Kdy si pořídit miminko?

Ahoj petrasan. Odpovídala jsi na můj příspěvek, přišlo mi info na mail, asi reaguješ na tu část ohledně věku. Je to jak píšeš, záleží na psychickém a fyzickém stavu, na tom jak se žena cítí i když věk ke 40 už podle mě nese určité riziko. Smyslem mého příspěvku, na který jsi odpovídala byl ale v něčem jiném, jak by vypadal na mé situaci odstup 10 let mezi dětmi. A protože děti ještě v dohledné době neplánuju a budu ráda když to vyjde nejdříve v 28 bylo psáno 26, což je nereálné, tak by pak ten odstup 10 let byl posunutý dost blízko ke 40, což jak jsem napsala se mi zdá už moc, a to z toho důvodu, že nechci být stará maminka, nevím jak to líp popsat, 40 nemyslím tak, že by to bylo stáří, ať nejsem špatně pochopena, ale nechci mít 60, když mé dítě bude mít 20. Tak to cítím já, pokud to někomu nevadí a chce to tak, tak to beru, je to jeho věc, ale já budu ráda, když mému dítěti budou říkat "dej to mamince" než "dej to babičce"
Ale kdo ví jak to vlastně nakonec dopadne.
Taky užívám HA, a to hlavně kvůli zmíněným bolestem, vím, že neléčí, ale prozatím řeší mou situaci. Bylinky, homeopatie, cviky, ... ani ty brufeny nepomáhají.
Souhlasím s tebou, nenechat se ovlivnit okolím co a kdy je nejlepší, že to musíme nejlépe cítit my samy, kdy je správný čas

Tak jsem si náhodně otevřela tuto diskuzi a musím něco taky dodat. Já bych neřešila věk, sama jsem měla dítě v 31letech, je mi 34 a necítím se ještě stará takže těch 35 vidím jako optimální , mám kamarádku ta čeká 2. teď v 37 a je v pohodě. Vše je v psychice a vašem fyzickém stavu a zdraví. Samozřejmě biologicky je 25 krásný věk, ale mentálně bych se na to necítila, taky jsem dlouho děti nechtěla, navíc jsem si vyzkoušela být 1,5 roku au-pair , což byla super antikoncepce, která mě jen usvědčila v tom - nepospíchat.
S antikoncepcí je to složitější než 3 měsíce či 6, myslím, že to trvá podstatně déle než se tělo vrátí do normálu. Ani jaterní testy, tak jak se dělají, nejsou vypovídající, ale tak k tomu přistupuje naše současná medicína. Brala jsem antikoncepci delší dobu a vysadila ji v r. 2002, protože jsem začala mít různé problémy. Od té doby neberu nic a moje zdraví a stav se po všech stránkách zlepšil. Ani už nic brát snad nechci. S partnerem jsme si na to zvykli a zařídili se podle toho. Taky rozdíl mezi dětmi je diskutabilní záležitost, četla jsem , že tělo po porodu se regeneruje až 3 roky a když k tomu ještě dlouho kojíte... Viděla jsem to i na sobě, kojila jsem 1rok. Po porodu přichází různé "obtíže" každá je má v různé intenzitě. Myslím , že menstruační bolesti se pouze antikoncepcí ani brufenem vyřešit nedají. Chce to totiž řešit "holisticky" , ale to vám dá také více práce a většinou se zabýváme jen tou konečnou bolestí, nikoliv její příčinou. Jsou druhy terapie, které vám můžou pomoct a taky různé byliny, homeopatie atd. To vše je ovšem cesta na delší běh. Zlomte vaz a nenechte se ovlivnit okolím co a kdy je nejlepší, musíte to cítit samy, že už je ten správný čas.

6.5. jdu zrovna na gynekologii, tak se tam o tom určitě zmínim.

že na to tady není nikdo odborník, to jistě musí rozhodnout lékař.
On ví, co bereš. Ale byslím, že problém by to neměl být. Jen budeš víc sledovaná.

