vztah s ženáčem

Ahoj ženský,


nechci mluvit za všechny zadané chlapy, ale můj osobní názor je následující. Většina mužů milenky využívá k příjemným chvilkám, odreagování od manželského stereotypu atd. Je možné, že se do milenky zamilují, ale když dojde na lámání chleba, dají přednost života s manželkou a dětmi. Najednou milenka zjistí, že ztratila několik let čekáním na nikoho. Je to asi již 100x vyřčený názor, ale pravdivý. Je zde nějaká žena, která „povýšila“ z milenky na manželku? Radím ukončit a nepodvádět.


Mějte se fajn.
Joo a btw. nepatřím k těm chlapům, kteří by dokázali žít dvojí život – s manželko a milenkou.

Já si nemyslím, že by jsi věděla o životě víc jen proto, že chodíš s ženatým mužem a podvádíte tak jeho manželku a rodinu.
Spíš si myslím, že jde o to, zda tobě vyhovuje tento život, který jsi poznala...kdy ti tento muž patří jen napůl, nesmíte se spolu ukázat na veřejnosti a musí tě tajit. Přála bych ti mít vedle sebe muže, který tě pyšně vezme do společnosti a bude rád, že tě má po svém boku, kvůli kterému nebudeš muset být v tajnosti a skrývat se...
Jinak je fajn, že se mu nesnažíš rozbít rodinu, ale myslím, že už stejně dávno ztratila svou funkci..

Ahoj Zizi,ptala jsi se na vztah s ženatým člověkem.Povím ti vlastní zkušenost.Chodím s ženatým mužem 5let.Když jsme se poznali byl ženatý20let.Má rád svoji ženu,miluje ji,priorita je rodina,ale po dlouhých letech se okoukali a to ho vedlo k tomu,že jsme se našli.Mysleli jsme si že vztah bude takový nezávazný,ale však jsme se mýlili.Můžu ti říct,po 5letech je to hezký vztah protože jsem zjistila že ho mám velice ráda a on mě také.Neberu ho ani jeho ženě ani jeho dětem.Nikdo to neví o nás,kdyby to prasklo tak ho mám natolik ráda že bych vše popřela a nepřiznala nic jen aby jeho rodina se nerozpadla a jeho ženě neublížila.Jedno vím,řekl mě že jsem mu blízká jak jeho žena a kolikrát je to pro něj těžké.Ten kdo to odsuzuje tak neví nic o životě.

Tak to je blbá situace,myslím,že asi nikdy neodejde promiň ,ale tak se mi to jeví podle toho co jsi napsala.K tomu jak říkáš ,že Tě šimrá v břiše když ho vidí ,ta totální zamilovanost.To bude možná tím,že vlastně jste jakoby na začátku.Vy spolu nebydlíte se vším všudy -tedy i ty stiné stránky soužití.Ale spolu chodíte!!To je divné s někým se rozhodnout,že chci dítě ,ale nebýt s ním v opravdovém vztahu.Promiň,že to říkám ,ale to je dost sobecký.Tedy od Tvého přítele.A zjistit,že manžel má milenku navíc těhotnou -Pane Bože mám husí kůži!!Nezávidím Ti a přeju abys to vyřešila a byla šťastná.Ale s NÍM to nevidím

Já moc nechápu, jak ses mohla do takové situace dostat...už tak musela být dost bezvýchodná, když chodíš s ženáčem, který se očividně nechce rozvést a vy do toho přivedete ještě mimino...věřím ti, že toho nelituješ, protože ho máš ráda a taky je to i dobrý argument, ale toho mimča mi je velmi líto, když se ten tvůj rozhodne přece jen, že je více srab, než čestný a zůstane s tou svojí..A opravdu bych nechtěla být v kůži té manželky zjistit, že můj muž čeká dítě s milenkou - to musí být hrozná rána..Pořád si říkám, že to možná šlo vyřešit i nějak jinak, ne?

To máš naprostou pravdu a já s tím souhlasím. Je to ale strašně těžký,jsem hloupá,ale zároveň toho mimča nelituju. Je i moje chyba,že jsem pořád moc tolerantní. Pro jeho rodinu to asi kruté bude,to je fakt,ale děti ho stejně vidí max 1 hodinu denně,pro ně by bylo snad lepší,kdyby si je bral na víkend. Nevím,je to hrůza. Každopádně moc díky!

