Vzdát se sladkého nebylo tentokrát k těžké, protože mě křeče v břiše docela dostali a ta hrůza že se to vráti byla větší než chuť na sladké . Teď po delší době už zase sem tak chuť na zákusek mám, ale tělo si už odvyklo. Přesto mám několik triků:

Sladké jsem měla vždy spojené s odpolední kávou. Začala jsem pít meltu se sojovým mlékem, chuť je jiná a tělo si proto automaticky neříká o sladké, jak je zvyklé. Prostě tam není ta asociace.

Můj manžel miluje sladké a rozhodně se ho nehodlá vzdát jen proto, že já nemůžu. Kupuju mu proto zásadně jen takové sladké, které nemám ráda. Pak když vidím ho to jíst, nemám chuť. Místo buchet s tvarohem, které miluju, mu koupím ty s povidly, co mě vůbec neberou.

Každý den si místo sladkého ovoce.

Když bude nejvyšší nouze (ještě nebyla) funguje jako náhrada med. Ten kvasinkám neprospívá a navíc má super pozitivní vliv na tělo.

No nevím nějak bych tomu nevěřila. Člověk by se měl ráno nasnídat normálně, aby měl spousty energie na dopoledne. To ovoce bych asi jedla když už tak odpoledne...

Snídej jako král, o oběd se poděl s přítelem, večeri dej nepříteli.

Tak to máme poměrně stejné osudy, protože já taky postupně přešla až skoro k vitariánství, pak jsem si začala s půstama a po jednom třídenním se mi tak rozhodil metabolismus, že jsem se rovnala několik měsíců. Postupně jsem se vracela k normální stravě, ale racionálně řešené, také proto, že jsem prostě býk, který má rád své slasti a je labužníkem. Mám přítele také býka, takže se rádi rozmazlujeme dobrým jídlem a představa, že bych o tato potěšení přišla mě znepokojuje. Proto se snažím o vyváženou stravu, vyhnout se překyselování, dodat vitamíny a minerály, dodržovat hodně ovoce a zeleniny a pokud možno nemíchat nestravitelné.

Biopotraviny bych také ráda kupovala, ale z finančních důvodů to nějak nejde (jsem teprve dva měsíce v zaměstnání), ale časem, pokud se stabilizuji, bych ráda přešla, i když ne stoprocentně. Také se snažím přečíst více publikací, vytvořit si obecný náhled a toho se držet. Už jsem se vyléčila ze striktnosti a orientace na jeden jediný postup. A cítím se tím svobodnější.

Jinak Ti fandím, že ses vzdala těch cukrů. Já vím, že stačí málo a vytvořím si na cukru opět závislost. Je to ale dost těžký se ho vzdát. Neméně proto, že můj přítel je mlsoun (který má ještě k tomu váhu jako já, 62kg, a ještě v létě zhubnul), tak se ho snažím vykrmit, peču, vařím - a to je pak těžké nevzat si když je to tak dobrý . V práci se snažím s tím bojovat, ale prostě občas sklouznu k marokánce nebo Siestě, která pohladí na jazýčku. Bohužel na to asi nemám vůli, ale chci se ted snažit, protože vím, jak je cukr škodlivý. A ta otupělost s tím opravdu souvisí. Ráda bych se naučila to řešit ovocem a sušeným ovocem, dlouho se mi to dařilo minimalizovat sušenými datly.

Jinak co jím já - pečivo dělám v domácí pekárně a mám tak pod kontrolou, co obsahuje. Když nemám ten, tak kupuji celozrné, semínkaté pečivo. Žitný chléb mi moc nechutná, i když vím, že by v mém případě byl ideální (ale překvapilo mě, kolik má sacharidů a vůbec, nepřišel mi dle složení tak úžasný, jak se říká). Mléčné výrobky jsem dlouhou dobu vůbec nekonzumovala, ani je nepotřebovala - jogurt mě nezasytí, jako bych ho nesnědla proto je nejím. A ani ostatní mléčné výrobky mi nechyběly. Ted si občas koupím něco zakysaného, abych dodala alespon trochu toho prospěšného, co v tom je. Jinak považuju mléko celkem za jed. Snažím se jíst jednoduchá jídla, s co nejmenší kombinací všeho možného. Nejradši mám brambory třeba jen s majoránkou nebo se zelím. Nebo rýži se zeleninou, nebo těstoviny se zeleninou. Maso se snažím jíst jen o víkendech, mám ho ráda, to bych vypustit nemohla a nechtěla . Jinak se také ráda rozmazluji vínem, i pivo mám ráda, po obědě :). A další a další. Ale stejně mám pořád rozpor mezi tím, co jíst a co ne, ono co zakazuje jeden kvůli dobrým důvodům, povoluje druhžý kvůli také dobrým důvodům - prostě, co škodí někde, prospívá jinde. Takže pořád hledám kompromis :(.