Ahoj.Chtěla jsem se zeptat.Zjistili mi vysoký krevní tlak.S přítelem chceme na podzim se pokusit o miminko.Myslíte si, že s tim tlakem nebudou nějaké komplikace, hlavně pro miminko? Beru prášky Dopegyt.Děkuji za odpověď.

Kloo, realny to je, ten vely vekovy rozdil 10 let, Rada bych mela prvni tak mezi 26 a 28 a pak za deset let dalsi, v dnesni dome neni problem mit dite v "pokrocilem veku", podivej se na Zilkovou , ono je ji uz 46!!! To se siiila
A prave jak rikas, ja si rada projdu tim miminkovskym obdobi 2krat, s odstupem casu, aspon si to vic uziju, nez silet se dvema najednou Tot muj nazor, no ale buhvi jak to nakonec dopadne, ze?

Tak že budeš tady jsem netušila myslela jsem, žes už pláchla, když nemíníš odpovědět. No co, marnost nad marnost.

Ahoj.
Taky bych brala věkový rozdíl i deset let, ale zdá se mi to nereálné, protože v nejbližší době mimčo neplánuji a moc těhotenství po třicítce plánovat nechci, protože pokud by bylo první tak nejdříve v 25,26 letech, tak by další muselo být ve 35, 36, což se mi zdá už moc.
Souhlasím s tebou, že není nic horšího než si pořídit spoustu dětí a pak počítat každou korunu a vysvětlovat dítěti, že si toto nebo toto nemůžeme dovolit.
Malý věkový rozdíl může být plus co se týče péče o dítě, vlastně nevyjdeš "ze cviku". A určité životní situace (např. nástup do školy) řešíš téměř ve stejné situaci.
Zkušenosti mám rozdílné, jindy je větší věkový rozdíl lepší, lépe si ty děti rozumí, jinde to je překážkou. Záleží také na tom jestli to jsou kluci nebo holky. Holky jsou i radši když je věkový rozdíl nižší, můžou si půjčovat oblečení

že na tohle se nedá jednoznačně odpovědět.
Nevíme, jaké děti se narodí, jak se spolu budou snášet. Ony všechny ty věkové rozdíly mají své výhody i nevýhody.
Každý má jinou zkušenost a preferuje něco jiného. Já mám děti o dva roky od sebe a je to dobrý. Tak jsem to chtěla, a nelituji.

Cauky
No ja osobne bych chtěla mit mezi dětmi velky vekovy rozdil, klidne i deset let (pokud to druhy teda nekdy budu mit). Momentalne mam pocit, ze jedno bude uplne stacit Radsi budu mit jedno, abych mu mohla vse poridit, aby mel siroke moznosti apod., nez mit 2, 3, 4 a zit od vyplaty k vyplate.
Myslite, ze je maly vekovy rozdil plus, jak se rika? My byli s brachou kousek od sebe, ale zadny vyhody sem v tom nevidela
pa

Znám sourozence, který jsou od sebe skoro ani 1 rok a jiný co jsou od sebe 15 a ať to zní sebevíc divněji, líp se snášej ty s tím větším rozdílem. Ale osobně by mi připadlo pohodlnější mít je blíž u sebe, vůbec dneska když si můžeš jít přivydělat peníze a půjčit si paní na hlídání.

Taky bydlím na malém městě, znám jak dokážou být lidi divní a co všechno si dokážou navymýšlet. Nejvíce je zajímá jak žijí ostatní. To nechápu, ať se raději starají o sebe.
Tak vidíš, že nakonec dítě chceš a dokonce několik Těžko říct ten věkový rozdíl, to záleží na mnoha okolnostech, životní situaci, zdraví, pocitu, financích. Každý věkový rozdíl má něco do sebe. Tady spíše pomůžou rady těch co děti mají, např. sestřenice má dítě téměř 4 roky a další rok. Děti měla během studia VŠ a po VŠ, ješt tedy nepracovala, tak to zařídila tak. Byly bych pro rozdíl tak 4 roky. Co myslíš ty?

Malý město a staromódní okolí, celkem slušná práce a už 5 let vztah s jedním partnerem, tak čemu se potom vlastně divím. Ještě si to ale vážně nechám ujít. Počítám tak výhledově snad za 2-3 roky, a pak se uvidí.
Hele, myslíte si, že je lepší mít mezi dětmi větší nebo menší věkový rozdíl.

