Přeji všem krásné Vánoce, plné štěstí, pohody, klidu a lásky. Sněženka

Přátelé všem tady co jsme se tu scházeli s našemi problémy-Přeji Vám všem krásné Vánoce pokud možno šťastný Nový rok 2012 ( copak nám asi přinese) zdeavíčko,pohodu,lásku,hodné děti a vnoučata a ať se tu zase scházíme To vše vám ze srdce přeje PETRA

TO sněženka: no ahojky sněženko a tak myslím holky že dobří holubi (holubice ) se vracejí S U P E R

Ahojte holky. Musím písnout aspoň pár řádků, abych vás v tom psaní nenechala samotné. Mám se jakž takž.Až budu mít víc času, napíšu více. Zatím papá, Sněženka

ahojky Nux já také byla v šoku že je to tu tak nové hlavně mě mrzí že je to tu tak prázdné....Až bude čas tak ti písnu do zpráviček...Jen co se letmo pamatuji ty máš také nějaké problémy s klukama jako já s Terkou viď taky hyperaktivní nebo něco my ted máme problém se školou víš....

TO pospisiloka:
Ahojky,
tady to po přesunutí do nového hávu nějak zdechá.
Diskuze takřka zamrzla, holky se rozutekly, Irísek tedy žije, jak jsem zjistila, ale má toho moc moc moc.
Jsem trochu smutná z toho, že se to tu tak znepřehlednilo a tolik z nás to odradilo. Chodím sem občas koukat, ale nic se tu neděje.

Chjo.

Jak u Tebe, co novýho?

Já už jsem tu tedy spíše mimo téma, SF, už mě netrápí, jsem v tomhle ohledu vyléčená.
Bojuji teď hodně s bulimií. Je to hnus. Vypadá to, že to vlstně ani vyléčit nejde.
Vlastně je to hodně na mě. Na mém pohledu na své tělo.
Je to mazec, jak může ženská na stará kolena zblbnout a nemít ráda své přirozené tvary...když to v hlavě přeskočí, tak je to prostě mazec no.

Zdravím všechny a přeji hezké Vánoce. Já ty minulé prožila v depresi, fakt hustý.
Letošní buidou asi o dost lepší, pokud zvládnu ukočírovat to jídlo...
Mějte se všechny.
Pa

ahojky přítelkyně-hlásím návrat už mám konečně PC !!!!!!!!! Manžel mi udělal radost a koupil mi k výročí svatba a k Vánocům nový noutbuk,tak zase sem budu moct chodit...Písněte jak se máte a co je nového.....Tak zatím papa........Pak také písnu co já

TO Nux: Ahojky,
ano, žiju s rodiči a je to děs. Nejraději bych se osamostatnila, ale nemám na to. Nezvládla bych platit někde pronájem nebo dokonce koupit něco vlastního. Rodiče mě nechápou, oni nemají stejné problémy. Ono vůbec vysvětlovat něco takového normálním je plané.

Také myslím na Iríska, že se tak dlouho neozvala. Snad jí na terapiích nezákázali navštěvovat diskusní fóra, oni někteří psychologové to zatrhávají.

Posílám pozdravení
a

TO Nux: V práci jsme měli nahlášenou kontrolu, takže jsme čekali na její příchod.... Nervíky v poklusu, chápeš. Kontrola se dostavila, ale se značným zpožděním. Proto jsem šla z práce dost pozdě, utahaná,vycuclá a ejhle, doma mne čekala návštěva - neohlášená. Tak jsem teda "jásala". A navíc se ani neměli k odchodu....ach, jooo
A pátek byl obdobný... den blbec II.
Ale co, můžu být ráda, že mám práci, ne? Jak se říká, není každý den svátek.
Přeji hezkou neděli, pá S.

TO sněženka:
Sněženko, zvláštní, já měla taky náročný den!
Třeba to byl fakt divný den pro víc lidí.

Celý den jsem obíhala agentury a pohovory, normálně mám odchozenou osmihodinovou šichtu. (Bez platu, samozřejmě)
A pak ještě třídní schůzky mě čekaly, a teď hlava jako střep, nemůžu se uklidnit a usnout.


Cos dělala ty?

TO Nux: To je zvláštní... Já myslela, že když už Irísek nepíše do diskuze, tak že spolu komunikujete třeba prostřednictvím mailů. Snad je u ní vše v pořádku.
Jinak jsem dnes měla pěkně pitomý den. Od rána do večera ve stresu
Nux, opatruj se !!!!

Sněženko,
bohužel o Irískovi nic nevím.

