citová závyslost

Vidím to podobně jako Berynka.
Je třeba si ujasnit pravidla hned teď.
Pokud ve 13 není dost velký na to, aby to aspoň rozumem pochopil, tak můžete s přítelem čekat donekonečna, až vám "dá svolení". To nebude jindy.

Zdá se mi, že hodně ustupuješ. Nechceš dělat problémy, ale čas běží i vám dvěma dospělým.
Chápu kluka, že žárlí, ale neměl by mít v tomto rozhodující život.

neumím si představit, jak to myslíš tím, že bys tam teď "moc nejezdila", až do doby, než kluk bude "větší". To jde, odložit vztah, který už začal, o několik let?
Myslím, že by bylo dobré promluvit si s přítelem. On nejspíš vůbec netuší, že to řešíš. On je v pohodě, myslí si, že i vy jste samozřejmě v pohodě.

Aha,tak já měla z příspěvku pocit, že syn mohl spát ještě v nějakém jiném pokoji.Proto jsem se ptala.Ve třinácti snad chlapec s otcem v posteli spát nemusí.
Já osobně bych k příteli jezdila pokud s tím tedy nemá on sám nějaký problém.Přece nebudeš stále ustupovat ty třináctiletému dítěti.Myslím,že čas nic nezmění.Pokud tě nebere teď ,pochybuji,že se to změní za rok nebo za dva.
Když jsem se poznala s přítelem tak jemu chlapci bylo deset. Nikdy jsme žádnej problém neměli.Teď už je to velkej sedmnáctiletej chlap a k nám už moc nejezdí.Má jiné zájmy.Musím,ale říct, že můj přítel s ním nikdy neměl tak dobrý vztah jako ten tvůj.

A jsme zase u toho. Jezdit za nimi i za takových podmínek nebo počkat až chlapec trochu dospěje a do té doby za nimi téměř nejezdit?

Proč jsem nepřespala? Tak spát v posteli s přítelem a jeho třináctiletým synem mi přijde nevhodné a vzhledem k tomu, že nebydlím až tak daleko a k reakci syna, mi tohle přišlo jako nejlepší řešení. Nechtěla jsem zbytečně dělat dusno. Navíc i loni a předloni jsme to tak dělali. Odpoledne jsem přijela a spát jsem vždy jela domů. Chápala jsem, že mě ještě tak nezná a chce si užít prázdniny s otcem sám, ale doufala jsem, že by se to letos i vzhledem k jeho věku mohlo změnit, ale bohužel.

A proč jsi nakonec odjela z toho grilování a nepřespala ?
Chápu nelehkou situaci chlapce,ale nemůžete se mu podřizovat do nekonečna. I nadále bych dávala nějaký prostor příteli,aby mohl být se synem i sám, ale postupně se víc a víc snažila proniknout do jejich plánů. Syn musí pochopit, že i vy jste součástí života jeho otce.A divím se příteli,že mu nevadí,že s nima mnoho času netrávíte.
U nás to bylo trochu jinak.

Chápu, že chce být sám s otcem a myslím, že z toho, co jsem napsala výše (jak často za nimi jezdím) je to zřejmé.
Přítel si nemyslí, že se něco děje. Když jsem se ho včera ptala, jestli chlapec souhlasí, abych přijela, tak mi řekl, že nevidí důvod, proč by mu to mělo vadit, že on takový není.
Pokud vím, tak s máminým přítelem problém nemá, bydlí s nimi již od rozvodu (více než 6 let).
Fakt nevím, co mám dělat, jak se chovat.

Kluka chápu.
Pokud však nejsi jen románek, ale vážný vztah, neměli byste se sobě vyhýbat. Není řešení jezdit tam jen když kluk tam nebude. Na druhou stranu, ty chceš být s přítelem taky občas sama, že?
Co na to říká ale přítel?
Jak dlouho chceš čekat? Než kluk dospěje?
Jak bere syn toho mámina přítele?

Je mi jasné, že by si s ním měl o tom promluvit, ale taky chápu, že vzhledem k tomu, že je s ním tak málo, tak chce aby se mu u něj líbilo. Dám příklad ze včerejška. Odpoledne jsem za nimi přijela, že budeme spolu s rodiči přítele grilovat. Všechno bylo super až do toho okamžiku, kdy jsme se začali bavit o tom, že bych mohla přespat a ráno jet do práce od nich. Když se ho přítel přede mnou zeptal, jestli mu nevadí, že vyjímečně bude spát ve vedlejším pokoji, tak řekl, že je mu to jedno. Jak ale byl s přítelem sám, tak mu řekl, že vedle spát nechce. Tak jsem jela domů. Tak nevím, co bude lepší. Jestli po dobu, kdy je kluk tady, za nimi nejezdit vůbec a počkat, až dospěje nebo jezdit aby si prostě zvykl, že k jeho otci patřím.

No, není to úplně standardní chování 13-ti letého kluka, že by se chodil mazlit. Ale proč ne, každý to máme jinak. Myslím, že je to reakce na Tebe, žárlí.
Přítel organizuje klukovi každou minutu dne v jeho 13 letech? Tohle mi přijde zvláštní.
Měl by především přítel najít rovnováhu mezi vztahem k synovi a k Tobě. To je fakt na něm.

Z toho je vidět, že tě ten problém opravdu hněte. Těžko říct. Já si myslím, že jsem měl rozumu ve třinácti jako kdekterý osmnáctiletý, přesto jsem se culil, vždy když jsem slyšel slova jako například žalud, Pičín, klátit, pochva,... atd a používal jsem hlasitě oplzlá a hulvátská slova. Zkrátka puberta jak řemen. Každopádně jsem měl oba rodiče doma, takže nevím, jaký dopad by měl na mou duši jejich rozvod . Určitě si ale pamatuji, že v tom věku mi bylo nepříjemné jakékoliv mazlení. Ještě jsem tak snesl kotě, štěně, či králíčky. Jinak jsem už snil o mazlení s dívkami. Ale každý člověk je jiný.

To jsem ještě já, omlouvám se za tu šílenou hrubku ve slově "závislost".

Ahojte všichni, mám spíš dotaz než problém. Partnerův syn (13) je dle mého názoru na otci opravdu silně citově závyslí a já si nevím rady, jak se chovat, když je tady na prázdninách. Přestože jsem s přítele už více než 2 roky, tak spolu nebydlíme a já, když tady má syna se snažím aby si jeden druhého maximálně užili a proto se s nimi vidím minimálně. Obdivuji partnera, jak vymýšlí na každý den a každou minutu program, aby se syn nenudil. O to víc mě mrzí, když za nimi po téměř 2 týdnech přijedu třeba jen na odpoledne a vidím, že na mě kluk žárlí. Na jednu stranu si říkám, že je nechám, ať jsou jen spolu, ale na druhou si taky myslím, že už má dost roků na to, aby pochopil, že otec má partnerku (jeho matka má také partnera a to už více než 6 let). Nevíte náhodou, kdy tak kluci dospívají natolik, aby se už nepotřebovali tolik mazlit a dokázali přijmout partnerku svého otce? Předem moc děkuji za každou zkušenost či radu.