co vám vadí na chlapech?

píšeš o erotických pomůckách, pokud chceš nějaké vyzkoušet tak mrkni na http://www.***shop-erotic.cz/

To je fakt bezvadné!!!
Doufám, že je to nahrané.

na nektery se musi pekne tvrde...treba jak tady slecna predvadi!
http://www.badjobs.cz/…offset/0/play/93

No jo, to je bohužel častý jev.
Co je pro NĚJ, to je důležitější, než věci pro NI. I stejné chyby jsou vždy HORŠÍ na ženě, než na muži.
Žena má být altruistický anděl, a tiše trpět, a vše nejlepší nechávat pro muže a děti. Hlavně nemít žádné požadavky. To je hřích, neskromnost, ba troufalost.
Prastaré pravěké myšlení, kdy muž nosil maso a žena ho připravila muži a dětem, zatímco sama sotva olízala kosti, v nás přetrvává dodnes.
Je smutná chyba žen, že si toto nechají líbit.

Můj chlap pro změnu šetří každou korunu, když si koupím čokoládu ne za 15kč , ale za 19kč, tak remcá. Remcá v podstatě pořád, že se musí šetřit, to chápu, ale on opravdu řeší blbiny. Dřív jezdil autobusem načerno, aby ušetřil na lístku, co na to říct Ale pak si najednou jen tak koupí něco do svého auta - za 6000, 8000 a minulý měsíc jen tak vyhodil z ruky 45000. Nebydlíme spolu, ale toto mě vytočí, i když vím, že se jedná o jeho peníze. Hlavně mě pak vytočí, že šetří na těch malých blbostech, do kina nejdeme a pak toto. Už vidím, že jak bude potřeba něco do domácnosti, tak to peníze nebudou....

, tak to můj mi taky oznámil, že plánuje další nemalou investici do auta. Na gauč neni, to je zajimavý

Aha…Nooo…Chápu, že jsme my chlapi občas trochu natvrdlí, ale tohle je síla. Pomůže asi jedině ostřejší výměna názorů (pokud tedy ta mírnější forma komunikace nezabírá). Já jsem přítelkyni taky třeba nové boty (lehce) vyčítal (protože jich má prostě hodně - čekám komentář, že bot není nikdy dost ), ale teďka si chci koupit vymakané letadýlko na vysílačku (za několik tisíc), tak jsem raději zticha.

No takhle už to jednou bylo - jen s tím rozdílem, že to nebyl kamarád, ale můj táta. Takže to by pro něj měl být také dost potupný okamžik. Ale ne, on ještě řekl, že by to klidně udělal taky a líp a když se to po roce rozbilo znovu, tak už je to tak od vánoc a nehne prstem. To samé když chci něco domů, tak je milion keců, ale do auta si koupí věci klidně za 20 000 a to je v pohodě. Když já si koupím boty ve slevě za 324 Kč tak vyčítá. Mě tohle tedy přijde sobecké a nic dobrého na tom vidět nejde.

Jojo, přesně tak, bez nich by to nešlo, tak buďme rády že je máme, ať sou jaký chtěj
Hezky si napsala abysme se snažily vidět na nich to lepší a jak důležitá je tolerance

souhlasím s tebou, nejen že by bez nich byla nuda, ale ani by to bez nich nešlo. Možná, že by bylo zajímavé, přečíst si jejich diskuzi o nás, děvčatech. Jenže si myslím, že oni ani takovou nezavedli. TAky proč. Je to mlácení prázdné slámy. Neříkám, že si někdy nepostěžuji, ale když to vemu z jejich stránky, taky to s námi nemají lehké. Chce to prostě oboustrannou toleranci. Snažme se do konce svého bytí vidět na druhém ty jeho lepší stránky.
Hezký den dámy, a netrapte se tím. Jsou lepší témata.

Holky, myslim že většina toho, co vám vadí, se dá vyřešit nějakou domluvou
Každej máme svý chyby.
A bez kluků by byla nuda.

Tak víš co? Pohroz mu, že si na to WC pozveš nějakého kamaráda. Mně by to tedy vadilo a připadal bych si jako slušně řečeno „nemehlo“, že na takovou banální věc si zve přítelkyně kamaráda. Raději bych to opravil

Mě na tom mým nejvíc štve, že je neschopný něco doma udělat. Tím nemyslím umýt nádobí, uvařit, uklidit atd. Ale prostě když se něco rozbije. Rozbil se nám v nádržce od wc plovák a nedovíral vodu. Je to tak už od Vánoc on to neopraví a nehledě na to, že není schopný si tu nádržku ani napustit aby po sobě spláchl. Radši to nechá tak. Už jsem to snad 100x říkala, hádali jsme se kvůli tomu a nic. Nejde o to, že by to neuměl, to on umí dost věcí, ale prostě se mu nechce. Ale do Auta investuje spoustu času a peněz a umí si s tím vyhrát.