Ajaj...co na to říct...už podle mých příspěvků je jasný, že apriori neodsuzuju vztahy se ženáči, ale děcko k tomu?!?! Neumím si vůbec představit, jak Ti je, ale tohle už je vážně krapet moc...ten Tvůj musí být neuvěřitelnej srab!!! Koho teda vlastně chce? Sedět jedním zadkem na dvou židlích se dlouho nedá a tohle bude hodně bolet jeho manželku a hlavně si myslím, že tohle bude dost strašný i pro jeho děti! Teď už je pozdě, ale to děťátko si myslím, že mělo počkat, až se pán rozhoupe...teď už bych s ním v rukavičkách nejednala...ať to kouká vyřešit!!!! Držím palce!

Ahojky,tak jsem četla téměř všechny příspěvky a musím uznat,že asi každá z vás má v něčem pravdu. Bohužel já patřím k těm milenkám. A teď nevím,jestli jak psala květinka, k těm naivním,nebo k těm ze kterých se stane partnerka. Poznali jsme se,když už jejich manželství krachovalo,to je víc jak před rokem. Doteď není rozvedený a to spolu čekáme dítě,protože jsme si to oba přáli. Milujeme se,všechno je ok,ale nežijeme spolu. Protože je srab a nedokáže definitivně odejít,protože mu je líto jeho dvou dětí. A to má manželku takovou,že každá z nás by se za její chování fak styděla,tomu věřte. Kolikrát jsem už chtěla z tohoto vztahu "vypadnout",ale nejde to,i já jsem asi srab a protože ho miluju a vím,že jinýho takovýho bych asi nenašla,tak pořád čekám na něco a ani nevím na co. A co dál? Bavilo by vás to? Mnohé napíšete,že jsem blbá,že pořád čekám a ještě ke všemu s ním čekám dítě,to je mi jasné. Ale zamilovali jste se někdy tak strašně,že vás to drželo vážně přes rok a při každém jeho příchodu vás šimralo v břiše jako při prvním rande? Je to zvláštní... A vím,že z jeho strany je to stejné. Ale proboha proč jsou chlapi teda takoví zbabělci?? Nejsem žádná rozvracečka rodiny,bránila jsem se vztahu s ním hodně dlouho,ale takhle to asi taky dál nejde,že?

Teď když čtu tvůj poslední příspěvek vidím,že máš v něčem pravdu.Asi je to tak ,že z nešťastného vztahu může odejít i muž.To máš pravdu to jsem si neuvědomila.Já se na to dívala očima podváděné ženy a to taky není dobře to vidět jen z jedné strany.Máš pravdu už vím jak jsi to myslela.Tak ať jim to vydrží Ahoj

V zásadě souhlasím s květinkou Já bych do vztahu se ženáčem nešla už z principu-předně pro to, že se nerada dělím a hraju druhé housle-což milenka vždy bude, ať si namlouvá cokoli a taky mám ráda přímé chlapy s vyřešenou minulostí A to ženáč, který podvádí není nikdy. Ať už je jeho žena fúrie či hodná milující manželka.

podstivě = poctivě - tak tahle chyba, mě teď přímo třískla do očí - za stejnou ránu se omlouvám všem!

Myslím, že jsou vlastně 3 druhy milenek:

1) mrchy, co moc dobře ví, co dělají, jde jim jen o zábavu, pohodlí, neinvestovat do vztahu přespříliš - prostě si užívaj na úkor druhých, a to je špatně a s odpuštěním idiot chlap, kterej si s takovou začne

2) naivky - co uvěří, že je chlap doma nešťastnej, že se chce rozvést apod. a on zatím hledá jen povyražení - v tomhle bych řekla, že jsou chuděry obě ženy a on pěknej parchant

3) milenka, ze které se pak stane i partnerka, jelikož prostě "přišla" v okamžiku, kdy už se vztah nedal zachránit (což uznejte - ne vždy to jde) - tady bych "neodsoudila" nikoho, jen byla škoda, že na to ti manželé nepřišli dřív, jelikož by všem ušetřili spoustu trápení a hlavně sobě...

Závěr: neházejte všechny milenky do jednoho pytle, nikdy nemůžete vědět, jaké je to v cizí kůži na té druhé straně!