Ahojky Arielo,já lidi také nemusím. Čím méně je jich kolem mne, tím se cítím lepší. V práci mám kolem sebe doslova lidičkové rojení, takže kolikrát až šílím a jsem ráda, když jdu domů. Prostě jsem takový vlk samotář. A stejně jako i Ty přáteli neoplývám. Ale mně stačí moje nejbližší rodina....S nimi je mi nejlíp.
Nux, chtěla jsem se zeptat na Iríska. Jste v kontaktu?
A jinak ty návštěvy a zejména oslavy a podobné akce fakt nevyhledávám. Tím pádem si v tomto směru ani neužívám. Vesměs se všude pije a já sedím mezi ostatními jako pecka. Na léky co beru pít nesmím (a ani nechci, bylo by mi zle, mám to vyzkoušené) a vidět je střízlivýma očima ... no, necítím se mezi nimi fajn.
Takže tak je to se mnou.
Mějte se holky dobře, víkend už nám pomalu klepe na dveře,tak se máme alespoň na co těšit.

TO : Ahoj, Arielo.

Já mám kurz (více kurzů), a pracuji v jedné neziskovce, ale mám tam pár hodin týdně, mám z toho jen něco přes dva tisíce měsíčně. Což prostě není normální práce, jak asi chápeš.

Poztřebuji prchy jako sůl, žijem 4 z jednoho platu. To se nedá.


Ty seš asi ještě mladinká, žiješ s rodiči, jde to?
Tozumíte si?

Nedivím se, že s úzkostnou poruchou nepřekypuješ přáteli, to je jasné.

Tak se všechny držte, u mě je to jak na houpačce.

Ahoj holky,

to je dobře, že píšete

Sněženko, doma to nemám zrovna ideální. Manžela a děti nemám. Nemám ani přítele a skoro ani přátele. Mám jen takové povrchní vztahy, protože mezi lidmi mi nebývá dobře.

Nux, jestli jsem to pochopila správně Ty tedy do práce nechodíš? Četla jsem tu někde, že sis dělala kurz na soc. pracovníka. Vím, že je to dosti náročná práce ale přeci jen lepší něco nežli nic, nebo ne?

Mějte se a držte se

TO sněženka:
Sněženko,
tak návštěva se nevyvedla, jo?
Jak to brali ostatní, na co ses vymluvila? Co manžel?
Pochopili to?

Je to škoda, že si nemůžeš užívat, když je příležitost.

TO : Arielo,
to je hnus, takové depky, co?
Znám to. U mě to trvá do týdne, dvou, někdy fakt ležím v posteli a vylézám jen když má rodina hlad.
To jsou jen krátké depresivní epizody, ale fakt stačí.
Často tomu napomůžou vnější okolnosti, jako třeba teď to, že bojujeme s financemi. A to tak, že velmi. Jsme zadlužení, máme problém vyjít jen s jedním platem pro 4 lidi.

Z toho jsem taky na prášky, ale ty by mou situaci stejně nevyřešily. Jen je beru vždy, když období trvá fakt dlouho, a myšlenky se zhoršují.

Jestli si máš nechat nasadit prášky, to těžko říct, je to na dlouho. Pokud je to opravdu trvalý stav, to co máš, pak by to asi bylo vhodné.
Uvidíš.

Já jen, že od léků nejde čekat moc zázraky, no.
Bohužel to není tak, že se berou AD a najednou všechny problémy zmizí.
Mně teď AD vysadil doktor, a ani nevím proč. po 3/4 roce.

TO : Tak to je mi Tě líto. Tyto stavy znám. Teď už je to ale podstatně lepší. Jednak beru AD a jednak se také změnily podmínky v práci - k lepšímu. Takže už spávám a neprožívám probdělé noci kvůli tomu, že mám jít další den do práce. Byl to děs!!!!!
A máš to alespoň doma dobré? A jestli se můžu zeptat, máš už rodinu? Myslím manžela, děti.
Jinak zítra pátek, takže se nám to pomalu sobotí. To je fajn,že? Měj se fajn, čauky, Sněženka

ahoj Sněženko,

chodím do práce i když nerada. Se strachem, úzkostí, nervozitou....

Ahojte holky,posílám pozdraveníčko. Nux, já taky přibrala, tak nebuď smutná, jsme na tom stejně Radost mi to tedy nedělá ani trochu. Jenže co můžu jiného čekat, když mlsám a mlsám, že jo?
Ariel, já depkuji taky. A tento víkend abnormálně. Jsem na sebe naštvaná, ale nezměním to. Proč nemůžu být stejná jako ostatní lidi?
V sobotu večer jsme byli pozvaní k ségře na posezení, sešlo se nás tam zhruba deset. No a jestli jsem tam vydržela hodinu, tak je to moc. Prostě najednou mne přepadl pocit, že už tam absolutně déle nevydržím a prchla jsem domů.Blbec, co? Přitom návštěva probíhala v naprostém klidu, nikdo se nehádal, prostě pohoda.... Mně samozřejmě začali vadit lidé. A hlavně ti, které jsem znala jen málo.
Doma jsem si pobrečela sama nad sebou, že se ani neumím ve společnosti pobavit a ještě navíc uteču jako zbělec.
Takže tak je to se mnou.
Mějte se holčátka co nejlépe, přeji pohodový týden.
Ariel, Ty chodíš do práce? Musím si přečíst starší příspěvky, abych byla v obraze, nevím o Tobě prakticky nic.
Pápá a držte se !!!!!!

