Kolik mít dětí?

Ano, Angelwoman. Podle někoho ano, podle mne ne. Bylo mi 19, když jsem měla první dítě a to plánovaně. Měla jsem po škole a s mužem jsme spolu už žili delší dobu a miminko jsme oba chtěli.

Ahojky, no já nevím, nepřijde mi to, že bychom na tom byli až zase tak zle, že by nám někdo musel říkat klobouk dolů a že musíme být rodinní typy apod....
U nás na jihu je spousta takových rodin. Jak tu už zaznělo, dá se ušetřit na všem a nemusí to znamenat, že je to ošklivé nebo že si užijeme méně na chatě a pod stanem, než u moře atd.....
Jinak taky to děláme: hračičky z kaštanů, různé domácí blbinky, chodíme na procházky, na výlety a tak....
Ale je fakt, že to, jak psala Angelwoman, by u nás nešlo.( u nás by to rozpočet nabouralo). Vše děláme pro děti, takže opravdu nikam nechodíme, ani jednou za měsíc. Děláme vše společně. Když něco našetřím, jedeme někam na výlet a všichni. Je to moc fajn.
Dětem se špatně vysvětlují rozdíly třeba hraček, které my chápeme, ale ony ne, už jsem to tu psala taky. Já jim prostě řeknu, že ony zase nemají něco, co máme my a že ony třeba nebyly na výletě apod....Na naše děti to zabírá, ale někdy taky ne, to víte, jsou to děti a ještě teď nechápou, co pochopí až budou dospělí....

...napsala jsi to pekne! Je to fakt, jen to vysvetli tem detem kdyz vsude okolo vidi playstation a drahe mobily atd. atd. ...
Miky, fakt klobouk dolu, jestli manzel ma 12 tis a ty si na materske...to musite byt opravdu rodinny tipy...ani si to neumim predstavit....drzim palce

Ono spousta lidí si myslí, že když má člověk hodně peněz, tak že je automaticky šťastný a má v životě víc zábavy a rozplýlení. Přitom podle mě je spousta věcí, co skoro nic nebo vůbec nic nestojí a přinese to mnohem více zábavy -respektive že drahé věci se dají nahradit levnými a přinese to stejný nebo ještě lepší prožitek - proč chodit s přáteli na drahé večeře, když se dá posedět venku u táboráku, není třeba platit vstupné do posilovny, když se dá cvičit doma podle videokazety, místo zahraniční dovolené se dá jet pod stan k nám do Česka a chodit na výlety, s těmi dětmi a hračkami jsme to už říkaly-existuje tolik variant jak je zabavit, není třeba si kupovat psa s rodokmenem, když si můžeme vzít pejska z útulku, atd atd.....

Přesně tak-se mnou si taky vždy takhle rodiče hráli-postavičky z kaštanů a jeřabin, stavění a pouštění draka, lodiček v řece, vystřihování, stavění stavebnic, dělání různých modelů, ozdob a hezkých věcí-je moc krásné, když rodiče můžou svým dětem takhle věnovat čas a neodbývat je jen drahými hračkami

Miky, můžu se zeptat-tobě je 27, jo? To jsi byla mladá maminka To co popisuješ je hezké-i když není peněz nazbyt máte se rádi a umíte si vychutnat i malé věci-tak to má být Já sice zajdu ráda občas do hezké kavárny nebo třeba hospůdky-ale to když je to občas myslím, že to nemusí tolik nabourat rozpočet, ne? Určitě bych si odřekla nějaké výstřelky,drahé věci, atd.-to by šlo s dětmi stranou-pro ně jen to nejlepší. Je to holt o prioritách, jako u všeho. Tak to si určitě najděte chvilinku jen pro sebe-zasloužíte si to I když s 3 dětmi je to asi potíž, že?

Kamarádka má dvě děti, je taky na mateřské a její manžel bere stejně jako ty...dost se u nich šetří a máloco si můžou dovolit, maí taky nějaké úvěry a pod. Ale mě vůbec nepřijde, že strádají...ona ráda chodí nakupovat do second handech pro sebe i děti a vždycky tam uloví spoustu zajímavého oblečení za pár peněz, přitom vůbec nejde poznat, z jakého to je obchodu. Děti nemají drahé hračky, ale proč taky - ona se jim moc věnuje, pořád vymýšlí nějaké hry a dělají takové ty fajn obyčejné věci které jsou podle mě mnohe lepší než kdy si dítě hraje se značkovou autodráhou - dělají si zvířátka z kaštanů, vystřihují z papírů, dělají věci z keramiky a podobně, děcka to moc baví.

