Dobrý den,
Jmenuji se Jiří Mataj a jsem sociálním pracovníkem v občanském sdružení Zabranou www.zabranou.cz , ve kterém se pokoušíme hledat nové cesty v pomáhání vězňům a jejich blízkým. Již přes dva roky poskytujeme zázemí pro setkávání rodinných příslušníků a přátel lidí, kteří jsou ve vězení. Platformou setkávání je svépomocná skupina, která se shází zpravidla 1x za měsíc v centru Prahy v počtu cca 6-12 lidí. Mezi členy skupiny patří manželky/manželé, přítelkyně/přátelé, příbuzní (rodiče, prarodiče) či blízcí přátelé lidí, které čeká nástup výkonu trestu odnětí svobody, jsou ve výkonu trestu, nebo byli již z vězení propuštěni. Na setkáních, která jsou pochopitelně zdarma (dokonce jsme schopni poskytnout v odůvodněných případech příspěvek na cestu do Prahy pro mimopražské zájemce) a při kterých můžete zůstat v částečné nebo úplné anonymitě, si povídáme o zkušenostech spojených s uvězněním blízkého, sdílíme praktické (i právní) rady a tipy jak postupovat, na co si dávat pozor, z čeho mít radost. Jednoduše sdílíme své zkušenosti, pocity a tím podporujeme nejen sebe ale i ostatní, kteří na tom jsou (nebo byli) podobně.
Více informací naleznete zde: http://rodinyveznu.cz/…epomocna-skupina neváhejte nás kontaktovat a zeptat se na podrobnosti.
Za tým Za branou, Mgr. Jiří Mataj.

Dobry vecer. Mam 5 letou dceru ,kterou vychovavame s pritel od malicka,ona mu rika tatinku. Spolu mame 5 mesicni dcerku. Pritel ma nastup trestu na 2 roky do Nemecka. Nevim jak to zvladnout? Opravdu nevim? Co se tyka navstev pritel zadne nechce! Poradi nekdo prosim. Dekuju moc Katka Most

Dobry vecer, nas tatinek je uz rok a pul ve vezeni. Vedela o tom celou dobu jen nase rodina, nikdo jiny. Ted momentalne je diky amnestii neustale propiran v mediich a postupne se to dozvidaji vsichni. Dcerka (5 let) vi, ze tatinek zlobil, ale slovo "vezeni" jsme pred ni doposud nevyslovili. Kazdy mesic ho navstevujeme a vzdy se na navstevu moc tesime. Nase odlouceni nam v nasi lasce nebrani. Stojime za nim a podporujeme ho maximalne. Dcerka vsak poslednich par dni citi, ze jsem smutna a neco se deje. Nevim, jak mam reagovat. Je plactiva a zacina se ptat, proc tata nema telefon, nebo neprijede alespon na jeden den. Chvilku se zlobi, pote place. Prosim, neznate nejakeho detskeho online psychologa, ktery by mi poradil jak dal? Moc dekuji za odpoved. Pavla

Dobrý den,
Jmenuji se Jiří Mataj, jsem sociálním a pastoračním pracovníkem v občanském sdružení Za branou www.zabranou.cz , ve kterém se, víceméně jako dobrovolníci s dlouhodobou zkušeností s vězeňstvím, pokoušíme hledat nové cesty v pomáhání vězňům a jejich blízkým.

Všiml jsem si, že se na tomto fóru objevuje velké množství lidí, kteří mají své blízké ve vězení, nebo jejímž blízkým trest odnětí svobody v budoucnu hrozí. Proto si dovoluji na toto fórum umístit prosbu, zda by se čtenáři – blízcí, nebo přátelé lidí, kteří jsou ve vězení, nemohli vyjádřit a zamyslet nad následujícím dotazem týkajícím se svépomocných skupin pro blízké a rodinné příslušníky lidí ve vězení: (V současnosti zjišťujeme, zda by o takové skupiny byl zájem a zda jsou smysluplné.)

