Přispějte radou v řešení životní situace. Zajímá mě Váš názor, díky

jiné řešení, než toto, nebylo. Takže přeji mnoho štěstí na nové cestě.

Ahoj všem, dlouho jsem se neozval. Pro Poletuchu - ano ,samozřejmě scéna byla a nezůstalo jenom u jedné. Ale když jsem zjistil, že to nikam nevede a že manželka požádala o rozvod, nebyl dále důvod to nějak hrotit. Vyřval jsem se, to k tomu určitě patří si ulevit a samozřejmě nebylo jenom u křiku. Také došlo na normální manželské diskuse o tom, zda se celá situace dá řešit či nikoli. Manželka byla rozhodnutá, doporučil jsem tedy po cca dvou měsících ,,vyjednávání,, její odstěhování k rodičům. V tom neviděla problém. Ale to se už vracím cca 2 měsíce zpátky. Aktuální informací je, že jsme 14 dní rozvedení a už pouze řešíme situaci kolem hypotéky. To ještě bude oříšek. Banka nám situaci komplikuje. Bývalá manželka se na konci května už stěhuje ke svému novému panu úžasnému. Ale jinak jsem už v pohodě i díky tomuto serveru, kam jsem se obrátil. Našli se tu vstřícné lidičky co mě pochopili a povzbudili a jim patří VELKÉ DÍK.

Ahoj, určitě se zamysli nad tím co chceš ty. Pak už je jen krůček k tomu najít řešení. Bohužel nepíšeš jak jsi tu situaci řešil.. Udělal jsi jí scénu? Možná by to potřebovala.... Pokud jsi situaci řešil příliš klidně, mohla manželka nabýt dojmu, že jí všechno u tebe projde, protože ji moc miluješ. Zkus si představit, že i když to teď ustojíte, udělá to v budoucnu znovu, jak to budeš řešit pak? Budeš mít pocit, že ti život protekl mezi prsty, protože jsi byl s někým, kdo tě nebyl hoden? Já řeším taky jeden problém, nevím jestli zachraňovat vztah... a zajímal by mě tvůj názor, jako chlapa ..mrkni na příspěvek - Průšvih jako trám.
Jinak ti přeji hodně síly a štěstíčka..

tak jsi dospěl k nějakému řešení a hlavně se nelituj,stejně by to takhle jednou dopadlo.Věř jak se říká že "vše zlé,je k něčemu dobré" a tak i pro tebe z toho vzejde něco dobrého.Určitě bude líp,vím že je smutno,ale čas rány,ne zacelí,ale otupí a ty se budeš na ten svět dívat zase veseleji.Tak budeme ti moc držet pěstičky.

Přeji hodně štěstí a lásky !!!

Ahojky, tak Vás po delší době můžu informovat o novinkách. Manželka se po dohodě resp. po mém návrhu odstěhovala k rodičům a rozvod je samozřejmě manželkou podaný na soudě. Jinak se nic nezměnilo. Kamarádi, rodina (nejen má ) i přátelé mi velmi pomáhají a za ty necelé 3 měsíce se už cítím daleko lépe a doufám, že to nejhorší je zamnou. Čas samozřejmě to vše pomalu odnáší. Občas mám smutné chvíle, ale to k tomu patří. Musím poděkovat i Vám tady všem za podporu a za názory

Ano máte pravdu, nechám ji jít. Jsem rozhodnutý už delší dobu. S manželkou není vůbec žádná řeč. Nepřipouští, že by mohla být nešťastná, resp. tvrdí, že se může stát, že si po čase nemusí vyhovovat, ale ona tomu nevěří a prý chce toho člověka poznat. Nikdy spolu nic neměli a i přes argument, že jí to s ním v ***u nemusí vyhovovat, nebo obráceně, tvrdí, že to není důležité. Myslíte si, že je normální názor 32leté ženy, že *** není důležitý? Jak psala ATEVI, manželka jakékoli názory jiných nevnímá ani nepřijímá. Je rozhodnutá a též jsem jí řekl, že celá věc a její argumenty mi připadají směšné.

Myslím si ,že všichni kdo se dopuštějí nevěry v jakékoli podobně měli možnost zkusit si život po"velkém třesku".
Tak zkusmo virtuálně rok by to nikdy už neudělali.Bohužel to nejde a rady ostatních nevnímají a ani je nepřímají.Myslím,že Tvoje žena je rozhodnutá a z mého pohledu jsou její argumenty velké lásky k smíchu.A to jsem žena měla bych ji pochopit,ale nechápu.Nepřipadá mi jako zralá žena.Nech ji jít .

jak to tady čtu,tak žádná změna,jsi hodně tolerantní a přesto všecko jí máš rád a budeš na ní čekat,nenapadlo Tě třeba,že někde čeká žena,která Tě ocení a bude šťastná,že jí nabízíš to co nabízíš.Že se třeba budeš trápit a ona za to nestojí,když se takhle chová,dals jí tolik příležitostí,situaci se snažíš rešit a ona chce jít za svým snem,tak ať teda jde.Pak až třeba zjistí,že to není to pravé ořechové,tak se třeba vrátí,jenže co když to přijde znova............,já bych asi takového člověka,už k sobě něpřijala,když mi takhle ublížil.

