Sousedský teror

TO anonym : psala jsem tak krásnou dlouhou odpověď a nějak se to smázlo...no mě klepne:)

Zjistila jsem, že pokud jsem kdy prohodila se sousedy pár slov jednotlivě, zdáli se mi pojednou docela slabí, až v tlupě se dme jejich pocit moci. V davu je síla. I pro silného člověka by to mohlo být stresující. Zvlášt když se přistěhuje do nového prostředí, kde ještě nezná žádné přátelé a rodina bydlí třeba velmi daleko. Zkrátka o to hůř, když nemá potřebnou sociální kompenzaci.
Hůř o to, je-li to člověk sociální, a ještě hůř, když je citlivý.
Kombinace pro velké zážitky:)

Ale páč věci jsou jak mají být /moje motto/, pak je to vlastně správně, že vás toto potkalo. Já si za tu dobu tady zrekapitulovala svou vlastní hodnotu, naučila lépe chránit sebe, rodinu,mé teritorium tím, že jsem začala razantněji vytyčovat hranice okolí. Lidé velmi dobře cítí vaši nejistotu. Je dobře si uvědomit, že vy jste nic zlého neudělala, byť nejste synonymum dokonalosti, a opřít se o to.

Takže, jestli Vám někdo nařídí sbírat po někom vajgly, tak mu ukažte, že s Vy nejste malý pětilety fracek a nepotvrzujte mu jeho pravdu tím, že je posbíráte.

Jestli má někdo problém s čůráním vašeho psa /a to jsem na psy jako matka obecně drsná/ , ať Vám přinese příslušný paragraf, a pak se můžete bavit.

A pokud sousedka šikanuje Vaše podpatky, doporučte jí špunty do uší.

Nebojte se, máte právo se zlobit a bránit.

Já vím, že se to dobře píše a hůř vykonává, ale když budete opravdu chtít, půjde to. A půjde to dobrou cestou.
Oni Vás zřejmě měli potkat, aby jste jim nastavila zrcadlo. To co dělají je jejich problém, nedovolte jim, aby svou černotu zas u někoho "zametli pod kobereček" . Vy jste je měla potkat, abyste si uvědomila, že musíte zlepšit své postoje sama k sobě i vůči společnosti. Taková malá zocelovací vojna:)

Ještě musím dokončit svůj příběh. Ti moji sousedé se krapet časem zklidnili a já jsem sama v sobě zaujmula svůj postoj. S pár z nich se nezdravíme, zato mám zde jednu velkou přítelkyni, která se díkybohu přistěhovala, a to dodalo kolonii jistou vyváženost. Přesto se budeme stěhovat jinam. Sousedké vztahy nejsou tím hlavním co nás k tomu přinutilo, ale jen dokreslují naše hlavní rozhodnutí proč pryč.
Pravda totiž je, že jsem přišla i na to, že já se bránit mohu, celkem už i lehce, byť je mi ouzko při konfrontaci. Ale pro děti je ta umělá atmosféra až příliš nezdravá. A to nemůžu připustit.
Nečekám, že by to bylo jinde jinak, ale zjistila jsem, že paradoxně člověk může najít víc klidu v davu města, kde se vždy najdou alespon jedny oči, které vás zahřejí svým pohledem.