Nejvíc se mi osvědčilo poslouchat své tělo . Chvíli jsme byla vegetariánka, ale nemám čas ani chuť řešit stravu do každého vitamínu, takže jsem přišla o Béčko a musela ho doplňovat prášky. Dělená strava mi upřímně moc nechutnala. O dietě podle krevních skupin nemluvě. Pak jsem vypustila mléko, protože podle mnoha autorů je to bílé zlo. Začalo mě ale zlobit zažívání, chyběli mi hlavně jogurty. O mém zažitku s pitím zeleninových šťáv jsem už psala Vcelku vzato mě Walker, ale moc nenadchl. Vím, že díky svým stravovacích návykům žil hodně přes stovku, ale jeho přístup je dost tvrdý a radikální. Štvali mě ty řeči, že se vše musí dodržovat na 100% nebo bude člověku zle. Hodně se zajímám o biostravu, ale nezvládám toho kupovat moc, protože biovýrobky jsou drahé. Řada lidí, co je jí říká, že zase šetří jinde, ale to mě nějak nejde. Nedokáži si představit, že bych žila bio a vzdala se nákupu knih, studia (které si platím) nebo kina a koncertů. Takže bio kupuji jen něco. Kniha Fit pro život mě poměrně nadchla, ale saláty se mě přejedli. V létě to bylo fajn, ale postupně zeleniny ubývá a tak člověk jí stále to samé. Teď hodně studuji informace o protikvasinkové dietě. Problém je, že co publikace to jiné povolené a zakázané potraviny. Vlastně celkově jsem otrávená z toho, že není možné sehnat nezávislý text o výživě. Každý píše jen o tom svém a ostatní zatracuje. Z každé přečtená kniha nebo text (na netu) jsem si nechala něco.
Hodně mi pomohlo vzdát se cukrů. Najednou jsem méně otupělá. Má víc energie a nemučí mě touha dát si zákusek. Z pečiva jím především celozrnné bio chleby. Moc mi nechutná maso vyjma ryb. Jím hodně jogurtů(dřív jsem kupovala bio, ale pak jsem si všimla, že mají podivné složení), sýrů zeleniny a ovoce. Velmi ráda piju víno Opravdu moc mi pomáhá, vést si stravovací deníček. Dřív jse neměla přehled nad tím, co jím. Plácala jsem věci a bývalo mi zle. Nebo mi bylo zle jen proto, že jsem měla špatné svědomí, že jsme něco snědla a budu tlustá S deníčkem mám přehled, co jsem snědla a je mi docela dobře. Jím vše na co mám chuť, ale kalorické a tučné jen v malém množství.

A jaké knihy se Ti nejvíce osvědčily? Co Ti udalo nejlepší směr?

Sladké je naprostá tutovka. Dřív pokud jsem si sem tam něco dala (max jednou denně) tak to šlo, ale když jsem to takhle dělala třeba pár dní po sobě, už jsem v tom lítala. Pamatuji si, jak mě pro mě přítel jednou udělal nepečený koláč. Byl toho celý plech, naprosto úžasný, podle domácího receptu. Jedli jsme to dvakrát denně a pátý jsem už mazala na gyndu. Další spouštěče pro přemnožení kvasinek jsou pro mě stres a klasicky antibiotika (u těch je to 100%). Teď jsem úplně bez cukru (vyjma nekterého ovoce) a snažím se vyhýbat bílé mouce a zažívání se uklidnilo i gynekologický zánět ustoupil. Stačí ale abych rochu porušila a už to cítím. S travením mám problémy roky. Jsem hodně citlivá na některé tuky a právě cukry. Proto se také vrhám na všechny možné knížky o výživě a hledám rady. Taky je zuřivě uvídím okamžitě do praxe .