Tak to se budeš muset obrnit trpělivostí, protože jak je vidět budeš to slýchat často. Já bych se tím netrápila, oni to dítě vychovávat nebudou. Pokud ale víš, že dítě stejně jednou budeš chtít, tak bych to pak už neodkládala, po 30 asi ne, jsou tam rizika.
Tak pak dej vědět kdy už

Tak tu mame zase miminkovsky tema???
Sarah, to mas asi nejakou staromodni rodinku, nejses nahodou z vesnice nabo malyho mestecka? Me bude za par mesicu taky 25 a mimco bych klidne uz mela, ale vsichni se mi divej, co ze blaznim, ze sem jeste mlada, at si uzivam, studuju, cestuju, delam karieru atd. atd. Takze spis opak toho co zazivas doma ty! Ja jeste ale studuju, tak musim pockat tak jako tak, minimalne jeste rok.

Zatím to ještě jde... Je mi 25 a to je ten diskutovaný věk (20 zdraví x 30 nervy = 25let ) a tak si asi budu muset zvyknout na to, že se mě prostě lidi budou ptát čím dál častěji "kdy už teda konečně" a takový to "já v tvým věku..."
Taky nepatřím mezi ty, co si snadno nechaj něco vnutit, ale nedá mi to a přece jen nad tím přemejšlím... Mám naštěstí fajn kamarádku, která přesto, že nemohla mít děti (teď má krásnou holčičku) tak mi říká - Ty máš ještě čas... Až i ona žačne frflat, tak to bude už vážný...

Člověk si musí stát za svým, za svou představou o životě. Každý to má jinak, jeden chce děti už v osmnácti, druhý ve třiceti, jiný nikdy.
A to je život, krutý, že někdo kdo děti mít může je nechce, zatímco druzí o to usilují a nemůžou je mít. V rodině mám hned takových případů, jedno umělé oplodnění a jedna adopce. Zláštní, že je to tak zařízeno. Že plodnému není dán ten pud.
Ostatních si opravdu nevšímej, sice nevím kolik máš let, jestli pak není zbytečné riziko. Ale pokud se jednou rozhodneš mít dítě, tak ale v době, kdy to chceš ty. Hodně štěstí.

Byla jsem na srazu třídy a polovina holek má buď děti nebo je čeká a já ještě s jednou jsme se hrdě hlásily k tomu, že je ZATÍM FAKT NECHCEME a byly jsme za nějaký čarodějnice nebo co... A to to byli moji vrstevníci...
Navíc v mým okolí je hromada dětí různého věku a tak mám krásnej obrázek toho, co mě čeká, ale nikomu to neberu a upřímě to všem přeju, hlavně když vím, jak se některý páry snažej mít děti a furt nic... Znám takový lidi a znám tu bolest, když to zase po všech těch útrapách nevyjde a čeká vás to martýrium znova...

Sarah, nad názory ostatních o tom jak mám vést život bych námla rukou. Je to právě můj život a budu si ho žít přece podle svých představ ne představ někoho jiného.
Nenechej si mateřství vnutit. To možná proto se v tobě pud neprojevil, protože ti ho někdo vnucuje a může to být tvůj způsob obrany.
Buď to příjde nebo ne. Pro mě by byl ale život bez dětí prázdný. Žij si život podle svých představ.

Ale proč teda je dnešní společnost pořád tak zvyklá řešit, jakto, že ve tvým věku ještě nemáš děti. Já přece vím, že čím budu starší, tím to bude větší problém, jak s mojím pohodlím a "rozmazleností", tak se zdravotním stavem, ale proč je holka divná, když nemá zájem o to mít děti. Můj přítel je zatím taky nechce, ale ten divnej není, protože to je chlap a u těch se to tak nebere... No není to fakt pošahaný???

Asi ten pud
Třeba to u tebe taky jednou příjde. U mě je to naopak, chtěla bych, ale rozum říká ne, je třeba ještě udělat dost věcí a trochu si i užít.