Někdo se ptal, jestli se dá víc dětí finančně zvládnout. Dá, ale hodně si musíte s manželem odříct. Je to prostě o prioritách. Už jsem to někde psala. Kdo je zvyklý na nějakou zábavu jako kina, divadla, hospůdky, drahé sporty atd...tak to nejspíš půjde stranou, pokud budete mít tři děti a manžel průměrnou mzdu. Manžel má cca 12 tis. a 2 tis. projede, já jsem na rodičovské dovolené a bydlíme v paneláku. Poplatků je dost, taky máme úvěry, jinak bychom v bytě ani nic neměli, ale dá se to. My jsme spokojení. Občas zajedeme na výlet, na dovolenou jezdíme na chatu k bráchovi a to nám stačí. Po žádný stránce nijak nestrádáme, spíš bych někdy ráda jela někam jen s manželem. Děti miluju a nelituju, že máme tři, i když to lehké není, ale někdy by to chtělo nějaké to soukromíčko jenom s miláčkem, no. Na druhou stranu jsme oba mladí, je nám 27a 32 let a máme ještě spoustu času, ještě si užijeme až až....

Mluvíš mi z duše, ale to určitě víš Já se na děti moc těším a kdyby to bylo reálné, šla bych do nich hned po vysoké škole...ale-cítím to tak, jak jsi to napsala-chci nejprve vybudovat nějaké zázemí, najít si práci, zrekonstruovat byt, atd.-hmotně nestrádat a být schopná dítě zajistit...A ne jen jedno-určitě minimálně dvě Bez dětí si svůj život neumím představit, ale mám určitě jasno, že jedináčka mít nechci-toužím po veselé domácnosti a i 3 dětem bych se nebránila Ale to samozřejmě záleží vše na dané životní situaci, financích, atd. Takže teď je krásné plánovat, ale stejně s námi nakonec život naloží podle svého

Ahojte Taky přidám pár řádků, pokud to není někomu proti srsti I když narážky na věk, nevyzrálost, nezkušenost a bezstarostné období nejde přehlédnout, sun asi toto bezstarostné období nezažila. Nemusím být hned útočná a jízlivá když s nějakým názorem nesouhlasím. A taky že nesouhlasím s tím, že je jedináček "chudáček". Je to jen o rodičích jaké dítě má. A stejně tak může být "chudáček" ten, který je z pěti dětí, stejně jako jedináček. Znám hned dva tyto protipóly. Přítel je jedináček a naopak si myslím, že má lepší charakter než kdokoli, kdo má třeba sourozence, dělit se mu nedělá problém a dětství chudé opravdu neměl. Naopak byl i na život lépe připravený.
Na otázku této diskuze - kolik mít dětí - už tady zazněla odpověď hned v úvodu - kolik každý chce, protože každý pro to má své důvody, protože všichni nežijeme ve stejných podmínkách.
Já bych děti chtěla dvě ± Ale více než kolik si pokládám otázku kdy je mít? Nejraději bych už teď, protože se mi líbí když není mezi matkou a dítětem velký rozdíl, např. 30 let. Jen si to ale nějak nedokážu představit, studuju, studium se dá přerušit, i když z velmi blízkého zdroje vím, že studium s malým dítětem je hodně složité, bydlet by bylo kde, přítel má byt, ale moc ráda bych chtěla zůstat u nás v domečku, přestavět jej, jenže to není záležitostí pár tisíc a kde na to vzít když studuju a z přítelova platu by rekonstrukce domku a živení rodiny těžko vyšlo a do takové situace by se mi dítě přivádět nechtělo. Takže nezbývá než si po škole najít práci a něco našetřit. Zatím si své mateřské pudy vybíjím u sestřenice, má roční holčičku a všichni se o ni přetahujem takže nedostatek miminek je v naší rodině cítit
Rozhodně mám v plánu své dítě nerozmazlovat, jak vidím spoustu lidí kolem sebe co dělají, jen si dítě uvezme, že bude mít to a to a rodiče hned vyhoví, to teda ne Musí vědět, že si dané věci musí zasloužit, aby si jich taky více vážilo. Raději než značkové oblečení budu penízky šetřit, aby jsme měli častěji na nějaký malý výlet, na to z dětství vzpomínám totiž nejraději. A jsem ráda, že jsem takové rodiče měla a mám.