Jo, Peg, tak to věřím, že to až sem může dospět. Ono taková radikální změna (myslím z ničeho nic tolik šťáv) může být pro tělo opravdu šok, tohle mělo přijít pozvolna. Já pila taky hodně štáv, v té době bylo hodně zeleniny, tak jsem pila hlavně rajčatovou a okurkovou, ale pak jsem přišla na to, že ta spousta odpadu, která z odšťavnovače letí do koše je škoda a začala jsem raději jíst zeleninu a ovoce v celku. Za prvé dostanu více vlákniny, za druhé více vitamínů než odšťavněním, protože odstředivé odšťavňovače hodně enzymů a vitamínů zničí a za třetí se tím člověk nasytí a nemusí se dojídat dalším jídlem než při pití štáv. Takže já myslím, se štávami opratrně, já vlastně už ani neodštavnuju, raději si udělám velký mrkvový salát s jablkem, to si myslím je tělu prospěšnější...
Jinak - ty kvasinky - mě se ted objevily po dooost dlouhé době, až jsem z toho trochu nešťastná, protože jsem dlouho neměla potíže žádné. A najednou jsem týden po chřipce a z kvasinek se ještě dostávám. Mám poměrně stresující práci, bohužel se méně hýbu a jinak jím - to si myslím je příčina všech těch obtíží, bohužel :(. A s tím sladkým - to je asi fakt, u Tebe platí pravidlo "více cukru, více kvasinek"? Nebo pozoruješ i jiné spouštěče (chci zjistit, čím to vzniká u mne). Měj se hezky

Walkera jsem četla a mám s jeho způsobem stravování opravdu problém. Jela jsem podle něj asi čtrnáct dní a už dva měsíce se vzpamatovávám z toho, co jsem si tím v zažívání natropila. Nejprve mi myšlenka pít hodně ovocných šťáv přišla geniální (pro neznalé: radí, pij tolik kolik sneseš, hlavně mrkvovou). Ve šťávě do sebe člověk dostane mnohem více vitamínu než kdyby chroupal syrovou zeleninu. Hned jsem si u rodičů půjčila odšťavňovač, kupovala kila mrkve, citrónů a pomerančů. Šťavy mi moc chutnali. Pak se mi ale ukrutně přemnožily kvasinky. Tím, že jsem do sebe lila litry mrkvové šťávy týdně, jsem vlastně živila cukrem kvasinky, které mě trápí často a ty mrchy se přemnožili. Strávila jsem víkend v krutých křečích a od té doby nesmím sladké, jinak se mi přitíží. Kvasinek se budu zbavovat ještě asi půl roku. To mi Dr. Walker poměrně zavařil.

Já jsem se o zásadě biorytmů a tedy o ovoci dopoledne dozvěděla z knich Dr. Walkera (kniha Fit pro život má základ právě v knihách Dr. Walkera, je na nich postavena, ale není tak radikální, je více přizpůsobená opravdovému životu, neboť Dr. Walker nejedl nic víc než ovoce, zeleninu, štávy z nich a semena a ořechy). Ovoce dopoledne jsem dodržovala celkem dlouho, asi rok a půl. Nejdříve jsem také musela jíst více, protože jsem měla hlad, takže jsem snědla třeba pět jablek, ale postupem času si tělo zvyklo a opravdu jsem měla pocit očištění. V 11 hodin jsem teda už měla hlad a chuť na pořádné jídlo, ale tím víc mi chutnalo. Chodívala jsem ráno po probuzení běhat a pak paradoxně potřebovala jen to ovoce, hutnější jídlo by mi nedělalo dobře. Časem jsem udělala kompromis a pravidelně snídávala nejdříve vymačkaný citron s horkou vodou (kvůli nastartování peristaltiky střev), nebo se studenou vodou nebo vymačkaný naředěný pomeranč apod.. Potom jsem nakrájela dvě jablka, zasypala je dýnovým, slunečnicovým a sezamovým semínkem (ale i ***em a jiným) a uzobávala to celé dopoledne. K tomu jsem pila bylinkové čaje. A to bohatě stačilo a navíc tělo se opravdu čistilo, chodila jsem pravidelně na záchod, po zácpě nebylo ani památky a cítila jsem se skvěle. Bylo to za dob mých studií, tudíž je pravda, že jsem nepracovala manuálně, ale spíš jsem pracovala hodně na počítači nebo chodila do školy. Ale nenazvala bych to válením. Teď chodím do práce a na ovoce dopoledne si nějak nemůžu znovu zvyknout. Mám ted vůbec takové zvláštní období stabilizace a v jídle to platí dvojnásob. Potřebuji se znovu zharmonizovat, ve více směrech a doufám, že k ovoným dopolednům se opět vrátím, neb vím, že pro tělo je to správné. Pro mě neexistovaly nemoce, únava, plynatost, vše fungovalo jak mělo. Ale je fakt, že jsem dodržovala životosprávu celý den, tedy zásady dělené stravy, hodně ovoce a zeleniny. Chce to opravdu komplexní přístup a hlavně vůli. Mě tato životospráva hodně dala