Jenže on odešel, to je možná ten rozdíl, on tu odvahu měl
jo a měla jsem čest být s nim a jeho manželkou několik dnů pod jejich
střechou, jíst v kuchyni, trávit večery, poznat její rodinu (rodiče -
matka stejná afektovaná ....)...akorát pravda, nespala jsem s nima v
ložnici...naštěstí, ale vím, že od rána jen a jen řvala a i se mnou
nebyla schopná mluvit o ničem jiném než o penězích
jen se snažim vysvětlit, že vím, o čem píšu a jen prostě a konečně
vysvětlit, že nelze všechny manžely házet na jednu hromadu, stejně jako
ne všechny manželky. Jen si myslím, že kdyby na jeho místě byla
psychicky deptaná žena a odešla by od manžela, tak je odvážná a každá z
Vás smekne klobouk, ale když odejde chlap, tak je srab a podrazák, bez
ohledu na to, že svoje děti také miluje, chce je u sebe co nejčastěji a
alimenty platí podstivě. Prostě nevidim rozdíl v tom, když je žena
nešťastná (ne vždy se dá ve vztahu vše vyřešit) a trápí se a potká
někoho lepšího, kdo jí rozumí a s kým je konečně šťastná a odejde za
ním - proč to jako nemůže udělat chlap??? V tomhle jako rovnoprávnost
není?!?!
Zároveň mám kamarádku (stejně dobrou), která byla také milenkou ženáče,
a tu ten chlap vodil za nos. Byla naivka, i když jí to lidi říkali, byl
prý doma strašně neštastnej, manželka fůrie atdatd... nakonec na ni
manželka přišla a ona pochopila, že byla "jen" povyražení...prostě
chlap z prvního, bohužel toho většího pytle
Tady mi bylo líto obou - jak milenky, tak manželky - obě byly svým
způsobem podvedené. Co si budem nalhávat, když jsme zamilované, tak
jsme trochu více naivní, a to je na té zamilovanosti taky to krásný.
Jen musíme holt doufat, že budeme naivní s tím pravým, který toho
nezneužije

Možná máš v něčem pravdu.Rozhodně nejde jen odsuzovat "tu hroznou mrchu které on chudák podlehl"ale nevěřím,že se někdo změní po dětech atd.Nezlob se co teď řeknu ,ale ta "druhá" je Tvoje kamarádka tak ti to podala ze svého úhlu pohledu tak jak to bylo podáno jí.Protože to jak to popisuješ mi prostě připadá ,že tak to chtěli vidět oni dva milenci .Nezlob se nemyslím to zle jen to na mě dělá takový dojem.Je pravda,že člověk s nima v ložnici nespí a v kuchyni nejí jak se říká.já jen ,že už jsem slyšela od mých dvou kamarádek co byly milenkami přesně ty věty jak je jeho manželka hrozná atd.Myslím,že tomu chtěly věřit ony samy aby neměly tak špatné svědomí.Vždyť ho přeci chtěly od jeho "hrozné a nechápající "manželky zachránit.a když jsem vždy namítla .ale tak to není noebo ne to ona neudělala,byla jsem špatná,že nejsem na jejich straně.Ani v jednom případě to nedopadlo dobře .ani jeden od manželky neodešel.Že by nebyla tak špatná.......???????

Nevěděl...prostě to bylo asi jako když ptáčka lapají pěkně mu zpívají...jeho žena se strašně změnila až po dětech, když přestala chodit do práce...je to složitější na vysvětlování, ale děti chtěla kuli společenskému postavení (jedná se o známé ze zahraničí, kde to chodí asi jinak) a ačkoli se neměli "zle", tak mu neustále dávala na jevo, jak jsou pro ni důležité peníze, jaká je nula, dokonce se k němu od jejich známých doneslo, že ji údajně má i mlátit...tak to se nezlobte, ale být na jeho místě, také se rozvedu (což by udělal, i kdyby tu mou kamarádku nepotkal...ona to "jen" urychlila)...bývalá žena se vrátila ke svému bývalému partnerovi, který pochází z vyšší "kasty" a je jí tam daleko lépe...nevím, proč by měl někdo zůstávat v partnerství, kde mu druhá polovička akorát šlape po duši apod. Kdyby si z takového důvodu našla milence žena, poté by se s manželem rozvedla, tak to by se asi chápalo lépe, že?! S tímto prostě nesouhlasím, vidím to jako věc oboustrannou (když jsem doma spokojena, nemusím hledat jinde, když ani promluvy s partnerem nezabraly)...každý ať si zamete před svým prahem a pak ať kritizuje jiné...samozřejmě "vypočítavé" milenky, které svádí doposavad šťastného ženáče - s tím také nesouhlasím...to bych takovou hnala

Nic proti tomu, když jeho žena byla fúrie, ale to to nevěděl, než si ji bral? A než s ní měl děti?....

