přátelství

moje rec o chlapech, zajmech pratelich...
Ale s Igym fakt nesouhlasim, ale kdyz mu zaliba pit pivo a kecat v hospode staci.. smich

moje rec o chlapech, zajmech pratelich...
Ale s Igym fakt nesouhlasim, ale kdyz mu zaliba pit pivo a kecat v hospode staci.. smich

Stello, tak jak říkáš to opravdu funguje. Já jsem začal chodit do hospody, pivo mi zachutnalo, je to moje záliba, věnuji se tomu již od gymplu, piji plynule a rád. A přátel jsem tam nalezl hafo. Takže vybrat si zálibu a jít tvrdě po ní! Moje řeč...

Ahojte, s temi chlapy rozhodne nesouhlasim. Prijde mi ze je cely
svet naruby. Ja mela takoveho ktery byl jen doma, nechodil mi nikde po
pivech ani kamaradech a me to mrzelo. Uz s nim nejsem a on me presto
miluje a chtel by me stale.

Ja jsem byla ta, co byla neustale nekde v trapu, ale mrzelo me ze tam nechce byt se mnou.

Ale proto tady nejsem. ja jsem presvedcena, ze vsechna
pratelstvi se nejlepe navazuji pres zajmy, konicky a hobby. Trebas ve
cviceni. Coz je soucasne take moznost osamostatneni se. Najdete si
nejakou vasen, venujte se ji a kolem ni naleznete brzy mnoho stejne
zalozenych lidi.

Ahojky holky, nebuďte smutné. On si vždycky někdo najde, kdo s vámi zajde na kafčo. Mám také občas takový pocit, přítel je fajn, ale bydlíme spolu od mého bydliště přes 50km. Kamarádky za mnou nejezdí, mám jen pár známých v práci, ale ty mají jiné starosti, rodiny...jsem sama, nejhorší je, že mě nabaví žádné sporty, max. aquaaerobic, takže se ani nezabavím a to mi přítel vyčítá, že chci být stále s ním. Moc se na něj fixuji... pokud je zde někdo od Mladé Boleslavi, můžeme občas zajít na kafčo.. Daniela

tak to znam, mluvis mi z duse... taky jsem byla dlouho fixovana na pritele, kamaradky me pomalu opoustely, i kdyz vlastne zadna nebyla opravdova...no a nedavno jsem se rozesla s pritelem, a jsem hrozne sama... uz vim jakou cenu ma pratelstvi, ale tezko navazuju vztahy a taky se nechci nikomu vnucovat, prijde mi ze vsichni kolem me nejake pratele maji a nove nechteji....

Ahoj evie, já jsem na tom úplně stejně, jako bys mi z duše mluvila, mám přítele, ale chybějí mi kamarádky, se kterýma bych mohla někam zajít a pokecat. Právě jsem také skončila školu, takže se už se svými kamarády moc nevídám. Nejvíce mě ale mrzí, že když se jim ozvu, jestli bychom třeba někam nezašli, tak mi ani neodepíšou, i když to zkouším znovu a znovu. Nebaví mě se pořád vnucovat. Strašně jsem se tak v lidech zklamala. Navíc moje nejlepší kamarádka už dávno není má nejlepší, strašně se změnila. Tak si připadám sama, protože se i špatně seznamuju

ahoj jsem vdaná a mám jedno dítě do 3třídy.Měla jsem dost přátel,ale né nikdy opravdové přátelé.
Takový přátelé se ponají jenom v nejtěchžích situací.

Myslím, že určitě všichni chlapi nejsou stejní... To by bylo smutné... Stačí jen najít toho správného

No ani jeden chlap nie je rovnaký.Ak mu záleží viac na kamarátoch ako na Tebe tak si daj spiatočku a prenechaj ho kamarátom.Lebo po svadbe sa to ešte zhorší a tomu ver.Budeš na všetko sama (deti,domácnosť).Ja som sa prvý ráz za takého vydala a preto to viem z vlastnej skúsenosti.

Proč jsou všichni chalpi takovy????k životu jim staci kamaradi, pivo a kdyz si potrebujou "ulevit" to jsme jim dobre,jinak o nas ani nevi,nezajima je ze mame taky problemy apod. Existuje vyjimka? Nebo ma z vas nejakou radu jak vsechny jejich zlozvyky a rozmary zvladnout s nadhledem a jeste je prechytracit????

Ahojky holky, tak se přidejte k nám do Klubu 30.
Nevadí, když vám tolik není, vždyť na tom nezáleží, teda na věku.
Tam nebo když chcete, tak třeba i tady, se můžeme vzájemně podpořit, poradit (rozhodnutí je na každé z nás), zasmát se apod.
Já když jsem K.O., tak se kouknu na debatu Děvčata nad 55 a internet a je mi lépe.
Tam jsou totiž děvčata tak sehraná, že si opravdu pomáhají, radí, píšou si své zážitky a je jim fajn.Když na Victorce chvíli nejsou, tak se jim po sobě stýská.Prostě i když se osobně neznají, udržují přátelství.Tak jestli chcete, tak se přidejte.(k nim, nebo k nám-snažíme se o totéž, nebo tady.)
Mějte se moc fajn a přijďte mezi nás.
Držím palce, ať najdete, co chcete.

Ahojky Evie,doufam ze jsem nepopletla jmeno,nekdy mam podobne pocitz jako ty. Jsem sice starsi, ale jsem zrovna tak fixovana na manzela adeti. Nekdy staci malo a citim se sama a ublizene,nemam po prestehovani do domecku moc pratel , jsou nyni dale, ale ta moje vazba na rodinu ..... Asi je to nekdy na skodu, taky jsem spise zpatky a tezko se seznamuji, ale pravda je ze pratele ktere mam , mam uz roky. Tak nebud smutna, nejsi v tom sama Pavla

Ahoj Evie, nechceš za námi přijít do Klubu třicátnic? sice je ti trochu míň, ale to přeci nevadí, tak se stav, rády tě tam uvítáme.

ahoj,muj problem je asi v tom, ze jsem strasne přecitlivelá.Doma to
nemam nejrůžovější.mam sice přítele,ale pro něho jsou nejdůležitější
kamarádi a pak až já - vím že mě miluje,ale potřebuju trošku víc
pozornosti.Nemám moc kamarádek,vlastně jen pár,a ted co jsem dokončila
školu a vratila se domu se s nimi již nestykam,pripadam si strašně
osaměla-mam problém s navazováním vztahů.chtela bych si najit
pratele,abych nebyla tak "fixovana" na sveho pritele,ale nevim jak na
to,nejsem zrovna spolecensky typ