Zdravim,
knizkou Fit pro zivot jsme se "ridili" cela rodina hlavne ,kdyz jsem chodila na zakladni skolu. Myslim, ze snad nikdo se cele dopoledne nevali a nejaky ten vydej energie ma urcite (at uz jen maly:) Samozrejme vyjimku tvori lide pracujici v noci ...
Ovoce mi staciloa energie byla taky! Jsem diky knize stale zastancem, ze ovoce by se melo jist dopoledne (at uz k nemu prodam musli nebo ho jim samotne) a odpoledne zelenina .. a jak nekdo psal, ze se to neda vydrzet, myslim, ze kdyz Te neco vazne chytne a zajima, vydrzis!
Tak hodne sil!
Prijemny vecir

Je pravda, že dopoledne ovoce čistí tělo, a někdo má na začátku reakci. Odpoledne se má jíst zelenina. Ovoce jen dopoledne.

Já jsem tu knihu četla, je opravdu dost přesvědčivá. Přesvědčila i mě a
už několik let jím dopoledne jenom ovoce. Ze začátku mi to dělalo
problémy, byla jsem zvyklá snídat koláče. Ale nyní, když sním něco
jiného cítím těžký žaludek. ono jde asi o to dodržovat i ostatní zásady
nejen to ovoce.

jak pise Viki, chce to pridat jeste ten jogurt a vlocky, protoze takova snidane jen ovoce neni mozna pro toho kdo se cely dopoledne nevali, nebo nesedi u pocitace a je naopak aktivni..navic si myslim, ze to ovoce dopoledne jenom nakopne tpoho kdo vede spatnou zivotospravu, verim ze ten kdo se laduje uzeninama apod vecma, tak kdyz obmeni vajickovou snidani za ovoce, tak se bude citit svezi a vyprazdni se, ale my, co jime porad,, zdrave,, si myslim, ze to pocitime v tom ze nubedeme mit energii, nebot si mylsim, ze telo potom nema z ceho cerpat, nemame zasoby a proste jsme unavene..si myslim aspon ja tedy

Taky mám tu knihu a ovoce dopoledne jsem taky vyzkoušela. Někdy mi vystačí, ale zvykla jsem si na ovoce, ovesné vločky a někdy jogurt.

Podle té knihy je vtip v tom, že nesmíš nic jiného než ovoce, tady ani jogurt ani vločky (které normálně snídám). Navíc autor slibuje, že okamžitě pocítíš mnohem více energie, že budeš celé dopoledne čilejší (protože nezatížíš tělo trávením). Ta kniha je psaná hodně sugestivně a na začátku jsem z toho byla unešená. Nechci řešit ani tak svojí váhu jako častou únavu a nedostatek energie.

ahoj, ja jsme to tedy necetla, ale jak pises ten ten kousek o tom ovoci, tak ja taky snidam dost ovoce, jogurtik a vlocky, ale je fakt ze po tom ovoci a energie neni, docela jsem casto ,,mrtva,, a zeslabla, ale zase nezatezujeme telo, neco za neco asi..

Ahoj, četl jste někdo knihu Fit pro život (jednu z nejslavnějších knih o výživě)?
Je hodně dobře napsaná a na začátku mě fakt chytla, ale v praxi to nějak nejde. Speciálně ovocná dopoledne. Pro ty co nečetli: autor tvrdí, že podle biorytmů těla je ráno časem čistění těla a vylučování. Člověk by neměl až do poledne jíst nic jiného než ovoce a pít vodu a ovocné čaje. Ovoce totiž nezatěžuje trávení a tělo má energii na zbavení se nepořádku. Tím se ozdravuje.
Zkusila jsem to a autorem slibovaný nárust energie nepřišel, ba naopak. Tak děsný rána jsem už dlouho neměla. Jedla jsem hromady ovoce, ale byla šíleně bez energie. Nakoplo mě až první normální jídlo. Řídíte se někdo podle té knihy? Jaké máte zkušenosti?