Myslím, že je pochopitelné a rozumné, že nechceš hodně dětí za každou cenu. Všichni chceme svým dětem dopřát jakousi životní úroveň. Aby měli alespoň to základní a sem tam něco navíc.
Jenže i toto se názor od názoru liší. Co pro mě je třeba základ, to pro druhého může být přepych.
V Praze je sice draze, ale také tam lépe platí. Je to stejné jako jinde.
Myslím, že dva zaměstnaní lidé si klidně můžou dovolit dvě děti bez větší újmy.
Otázka nastává co pak. Čím větší děti, tím větší požadavky na finance. Když mají třeba nějaký sportovní nebo umělecký zájem, dost se to prodraží, když by nedejbože dítě bylo nemocné a potřebovalo speciální péči...to vše se nedá dopředu naplánovat.
Takže zbývá vybírat počet dětí srdcem, nikoliv peněženkou.
Já bych jistě milovala i 5 dětí, ale nejsem si jistá, jestli bych na každého měla tolik času, aby se cítil tím jedinečným, jak by měl, jestli bych s každým zvlášť mohla chodit do kroužků, a také jestli by mi zbyl čas na vlastní práci, koníčky, a vlastní vztah s mužem.

No kdyz pominu Vasi zdlouhavou vymenu nazoru..... tak pridam svuj nazor.
Jeste asi ve 22 letech jsem nechtela zadne deti a chtela se venovat jen skole, cestoavi, posleze kariere, pred rokem - ve 24 jsem prohlasovala, ze chci jedno dite, abych mu mohla doprat vse co bude treba a co bude potrebovat no a ted bych chtela idealne 3 deti..... podotykam, ze sem normalni, rekla bych i inteligentni a rozumna holka, ale ty biologicke hodiny holt s nama obcas zamavaji......proste s vekem menim nazor......mam skveleho partnera se kterym jsem skoro 4 roky no a to ma nejspis za nasledek, ze tak moc chci mimco
Ted spis resim otazku zabezpeceni deti, bydlime v Praze, kde neni levno.......spis by me zajimaly nazory Vás, ktere mate vic deti, jestli se to da vse financne zvladnout! Nerada bych za tri roky resila situaci, ze zustanem u jedinacka a to jen z financnich duvodu...

Děkuju Nechci tady nikoho naštvat nebo si snad myslet, že mám patent na rozum a musím ke všemu něco říct. Prostě si tu jen ráda s váma píšu, když můžu poradím, když jsem zažila to samé napíšu zkušenost a pokud ne, napíšu třeba jen svůj názor, i když jsem to třeba nezažila. Víc tu nehledám-žádný konflikt, vyvyšování, chytračení nebo něco podobného. Děkuju, že to chápeš Papa

To není o žádném přikyvování-já tady píšu, protože mě to baví a jsou tady fajn ženské (bohužel teď zjišťuju, že asi ne všechny)...Co ty označuješ "psaním jako divá" nebo "psaním za každou cenu" já nazývám fajn pokecaním, napsáním svého názoru, myšlenky nebo zkušenosti na dané téma, kde se dozvím, jak to vidí jiné ženy a něco si z toho třeba vezmu, poučím se, nebo mě to donutí se nad něčím zamyslet. Nevidím na tom nic špatného-já tady nejsem proto, abych někoho ohromovala svými názory a příspěvky-jsem tu proto, že si ráda popovídám na různá témata, napíšu svůj názor, přečtu si názory ostatních, atd. Ale základ debaty je to, že nezesmějšňuješ druhého a dáváš mu právo na jeho názor, i když je jiný než tvůj. Jediné, co jsi tu ty napsala, je to, že jsem ještě "nezkušená" a nemám co psát k věcem, které neznám.Když jsem se ti snažila vysvětlit, že jen píšu svůj názor a zkušenost, kterou mám já a nic ti nevnucuju napíšeš, co to mám zase za "úžasný příspěvek". Asi musíš být hodně jízlivý a posměšný člověk....
Patrně tě něco hodně žere, ale prosím najdi si jiný objekt svého zájmu. Pokud jediné co ti na mě vadí je to, že tady píšu své názory, je mi tě líto-protože od toho myslím, byla tahle diskuze zavedena. Někdo je holt takový, že napíše svůj názor a nebojí se, klidně si přečte reakce ostatních a třeba si z nich něco vezme a někdo je takový, že jen zpovzdálí čte a pak se nad někoho bezdůvodně vyvyšuje svými pár lety navíc, které ještě nemusí znamenat větší zralost, moudrost nebo lepší názory. Je tu spousta moc příjemných, chytrých a fajn ženských, ale ty se přece jen prezentují trochu jinak, než ty. A věřím, že jim snad nevadí, že napíšu svůj názor, popř. napíšou ten svůj a povídáme si o nějakém tématu-fakt nemyslím, že se mnou cítí ohrožené nebo mají pocit, že musí ukázat, že mají nade mnou lety a zkušenosti navrh-takto se vyzrálost opravdu neprojevuje.
No, už jsem se rozepsala víc, než bylo nutno. Co jsem chtěla říct, to jsem už napsala. Pokud ti vadí mé příspěvky nereaguj na ně, pokud chceš napsat svůj názor-do toho, ale slušně a nezesměšňuj.
To by tě přece za chvilku mohla nějaká 55 letá žena tady okřiknout ať se tady nepleteš se svými názory, že o životě ještě nic nevíš Tak mi prosím nech můj názor, respktuj ho, tak jako já tvůj. A dost už o tom.