TO effelein: Dobrý den, mám velice podobný problém a také nevím co s tím. Asi před půl rokem jsem se spolu s přítelem přestěhovala do cihlového domu, do bytu, který má v OV moje sestra. Byt je po kompletní rekonstrukci, takže to je asi takový první a zásadní trn v očích sousedů. Nicméně žiju si svůj život, nikomu se nevtírám, nikoho neobtěžuju, normálně se chovám a tak. Prostě mám svůj život. Normálně své sousedy zdravím, usměji se a jdu dál svou cestou. Pořídili jsme si také pejska, malého a pěkného. Jenže pokaždé co jdu venčit, se objeví soused (je v důchodu, takže je venku pořád) a číhá, kam se můj pejsek vyčůrá. Už mě několikrát sjel, že nesmí na keřík, na trávu, na popelnici, na špalek, na kamení...no prostě nesmí čůrat nikde. ..Potom si začal stěžovat, že kolem baráku se povalují vajgly, na 100% naše, takže sme je ještě museli posbírat - hádat se nemá smysl. Pořádají si pravidelně schůze a něco tam řeší, byla jsem tam jednou a víckrát už nemusím, o ničem se nejednalo. No a teď to vygradovalo úplně nejvíc, když sem procházela kolem jejich hloučku a sousedka měla sjela jak malého spratka, že nosím podpatky a každý den ji ráno budím, když jdu do práce, ať si prý laskavě uvědomím, že lidi ještě spí nebo jsou po noční. Na tohle přeci nemá člověk co říct!!! A to je pořád něco, ty pohledy, šeptání atd... vyloženě buzerace. Prostě nic nesmíme a když je úklid baráku, koukají vám pod ruce a dýchaj za krk, jak zametáte atd... nedá se to vydržet. Bydíme až nahoře, takže není možné v tichosti zaplout a nazdar. Ale zřejmě je to tím, že jsme mladí, hezcí, hubení, máme auto a fungl nový byt. Závist je nejhorší vlastnost, ale co s tím? Kam chodit venčit, jak se pohybovat....jak normálně bydlet

Je to jen čirá závist, že jste spokojení a je to na vás vidět. tito lidé mají vše, co se týče majetku, ale citově jsou to mrzáci, kteří závidí lidem i to, že se milují a podporují. podle mě prostě nemůžou unést, že vy zdánlivě žádné problémy nemáte, máte se rádi a držíte při sobě. možná jim taky vadí to, že jste je svým způsobem odmítli tím, že se s nimi nemáte potřebu bavit. a tak si to možná vyložili, že ze sebe děláte něco víc. prostě když si s nimi nemáte co říct, nevidím důvod snášet jejich jízlivé poznámky a pohledy. určitě máte širší rodinu a jiné přátelé, se kterými Vám je dobře. tak tyhle lidi hoďte za hlavu a nechte je, ať se dál ničí závistí. a je samozřejmé, že se pomlouvají navzájem, protože si všichni vidí do talíře a závidí si vše co druhý nemá. Prostě vy jste na jiné úrovni, a tak nemáte potřebu scházet se s takovoutu tlupou tupých a nepřejících lidí. Já vám přeji, abyste aspoň částečně na ně zapomněla a užívala si své rodiny a svého klidu. Sousedy k tomu přece nepotřebujete. nebo ano?

nemůže být založeno samozřejmě na závisti. Ale jak poznáš, že sympatie jsou vzájemné!? Že máte zhruba stejně drahý dům, auto, dovolené a proto spolu mluvíte, protože si nezávidíte? Tobě bude taková sousedka sympatická, protože bude od začátku velice příchylná, ale bude se třeba přetvařovat, a bude na to mít spoustu důvodů. Lidi, kteří jsou od první chvíle hned bodří kamarádi jsou podezřelí. Třeba tví sousedé nejsou špatní, jen tě třeba špatně odhadli, mají s velice bohatými lidmi své zkušenosti, nebo to zlo dělá jen jedna dvě osoby. A to třeba z důvodu závisti, nebo třeba žárlivosti. Třeba je mezi nimi nějaká žena, která by byla za hvězdu, kdyby ses tam nepřestěhovala ty. Teď mají všichni chlapi oči jen pro tebe a tím víc má potřebu ti to dát sežrat. No a ti chlapi, aby nebyli nařčeni z toho, že se jim líbíš a jsi jim sympatická, pro klid v rodině si taky přisadí a staneš se terčem jejich lascivních poznámek, jen aby jejich stará viděla, že pro ně nic neznamenáš. Ty jsi se přistěhovala později a tvoji sousedé už tvořili jakousi komunitu. A jako na každou živou množinu se na ni vztahuje ta poučka o vínu. Přidáš-li do sudu dobrého vína lžíci sraček (u mého příkladu dvě) dostaneš sud sraček. U lidí to má výjimku, že když se dotyčná lžíce vzdálí na dostatečně dlouhou dobu, můžou se vztahy narovnat a vyčistit. Ale to je malá naděje.
Kupovat si zboží stejné cenové hladiny jako mají sousedé jen z toho důvodu, aby mi nezáviděli, je špatně. Když usoudím, že tu užitnou hodnotu to zboží má, já ji chci užívat, a mám na to ji zaplatit, tak ji zaplatím. Spíš jde o to, jak to zboží používám. Musí být naprosto přirozené, že jsou to věci, které mi slouží k tomu samému účelu jako levnější stejného druhu, jen lépe, příjemněji, pohodlněji. A né proto abych ukázal že na to mám, aby všichni čuměli. Jestli nevěříš na uhranutí, kupuj si co uznáš za vhodné, jen se nauč to
používat. Tím neprovokuj. Ne cenou těch věcí. Pak bys byla strašně
nesvobodná.
K něčemu byla povinná vojna dobrá. Člověk se tam naučil vycházet s lidma, s kterejma by se v civilu snad v životě ani nepotkal. To byla taková nalejvárna sociálního IQ. A to jsem ji absolvoval v době, kdy tady zuřila tzv. beztřídní společnost.
T

