Setkání s duchovnem

ahoj jezinko, kam jste se ztratili? takove zajimave povidani, jsem tu nasla a nemohu uverit tomu, ze uz zkoncilo?..nebo jste se prestehovali jinam?zdravi dearali@seznam.cz

vypadlo mi jedno slovo-zkoumá postavení planet.

je horoskop , který zkoumá postavení při narození.Proto jsou tak důležitá přesná data.
Dá se říci, že je to jakýsi " plán" života-ale je to nepřesné.
Ukazuje, jak budeš řešit problémy, tvé vlohy a disposice,kořeny problémů a způsoby jejich odstraňování-krátce řečeno pochopení hlavních rysů osobnosti.

Taky mám jednu takovou známou, která se zabývá přírodním léčitelstvím a od ní jsem se dozvěděla, že mám tři anděly straážné a stačí je je vždy o něco porosit, že budou naslouchat. Pravda je, že mě k této paní dovedli určité zvláštní vidiny, které mě hodně trápiy jako malé dítěa rpdiče byli ze mě neštastní. Ale oto nejde. Vždy když ležím v posteli cítím, že něco je se mnou v pokoji, hodně to cítím, nevidím ale cítím ale nikdy nemám pocit, že by mě poslouchali a nebo, že snad by mě mohli dokonce poradit. Spíš mě hodně zaujalo téma o horoskopu nativním, o čem to vlastně vůbec je:)

Taky mám jednu takovou známou, která se zabývá přírodním léčitelstvím a od ní jsem se dozvěděla, že mám tři anděly straážné a stačí je je vždy o něco porosit, že budou naslouchat. Pravda je, že mě k této paní dovedli určité zvláštní vidiny, které mě hodně trápiy jako malé dítěa rpdiče byli ze mě neštastní. Ale oto nejde. Vždy když ležím v posteli cítím, že něco je se mnou v pokoji, hodně to cítím, nevidím ale cítím ale nikdy nemám pocit, že by mě poslouchali a nebo, že snad by mě mohli dokonce poradit. Spíš mě hodně zaujalo téma o horoskopu nativním, o čem to vlastně vůbec je:)

Několik vím, že je možné využívat vyšší sílu k posílení a vyřešení všeho možného. Mluvím také poměrně často se svým strážným andělem (je fakt občas dost vfipný). Časem také zjišťuji, že se moje zážitky s anděli opravdu podobají zážitkům lidí, které jsem nikdy neviděla a nikdy o nich neslyšela - čím dál víc se taky začínám orientovat v adělské terapii. Teď se ale vtipnost mého anděla projevila naplno
Vím, že po andělích můžeme žádat naprosto cokoli - jen si musíme správně svou prosbu přesně naformulovat a oni to zařídí.
Trpěla jsem poměrně silnou arachnofobií (větší pavouci mi vadili i na obrázku) a když jsem je měla vidět, bylo i docela zle. Tak jsem poprosila, jestli by bylo možné, aby už k nám do bytu žádní nelezli, protože se jich bojím a koncentrace pokoutníků je tam větší než kdekoli jinde (pravidelně tak 1 denně).
No a co se nestalo - ve čtvrtek v noci jsem jednoho potkala na zdi a pak ještě v pátek ráno na podlaze v chodbě. A jediné, co jsem udělala, bylo, že jsem příteli suše oznámila, aby ho dal ven. ... O víkendu jsem byla doma sama - a co čert nechtěl - další dva pavouci. A já je bez odporu nabrala do kelímku a vynesla na trávník.
Andělé usoudili, že zamezit pavoukům, aby mi lezli do bytu bude jistě podstatně složitější než mě zbavit fobie.
Takže - milí přátelé - andělé jsou mezi námi a jsou tu proto, aby nám pomáhali. Prosím, naslouchejte jim...

To je právě ono-věřit či nevěřit.Potkává nás tolik věcí, které si nedovedeme rozumem vysvětlit.Člověk by měl poslouchat srdcem, všímat si a nějak vevnitř registrovat.Já tomu říkám příležitosti a snažím se jich využít k dobru svému i druhých.Neexistují náhody- vždy je to schůdek k tomu něco pochopit.Dlouhá léta jsem byla " těžký " materialista, který sice neodsuzoval, ale nevěřil.Až pár takových " náhod" mne přivedlo k přemýšlení a k určité pokoře před tím, co nedovedu rozumově vysvětlit-ani pochopit.Jezdím jednou ročně na jedno místo, které mne oslovilo a je mi tam dobře.Zní to až nepochopitelně - pro nezúčastněného-že tam vždy dostanu odpověď nebo poučení na otázku, která mne vnitřně trápí.Snažila jsem se pochopit rozumem- nelze a tak se tam vždy těším.A snažím se chápat srdcem a pocity krásu toho místa.A jsem vděčná za to, že se to stalo.Určitě nebyla náhoda, že jsem tam zabrousila, že jsem zrovna byla otevřená poslouchat a vnímat.A potom věř-nebo nevěř.Prostě se děje a my to buď zavrhneme jako nesmysl / k naší škodě/ nebo si začneme všímat.
A podle mého názoru- nemusí být pochopen- nás to vede dál- k pochopení druhých, k toleranci, k úctě.
To není povídání o zbožňování-ale o tom, že bychom měli vnímat život se vším, co k němu patří.