Ahoj sun. Já taky reaguji docela na hodně příspěvků....myslím si taky, že Angel je hodně mladá na určité debaty, ale proč nenapsat, co si myslí? Nemusí to znamenat, že je to špatný názor jen proto, že tu danou situaci ještě nepoznala. Až něco zažije, třeba názory na některé věci změní, ale to není teď aktuální. V globálu si nemyslím, že by psala nějaké hrozné hlouposti, naopak. I když všichni měníme názory a postoje k určité věci a nemusí to být vůbec věkem....Pokud se tě její příspěvek nedotkl, tak nechápu, proč jsi jí začala urážet, že je padlá na hlavu apod.....

Já myslím, že už to zastavíme, protože se jistě odkláníme od tématu...Je sice pravda,že tady na Viktorce píšeš jako divá a já ne, ale nepřijde mi nutné psát za každou cenu a reagovat na všechno. Ale až napíšeš něco oslňujícího tak se určitě ozvu....baví mě to tady chodit a líbí se mi různé názory různých lidí a je tady i spousta tvých vrstevníků, kteří píšou zajímavé věci...zdá se mi že jsi ale poprvé narazila na někoho, kdo ti v diskuzi nepřikyvuje na všechno, ale naopak napíše jiný názor...

...nebudu se tady v tom více patlat...už tady byl jeden takový případ kdy došlo ke střetu názoru a táhlo se to hoooodně dlouho a vlastně o ničem...nic k tématu

I tak se měj hezky a těším se na tvé další příspěvky sun

nezlob se, i já cítím z Tvých řádků jakési pohrdání nad mladými a nezkušenými. a podle Tebe nevyzrálými.
Myslím, že názory angelwoman jsou na její věk vyzrálé dost.
A to ji neznám, jen co soudím podle toho, co jsem četla.

Ty mě fakt bavíš A proč taky něčím nepřispěješ, hm? A jen nečteš a neoznačuješ lidi za "chytrolíny" Jen proto, že mám svůj názor, který se nebojím napsat musím být chytrolín?! Proč se s námi ty více nepodělíš o své hodnotné a životem podložené názory a zkušenosti?? Ke všemu co jsem napsala nebo kdokoli jiný přece můžeš napsat svoje stanovisko, pokud kupř. s tím mým nesouhlasíš... Ale samozřejmě pokud tě baví tady chodit, dělat si na lidi "svůj názor" a vlastní nenapsat - jen 5 příspěvků zatím koukám a to většinou týkající se mé osoby...Budu to brát tak, že ti asi hodně leží v žaludku, že taková mladá, nezkušená a bezstrarostně žijící holka jako já (=tvá slova) tady napíše svůj názor a ty to toho jaksi nejsi moc schopná Dokud samozřejmě neobjevíš někoho jako já a neuznáš zavhodné usměrnit ho do správných mezí
Ne, v pohodě-vždyť každý máme právo na vlastní názor Jen jsi mě po ráno pěkně rozesmála Krásný den!