Nevšímejte si jich. Jen pozdravení, maximálně konverzace na téma počasí. Nebavte se na téma děti. Budou srovnávat, pomlouvat a k Vám se to dostane tak, že Vám to bude nesmírně líto. Majetek je jenom prostředek k žití. Užívejte si ho, ale nedávejte na odiv - vzpoměňte na to auto. Raději si kupte něco, co mají i ostatní, nacpěte do toho výbavu pro pohodlí, ale nemusí to být vidět. Bude to tak lepší, závistivci nebudou mít tolik témat. Ono stačí, že nejste hloupá tlustá škareda s majetkem. Sestra je na tom podobně - spíš byla. Raději se nezmiňuje sousedům, kde byli na dovolené, kolik co stálo. I přestože mají peníze, jejich děcka žijí jako ostatní, nesmí si koupit boty dražší než je u nich určeno, apod. Neplatí to sice se vším (mají mobily za 9 tisíc), ale neukazovat majetek je pro ně lepší v soužití s ostatními. Nenechávejte si sousedky procházet dům zevnitř a prohlížet zařízení.
Ono se to všechno za čas uklidní, ale to bude trvat. Ségře nikdo nepřál ani profesní úspěch. Chce to tohle uzavřít a najít si přátele mezi jinými maminkami dětí a s těmi se stýkat. Tam bude přátelství založeno na vzájemných sympatiích a ne na závisti a soutěživosti.

Já určitě nechci a ani nemohu zapadnout do jejich party. Ale jejich chování mě čas od času zraňuje. Je těžké být ženou na mateřské, v tomto směru sama proti zbytku /branit se/. Já jsem bohužel ani ne tak slabá, jako docela citlivá a vyčerpaná. Byť jsem i v životě zažila leccos, tak na mateřské se moje vnímaní poněkud zúžilo:)
Nedávno se zas všichni tvářili docela normálně, ale v poslední době je zas nějaká čarohodná krize:) Příkladně mi připadá normální popřát člověku veselé vánoce a štastný nový rok. odpovědi se vám dostane s úšklíblým úsměvem ,že štastný bude, zcela jistě. nějaké to poděkování, ale že by vám něco ten člověk přál....to zřejmě ne.
no jo...
co je zajímavé, že jsem za ty roky měla tu čest zjistit, že oni sami se vzájemně mají tendence pomlouvat. dokonce jedna zdejší žena typu kam vítr tam plášt se řídí vůči jiné heslem - nepříteli bud nejblíž:)))) help..

ti lidé jsou pravděpodobně nešťastní, budiž mi jich líto. Jsou to vlastně chudáci. Teď jen to vysvětlit těm dětem. Zrovna nedávno mi začal kluk všude naprosto ukázkově zdravit. Tady sám od sebe nechce jednoho souseda zdravit, a když jsem se jej ptala proč, odpověděl mi, že ten pán nechce ach jo..