Uměl/a byste si představit, že byste se 1x za měsíc setkal/a v kavárně nebo v jiném příjemném prostředí s cca 7mi ostatními lidmi – manželkami/manžely či přítelkyněmi/přáteli, příbuznými (rodiči, prarodiči) či kamarády uvězněných a povídal/a si s nimi o jejich i svých zkušenostech spojených s uvězněním Vašeho blízkého; dal/a jim i obdržel/a rady a tipy jak postupovat, na co si dávat pozor, z čeho mít radost – jednoduše sdílel/a svou zkušenost, nechal/a se podpořit a podpořil/a ostatní, kteří na tom jsou (nebo byli) podobně jako Vy?

Zajímalo by mě, zda Vám přijde takováto „svépomocná skupina“ jako dobrý nebo špatný nápad. Z čeho byte měl/a obavy? Co Vám přijde dobré a co špatné nebo nedůvěryhodné?

Více informací je případně zde: http://www.zabranou.cz/…pomocne-skupiny/

Vaší reakcí pomůžete dobré věci – poskytnete vodítko k dalšímu směřování pomoci vězňům a jejich blízkým v ČR. Odpovědět můžete na toto fórum, nebo na tuto naší e-mailovou adresu: zabranou@gmail.com a to i zcela anonymně (jediné, co známe, je Vaše e-mailová adresa). Pokud znáte někoho dalšího, koho by svépomocná skupina mohla zajímat, a mohl by se k této věci vyjádřit, budeme moc vděční, když mu tento e-mail přepošlete.

Děkuji,
Za tým Za branou, Jiří Mataj.

Ahoj
,můj manžel je taky ve vězení,máme dvouletého kluka který každý večer před spaním dává "tátovi" na fotce pusu na dobrou noc,začal to dělat sám od sebe,vždycky si spolu čteme tátivi dopisy ve kterých Honzík dostává pěkné obrázky které mu táta maluje...jednou za dva měsíce ho vezmu sebou na návštěvu a malý aspon ví že táta opravdu je...když se ho tuhle na rodiné oslavě někdo zeptal kde máš tátu,klouček se postavil a ukázal rukou a řekl "TAM" joo? na to dědeček a co tam dělá Honzíku? a Honzík odpovědě "HAČÍ" a všichni si sedli na zadek,i když je takhle malej tak mu říkám táta zlobil ale má nás rád a my tady na něj musíme počkat aby nám to mohl dokázat.
Myslím že je lepší to dětem říct i když si myslíte že jsou na to malé,dítě nikdy není malé na pravdu,vy po nich také jednou budete chtít aby říkali pravdu...
ŘÍKEJTE SVÝM DĚTEM PRAVDU I KDYŽ NENI ZROVNA PLYŠOVÁ
a berte je na návštěvy je to dobrý výchovný prostředek...i u těch nejmenších...
Já vždycky když jedeme na návštěvu tak Honzíkovi koupím nějakou malou hračku a dám jí manželovi aby mu to dal a on potom chodí a říká že to má od táty. Je to těžší než sem čekala ale dá se to zvládnout,už kuli dětem
Držte se

Já mám manžela taky ve vězení sice jen na 3měsíce ale taky to je dost máme spolu 2 malé děti jedné té nejstarší jsou 2roky a tomu druhému je 10měsíců ten to sice nechápe že je táta pryč ale ta starší se furt ptá kde je táta už nevím co jí mám říkat pověděla jsem jí že táta je v nemocnici potřebuju poradit mám mu pak tu chybu odpustit až za ty 3 měsíce přijde zpátky domů fakt moc ho miluji ale bojím se aby se to třeba neopakovalo řídil totiž bez papírů a dostal prospěšné práce jenže ty nestihl udělat všechny tak mi ho před měsícem odvezla policie české republiky.Nevím jestli mu to dokážu odpustit že nás tady nechal samotné poraďte mi co mám dělat díky moc.

