dyslexie

Holky, tak mě tak napadá. Je něco, co s tou dyslexií pomáhá? Máte s něčím zkušenosti?

U nás je speciální škola pro dyslektiky ale bohužel i pro sociální a výchovné problémy. Co jsem se poptávala pedagogů a rodičů, jedná se o školu kam se umísťují ,,problémové" děti. Můj syn je spíš v kolektivu zakřiklý a nevím zda by tam zapadl. Jdeme se tam podívat v pátek, tak snad se dozvíme víc. Popravdě nevím zda by mu návrat do první třídy prospěl, učitelka v 30tičleném kolektivu mi ho tam mezi nejhorší do půl roka dostane znovu.

bohužel neexistuje,to by byla první věc,kterou bych udělala.Bohužel nejsme z velkého města.

Neexistuje u vás speciální třída pro dyslektiky? To by bylo možná lepší řešení. Děti bývají opravdu kruté.

Mám 8-letého syna, který má těžkou formu dysleksie a dysgrafie. Chodí do druhé třídy a bylo nám doporučeno ať ho ještě teď před pololetím vrátíme do první třídy. Máte prosím někdo skušenost s podobným krokem ?? Trochu se bojím, že se mu ostatní děti budou posmívat a on to bude brát jako svůj neůspěch.

Nevím jaký má (asi tvoje dcera)?problémy.My jsme se dohodli ve škole,že jí uvolní jeden den v týdnu kdy se to nejlíp hodí,jeden den se učí jen tři hod. pak má mít výtvarku ,takže má jen ty tři hod.a v basicu se učí od 13,15-16,30h.Domů se vracíme kolem sedmé žádné úkoly na druhý den už nedělá.Chce si o tom popovídat s učitelkou jestli bude ochotná s vámi takhle spolupracovat.Na hodinu do basicu se můžem jít kdykoli podívt co tam dělají,ale malou tím jen rozptylujem,vím že tam jdou od úplnýho základu pořád to opakujou až když i to dítě zafixuje jdou dál.Taky jem to zkoušela doma,ale tam to s tim dítětem umí jinak.Slovo,které jim nejde napíší vysvětlí význam pak ho ještě vymodelují,moc ráda bych pomohla ale píšu opravdu jen co vím.Pro nás je to náročný jak na čas i finančně,ale nekecám za ten pokrok to STOJÍ.Zkus je kontaktovat a uvidíš já jsem nadšená chce to vyzkoušet třeba jen měsíc,ale vím že ten pokrok byl vidět až po tom měsíci.Jestli má tvoje malá podobné problémy neváhej a zkus to i tomu dítěti se to učení zpříjemní.Lenka

Diky za reakci,ale vůbec si nedovedu představit,jak bych to realizovala.To jsi s dcerou po škole jela do Basicu,tam dvě hodiny,potom cesta zpátky a druhý den do školy?To si nedovedu představit,jak bychom to stíhali,ale moc mě to láká.Kdybys mohla napsat,jaký metody nebo víš co ,napiš mi,co tam dcera dělala ráda a co chtěla dělat i doma s tebou.Pořád váhám,nevím totiž,jak bychom to stíhali.

My taky dojíždíme 90km,ale stjí to za to.Malá neuměla souvisle číst natož tomu rozumět!Učila se tam úplně od začátku-co je to čárka,tečka za větou,slovo,otazník-zkrátka všechno jí vysvětlili,jakmile četla a něčemu nerozuměla okamžitě se mohla zeptat co to znamená.Trvalo to měsíc než byl znát pokrok,ale opravdu to stojí za to,hlavně se jí zvýšilo sebevědomí.Ted jsme se vrhli na matematiku s tím má taky problémy.Během jedné lekce pochopila,že je i jiný způsob odčítání než jaký je učí ve škole.Dají si tam s těmi dětmi hrozně práce,chce to hodně trpělivoti.Nevím co konkrétně potřebuješ vědět,ráda Ti napíšu co vím a s čím mám zkušenosti-už jsme toho prolezli dost,ale tady vidím výsledky a malou to baví moc se jí tam líbí.

Také bych ráda navštívila centrum Basic,ale je to na dojíždění pro nás daleko.Mohla bys mi,prosím,napsat trošku jak na to?Ráda bych se s touto metodou seznámila,ale nevím jak na to.

To teda máš pravdu,nic lepšího jsme udělat nemohli.Malá chodí do čtvrté třídy a ještě jsme zkusili požádat o asistenta-má na něj nárok,to je úplně to poslední řešení.A jestli ani ten nepomůže (v jiných předmětech)tak jí budou chtít strčit do zvláštní-protoýe to je pro školu ZÁTĚŽ!!!!tady v tom centru jí dodávají hrozně moc sebevědomí,které má díky"normální škole"v pr.....Už jen to slovo zvláštní je divné a lidi si pod tím představují kdoví co tim dětem není,že tam musí chodit.Ale,že jsou to úplně normální děti,kterým to bohužel nejde ve škole tak jako jiným,to už nikoho nezajímá.Doufám,že budeme mít aspon trochu štestí a "probojujem "se ve zdraví až do devítky.Když bude někdo chtít vědět víc o tom centru,ráda .pomůžu .Vím jak jsem byla štastná když mi někdo poradil cokoli co by alespon trochu pomohlo.