Já určitě nechci a ani nemohu zapadnout do jejich party. Ale jejich chování mě čas od času zraňuje. Je těžké být ženou na mateřské, v tomto směru sama proti zbytku /branit se/. Já jsem bohužel ani ne tak slabá, jako docela citlivá a vyčerpaná. Byť jsem i v životě zažila leccos, tak na mateřské se moje vnímaní poněkud zúžilo:)
Nedávno se zas všichni tvářili docela normálně, ale v poslední době je zas nějaká čarohodná krize:) Příkladně mi připadá normální popřát člověku veselé vánoce a štastný nový rok. odpovědi se vám dostane s úšklíblým úsměvem ,že štastný bude, zcela jistě. nějaké to poděkování, ale že by vám něco ten člověk přál....to zřejmě ne.
no jo...
co je zajímavé, že jsem za ty roky měla tu čest zjistit, že oni sami se vzájemně mají tendence pomlouvat. dokonce jedna zdejší žena typu kam vítr tam plášt se řídí vůči jiné heslem - nepříteli bud nejblíž:)))) help..

ti lidé jsou pravděpodobně nešťastní, budiž mi jich líto. Jsou to vlastně chudáci. Teď jen to vysvětlit těm dětem. Zrovna nedávno mi začal kluk všude naprosto ukázkově zdravit. Tady sám od sebe nechce jednoho souseda zdravit, a když jsem se jej ptala proč, odpověděl mi, že ten pán nechce ach jo..

Obecně mě atmosféra takových novodobých satelitů děsí...z jedné strany když jimi procházíte vypadají jako mrtvé místa bez jakéholiv života - okna se staženými žaluziemi, prázdné zahrady, nikde ani živáček (lidé jsou většinou pracovně vytížení, aby na vše vydělali a vrací se domů pozdě), na druhou stranou ten zvyk přistěhovat se a pozvat sousedy na kolaudaci... My se přistěhovali do rodinné zástavby a upřímně by nás nic takového nenapadlo udělat. Ti lidé jsou naši sousedé, ale tím to končí, žádné větší vazby s nimi navazovat nechceme. Zdravíme je, jsme slušní, přátelsky si popovídáme, na Vánoce jsme dokonce jedněm sousedům s malými dětmi dali upečené perníčky pro děti, ale že bychom měli potřebu větších kontaktů, to ne.
Taky máme spor se sousedem, který vedle nás provozuje načerno zámečnickou dílnu, což by nebyl takový problém jako to, že při tom dělá hrozný hluk od ranních hodin. Stěžovali jsme si a prosili o změnu jednou, podruhé, potřetí, pak jsme to nahlásili na úřad. Půl roku nás on a druhý soused jeho velký kamarád nezdravili, ale už je to očividně přešlo. Jsem celkem tolerantní, ale pokud začíná někdo o víkendu a přes týden v 8 hodin ráno brousit železné trubky, tak se ve mně vře krev V lásce nás asi příliš nemají, na druhou stranu ale také viděli, že si takříkajíc nenecháme sr.t na hlavu jenom proto, že jsme tady noví
Jste v docela těžké situaci, s kterou nevím, jestli se dá něco dělat. Otázkou hlavně je, zda vy toužíte po kontaktu se svými sousedy - chcete,aby vás brali, chcete být součástí "satelitní party" a třeba s nimi terorizovat zase někoho jiného, kdo vybočuje. Nebo jste chytrá a nepotřebujete se zavděčit takovým lidem. Pokud to jenom u nezdravení a hloupých narážek asi bych zaujala strategii nadále zdravit, být milá, narážky ignorovat nebo naopak mile reagovat a ono je to rychle přejde. Taky nesmíte ukázat, že jste slabí - pokud něco překročí hranici, slušně ale důrazně bych se bránila. Sousedy si nevybíráme, ale je třeba s nimi slušně vycházet, na druhou stranu nikde není stanoveno, že se s nimi musíte bratříčkovat, chodit na kafe a zvát je na oslavy narozenin. Asi bych přála hlavně pevné nervy a neklesnutí na jejich úroveň