Ahoj Nux,

to je dobře, že ses ozvala. Nevadí, že jsi přibrala. Důležité je, že se cítíš psychicky dobře. Já teď trpím takovými depresemi, že zvažuju, že půjdu také do antidepresiv. Jenže se jich bojím. Ani nevím proč. Všude čtu neberte léky pokud to není nezbytně nutné. Bojím se, že až s AD začnu pak nebudu moci přestat s jejich užíváním, neb by se to vrátilo všechno zpět. Jsem skoro permanentně v úzkosti a k tomu dnes ta náhlá změna počasí ze 27 rovnou na 17!
Mějte se holky lépe než já

TO :
Teplo?
Horko je mi!
Ale jo, pár dnů se to dá vydržet.

Jen jsem teď dost přibrala a musím koukat na své tělo, což mi na psychice nepřidává...

Jinak kde všichni jste?

Jak se holky máte? Také je vám teplo?

TO homnika@seznam.cz:
Ahoj, takže Venláč máš od psychiatra, předpokládám.

Detox není špatný, ale pokud při něm bereš léky (AD a stimulanty-jaké???), postrádá smysl, ne?

Já bych ten týden bez dětí využila k pořádnému odpočinku. píšeš, že máš velkou únavu a cítíš se chřipkově.Proč tedy tělu nedopřát týdem se pořádně vyspat a nic nemuset?

Niko, co já bych za to dala, týden NIC NEMUSET. Proč se okrást o ten luxus a trápit těli detoxem?

Ahoj, beru verlafaxin a je to lepší. Zůstala mi jen taková hnusná únava. Přirovnala bych ji stavu po těžké chřipce. Cpu do sebe různé stimulanty, ale většinou se po nich dříve , či déle akorát tak rozjedu. Přes den spím tak hodku, ale řešení to není, protože nestíhám, co má za úkol a vyvolává to akorát tak neschody s manželem. Zítra jdou děti na týden k našim, tak bych chtěla zkusit detoxikační kůru, jestli to není tím. Je mi jasný že to zrovna nebude procházka růžovým sadem, ale takovýhle život už možný není. To potom raději žádný. Tak mi držte palečky, holky. Já vám je budu držet taky. Pa. Nika

TO homnika@seznam.cz:
Ahoj,
napiš o sobě víc.
Máš depresi jako dg. nebo spíš takové depresivně laděná období?
Jak řešíš únavu? Můžeš si dovolit přes den spát?
Chodíš do práce?

Ahoj, holky. Vezmete mě, prosím do party. Také depkařím, neustále se peru s únavou a pak se za to nenávidím, protože nestíhám

TO :
Ahoj,Sunny
Rada je těžká, my všichni s tím zápasíme.
Nejlépe se zatím osvědčily chem. léky, protože žádný přírodní prostředek nedokáže být tak silný, aby dokázal ovlivnit tak silné příznaky paniky a úzkosti.

Nezbude, než se obrátit fakr na lékaře, pokud Tě to v životě omezuje tak, že to zabraňuje žít plnohodnotný život.

Naděje na zlepšení je, značná.
A m ožná čím dřív se začne s léčbou, tím lépe.
Je fajn mít taky někoho, komu to může říct a kdo Tvé problémy nebude bagatelizovat, ale vezme to vážně. Ne tedy že by to bylo na umření, ale tyhle stavy dovedou být hodně nepříjemná. To tu známe asi všechny.

Jak s tím zatím bojuješ sama? Setkáváš se s pochopením okolí?

Ahoj. Konečně jsem našla nějakou stránku, kde bych mohla něco říct o mém problému. Trpím úzkostnými stavy. Opravdu špatně snáším ty chvíle, kdy musím mluvit nahlas před skupinou známých i neznámých lidí, nebo vést telefonní hovor. V tu chvíli mě polije pot, červenám se, roztřesou se mi ruce, srdce mi buší jako o závod, a já pak už ani nevnímám samotný rozhovor ale soustřeďuju se jen na sebe a mé pocity... jsem hodně stydlivá...Je mi 19 let a na podzim nastupuju na vysokou školu, jdu do jiného města kde nikoho neznám...strašně se bojím toho, že si tam nenajdu přátele, neumím se seznamovat, bojím se že školu nezvládnu a zklamu sebe i své rodiče... chtěla bych se zeptat, jestli máte někdo nějakou radu... a jestli neznáte nějaký učinný přírodní lék, jak snížit nervozitu,strach atd... děkuji :)