Pak jeho šílená žárlivost - je jak hlídací pes, a navíc si dokáže vymyslet šílené scénáře jak jsem ho někde podvedla a pořád mě tím unavuje. Dokáže si tak vtlouct do hlavy, že jsem ho podvedla, že je na mně jak pes. (nemá důvod)

Neuvěřitelná obhajoba toho, proč se něco nemůže udělat, nebo proč se něco stalo

Nezájem o věci co zajímají mne, ale mne musí to co povídá on zajímat.

Svata pravda a bez nich by to neslo,vzdyt i my zeny mame sve pro a proti

Chlapy jsou fajn většinou bez nich by to nebylo ono.Koho bychom oblbovaly,sváděly,předváděly se před nimi a milovaly?

nasla jsem zajimave tema a take nazory.Me na mem partnerovi posledni dobou vadi to,ze zacal byt nejak casto protivny vynervovany,hned ma ohen u z.....Nevim proc a mrzi me to protoze jinak je to fajn chlap ,vim ze me ma rad,ze si me vazi atd.Kdyz se ho na tento problem zeptam,tak si mysli ze to zkresluji,pry to tak nevim.Ale v nem se neco deje,to uz po 10ti spolecne prozitych lezech na nem poznam.Nejvic mam strach.aby nemel nejake zdravotni problemy.Ja kdyz me neco je tak se mu vypovidam a je mi hned lip.Ale on vsechno drzi v sobe je to palicak..

No, já řeším pouze když si chlap bere jedny ponožky 3 dny za sebou..Nevím co je na tom tak fascinuje. Jináč naštěstí chlapovi neperu, stačí nám doma otec a bratr..

Já, že zlehčuju? Naopak, já se traumatizuju a dělám si hlavu u všeho, i u výběru jogurtu v krámě. Nic ve zlým, já jen zrovna nemusim Kunderu. Ale jináč Ti rozumím ženo ani nevíš jak..
Pádim do knihovny vrátit Emanuelu, nějak mě to nechytlo..

Ještě bych přidal. Některé holky tady řešily problém s ponožkami. Přiznávám, byl to i můj problém, ale zdárně jsme ho s partnerkou vyřešili . Uzavřeli jsme slovní dohodu, že já když si ty ponožky obrátím (když si je svlíkám, tak je chytnu za gumičku a přetáhnu je přes paty a výsledkem toho je, že jsou naruby) dále je musím odnést do koše na prádlu. Ona za to ponožky vypere, dá je sušit a uklidí do šuplíku tak, že je vždy pár zamotá dohromady do takové kuličky. Tím nemusím po ránu rozespalý řešit, které dvě patří k sobě. ....No není to výhodný kšeft ???

My jsme si s přítelem právě strašně podobní a nedovedu si představit, že by měl úplně jiné zájmy..Asi by mě taky mrzelo, kdybych si s ním nemohla popovídat o tom, jaká knížka mě nadchla a tak..Naopak, když se mi to líbí, tak on si jí pak přečtě a povídáme si o ní. Čteme oba psychologickou literaturu, o romány se nezajímá, ale když nějaký přečtu a zaujme mě, tak si to rád poslechne.
Jinak oba fotíme, to nás přivedlo dohromady. Máme rádi náročné fílmy, podobnou hudbu.. Ani jeden se nezajímáme o sport ,nečteme noviny a nedíváme se na televizi Jsme taková jedna duše, je to strašně hezké..
Ale rozdíly jsou taky..já jsem hrozný chaotik, lenoch a zmatkař a přítel je trochu perfekcionista a je spolehlivý.Takže to se mi na něm líbí, možná se tomu od něj časem přiučím. Taky je trošku technický typ, takže mě přiučil i technické stránce fotografování.Jsou to takové malé rozdíly, ve kterých se doplňujeme.
Jinak můj samostatný zájem je ještě cvičení jógy a takové ty holčičí věci
Já myslím, že trocha rozdílů je třeba, ale měli by mít i záliby, které můžou dělat společně..a tak to u vás asi je.Ale hlavně abych si s nim mohla popovídat a všechno mu říct a on by mi rozuměl. Pro mě je můj přítel zároveň nejlepší kamarád a jestli mi něco vadí, tak jen běžné maličkosti. Mě nevadí, že jsme si tak podobní a hodně si rozumíme, naopak, je to krásné být si s někým tak blízký..Ale je pravda, že jsme na sobě asi trošku závislí..Ale je to podle mě mnohem lepší než vztah, ve kterém mají oba odstup, to by mě neuspokojovalo.

To je hezky napsáno-přítel taky říká, že se mnou poznal spoustu nových věcí a že se mu to líbí, že si mohl rozšířit obzory, ale to neznamená, že musí dělat všechno, co já

Ahoj,

já jsem taky toho názoru, že by partneři měli být do jisté míry rozdílní. Rád si vyslechnu něco ze zájmů (vyloženě) partnerky. Třeba něco o hudbě. Já jsem totiž absolutní střevo na zpěv a na hraní na jakýkoliv hudební nástroj. Když mi partnerka zahrála poprvé na klavír, kytaru a flétnu, tak jsem čuměl jak puk. Učila mě ovčáky čtveráky na ten klavír, ale statečně jsem vzdoroval . Ne vážně, prostě si ji vážím za to, co umí a čemu se věnuje ve volném čase.