Tak to ti uprimne gratuluji, dle meho nazoru to bylo nejlepsi reseni, co jste mohli pro sve dite udelat. Mam sestrenku a bratrance oba jsou dyslexici, ale bratranec kvuli tomu skoncil ve specialni skole. Sestrenka mela kliku, ze aspon nejakym zazrakem a hlavne pochopenim ucitelu prolezla celou zakladku. Dodnes se bratranec citil ponizene, ze ve specialni nebo-li se rikalo zvlastni skola mu nedala bezne vzdelani. Trpi pocitem menecennosti, ze okoli tento druh skoly vnima jako neco pro deti nenormalni. Coz treba me trapi, protoze vim, ze oni, za to nemohou, ze potrebuji jiny zpusob uceni a hlavne trpelivost. Myslim ze by se meli vsechny skoly jmenovat zakladni.

Tak jsme s tou potvorou dyslexií pěkně zatočili. Začali jsme s malou jezdit do vzdělávacího centra BASIC,i když je to soukromá škola-platíme si to samia plno lidí nás zrazovalo, jsem nadšená nejen já,ale hlavně dcera.Vůbec se mi tomu nechtělo věřit,že se to změní,ale po měsíci to najednou jakoby naskočilo a ona si čte a ROZUMÍ TOMU.Ještě nás čeká hodně dřiny,ale ten pokrok,to je nádhera.Takový přístup a výuku by se měli učitelé učit než vůbec předstoupí před děti!!!Sice máme paní učitelku moc hodnou,ale nemá na tyto děti v běžné třídě ČAS.

Jednou dali učitelům test. Sedněte si na židli, dejte pravý loket k levému kolenu, pak levý loket k pravému kolenu. Divili byste se, kolik učitelů tak zjistilo, že jsou vlastně také dyslektici. Je to skutečnost.

Syn je také dyslektik. Když byl na ZŠ, navštěvovali jsme kineziologický kroužek. Tam děti prováděly cvičení, které podporovalo koordinaci a propojení obou mozkových hemisfér. Cvičení probíhalo takto: leh na zádech, ruce podél těla. Na pokyn natáhnout pravou ruku vzhuru za hlavu a pokrčit levou nohu v koleni. Asi po pěti minutách vydal vedoucí pokyn "vystřídat". Nyní je levá ruka vzpažená, pravé koleno pokrčené. Toto cvičení trvá přibližna 20 minut při pomalé relaxační hudbě (mnoho dětí usnulo ). Potom následovalo cvičení ve dvojicích. Děti si sedly naproti (turecký sed) a jedno natáhlo ruku před sebe se vztyčeným palcem. Pak tou rukou začalo pomalu psát ve vzduchu osmičky a očima sledovat palec. Osmičky začínaly od středu nahoru (pravá ruka šla vlevo nahoru) a byly tak velké, jak to ruka a kouby dovolily. Dítě naproti ruku přidržovalo (je to dost náročné ruku udržet ve vzduchu) a hlavně kontrolovalo pohyb očí, aby sledovaly pohyb ruky a neměly tendenci utíkat. Když oči utekly, ruku zastavily a počkaly, až se oči dívaly tím správným směrem. Po pár osmičkách se ruka vyměnila. Toto cvičení bylo hodně náročné, ale muj syn se po něm o hodně lépe soustředil. Chce to cvičit každý den, i když děti to moc nebaví.

Můj ,dnes 20-letý syn, je dyslektik a dyortografik.
Na doporučení PPP přešel do speciální třídy na jinou školu. Od 3. třídy. Je to běh na dlouhou trať, ale dá se zvládnout !! Já si tenkrát myslela, že to bude pořád stejné. Ale dopadlo to jinak. Syn se bál dělat přijímací zkoušku na střední školu ( bál se samozřejmě JČ ), tak se vyučil a v současné době si dodělává na nástavbě maturitu.
Nebylo to někdy jednoduché , než jsme na to přišli, trápila jsem jeho i sebe, ale po těch letech můžu říct, že to není neřešitelný problém! Hlavu vzhůru a necházet flintu do žita.

Jo, s tím Ti nepomůžu, jen můžu vyjádřit podporu. Vím, je to těžké, na sebevědomí to dětem nepřidá.
Ale pokud spolupracujete s PPP - a to asi ano, jinak byste o té dg. nevěděli -tak tam určitě doporučili škole určitý postup, který je škola povinna dodržovat. Např. zkoušet ústně když jde o dysgafii, neznámkovat diktáty a čtení při dyslexii, apod. , nebo spec. vyučovací plán.
I malá škola musí mít zajištěného (třeba externího) spec. pedagoga, který s takovými dětmi pracuje (u nás je to např. 1x týdně). Protože je takových dětí velký počet (až 10%), nemělo by to být ani pro malou školu tak výjimečné.
Pokud by šlo o závažnější poruchu, která by nebyla slučitelná s běžnou ZŠ, pak by PPP doporučila změnu školy za spec. školu.
Je hodnocena na vysvědčení známkami, nebo ústně?
Držím pěsti, a přeji pevné nervy!

Mám problém mojí dcerou 8let.Trpí
dyslexií,dysgrafií,dysortografií a dyskaukulií.Moc mě to trápí už jen
kvuli ní protože se mezi dětmi cítí špatně.Snažím e jí pomáhat jak jen
to jde,ale má z těch neuspěchu sebevědomí v pr.....U nás není žádná
škola která by byla specialně pro tto děti tak musí trpět v (normální
škole).Má setru která je v pohodě,nemáte někdo zkušenosti s
psychowalkmanem?nebo s něčím co by nám mohlo pomoct?chodili jsme na
kineziologii ale bez uspěchu