Mám z tvých příspěvků takový pocit. Že ji miluješ a že doufám, že si nabije pusu a vrátí se.

Kamarádi, přátelé, rodina ji samozřejmě nepřemlouvají k tomu, aby se vrátila případně aby přehodnotila své plány a úvahy. Pouze chtějí jak to v takovýchto situacích bývá, než vše utichne a odvane čas, ji vyslechnout, možná varovat v neuvážených krocích, poradit, nevím. Jejich rozhovory zůstanou jejich rozhovory, nicměně samozřejmě ona si je vyslechne a stejně si udělá to, co cítí a jak to vidí sama. Nezmínil jsem nikde, že ji hodlám podruhé odpustit a budu čekat až se vrátí.

Víš, zažila jsem sice to samé, ale diametrálně se lišíme v přístupu, co s tím. Jsme rok od sebe a já jsem si naprosto jistá, že je to správné. Vlastně za celou dobu jsem ani jednou vážně neuvažovala, že by bylo pěkné se k sobě vrátit.
Ano v první chvíli je to obrovský šok, že končí něco, o čem jsem byla přesvědčená, že je na celý život. Nikdy jsme neměli problémy s city. Vím, že mě miloval, když si mě bral. Byla období, kdy naše láska byla tak silná, až to bralo dech a bojím se, že něco podobného už nikdy nezažiji. Všechny jeho bývalé vztahy i manželství umřeli na to samé - stereotyp. Prostě najednou je holka okoukaná a co dál? Nevěřím na to, že lidé se změní, protože jim někdo promluví do duše. Věřím, že se mění až na základě svých zkušeností. Možná bude muset ještě dlouho hledat než pochopí. Vím určitě, že já už u toho nebudu.
Kdybychom se k sobě vrátili, čekalo by mě maximálně pár šťastných měsíců a pak by to celé začalo na novo. Je úplně jedno, jestli tvá manželka má nebo nemá chlapa, je jedno zda s ním spala nebo si s ním jen píše. Ona cítí, že tě nemiluje a hledá. Možná ji všechny ty starší kamarádky přesvědčí, že má s tebou zůstat, ale promiň za tu tvrdost, bude to jen dočasné. Je otázkou času, kdy to udělá znovu. A ty chceš žít se ženou, která tě už dvakrát opustila kvůli jinému? Kolikrát si ochotný ji odpustit? I láska má své meze.

Zdravím děvčata na chvilku jsem se odmlčel. Na povrch se za tu dobu vynořily nove informace. Peg je mi to líto, jak dlouho jste od sebe? Měli jste také hypotéku? Po několika soukromých rozhovorech (beze mě) našich společných známých, i starších dam zkušených životem s mou manželkou, kteří byli a jsou celou situaci velmi šokováni, už víme, že pan božský je zdaleka. Znají se ,,roky,, setkávají se pravidelně už pár let, vždy jednou za rok na dvoudenním školení. Je to pracovní školení (manželka vždy jezdí s kolegyní) více lidí z celé republiky, ale oni se tam pravidelně potkávali. Manželka se svěřila známé, že spolu opravdu nikdy nic neměli, měla za to, že je ženatý. Na posledním školení už loni na podzim se zřejmě dozvěděla, že je svobodný a asi si spolu více popovídali. Začali si psat a výsledek už známe. Od tohoto posledního školení tzn. od loňského podzimu se neviděli, jen si píšou. Ale manželka je skálopevně přesvědčená, že je to ten pravý, prožívá jak tvrdí něco, co nikdy s nikým neprožívala. Prostě totálně zaslepená zamilovaností a vše co bylo, jde za hlavu během mžiku a nikdo jí nic nevymluví. Poradit si nenechá, že např. nemůže být natolik přesvědčená o někom, koho zná z pár rozhovorů jednou v roce a hlavně převážně z dopisování. Prostě hotovo. Mají údajně naplánovaný život a je přesvědčená, že tam bude šťastně žít. Zbytečné jsou rozhovory, že život je o něčem jiném, než o ,,cukrucukru,, na začátku a že člověka pozná až časem ve společném žití. Tvrdí, že taková krásná zamilovanost jako na začátku a jakou ted prožívá, musí trvat celý život a je si jistá, že bude. No holky co Vám budu povídat, totálně otočila, žije teď svým snem, ideálem a všichni nad její úvahou už teď jen kroutíme hlavou. Většina lidí z těch co si mysleli, že jí znají, je jejím chováním velice zklamaná a nikdo by to do ní neřekl.