Se ženáčem se nemá co začínat! S rozvedeným ano, ale se ženáčem prostě ne! Možná mám takový názor i proto, že sama pocházím z takhle zničené rodiny kdy jedna "baba" si začla se ženáčem. Samozřejmě, za to nemůže jen milenka. Ale se ženáčem se prostě nezačíná!

Myslím, že se nedá generalizovat, že muž NIKDY od manželky neodejde...znám příběh, kdy odešel...všechny tři aktéry (i děti těch manželů) znám osobně.
Když mi kamarádka prvně popsala, s kým má co do činění, byla jsem ta první, která jí řekla: "ruce pryč, spálíš se"...nene, prý je to jen o ***u a bla bla bla...samozřejmě, že se oba zamilovali. V tomto případě bylo štěstí, že jeho manželka byla skutečně děsná furie, která koukala jen na peníze (jak říkám, znám osobně, ne jen manžel říká, že...). Nakonec se s manželkou po různých peripetiích cca po roce rozvedl, ačkoli kamarádka na ten rok odjela do ciziny, tak se skoro neviděli..no a za pár měsíců mají svatbu oni a neznám snad krásnější a šťastnější pár a oběma jim to přeju!!! A bývalá manželka - má také jiného, sobě podobného - vrána k vráně...
A jen na doplnění - on je skoro o 20let starší a děti? To je to, co mu právě leželo na srdci nejvíce...teď je na tom tak, že si děti o víkendu chce vzít k sobě a "bývalka" jim zřejmě buh ví co vypráví, tak se jim k tatínkovi nechce a oba jsou z toho moc špatní, protože oba ty děti milujou...ale i přez to přeze všechno ani jeden nelituje toho, co se stalo, jelikož i ty děti by v tom původním nevydařeném vztahu trpěly, akorát čekají, až budou větší a budou mít "svůj" rozum a budou jim to moci vysvětlit...

tento vztach jsem pozorovala u své kamarádky.Byl o ničem opět ty samé řeči jaká je jeho žena kráva jak ho nechápe k tomu si přidala vlastní teorie atd..,Když mu doma hořela půda pod nohama hned se s mojí kamarádkou rozešel.Když se situace uklidnila on byl ten který vztah znovu obnovil.A ona celá šťastná opět hrála roli té "nejlepší.No a pak to zase ukončil bez vysvětlení.O to je to horší ,že to byl její nadřízený a pracují spolu stále.On je rád,že je doma u ženy(jak by ne děti jsou už z domu mají čas na sebe) ona je v podstatě no¨rmální ženská tak proč ne.Chtěl si jen podle mě dokázat jaký je v padesáti ještě borec.A on?Všichni to ví i manžel který dělá raději nic a je za histerickou milenku.Když jsem jí říkala ,že nic se nezmění ,že to nikam nepovede tak řekla,že stím počítá a že jí to vadit nebude,ale je na dně.....Je mi jí líto,ale i jeho ženy ,že byla za blbce.Já to neschvaluju je to ponižující pro obě ženy.HM teď tak trochu útočím na muže co?!Jako kdyby za to mohl jen on ,ale tak to není já vím.

Ten komentář patřil pro paní Anonymní pod názvem Názor.

Nemohu s Tebou souhlasit. Zřejmě jsi trochu pozapomněla na toho slavného manžela!! On by měl být zodpovědný a vžít se do pocitů své manželky a myslet na děti, ne? A co se týče milenek, moc si toho neurvou, vždycky budou ty druhé. Narozeniny, vánoce, svátky a dovolené budou samy. A finančně zajištění lidé, alespoň co znám, bývají velmí opatrní, než aby rozhazovali.
Závěrem: Je to věc názoru, nepřikláním se ani na jednu stranu, jen má mince vždy dvě strany. A mít manžela co mi zahýbá, rozhodně ho neuvidím jako chudáčka, co ho svedla nějaká ***, ale jako hlavního viníka. Samozřejmě bych ho pokud by se jednalo o dlouhodobou zálěžitost, poslala k vodě. Jednorázový úlet dokáži tolerovat, jedno selhání, i když nelze zapomenout, lze podle mě odpustit.

tak mě by to bylo nepřijemné,já takový vztah odsuzují.Sama jsem vdaná a nepřipustila bych takovou věc.

