Peníze, peníze...

Nabízím mírný přivídělek, stačí se pouze registrovat na této adrese kde
zjistíte víc informací.--->
http://www.klikacka.sk/registracia/?…

Tak to je super, že je stěhování od mámy na spadnutí Moc ti to přeju. Prospěje to vám všem a mamka ještě bude kdy litovat, že se k tobě tak chovala. Žij si konečně svůj život. A věřím, že budeš konečně žít, ne jen přežívat Takové pozvání na návštěvu jednou za 14 dní s placením dané návštěvy bych ignorovala prostě buď si mamka přeje, aby ses občas zastavila a uvaří pro nás i oběd, jako pozvání, nebo si klidně můžu za dané peníze zajít na oběd klidně do restaurace, což budu více v klidu, než z toho, že mám platit mamce za vynucenou návštěvu. Však člověk taky většinou nejezdí s prázdnou, vezme třeba nějakou drobnost, nebo na oplátku pozve on jeho, ale nabídnou pozvání a říct si za to o peníze je vrchol neslušnosti. Takže takové pozvání klidně odmítni, ať si matka o tom myslí co chce.

To je dobře, že se s přítelem chystáte pryč, moc držím palce, ať vám to vyjde a od své matky se oprostíš Věřím, že vám bude o mnoho lépe! Tak ať se daří a mamku už si tak neber-patrně se již nezmění, takže je třeba začít jinde a podle svého

Tak už se konečně blíží naše stěhování. Doma je to pořád horší, tak jsem ráda. Chodím do práce a mámě to pořád nestačí. Došlo mi, že se mě vlastně chce celou dobu zbavit. Když jsem začala chodit do práce, tak byla spokojená, ale když mám třeba o víkendu noční a ráno si jdu lehnout, tak je hned problém, že budu zase celou sobotu doma.. Teď na mě a na přítele pořád řve, že už aby jsme byli ve Vršovicích a že sem můžeme jet tak jednou za dva týdny a na jídlo musíme přínést peníze.. Prostě hrůza .. Už se těším pryč.

Držím palce, ať vám to s přítelem vyjde a budeš moci žít ve své vlastní domácnosti, kde bude jen na tobě, jak budeš s penězmi nakládat a za co je utratíš..
Zasloužíš si být šťastná a zařídit si život podle svého-je to strašné, když se vše poměřuje penězi...je to smutné, když nejsou, ale když není ani láska je to mnohem smutnější...A tvoje maminka už je jimi bohužel tak ovládaná, že zapomíná na lidi kolem sebe a správné hodnoty...
Doufám, ale že ty je přes to všechno máš, máš hodného přítele a zařídíš si pěkný život plný lásky, která se nebude odměřovat penězi

Ahojky, děkuju za vaše odpověďi.. Je mi 20 a právě jsem nastoupila do práce. Doma to mám pořád těžké a vždy jsem měla. Když se jdu osprchovat, tak máma vždycky přiběhne a začne mi vypínat sprchu, že za mě nebude platit vodu atd.. Tak je to se vším. Za měsíc se s přítelem máme stěhovat. On bohužel ještě nevydělává, ale chodí na brigády což je dobré. Aspoň budeme každý dávat půlku na nájem. Táta mámě moc nepomáhá. Spíš vůbec. Má dluhy a máma je za něj platí. Sám v životě nedokázal moc peněz vydělat, ale spíš utratit, takže se máma také tak chová kvůli němu. Každopádně se těším, až budeme s přítelem sami, protože takhle je to opravdu těžké. Přítel jí dal minule peníze na inkaso a ona ještě řvala, že je to málo. Jsem tedy ráda, že budu mít vlastní peníze - rozhodně víc než z brigády a nebudu jí muset prosit ani o korunu.

Tak tvou situaci ti moc nezávidím, nevím tedy kolik ti je let, ale nejspíš by bylo dobré asi jít bydlet s přítelem. Nemluvíš o tatkovi, co ten by mamce nemohl nic říci, jak se chová a tak podobně. Víš nepíše se mi to lehce, mám tři dospělé děti, nejmladší dceři je 22 let, žije s přítelem, a jsem hrozně ráda když přijede, bdlí tak nejblíž a vždy volá jestli se můžou stavět, ráda je vidím a občas i něco podstrčím (aby manžel nevěděl,) i když to dělám všem třem dětem. Vždycky si říkám, že peníze nejsou všechno, peníze budou a my nebudem. Jsi určitě mladá a život máš před sebou, tak když nejde s mamkou si promluvit, asi bych uvažovala o odchodu. Ještě jsem se s tím, že někdo je tak posedlej penězi nesetkala, i když jako každý mám peníze ráda a hlavně když si mohu sobě a ostatním něco koupit. Takže poradit ti asi každá můžem, teď jde o to , jak ty se rozhodneš a to i přes to, že máš mamku ráda.