Jsem "moderní žena", navíc logik a stejně je tohle téma, kterému se vyhýbám. Nemám z něj dobrý pocit, jen při čtení a vyprávění mě začne trnout celé tělo a naskakuje husí kůže. Zažila jsem dvě !silné" příhody, které mě poznamenaly na celý život. Nejprve to byla moje babička, která mi vyprávěla: když náhle umřel její tatínek, několikrát v noci přišel za maminkou a stále se ji opakoval adresu učitelky na klavír, kterou moji babičce zařídil, ale nestačil o tom nikomu říci. Atak se tam s moji babičkou vydaly. Otevřela jim paní a když se představily, tak jim řekla: to jsem ráda, že jste přišly, už vás očekávám a teprve potom se dozvěděla o smrti otce babičky. Nikdy se pro to nenašlo vysvětlení. Druhý příběh mě poznamenal natolik, že mě do dnes /30 let/ stále pronásleduje. Když nám s kamarádkou bylo 15, dovolili nám rodiče večerní promítání v kině. Strašně jsme se těšily a týden o ničem jiném nemluvily. Když přišel ten den, ani nevím proč, ale vůbec se mi už od rána nechtělo, odpoledne jsem začala kamarádku přemlouvat, ať do kina nejdeme, nejdříve to brala s humorem, ale později se na mě naštvala, pohádaly jsme se a ona šla sama. Byla jsem z toho hodně špatná a moc nenaspala. Ráno jsem se ve škole dozvěděla, že byla přepadena, znásilněna a zabita. Bylo léto, venku světlo a cesta "bezpečná". Dodnes si vyčítám, že jsem nebyla s ní. Ale na druhé straně, kdybych byla, mohlo to potkat i mě.

Předem upozorňji, že na takové věci nevěřím. Ale měla jsem babičku,kterou jsem velmi milovala. Ve svých 73 letech prodělávalá již druhý zápal plic. Konečně to vypadalo, že se z toho dostává. Ráno se probudila a říkala mé matce, že se jí zdálo o dědečkovi, který jí vyčítal, kde tak dlouho je. Matka se zasmála a šla jí připravit snídani. Vrátila se do pokoje a nejdříve myslela, že babička spí. Vypadala šťastné. Rozhodla se, že jí nechá spát. Po nějaké době jí to nedalo a teprve tehdy zjistila, že babička zemřela. Asi jí k sobě opravdu zavolal její milovaný Fanoušek.

Už se vám taky stalo, že s někým prostě nejde vydržet v mkístnosti, protože na Vás působí tak, že málem upadnete ?
Stalo se včera-přišla mi do kanceláře mladá, velmi drzá a arogantní žena a najednou jsem zůstala bez vůle něco říci, dělat - prostě upadly mi ruce.Newmohla jsem ji ani slušně,ani nijak vyhodit - protě nešlo to.Bylo štěstí, že odešla sama, protože jsem vypadala jako duševně postižená.Celý den se mi objevovaly její oči a byla jsem vzteklá sama ze sebe, že jsem ji hned při vstupu nevyhodila, ale nešlo to.Dělala jsem všechno možné, abych se toho zbavila-trochu se povedlo, ale přece jsem neodolala, to napsat.Taky vás to někdy potkalo.?

Ahojte, naprosto souhlasím - prostřednictvím našich vnitřních přání a představ k sobě podvědomě tyto situace přivoláváme. Naše "vyšší Já" ale nerozlišuje mezi tím, jestli se bojíme, aby se nám to nestalo, nebo jestli si to naopak přejeme. Prostě na to myslíme a tak - staniž se. V tom špatném smyslu to vidím na mamince, která zná skoro všechny nemoci světa a tak je teď dost nemocná. A protože se všude dočítá a dosléchá, že jsou lékaři na nic a léčité drazí, tak má pocit, že s tím nemůže nic dělat a tak s tím taky nic nedělá...
Takže: moje heslo zní - Myslet pozitivně

Zase mne potkalo něco, o čem se jen vypráví a člověk o tom přemýšlí a přemýšlí.
Na dovolené k nám jezdí pojízdná prodejna - s prodavačem se známe a povídáme o všem možném.Vždycky je to legrace a máme se na potkání docela rádi.
Minulý týden opět zastavil, povídali jsme,nakoupila jsem a měla jsem nějaký divný pocit.nedovedu ho definovat-ten člověk nějak divně voněl - nebo byl cítit - nevím.Byla jsem z toho trochu zmatená - nikdy se to nestalo, rozloučili jsme se a já mu přála šťastnou cestu-opravdu přála-nějak mi bylo divně na těle.
A večer mi sousedka sdělila, že kus za vesnicí havaroval a je zraněný.Bylo mi jakoby do mne vrazil nůž-že bych to cítila předem nebo nevím.Ale už bych to nechtěla zažít.Vůbec to není příjemné a člověk na to musí dlouho myslet.Většinou jsem se setkala s předtuchami příjemných událostí a tohle bylo moc ošklivé.

