Když jste např dlouho ve ztahu, dejme tomu třeba 7 let. Nikdy by vás nenapadlo mít někoho jiného v posteli. Ale pak přijde čas kdy si o tom promluvíte a řeknete si že by jste chtěli zkusit něco nového. Protože já si osobně myslím že takovou dobu s jedním partnerem to nejde, a občas by se mělo zkusit něco jiného ať už každý sám a nebo dohromady. Vždyť by se mělo zkusit všechno dokud jsme mladí. Když se určí pravidla vztahu se nic stát nemůže ale také záleží jak moc je silný a postavený vysoko. Nemělo by to vztah nijak ohrozit ba naopak. Posílit. naučit se něco nového a okořeit vztah. To jeste můj názor.

Všechny vás vykastrovat !!!

...ale takových párů znám několik o myslím, že taky nejsou úplně spokojení a hledají "útěchu" jinde. Ono totiž ten stereotyp je mnohem silnější, než si mnohdy myslíme a navíc, mohou spolu mít hypotéku na dům a jak by dělili majetek....tak v tom setrvají. Já to na jednu stranu chápu, ale jak jsem už několikrát pronesla, mě by to opravdu neuspokojilo, já chci od života víc a proč taky ne, když to nebudeme chtít, lepší to nebude, samo se to neudělá .

Také mám pocit že jsou více přátelé než milenci...ale kruci brát si svého kamaráda?

Proč hledá *** jinde a v manželství si ho nespraví? Protože je pohodlný a neumí ani nechce se ženou mluvit. Ona asi ani nechce pro něj být bohyní čas od času a je to škoda. Možná ani on ji tolik nepřitahuje a nikdy nepřitahoval, prostě vsázeli více na porozumnění a to jim přetrvává i přes nevěru. A může to fungovat, proč ne, ale mně osobně by to nestačilo.

...ale někdy mám pocit že teorie o podstatě porozumnění a duševního souznění se kolikrát vymykají přírodě a biologii vůbec. Protože takového muže znám...má plnohodnotný vztah se svou paní, co se týče porozumnění, souznění...tak teda o tom mluví on....avšak nemůže se jí svěřit se svými fyzickými touhami, erotickými představami, atd....a hold si svou ***uální frustraci kompenzuje jinde neviděň, neslyšen...a sám říká že pro něj *** v manželství podstatný není....proč ho tedy vyhledává bokem???

*** je dle mého názoru bezduchá hodba za orgasmem .
Myslím, že milování je třešnička na dortu báječného vztahu, proto v něm není až tak důležitý viz, těch 10 % , ale své místo jistě má. Když jsme s přítelem spolu, můžeme spolu prohovořit celou noc a nemáme pocit, že by to byl "promarněný" čas.
Milování je pro nás něčím nádherným a až přijde stáří a už budeme moci jen ležet vedle sebe, víme, že to povídání nám zůstane, je totiž mnohem důležitější mít si co říct. Moje zkušenost

Ahojky pro me je *** ve vztahu tedy hodne dulezity..pokud neklape ***, necitite se stastni a plnohodnotni....proste to neni ono. Rikam to z vlastni zkusenosti. Taky se mi ***u totiz moc nedostava.

si myslíte o to, když muž má dobrou rodinu, dobré postavení, vyniká ve sportu, v hudbě, v práci a přes 20 let má milenku, kterou vášnivě miluje a při ***u s ní je vášnivý, vynalézavý, rád je překvapován, nedovede si bez toho život představit?
V čem to je, nebo co to je, je to špatné? Asi hlavně pro tu milenku

ROFL

souhlasim. Ale nekdy i kdyz to neklape stoji za to vydrzet...nadeje umira posledni...

Není co dodat.

poviem to takto,
keď to v ***e klape, je dolezity tak na 10 %. ked to v nom neklape, tak na 90 %.
velka pravda

Pro mě je *** (radši bych to nazvala milování) nedílnou součástí vztahu Je pro mě možností nejintimnějšího sblížení s mým přítelem - a nejde jen o *** samotný, ale všechno mazlení, doteky, polibky, masáže, společná koupel...atd.

Myslím si, že pokud to člověku neklape v ***u, projeví se to i ve vztahu a naopak, pokud partneři neumí komunikovat a prosazují jen svůj názor, projeví se to negativně i v ***u

Jsem ráda, že jsem ve svém vztahu našla jak lásku a i citové zázemí jako je porozumění, tolerance, komunikace, zájem, atd., tak že nám to výborně (a troufám si říct, že čím dál líp ) klape i v milování Nedovedu si představit, že by mě měl třeba přítel rád, ale nepohladil by mě, nelíbal by mě tak často jako to dělá, nepochválil mě, když mi to sluší, nedával mi najevo, že se mu líbím a v ***u by nám to neklapalo, myslel by jen na sebe nebo by ho nezajímaly moje přání

Myslím zkrátka, že to je všechno provázané.... Že když máme pohodový vztah, který nás baví a je naplněný krásnými zážitky i *** je zajímavý, radostný, vzrušující a pořád nový a zajímavý

To je hrozně individuální. Partnerský vztah je každý jiný, založený ne jiných prioritách.
Ono taky co je důležité ve dvaceti, třiceti, není podstatné v šedesáti.
Ale obecně-ano, myslím, že ***. přitažlivost je odrazem přitažlivosti lidské.
Chuť do ***u=chuť do života.

Přeju všem pěkný den,

všem co tady přispějí předem děkuju za odpovědi.

Takže Dámy i Pánové, zadaní a svobodní....máte pocit že v trvalém vztahu je *** nedůležitý? Že vztah ve kterém muž netouží fyzicky po své partnerce, svůj ***uální život označuje za podprůměrný, přetrvá?

Pokud máte osobní zkušenosti sem s nimi....