Hezký den všem,
nechci tento problém nějak zvlášť dramatizovat, ale čas od času mě to zatrápí. Přistěhovali jsme se do nové lokality zhruba 3 léta zpět. V našem vznikajícím satelitu se už rok utvořila pidi skupina pár rodin.
Od prvopočátku jsem cítila, především na jedné dominantní ženě /takové mužatce/, že mě nemusí, byť nevím proč. Při kolaudaci, kdy mě sjela pohledem od hlavy k patě a zpět a při jiných situacích jsem jasně pochopila, že má problém hlavně sama se sebou.
Ale to jsem netušila jakou atmosféru dokáže tenhle pár vytvořit. Efekt je takový, že někteří nově nejbližší noví přistěhovalí spíše spadli k většině a tak nás sabotují spolu s nimi.
Jako jednotlivci jsou bez své dominantní královny tak trochu normální, ale v davu je hold síla, zřejmě si vychutnávají nějaký druh moci.
Je potřeba doplnit, že já jsem od směsky žen zde zhruba minimálně o 10 let mladší, mám dvě nádherné děti a žijeme si zřejmě lépe než zbytek osazenstva.
Ten teror vnímám od počátku z podivných pohledu, občasného nezdravení, poznámek, narážek, jednou dokonce zásah do výchovy /nicméně já jsem poměrně hlava chytrá, byť slušná, takže jsem např. tomuto dala jasně zadost/. Někteří zkoušejí ovlivnovat naše další zásahy tasením zákonů, zcela beze smyslu, protože máme samozřejmě projekty promyšlené podle zákonů...
Hadají se o to, co je můj sníh, nebo voda, byť se jedná o zanedbatelné a přirozené situace.
Nebo vám sousedka nejprve zpočátku daruje hračku pro dítě, protože už ji nepotřebuje. Když ji jednu ze dvou nabídnu zpět při narození jejího druhého potomka, ukradne vám i tu druhou:) a to dokonce skutečně přestřihne šnůru, která tu hračku spojovala s jinou....
cítím výsměch a nesmírnou skrytou agresivitu.
Když jsme si nechali jako jediní založit trávník, měli z toho málem společenský kolaps. jeden ze sousedů zacal předvádět v hloučku ostatních kopulační pohyby, at si prý zavřeme okno ,až to budeme dělat, aby nás nemohli rušit svým hlukem /scházejí se denodenně-hlavně v létě/.Přitom se snaží ale tvářit přátelsky, jakože vtipně....
Když jsme si koupili drahé auto. 14 dní nás především nejbližští soused nezdravil, dokud se nedozvěděl, že auto je z druhé ruky:))))a to, moji milí, není zdaleka vše.
ne všichni ti lidé jsou hloupí /z mého pohledu je to ubohost/, ale celkově mají příšerný drive. na první kolaudaci vám žena vmete zřejmě za všechny, že tohle a tamto číst je nenormální, zatímco její muž vytahuje, kolik péček doma sjíždí a další doplnují hrůznou atmosféru sexualním vtipkováním. fakt jsem přemýšlela, zdali host může vyhodit své hosty/když tu třeba chcete žít dalších 10 let/
problém vidím v jednom. moje děti to vnímají také. vnímají to odmítaní, to nezdravení.
jak byste to dítěti vysvětlili, jak byste reagovali. já už malýmu řekla, že takoví lidé, kteří nezdraví jsou prostě hloupí, at si z toho nic nedělá, ale on ať vždy zdraví. pro mě je důležité žít dle mého vlastního svědomí a neklesnout na jejich úroven, takže proto.
jenže má teprve 4roky! mé druhé dítě je ještě mladší. ted se tady roztrhl pytel s dětma a tyto postarší maminy tady dělaj dennodenně "školku".

nejhorší na tom je, že jsem nic neudělala, pouze snad, že jsem hezká, mladá, štastná, bohatá....a mám hold úplně jiné hodnoty,resp. jsem jiná krevní skupina z jiného ostrova:).