Adelaido, ty fakt všechno tak zlehčíš
Já bych ti Kunderu nenutila, neboj Rozdíly jak koukám nejsou jen u nás, ale já zase vím, že stejného člověka bych vedle sebe asi nesnesla..je dobré mít určitý "základ" společný, i když pak určité záliby a zvyky můžou být jiné..hlavní je vyjít si vstříc

Jasně, že nás něco spojilo a máme hodně věcí společných, ale i hodně rozdílných. Ale tak to možná i má být zajímáme se oba o záliby toho druhého-já s ním chodím na autosalony a on se mnou do divadla, apod Jen to asi teď na mě nějak padlo...

Tak to odněkud znám... Obzvláště ta četba mě štve. Já ráda čtu-on u toho usíná. Miluju hodinku s novinama a kafem-on vydrží číst noviny nanejvíš 5 min. a kafe nepije. Náročný filmy (teda takový co zvládne i můj intelekt)- to samý. Nesnášim televizi-on si ji zapíná třeba jak přijde nebo u jídla To nenááávidííím. Ale chodíme na ty hory a bláááá a tááák.. Naši sou taky dost rozdílní, ale sem z domova zvyklá, že u nás chlapi čtou noviny, choděj do knihovny a pijou kafe..
P.S.:ještě, že nechodim s Angel, Kundera je na mě fakt moc kunderoidní..

Angelwoman,
ale něco vás přece spojilo dohromady, ne?
Někdy je dobře, když má každý svou oblast, které se může věnovat bez partnera. Neztrácí tak svou osobnost.
Ale nakolik je to "tak akorát" a kdy už přestáváte mít společné úplně vše...to si musíte opravdu rozhodnout sami.

Vzpomeň si na to, co vás spojuje a řekni si, jestli je to pro Tebe důležité.
Nějaké rozdíly budeš mít s každým.

Co kdybys projevila zájem o jeho záliby, snažila se jim porozumět, proniknout do nich...třeba se ti rozšíří obzor , a nakonec on pak může stajně tak projevit zájem o Tvůj svět.

Poslední dobu mě trápí jedna věc..čím dál víc si začínám uvědomovat, jak jsme v některých věcech se svým přítelem rozdílní. Já jsem hodně přemýšlivá-on ne. Já rádu čtu-on ne. Miluju čaje-on ne. Ráda dlouhé hodiny něco rozebírám ( v tomhle dovedu být až chorobně detailní), on rád vše rychle vyřeší a smete ze stolu. Já mám ráda náročnější filmy-on ne. A tak bych mohla pokračovat dále. Je vůbec možné, že si přes tohle všechno rozumíme a jsem šťastní??
Máme i společné záliby-chodíme na hory, jezdíme lyžovat, baví nás návštěvy zámků a hradů, společně chodíme na výlety s mým psem, zajdeme si na dobrou večeři nebo palačinky, do kina na film, který můžeme oba nebo rádi jen tak odpočíváme...
Miluju ho, ale přesto mě někdy mrzí, že s ním nemůžu rozebírat knihu od Kundery, kterou jsem přečetla, protože mu to nic neříká, apod. Myslíte, že když se máme rádi, jdou i tyhle rozdíly překonat?? Ne, že by mi to přímo vadilo, jen mě to občas mrzí...Zase na druhou stranu, jak dlouho by mě soužití s člověkem, který je stejný jako já bavilo??

Muže je asi dobré z počátku nechat, ať ukáží sami bez vlivu nás žen jací ve skutečnosti opravdu jsou. Sledovat je jak se chovají při ***u i jinak a když nám to více méně nevadí, pak stojí zato na ně začít nějak působit a přetvářet je k naší spokojenosti. Měli by, jak uvádí Stanly se umět přizpůsobit našim potřebám a tužbám.

teda jsou tady dost zajímavé názory,ale já bych se přikláněla k posledním dvěma.Myslím si že harmonie muže a ženy závisí na obou,na tom jak se dokáží respektovat a akceptovat jeden druhého.Já letos budu 20 let vdaná a osobně si nedovedu bez svého muže život představit.Pravda že si občas lezeme na nervy,ale pokud jsme někde déle jeden bez druhého,tak nám to lezení na nervy schází.V životě musí umět člověk přijímat,ale zárověň taky dávat.Tak jak se píšou historky o mužích,tak se píšou i ženách.

Vím, že slovo dohled nad mužem není voleno zcela správně, ale je to do určité míry tak. Muž bývá v pozdější době soužití se svou ženou její vizitkou a tak trochu i obrazem. Poku se žena o něj náležitě nestará a nevychovává ho, potom platí hodně věcí, které zde byly u trochu úsměvného příspěvku o mužích zde již uvedeny.