Ahoj! Předem ti chci napsat, že s tebou cítím-jsi v moc těžké situaci. Je to smutné, že se vlastní rodiče, kteří by měli být oporou a utočištěm, chovají....
Rada je těžká....já bych vzala přítele, našla si brigádu a podnájem...pokud přítel pracuje mohlo by to klapat tak, že by jste bydleli v podnájmu (ono i 1+kk je lepší, než ten teror, co máš), ty jsi mohla jít na výšku a odpoledne třeba brigádničit...Nenech si zašlapat sebevědomí svou matkou-vím, že ji máš ráda, ale tohle se nedělá.určitě jsi moc šikovná-jdi za svým štěstím, máš na to právo!Jdi na školu, pokud to chceš-máš na všechno, co jen budeš chtít! Tvé hranice jsou jen v tobě a nikdo jiný je nemůže určovat!
Moc ti přeju, aby jsi byla šťastná a nějak to vyřešila! Každopádně já bych šla bydlet pryč-jsi dospělá, vem život do svých rukou-a nikdo ti už nebudu moci peníze vyčítat.Budeš svým pánem, i když to bude ze začátku asi těžké...Přeju hodně štěstí!

To je strašně co zažíváš. Mamka je asi kvůli penězům ve velkém stresu, který se snaží někde vybít, i když to na druhou stranu nechápu s tím množstvím jejich bot, protože kdyby peněz bylo tak málo, tak má taky jen troje boty - letní, zimní a přechodní. Přítele máš moc fajn když ti pomáhá, toho si nenech rozmluvit. Zkus si najít zase nějakou brigádu pokud teď žádnou nemáš, ale pokud jsi nezaopatřené dítě, tak má mamka povinnost se o tebe starat, stejně jako otec. Je to moc složité. Pokud si mamka nedá říct, asi bude těžké s tím něco udělat, když si s tebou ani nechce povídat. Buď silná.

Se svou matkou vycházím velice dobře.. pokud tedy nejde o peníze.. Máma je už hodně dlouhou dobu posedlá penězi.. Když jsem jí jako malá holka prosila aby mi dala na cokoli potřebného, vždycky jsem se dočkala jen nadávek. A tak to bylo pořád. Máma má problémy s tím, že táta má dluhy a platí za něj co se dá, ale všechno si vybíjí na mně. Vždy jsem to schytala já. Téměř pořád jsem chodila na brigády, ale když jsem potřebovala třeba na lístek na MHD, tak mě seřvala, že jsem k ničemu, že jsem jenom její kasička, že jí okrádám, že ji chci obrat o vše co má. A tak to bylo a je skoro pořád. Ještě když jsem chodila na SŠ, tak po mně začala chtít, abych přispívala na domácnost (inkaso, voda...). Já jsem ale neměla z čeho. Naštěstí jí toto nevyšlo. Ostatní doma jí to rozmluvili. Ale neustále slyším jenom peníze, peníze, peníze. Jak ji všichni okrádáme. Např: když jsem potřebovala na lístek, abych se dostala vůbec do Prahy, tak mě seřvala jaktože nemám pár korun na lístek a že mi nic nedá. A když už mi něco dala, tak mi ještě 2 dny vyčítala co za to všechno mohla koupit. Vyčítá mi i kolik stojí jídlo. Je hodně hysterická, takže vždycky to je na dlouho a hlavně hrozně řve a mám pocit, že to s ní sekne.. to se tedy bojím. Mám mámu ráda, ale tohle mi vadí. Kamarádi mi často říkají, že je to lakomec a sobec, ale já nevím jak se k tomu mám stavět. Ona má asi 50 bot.. Botník je plný jen jejích bot a já mám pouze 2 páry bot a ona je na mě schopná řvát, že přece nechci utrácet peníze za boty, když jich mám tolik. Potom jí také vadí, když za ní chodím. Třeba přijde z práce a chci si s ní povídat, zeptat se jí jak dneska bylo.. a ona na mě hned, že jsem dotěrná a že dolejzám, že to je hrozný. Na VŠ mi jít nedovolila, protože si už prý musím vydělávat. Už to poslouchám kolik let, že by byla radši kdybych pracovala jako uklízečka než abych chodila do školy, hlavně abych jí přispívala na domácnost. Přítel mi už několik let platí spoustu věcí, které by mi ona nikdy nezaplatila. Např. mi dával polovinu peněz na tramvajenku, platil mi cestu domů, ale i jídlo a dovolenou. Ona mi nikdy tolik peněz nedala, ale říká o mém příteli, že je škrt a lakomec, že to v životě neviděla a že se s ním mám rozejít, že prý si vystačím sama. Takovou hloupost jsem nikdy od nikoho neslyšela. Také je schopná ráno jet v autě a celou dobu mluvit jenom o penězích. Nikdy nemá jiné téma. Jenom, že jí všichni krademe, že chce umřít a občas mi i říká, že vypadám blbě a pak na mě řve, že jsem to přeci chtěla slyšet. Prosím poraďte co mám dělat , mám ji ráda, ale takhle to přece nejde..