Ahoj, zažila jsem to samé v bledě modrém. Jen tím, kdo to zabalil, byl můj manžel. Celkem šest let vztahu, po prvních dvou letech přišla nevěra, rok po svatbě konec. Prostě dospěl k tomu, že mě nemiluje a že nejsem ta pravá. Narozdíl od vás my ale ten baráček už stihli koupit.

posílám pozdravení.
Koukám že opravdu diskuze usnula,jenže právě musí být někdo kdo to táhne,no a asi není.
Já tě přijdu občas pozdravit a nakouknout co je nového,ale...no má teď větší zdravotní problémy a tak budu jen na své diskuzi,tedy jak já vždy říkám mé domovské,mám tam kamarádky.
Tobě ale drží palce aby to vše dobře dopadlo,hlavně aby jsi se dlouho a zbytečně netrápil.

"trápení" nás mohou posílit, vyčistit a odstranit vše nepotřebné a staré a připravit půdu pro nový pohled na život (a já navíc věřím, že si ho pak můžu udělat ještě krásnější). Trápíme se tak dlouho, jak jen my sami chceme. V situacích, ve které se nachází i ask, zřejmě ještě více platí pravidlo: "Co oči nevidí, srdce necítíí." nebo ještě jedno: "Sejde z očí, sejde z mysli". V Oshových knihách často čtu, že každý by si měl prožít své události naplno. Nebránit se jim. Když se mám (chci) trápit, tak jdu do tohoto s velkou vervou a vědomě. Sleduji všechny své pocity a souvislosti. Paradoxně díky tomu "trápení" přejde velmi rychle, protože mi vše přijde ohromně směšné. Vážně to zkuste. Tohle je jeden z mých rychloléků na nepříjemnosti života.
Ask: zkus se podívat na http://www.sugama.cz . Možná Tě některá akce osloví. Minimálně se dostaneš do úplně jiného okruhu lidí. Manžel se synem se zúčastnili Tantra jógy pro muže a moc se jim to líbilo. Ty historky, co vykládali... Smějí se a vzpomínají i teď, půl roku po akci. Věřím jim, mi se se ženami také moc líbí. Cítit jen ženské energie (u mužů zas mužské) je velmi uklidňující a uvolňující.

je mi líto,jak se manželka chová,koukám,žádná změna,tak bude asi líp,když půjdete,každý svou cestou.Trápí Tě akorát teda mě to tak aspoň přijde.To myslím,že člověk který Tě má rád nedělá.

přeji
No tak koukám,že to k lepšímu moc nevede,jenom trápíš sám sebe.Vypadá to že to stejně spěje k rozchodu,hlavně aby jste se dlouho netrápili jeden druhého.Tak dej vědět jak ti je a jak to pokračuje.

Novinka je, že mi dnes manželka oznámila, že byla u právníka informovat se na rozvod, takže si chce promluvit.

Ani mi nešlo o to, že by mě hledala. Spíš já rád bych alespoň přišel na jiné myšlenky. Dal bych i manželce zároveň příležitost k zamyšlení. Jinak víkend nic moc. V pátek přijeli přátelé, tak se šlo společně na večeři. Manželka vysmátá, ale pohled na ní mě postupně deptal, až došlo na krizi. Snažil jsm se více s přáteli komunikovat, vyprávět vtipy atd, ale nějak jsem se nemohl odpoutat pohledem od manželky jak se baví. Jako kdyby se nic nedělo. Jak myslíte, že to dopadlo? Opil jsem se, cestou domů došlo k měnší výměně názorů a doma jsem se otočil a odešel. Řekl jsem pouze, že se hádat nechci. Navíc hádání mě dvakrát netěší. Ráno jsem vstal a odjel za sportovní činností a odpoledne jsem napsal manželce, že chci být sám tak přijedu později anebo v neděli. Poprosila mě, abych přijel v neděli, že by také ráda byla sama. Vrátil jsem se včera odpoledne. šli jsme něco nakoupit, na kafe a večer se zasmáli u televize. To jsou paradoxy co? Dnes měla schůzku s psycholožkou.

Ahoj
Já onehdy z trucu odjela k mámě,jakože mě bude manžel hledat.po 30ti letech manželství .Vypla mobil a co myslíte?Za 2dny ani jeden zmeškanej hovor a když jsem dojela tak seděl u počítače a suše řekl.:Vítej doma jak se daří mámě?

diskuze váznout?No občas se to stává,já osobně o víkendech moc na PC nemůžu,jsou obsazené a tak se s dětma nehandrkuju,takže víkendíky mě tu moc není vidět,jen občas.No a minulej týden jsem byla ve čtvrtek na CT a v pátek,no to jsem byla docela na....víš na co.
Tak jak po víkendu,jak vše dopadlo,podej nám nové zprávičky.
Zatím přeju krásný pracovní den,tedy jak pro koho,že jo.