Ahoj Miky, bezpochyby jsi toto téma založila proto,aby bylo o čem diskutovat, od toho to opravdu je. A je to hlavně o názorech více lidí, které se vždy nemusí shodovat....a tak to má být...je to prostě diskuze...neberu to vůbec nijak osobně, to mi věřte...K danému tématu jsem napsala už myslím dost a tak už to tady nebudu rozebírat....jak už jsem psala - hodně si tady pročítám tyto diskuze a musím říct, že příspěvků angelwoman si nelze nevšimnout . Nikdy jsem však na žádný z nich nereagovala. Ale jo, když tak o tom přemýšlím patří to k jejímu věku, určité nevyzrálosti a nezkušenosti....ale chytrolín to je teda vážně velký...budu jí přát ať jí to vydrží...

Takže spíš to byla má reakce na tuto osobu a její další úžasný příspěvek...ale taky názor

Ano, já jsem to pochopila taky tak, jak píše Angel. Asi to bereš hodně osobně, když máš zatím jen jedno dítě. nesmíme na sebe vše hned vztahovat.

Mluvím svým způsobem z vlastní zkušenosti, protože tyto jedináčky okolo sebe mám (sestřenice, přítetel-což je hodně osboní zkušenost, známí, kamarádi, atd.) -takže vidím,jak se chovají.Nevšimla jsem si, že bych řekla, že jsou všichni takoví-naopak jsem zdůraznila, že nechci házet všechny do jednoho pytle, jen říct svůj názor.Ano je mi 20 a na názor snad mám právo.Je mi líto, jestli se tě to jako matky jedináčky nějak dotklo, zvlášť když já dítě nemám, ale špatně jsi mě pochopila. Přejdu tvé výrazy o tom, že jsem padlá na hlavu, když říkám, že někteří mají "chudé dětství", bohužel to vím z vlastní zkušenosti od mého přítele-který mi několikrát řekl, že mi moc závidí, že mám bráchu, že on byl pořád sám ve svém velkém pokoji, měl spostu hraček, ale nikoho s kým by si hrál, jeho rodiče pořád pracovali a on se musel vždy zabavit sám, atd....takže asi tak. Chtěla jsem jen napsat svůj názor na jedináčky, které znám-ne to nějak zobecňovat na všechny jedináčky. Pokud ty vychováváš své dítě jinak-věnuješ mu spoustu času, atd. je to fajn a jen tak dál.
P.S. Vždy záleží na rodičích co z dítěte bude, ale to bys jako matka určitě měla vědět Já samozřejmě mluvím zatím jen z pozice té nezkušené, mladé, bezdětné...tak doufám, že tvoje dítě může u tebe projevit názor a neokřikneš ho hned slovy: "o tom nic nevíš, na to jsi ještě malá" Papa

Nikdo tady nikoho přece nechce urážet. Jen jsme diskutovaly.
Určitě nemusí být jedináček rozmazlený, to jsem si ani nikdy nemysela. Psala jsem, že takového ani neznám, že je to o výchově.
No, je to hodně o penězích, to je pravda, ale zase kdybych to tak měla brát, tak nemůžu mít třeba žádné dítě. Takže já to tolik neberu na peníze.
Když jsme měli první, bydleli jsme u rodičů v mém pokojíčku a bylo to tak asi půl roku, než jsme dostali byt od města. Potom se začal platit nájem a bylo to hodně krušné, ale rodiče nám hodně pomáhají a jsou rádi, že mají vnoučátka. V žádném případě to není tak, že bychom je třeba využívali, to ne, ale když nás pozvou na víkend na oběd, aby nám ulehčili, přijde to vhod.
Jen jsem tím myslela, že rodit a vychovávat děti má v životě veliký význam a pro mne ten největší a pokud se budou všichni ohlížet jen na peníze..taky záleží, co je pro koho málo....tak děti nebude mít skoro nikdo.
Neříkám mít dítě, když opravdu není ani na chleba, ale většinou to lidi říkají a přitom mají peněz dost, jen by si museli odpustit hospůdky, kina atd....to už mi připadá sobecké, ale také nikoho nechci odsuzovat, je to můj názor.
Záleží na prioritách. My obětovali hodně, abychom mohli mít tři dětičky, ale jsem šťastná, že je mám.
Jedináček nemusí být lakomec a rozmazlenec, to ne, ale určitě postrádá takovou tu komunikativnost na své úrovni a často jim dlouho trvá, než se zapojí do kolektivu a myslím, že jim často sourozenec, někdo bližší, než jsou kamarádi, chybí. Jedináčci se pohybují dlouhou dobu pouze mezi dospělými a je pravda, že někdy pochytí takové to jejich chování, vyjadřování.....
Když někdo mít víc dětí nemůže, tak to tak holt je, ale pokud ano, byla bych aspoň pro dvě děti, ale je pravda, že to je každého věc....Založila jsem tuto diskuzi ale proto, abychom prodiskutovaly různé názory, důvody atd......né to, že to je každého věc, to jsem brala jako samozřejmost..To bychom se pak nemohly bavit o ničem, protože všechno je každého věc. Opravdu nic ve zlém, to nebyl smysl tohoto tématu....