Proč mít děti?
To se dost blbě vysvětluje. Buďto je chceš (a pak není co vysvětlovat), anebo tu potřebu necítíš, a to je taky správné. Pokud vám to vyhovuje oběma, tak proč ne.
Prostě někdo to má tak, druhý jinak. Neřešila bych to.

Znám taky takový děti a znám i takový, který se narodili "přes" HA a jsou taky zdravý a krásný...
Hlavně na to prej nemyslet... A hlavně s láskou...
Jak já budu oslavovat až budu chtít děti... Když se rozdávaly mateřský pudy, tak já stála asi v jiný frontě...
Vím, že je to dost blbej dotaz, ale co vás vlastně láká na tom mít svoje děti?

Ahoj, mě bylo doporučeno počkat 2-3 měsíce a to spíše z důvodu upravení
menstruace. Po vysazení antikoncepce si totiž tělo musí opět zvyknout
na přirozenou menstruaci.... a "zapomenout" na tu "falešnou", kterou
vytváří antikoncepce.

Jinak se doporučuje alespoň měsíc počkat - právě na to, až se dostaví první přirozená menstruace. Takhle to řeším já.

A mimochodem znám spoustu miminek, které byly počaty hned po vysazení antikocepce a jsou všechny zdravé a krásné.....

Marhulko,
děti mám dvě.

přečti si diskusi tady na Viktorce MENSTRUAČNÍ BOLESTI v sekci "Zdraví a nemoci". Tam se tohle téma taky řešilo.

Asi mas pravdu Mysicko, clovek by mel byt asi trochu pokornejsi, co se tyka stezovani si. Nikdy nevis, jaky mnohem horsi problem ma nekdo jiny. Kolik mas deti?

Problém je v tom, že zatím nikdo ještě nezjistil, PROČ to vlastně bolí. A proč jednu ano a druhou ne. Městnáním krve v pochvě to jistě nebude, to by ani krev nemohla vytékat.
A s tím "umíráním" u menstruace to máš pravdu, člověku připadá, že takhle nějak to vypadá když, člověk umírá...
No a vidíš u porodu jsem si to říkala taky, že přece nic horšího existovat nemůže...a přitom může, a buďme rády, že to neznáme.

To uz mi taky nekdo rikal, ze se to v tom brichu po porodu srovna:) Ja na to rikam, ze u porodu musim zarucene umrit, kdyz umiram kazdy mesic u blbe menstruace - to mam fakt pocit, ze je konec sveta.
Jinak urcite souhlasim s tim, ze deti se nemaji rodit podle vedeckych tabulek, ale tehdy, kdyz budou prijate s laskou. Holky, a *** vam na to nepomohl? Myslim, nemuze tu bolest treba zpusobovat i to, ze tu krev nechce rychleji pustit panenska blana?

Marhulko,
pokud se týká toho, jestli je lepší mít dítě ve 22 nebo 25 letech, to už je minimální rozdíl. 25 let je takový dobrý kompromis z hlediska společenského a zdravotního.
Lékaři tvrdí, že nejsnadněji rodí děti ženské tělo ve věku 20 let, ale vychovávat by je měla až po třicítce (protože dřív není dostatečně sociálně zralá a nemá dost zkušeností), tak si vyber.
Já myslím, že se stejně nikdo nebude řídit nějakými vědeckými výzkumy, kdy je co nejlepší. Dítě má přijít ve chvíli, kdy jsou na to rodiče duševně připraveni, a kdy je očekáváno s láskou. To může být ve dvaceti i ve čtyřiceti.
Mladší mámy mají výhodu, že jsou blíž tomu svému dětství a budou dětem jakoby "více rozumět". Budou to víc "mámy-kamarádky". Spoustu věcí budou dělat instinktivně a ještě nebudou tolik zatíženy dogmaty (pokud je do nich někdo předtím nenahustí).
A pokud máte holky fakt takové problémy u menstruace, tak dítě neodkládejte (jestli po něm stejně toužíte), protože po porodu se opravdu zřetelně uleví.

Už jsem si to četla a asi taky začnu cvičit,snad mi to pomůže.