Nějak nám diskuse začala váznout

Asi také potřebuji změnu a přijít na jiné myšlenky. Nevím sice je-li to vhodné, když mají přijet kamarádi, ale v tuto chvíli je silnější pocit odjet. Možná to tak budu praktikovat každý víkend, uvidím, dle situace. Máme ale pejsky, kteří potřebují větší péči. Člověk na druhou stranu zase má nějakou zodpovědnost, již zminěné pejsky, domácnost..... tak nevím, zda to zase není nevhodné se takhle o víkendech zdejchnout. NA druhou stranu si říkám, když doma nebudu, že manželka bude mít také nad čím přemýšlet. Samozřejmě jí neřeknu, kam bych jel...

No to jsou mi historky. Včera doma zase proběhla menší výměna názorů. Jedná se možná o banality, ale prostě reaguji teď více podrážděněji. Za ten měsíc už jsme stačili více hádek, než za celých 6 let. Asi potřebuji změnit vzduch a přemýšlím, že na víkend odjedu pryč, třeba navsšívit známé. Jenže mají po půl roce v pátek přijet naši společní kamarádi a zdrží se do soboty. Moc rád je uvidím, ale i přesto bych nejraději odjel. Důvod mého odjezdu bych nějaký našel. Nechce se mi šířit naši osobní věc mimo byt.

Ještě jedna historka:Manželka jednoho mého kamaráda si našla milence.Tutlala to před ním skoro rok pak mu jednou ráno po plese( kde jsme byli všichni) oznámila,že od něj odchází ,nemá cenu cokoli zachranovat,že chce pořádného tátu pro svého syna atd.Byl najednou ten nejhorší.A myslím,že neprávem.Jako chlapa ho už vůbec nebrala.No je pravda,že za necelé dva měsíce si našel svoji současnou ženu.Takže když jeho první manželka přijela po dvou měsících domů pro svoje věci a tak už ji otevřela jiná.
BYLA V NAPROSTÉM ŠOKU!!
Vůbec ji nenapadlo,že si její manžel najde tak snadno a rychle náhradu.Ona ho už dlouho jako chlapa nevnímala.
Tenkrát se z toho vzpamtovávala celý víkend a celé to podala ve stylu :"Jak rychle mě vyměnil....
No není to paradox?

jj díky ale přeci milenka nemusí být o zamilovanosti. Pouze se dají pozměnit denní zvyklosti, na které je manželka zvyklá, aby ji to trošku přinutilo k zamyšlení. Nicméně nemyslím, že tu mojí to přinutí . Ale jako hra to může být zábavné Např. častější holení, odcházení z domu navoněn atd atd. Včera jsem např. odešel napsal zprávu, že nevím kdy přijdu a šel se bavit. Sice se manželka dotazovala kam jdu, ale na to jsem nereagoval. Vrátil jsem se večer, já měl dobrou náladu a cítil jsem se lépe.

hrané opravdu nefunguje. Jen vééélmi dobrý herec dokáže zahrát zamilovanost. Zamilovaný člověk je poznatelný na první pohled. Jeho výraz obličeje, pohyby, chování. Vše je úplně jiné. Hra na zamilovanost je lež.
Je mi líto, že jsem onu škodolibou myšlenku napsala dřív, než jsem promyslela všechny důsledky. Nu což, nedá se to vrátit, myšlenka byla vypuštěna a já jen mohu doufat, že se jí ask nebude řídit.

no , z pár případů mých kamarádek jsem vypozorovala,že "jako vymyšlený a předstíraný milenec" vůbec nezabral.Nevím jestli to prokoukli nebo jim to bylo jedno,ale neudělalo to s nimi nic.V jednom případě milenka vedla a on vůbec neuvažoval,že by se jí vzdal.Jak žijí dnes nevím protože ho už jeho ex nevídá.V druhém případě přítel neřešil nic :proč to udělal (nevěru),jak dál,jestli ona taky někoho má ,nic!! Mrtvý brouk.Jsou spolu pořád.Nevím,ale myslím,že předstíraná milenka nic neřeší a bylo by to vůči té "nové" nefér.Ž e by byla jako náplast-náhrada.
Souhlasím tady s ženami,že je čas jít dál.Ale je mi na druhou stranu jasné,že nám ostatním se to od PC dobře kecá....

Anebo je variantou, že se dá milenka předstírat.