Sun, nejsem angelwoman, ale řekla bych, že nikoho nechtěla urazit. Mně to tak nevyznělo.

Je pravda, že fáma o rozmazlených jedináčcích se mezi lidmi táhne už dlouho, a tak lidé běžně přejímájí názory. Teprve až si udělají vlastní zkušenost (a nemusí to být jen přímo na vlastních dětech), názor můžou změnit.

Jasně, že i jedináčci můžou být slušní skromní a nesobečtí. Stejně tak, jako třeba 4. dítě - benjamínek- může být pěkně rozmazlené.

Výhoda více dětí je také v tom, že děti se učí přirozeně odkoukáváním, přejímáním od starších dětí, a nemusíš vysvětlovat každému zvlášť nějaké samozřejmé věci, přirozené pro chod rodiny.
A více dětí=více lásky a také rámusu.

Ahoj holky , se zájmem jsem si přečetla váš "dialog" na toto téma a nedá mi to nereagovat...v určitých věcech s vámi (teda s Miky) souhlasím, v některých bohužel ne...ale 100 lidí, 100 názorů...já sama mám doma krásnou holčičku (v lednu jí budou 3 roky) a jsem moc šťastná za to, že ji mám . Nikdy jsem svůj život nestavěla na kariéře (ale jiné za to rozhodně neodsuzuji), vždycky jsem si přála mít také velkou rodinu...teď použiji váš obrat...a to "maximálně" 3 děti. Teď jsem na mateřské dovolené, předtím jsem měla myslím že slušně placenou práci a to samé můj manžel (a má ji dosud). Tím jsem chtěla říct, že finanční situace je u nás taková "průměrná" . O tom, jestli mít nebo nemít děti, je nebo není přepych, by se s jistotou dalo polemizovat, ale rozhodně bych to nepovažovala za nějaký primitivní nebo nedůležitý důvod pro toto životní rozhodnutí...ono to v dnešní době opravdu vychází většinou z finanční situace rodiny...bohužel...A pokud teď budu brát v úvahu pouze tu finanční stránku, tak asi každý rodič chce, aby jeho rodina byla zajištěna (ať už má 1, 2 nebo 3 děti) a sama za sebe říkám, že si nedovedu představit situaci, kdybych svým dětem nemohla koupit to nebo ono, protože na to nemám....a mluvím teď o těch důležitých věcech a potřebách...ne o hračkách a barbínách ....teď taková malá vsuvka k angelwoman....často si tady na Viktorce pročítám diskuze...obzvlášť mě zaujaly ty tvé k různým tématům (a máš jich tady dost)...teprve dneska jsem se mrkla kolik ti je a docela jsem byla překvapená, že teprve 20, protože píšeš jak naprosto životem otřelá minimálně třicítka, ne-li víc....jsi ještě mladičká a zkušenosti ještě nasbíráš, ale o některých věcech píšeš s takovou jistotou a sama na vlastní kůži jsi je ještě nezažila...píšeš, že máš přítele, studuješ na VŠ, je ti 20 a to je ještě takové to bezstarostné období...