Jestli to dětem říci nebo ne, to dost záleží na tom, proč tam je. Jestli omylem, bezdůvodně, tak bych neváhal ani chvíli a celou pravdu jim řekl a vysvětlil.
V případě, že si to zaslouží, je to složitější, ale když jim to neřeknete, může hrozit, že jim to namísto Vás řekne někdo jiný - a bude to bez přípravy a bez jakýchkoliv okras, a o to drsnější.

mam 3 deti muj manzel je take ve vezeni,dve deti jsou starsi ,a ty vi ze je ve vezeni nejmladsimu jsou 2 roky, co takhle rici ze je na vojne?tkhle male deti myslim jeste nechapou co je vezeni,nebo si mysli ,ze se zaviraji jen spatni lide.undefined

Jak už tu bylo řečeno několikrát, rozhodně by se dětem měla říct pravda. Pokud se jim zalže, tak se to později stejně provalí a můžou se tím dost narušit vzájemné vztahy. Naruší se důvěra. Ukázkově to je vidět ve filmu Kráska v nesnázích. Jestli jste to viděli, tak mi přijde, že je to modelová situace. Otec jde do vězení a matka dětem řekne, že odjel do Indie na stavbu pracovat. Lhaní dětem jí poradí její matka, která hned začne vymýšlet strategie, aby děti ochránila - přestěhují se, začnou chodit do jiné školy atd. Nakonec se to provalí, dětem to řekne známý, jen proto, aby jim ublížil.
Lhát s odůvodněním, že děti chceme chránit, je takový alibismus. Spíš chráníme sebe

ja jsem rozhodne proto rici pravdu i kdyz v tomto pripade jsou to decka hodne mala..
Ja mela tatku take ve vezeni asi kdyz mi bylo 10 let,mamka mi tehdy tvrdila ze je v "laznich" jenze moje nejlepsi kamaradka me to tenkrat rekla tim stylem-mas tatu ve vezeni.A to byl sok..slysela to tehdy od svych rodicu jak se o tom bavi.
Urcite poradi i psycholog.

Mělo by se jim to asi řádně vysvětlit, ale že je má pořád rád a že na ně myslí, aby byly pevné v kramflecích, až jim to vpálí ostatní děti, které se to dozví od svých rodičů, a budou se jim posmívat, nebo si s nimi nebudou chtít hrát. A to se s největší pravděpodobností stane. Lidi jsou zlí a děti umějí být neobyčejně kruté. Když človíček spadně během pár vteřin z blažené nevědomosti do tvrdé reality je to pro něj velké trauma a mohly by se vůči otci i mámě zatvrdit a naruší se tak vztahy na dlouhou dobu, jestli ne navždy.
Těžká situace.
T.

Také si myslím, že je lepší o tom dětem říci. Nicméně záleží hodně na okolnostech, proč je ve vězení, na jak dlouho apod. Rozhodně bych se poradila s dětským psychologem, protože pro dítě to může být dost velké trauma. Těžko říci, jestli pochopí, co je to vlastně vězení a jak si s takovou informací poradí. Doporučila bych proto obrátit se na odborníka.

Chyba byla hned v počátku, neměla lhát.
Nicméně nikdy není pozdě a jednou se pravdu děti dozví.
Takže radím říci pravdu.
Tatínek udělal chybu a musí být potrestaný. Tak to chodí.
Děti jsou úžasné v tom, jak věci berou naprosto samozřejmě, a bez podmínek.
Tak to je a hotovo. Nepřijde jim to divné.
Nechápou, že je to docela výjiměčná situace, a že to tak nemá každý táta. Jistě ho tedy neodvrhnou.

Moje kamarádka má manžela ve vězení. Je tam už několik měsíců a nějakou dobu tam ještě zůstane. Mají spolu dvě děti, které jsou ve věku 3 a 4 roky. Děti se ptají po tátovi, chybí jim a moje kamáradka neví, jestli jim má říci pravdu, že je jejich táta ve vězení. Nechce se jí do toho, myslí si, že jsou děti ještě malé, aby to pochopily a tak jim zatím řekla, že táta odjel pracovat do zahraničí. Co si myslíte, má se dětem říci pravda, že je jejich táta ve vězení? Nebo je lepší to před nimi raději tajit?