Ještě jako středoškolačka jsem chodila s ženáčem. Byl milý, hodný, vše mi kupoval. Ale přišla jsem na to, že tím, co mi kupoval, tím mi platil za to, že jsem s ním. A tak je to podle mě u všech. Kdyby ne, proč se nerozvede??? A hlavně jsem se vdala a ted to vidím z té druhé strany. Položte si otázku: Bylo by vám příjemné, kdyby vás někdo, koho milujete podváděl????

souhlasím s tebou. taky jsem to zažila, když je chlap srab. Za kolegyní, o 20 let mladší lítal, nevím, co jí navykládal o tom, proč není se svojí rodinou. Doposavad šťastný manželství se zhroutilo, dodneška nevím proč. Mě to říct nedokázal, ani když se to s ní provalilo, tak dlouhou dobu zatloukal, že to není pravda. Tvrdí, že je se mnou šťastný, ale mladší je mladší. Když jsem souhlasila s rozchodem, tak se zalekl a nechtěl se rozvádět, protože to nečekal a chtěl to tlouct na dvě strany. Asi zapůsobila druhá míza. Nevěřím mu a popravdě můžu říct, že ho po 20 letech vlastně ani nepoznávám

Naprosto souhlasim. Tez nebudu psat, ze tyto divky/zeny odsuzuju, ale vyrazne s tim co delaji nesouhlasim! Mely by se nad sebou zamyslet a take nad onou manzelkou.
Pokud chlap rika, ze manzelku nemiluje, je strasna, nesnesitelna apod. a proto chce byt s Vami, tak bych mu rekla, ok, chapu to, tedy pockam az se rozvedes a pak se o tom muzem bavit. Pokud si chlap jen stezuje ale zaroven setrvava v manzelskem svazku. Je SRAB, je pouze POHODLNY COKOLIV DELAT CI ZMENIT. A s takovym chudinkou prece nemate potrebu byt, ne???
Nehlede na to, ze za par let toto 100 % udela Vam!

Teď si čtu zpětně můj příspěvek a možná jsem použila silná slova: "odsuzuju", "tabu", atd. Já se na to jen vždy dívám i z hlediska těch podváděných a protože sama dobře vím, že by mě to nesmírně bolelo, vědomě bych to žádné ženě neudělala - i kdyby manžel tvrdil, že je sebenemožnější, nemiluje ji a nechce s ní být. Promiňte, neodsuzuji vás, jak zní známá věta z Bible: "Nesuďte, abyste nebyli souzeni." Nemám právo, říkat co je správné pro vás, můžu jen říct, že toto není správné pro mě. Každý může činit co chce, jsme svobodné bytosti, ale musí za to nést následky. A jestli jsem si v životě něčím jistá, tak je to to, že se vám to vrátí. Je to tak v celém světě a vesmíru zařízeno-a to nejsou kecy, ale obyčejná fyzika. Akce=reakce. Co udělám, co řeknu, to se mi vše stejnou silou vrátí. Možná ne zítra, možná ne za měsíc, ale jednou určitě. Máme naprostou zodpovědnost za vše co děláme. To co děláte vy je normální-jen pak musíte nést následky. Ať se to týká čehokoli. Teď trochu odbočím, ale kdyby se lidé řídili těmi nejjednoduššími pravidly jako: "Nečiň druhému to, co nechceš, aby činil tobě.", "Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.", "Jak kdo zaseje, tak také sklidí.", "Kdyby si každý zametl před svým prahem, bylo by na světě čisto." atd. ubylo by konfliktů,hádek a nešťastných lidí a na světě by hned bylo krásněji

Jistě, v životě se může stát cokoli, to máte pravdu. Ale já vztah s ženatým mužem odsuzuji již z principu. Za 1) mě nebaví být ta druhá a "milenka", za 2) jak si proboha můžu vážit chlapa, který podvádí svou manželku? Možná nemá jen mě, ale několik dalších a jak podváděl ji, bude brzo podvádět i tebe, to si uvědom. Role se mění rychle a z milenky se velmi rychle můžeš stát tou podváděnou. A za 3) Nemám ráda muže sraby, ty co utíkají před problémy a zvedají si sebevědomí s milenkou. Mám ráda muže, kteří mají vyřešenou minulost ne chudáčky co vykládají, jak jim manželka nerozumí. Vždycky si představ sebe na místě manželky!! Takové věci by si ženy navzájem dělat neměly. ženáč je tabu, pokud nejsi chudinka co se chce nechat vydržovat.