vůbec nechápu, jak můžeš označit dítě jedináčka za chudáčka...na víc, když ještě ani tuto osobní zkušenost nemáš...není pravda, že tyto děti jsou "často" rozmazlené, neumí se dělit atd. co to tam ještě píšeš...ale máš pravdu že záleží na výchově....naši dceru jsme od 1,5 roku (co začala krásně mluvit) v první řadě naučili poděkovat, poprosit, když dostane bonbóny sama od sebe se chce nejlépe se všemi co jsou kolem ní podělit, i kdyby ji žádný nezůstal a v žádném případě nic nebere jako samozřejmost, už teď chápe, že si spoustu věcí musí zasloužit. A korunu jsi dala tím, že mají chudé dětství...ty jsi fakt padlá na hlavu...nezlob se na mě, ale to už se nedá jinak říct. Budeš se asi divit, kolik je rodičů, kteří se svým dětem, nebo svému 1 dítěti naplno věnují, protože chtějí a jsou smyslem jejich života...a kdybych si nepřečetla, že máš bráchu, tak bych si podle "tvých" slov pomyslela, že jsi snad jedináček...."přechytřelý mudrlant"...
S manželem teď plánujeme druhé miminko, protože moc chceme a jsme schopni po všech stránkách rodinu zabezpečit. Kdyby ale u nás byla situace jiná a z jakéhokoliv důvodu bychom se rozhodli další dítě nemít, byla bych strašně šťastná za to že máme 1 holčičku - dobře vychovanou, skromnou, hodnou a to že by byla jedináček, by pro nás nebyl žádný životní nezdar...ale jak jsem na začátku psala o 3 dětech, tak to už jsme s manželem zvážili a do třetího mimča už se pouštět nebudeme, chtěli bychom oběma dát krásné dětství po všech stránkách....

Angelwomen neber to teď jako nějakou velkou kritiku proti tobě. Všechny tvé vyčerpávající příspěvky jsem si sice vždy pročítala s údivem, ale bez reakce. Tentokrát už jsem ale reagovat musela, protože píšeš na téma, které je mi blízké a ty za tím čerpáš informace stylem jedna paní povídala...

Ať už se někdo rozhodne pro 1, 2, 3 nebo 10 dětí , rozhoduje se podle svých možností, a je to jen každého osobní svobodné rozhodnutí, které jistě zvážil...každé dítě je jedinečné, je to zázrak a ne chudáček...sun

Máš to promyšlené, tak ať ti to vyjde.
U nás to bylo tak nějak osudem nebo jak to říct. Odmaturovala jsem a dala si žádost do nemocnice. Jenže nebrali a protože jsme stejně o mimi uvažovali, ( chtěla jsem se sice původně taky nějak seberealizovat), ale jak jsem psala, nevyšlo místo, a tak jsme počali miminko. Byla jsem hrozně moc šťastná a vůbec jsem nemyslela na to, že bych se měla třeba rozhodnout jinak. Dodnes toho nelituju. Nemám sice praxi, dělala jsem jen chvilku v psychiatrické léčebně, ale to není to nejdůležitější. Z mnoha důvodů jsem musela odejít a potom už jsme měli druhé a třetí dítě. Druhé plánovaně, třetí ne, ale nechali jsme si ho.
Jinak já jsem to špatně přečetla, omlouvám se. Jo, minimálně dvě jsem taky vždy chtěla.
S tím pořídit si dítě a nemít na něj čas, je to složité. Rodiče se musí postarat o poplatky, o zabezpečení dítěte a bohužel to není vždy ideální, aby s ním trávili dost času, ale v dnešní době se mnohdy nedá nic dělat.
U nás je to jiné, protože jsem stále na rodičovské dovolené, tak mám čas na všechny děti, ale až nastoupím do práce, také je třeba celý den neuvidím.....
A jak jim toto rodiče vynahrazují? To se nedá ničím nahradit.
Souhlasím s tebou, že je důležitější to vše, co se nedá zaplatit penězi a že je lešpí mít víc dětí, než jedno, i když nemají všechno....Jen jsem popisovala tu situaci, kdy jsou děti malé a nerozumí těmhle věcem. Jinak určitě až budou velké, budou rády, že jich je víc a také si nemyslím, že by někdy vyčetly co neměly.
Já jsem ze 4 dětí a nikdy bych nic takového také neřekla, měla jsem hezké dětství. 10 let dětství jsem prožila za komunismu a můžu říct, že jsem toho měla víc, než mají mé děti v dnešní době. Ať to byla doba jakákoli, tak rodiny s dětmi se špatně neměly. Naši byli obyč. dělníci. To už ale zacházím jinam.
Já bych neměnila jedno za tři. Myslím, že i přes finance, jsme se rozhodli dobře. Vybrali jsme si skromnost a velkou rodinu naproti kariéře a žití na vysoké noze. A hlavně si myslím, že největší smysl života je vychovávat děti.

