psí život

No jo, kočička, to je prostě něco.!
Při pohledu na kočičku nebo dokonce na kotě mě zaplavuje stejná něha jako při pohledu na malé dítě.
Kočičky jsou nááádherné. Prostě nádherné. Hrdé, krásné, něžné, přítulné...mám je moc ráda.

Zdravím všechny milovnice čtyřnohých miláčků.Já mám doma dvě anglické kokřice,mají 1 rok.Jsou to sestry,nemohla jsem si vybrat,tak jem zvolila obě.No bylo to z počátku velice náročné,/bydleli jsme v paneláku/,ale dnes už píši z venkovského sídla,jak současnému místu pobytu říkám.Je tu veliká zahrada,takže holky se mají kde vyběhat a moc se jim tu líbí.Já si teprve pozvolna zvykám. Přeji Vám,abyste měly ze svých miláčků takovou radost,jakou prožívám já,jen mám trochu obavy ze Silvestra,jak to budou snášet,ale my to zvládnem

My máme doma kočičku, je to náš miláček Každý kdo ji vidí, hned se s ní musí pomazlit. Je to krasavice. Když se narodila, vypadala jako lední medvídek (přikládám foto). Jak rostla, tak se zbarvovala, ale pořád je zajímavá a nikdo nevěří, že je to jen kočka domácí . A přestože má svůj pelíšek, spinká se mnou v posteli.

Já mám doma 6letého boloňáčka. Je to můj " parťák " za každé situace.

Byla bych ráda,kdyby se mohlo přidat do diskusí téma o domácích mazlíčcích,které žijí s námi ve společné domácnosti, Možná jsem tuto diskusi přehlédla,v tom případě se omlouvám a pokud ne,tak za novou diskusi o mazlíčcích předem děkuji Vlastinka