ten tvůj ženatej přítel je především velkej sobec. Dělá jenom to, co vyhovuje jemu, na ostatní kašle. Nevěř tomu, že se změní, nebo že ho neomrzíš. Neříkám, že ti to přeju, ale věř mi, bude to tak. Třeba v tý době budete mít děti, uvidíš, jak bude tobě, jak bude dětem...

Víc jak tři roky chodím se ženatým chlapem. Za tu dobu jsem od něho krom pár kytek k narozeninám nic nedostala a dovolené si platím sama..takže se rozhodně neřadím mezi ty slečny, které chodí se ženatým jen kvůli penězům..Tohle je hrozně těžké..Ve většině případů hezká a mladá holka narazí právě na ženáče a jejich funkce je okrasný přívěšek do společnosti a na ***..Když to některé vyhovuje, ať si tak žije..Já teď mluvím o vztahu, kdy se dva lidi mají rádi, okolí je odsuzuje a káže jim, jak je to strašné..Nikdy jsem od něho neslyšela pomluvu na manželku, váží si ji, ale nerozumí si s ní a cit se vytratil..V tomhle případě je to hrozné trápení..med a bič..jste šťastná, ale zároveň nešťastná, protože nevidíte budoucnost..snažíte se žít s krásných chvilek a samotu vyplňovat vzpomínkama..Jeho manželku jsem několikrát ještě před tím, než jsme se dali dohromady, viděla..o to, to bylo pro mě horší..Před rokem od rodiny odešel a začínáme spolu bydlet...Jeho manželku obdivuji a přeju ať si najde partnera se kterým bude šťastná a ze kterého bude cítit lásku, protože od manžela ji necítila několik let a musela z toho být nešťastná..
Nikoho neodsuzujte, nikomu nenadávejte..život Vám připraví tolik okamžiků a situací, že nebudete vědět jak ze všeho ven..
To víte, že mě napadá myšlenka, že i to se může stát mě, že budu podváděná..ale udělám pro to maximum aby se to nestalo..Věřím, že když člověk opravdu miluje, nemá důvod zahnout..Ať už mě budete odsuzovat a nazývat jak chcete, nikdy nevíte co se stane Vám...

Ne že bych tohle uznávala, ale objektivně za nic milenka nemůže. Jen chlap a jeho manželka. Takže neni důvod milenky odsuzovat k záhubě. Ona to ani ta milenka nemá lehký. Vědomě jde do vztahu bez budoucnosti-nikdy se ten vztah neposune do jiný roviny,pořád to bude na úrovni prvních pěti schůzek,protože na nic jinýho nezbyde prostor. A tak to bude jen o ***u a o zamilovaným žvástání. Ne že by to nebylo hezký, ale ono to časem přejde a koho to bude pořád bavit?

Holka si v obrovsky těžké pozici. Nenech se otrávit slovy jako ***, protože kdo nezažil, tak neví, o čem to je. Pár let zpátky jsem prožila delší velice intenzivní vztah se ženatým mužem. Byla to totální zblázněnost a i když jsme oba věděli, že co děláme není správné, hormony (či co to bylo) byly silnější než my. Opakovaně jsme se rozcházeli s tím, že musíme být rozumní a za dva tři dny se zase scházeli . Byla jsem na jedné straně neuvěřitelně šťastná, že to zažívám, že mohu být s ním a na druhé strašně nešťastná, že jsem ta druhá. Nikdy mi netvrdil, že se rozvede nebo že má formální manželství. Vlastně jsme o tom nemluvili, vytvořili jsme si svůj vlastní svět, kde okolí přestávalo existovat. Jak to tak bývá, skončilo to, když na to jeho žena přišla. Rok jsem nechtěla vidět jiného. O pár let později jsem zažila, co to je stát na druhé straně a být podváděná. Fakt síla! Dnes už vím, že být milenkou nebylo správné, ale rozumím tomu, proč jsem dělala, co jsem dělala. Kamila