To souhlasím, proto jsem varovala.Dělala jsem ve spolupráci s lékařem pschoterapii s Tarotem a měly jsem případy regrese a hypnozy, které se zrovna nepovedly.A potom to je skutečně špatné.Věřím, že je to zážitek,ale já osobně bych hledala jiné formy.Horoskop-nativní- může ukázat, kde problémy vznikly a jak je odstranit.je to metoda méně obtížná na duši i mysl klienta a pak už záleží jen na něm,co s radami udělá.
nemohu říkat nikdy-protožre to je nesmysl,ale byla bych velmi opatrná ve výběru metody i člověka, ke kterému bych šla.

Já jsem na hypnotické regresi jednou byla, protože jsem si potřebovala vyřešit určité problémy a povím vám, že jednou mi to stačilo na celý život, podruhé už jsem k tomu nesebrala odvahu. Ale ty moje problémy (fyzické ruku v ruce s psychickými to vyřešilo a odpovědělo mi to na otázky, které mě tehdy trápily a na které bych jinde odpověď nezískala). Myslím, že tahle metoda dokáže pomoct, ale slabému jedinci může taky ublížit. Rozhodně to byl zážitek na celý život.

Zkušenosti s hypnozou- doporučila bych ze zkušenosti svých klientů- pokud není jiná cesta,než se vyrovnat se svými problémy- je možné.Ale poikud by to bylo ze zvědavosti - nedoporučuji, mohl by sis zadělat na větší problémy, než dosud.Bylo by lepší podívat se na horoskop a zjistit odkud problémy vycházejí než se dostat do dalších duševních traumat.Nemám osobní zkušenost, dost lidem tato metoda pomohla-pokud nebyla jiná cesta

Zdravím všechny,rád bych se zeptal,jestli máte nějaké zkušenosti s hypnozou v souvislosti s minulými životy...

Děláš dobře - jinak si přivoláme všechno nepříjemné.Ono se nadarmo nemluví o pozitivním myšlení.Někdy je těžké si ho zachovat, ale už jsem se neučila neplánovat katastrofy dopředu.Raději se těším, že to vždy dobře dopadne.A klepu na dřevo - zatím to vychází.

Tak tos mě úplně vyděsila, já se často přistihnu přitom, že když manžel někam jede autem ,že se v myšlenkách děsím toho, že cestou někde havaruje a co byc si počala, kdyby na mě zazvonili policajti a přišli mi to oznámit. Fakt mě to přepadá poměrně často, tak od teď se budu snažit na to vůbec nemyslet, snad mi to půjde.

Ano,tohle se stává, říkají tomu-přenos energie.Často, jek na někoho myslím - tak se ozve na telefonu nebo " jen tak" přijde na návštěvu.Myslím v dobrém - podotýkám.
A zrovna jako tohle - člověk by si měl dát pozor na přání nebo vlastní strachy.Stále jsem se bála, aby manžel náhodou nehavaroval v autě - stalo se.Havárie - on nezraněný-ale auto na odpis.Pochopila jsem, že jsem byla varována a snažím sí dávat pozor na to, abych náhodou nevyslovila něco - co by se mohlo splnit v tom negativním slova smyslu.Není to jediné, co jsem takhle vymyslela a splnilo se- proto říkám-pozor i na nevyslovená přání.

Tak mě už se třeba několikrát stalo ,že se mi v noci zdálo, že procházím nějakou vesnicí nebo krajinou, ke jsem dřív nikdy nebyla a pak se mi za pár měsíců stalo, že jsem do toho místa ve skutečnosti přijela a hned jsem ho podle toho snu poznala. Nebo se mi v poslední době asi 2x stalo, že se m v noci zdálo o někom, koho jsem neviděla strašně let a ten člověk mi druhý den poslal mail.

Milé dámy,určitě se každá z nás setkala s někým nebo nečím, co si nemůžeme vysvětlit nebo dokonce se takové činnosti věnuje.
Máte zkušenosti,poznatky či výhrady ?
Považujete takové lidi za " divné "?
Povídejme,co nás potkalo zvláštního, nečekaného a krásného.
Těším se na čarodějky i jejich ctitelky nebo i odpůrkyně.