Já si právě myslím, že nejde ani tak o to, co mají po materiální stránce, ale co jim rodiče dávají po stránce citů, času, péče, lásky, atd. Jedináček má možná přehršle hraček, oblečení, atd., ale to nejsou věci potřebné pro dítě. Já jsem lítala snad až do 7 let v bráchových věcech-teniskách, kalhotech, tričkách, atd. A nikdy bych rodičům nevyčetla, že jsem neměla každý rok na vánoce novou barbínu nebo krásné střevíčky jako ta má sestřenka. Já jsem bohatá na zážitky a lásku a o to myslím u dětí jde. To nejde vyjádřit penězi, ale právě na tohle se celý život vzpomíná-ne na ty materiální věci...
Bohužel ve svém okolí znám mnoho případů, kdy si rodiče pořídí dítě, ale pak na něj nemají nikdo čas a ten si vykupují materiálními věcmi-to dítě je úplně zkažené-i když za to nemůže.
Já jsem psala, že minimálně 2 děti, ne maximálně Dvě jsou pro mě minimum, zbytek ponechám na konkrétních pocitech a životní situaci... My bychom si s přítelem chtěli pořídit mimčo až dodělám VŠ, najdu si práci, zařídíme si byt, budeme zajištění....tzn. do 30 let. Později bych nechtěla...Už teď mám šílené mateřské pudy, i když se teda do mimča nijak neženu, ale do kočárků nakukuju pořád Těším se na to moc! Ale zároveň chci mít dobrou práci, nějak se realizovat-sama jsem zvědavá, jak to vše skloubím... Ale dítě bych o nic ošidit nechtěla...Jo, a nejradši bych chtěla taky holku a kluka-páreček

Já mám děti tři a jsem ráda, že je mám, neměnila bych. Někdy si ale říkám, že kdybych třeba měla jen jedno, mohla bych jim dopřát všeho víc. Není to to nejdůležitější a děti jsou hodné, dělí se, jsou skromné, ale někdy mě ubíjí jim vysvětlovat, že nemůžou mít to, co má kamarádka a tak...Vím, že až budou starší, pochopí plno věcí, ale je těžké toto vysvětlit malému dítěti.

Jinak finanční rozdíl mezi dvěma a třema dětma už je mizivý...to, jak jsi, Angel, psala o tom, že maximálně dvě...

Co se týká jedináčků: Mají určitě vššeho víc, než děti, co mají sourozence, ale souhlasím s tím, že jsou o ledacos ochuzené, o to, co se nedá zaplatit penězi...
Znám hodně rodin s jedním dítětem, ani jedno není rozmazlené, to je o výchově, né o tom, že nemají sourozence, ale jsou mlčenlivější, málo komunikují, jsou osamělé...
V kolika letech bys, Angel, chtěla mít děti?

...je minimálně 2 děti Jedináček je pro mě trošku chudáček - znám to od své sestřenice i svého přítele Tímto nechci házet všechny do jednoho pytle, ale často bývají rozmazlené, neumí se dělit, berou vše jako samozřejmost a mají trošku i chudé dětství...Ale to je jen můj názor samozřejmě. Já jsem prožila dětství po boku o 4 roky staršího bráchy, vždy jsem si společně hráli, měli společné hračky, museli se dělit a vyjít spolu-výborná škola života. Má sestřenice sice měla nádherný pokoj sama pro sebe, hračky o jakých se mi ani nesnilo, ale byla pořád sama a věčně u ní přespávaly nějaké kamarádky-sousedky, aby jí rodiče vynahradili,že je pořád sama....
Teď ale samozřejmě nemluvím o situaci, kdy rodiče druhé dítě mít z nějakých důvodů nemůžou...Ale je to škoda-hlavně pro to dítě.
Ono se pak často i stává, že ti jedináčci jsou jen ve společnosti dospělých a jsou z nich pak takoví ti přechytřelí mudrlanti
Já bych bráchu a společný pokoj nikdy nevyměnila za vlastní pokoj ani za všechny hračky světa

Zajímavý názor, děkuju, takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlela. Teď jsem četla příspěvky na téma 3 a více dětí. Je to hodně čtivé a moc pěkně odůvodněné názory na větší počet dětí. Nezavrhuji maminky, co si stojí za jedním, to ne, ale někdy ty důvody, ty mě i zaskočí......