Je to normální

ale to vědí všichni, že je hernajs těžký ho najít. A najít předpokládá hledat. A taky hledat tam, kde ho chceš najít
( pokud tedy opravdu chceš) .

Trochu to odlehčím , před chvílí jsem četla : Než najdeš svého krásného prince, musíš políbit mnoho žab.

Kecala bych kdybych zarytě tvrdila, že mi nevadí být sama. Ale NECHCI nebýt sama za každou cenu. Být s někým jenom proto, že jsem jedna z mála nezadaných v mém okolí.
Na vymetání večírků jsem už přece jenom trochu víc přes -náct. Na pokec a zábavu kamarády mám, ale mít jenom někoho na *** není moje povaha. V tomto jsem "staromódní". Různé vztahy jsem zažila a tento mi vyhovoval nejmíň.... Nedokážu do toho netahat city a nevěřím, že ve vztahu založeném původně jenom na ***u, se nezačnou objevovat od jednoho z dvojice city.
Prostě ten s kým se snesu, dokážu se mu otevřít a pracovat na kompromisech, se ještě neobjevil... Jestli existuje???? Nevím....

Kecala bych kdybych zarytě tvrdila, že mi nevadí být sama. Ale NECHCI nebýt sama za každou cenu. Být s někým jenom proto, že jsem jedna z mála nezadaných v mém okolí.
Na vymetání večírků jsem už přece jenom trochu víc přes -náct. Na pokec a zábavu kamarády mám, ale mít jenom někoho na *** není moje povaha. V tomto jsem "staromódní". Různé vztahy jsem zažila a tento mi vyhovoval nejmíň.... Nedokážu do toho netahat city a nevěřím, že ve vztahu založeném původně jenom na ***u, se nezačnou objevovat od jednoho z dvojice city.
Prostě ten s kým se snesu, dokážu se mu otevřít a pracovat na kompromisech, se ještě neobjevil... Jestli existuje???? Nevím....

Kecala bych kdybych zarytě tvrdila, že mi nevadí být sama. Ale NECHCI nebýt sama za každou cenu. Být s někým jenom proto, že jsem jedna z mála nezadaných v mém okolí.
Na vymetání večírků jsem už přece jenom trochu víc přes -náct. Na pokec a zábavu kamarády mám, ale mít jenom někoho na *** není moje povaha. V tomto jsem "staromódní". Různé vztahy jsem zažila a tento mi vyhovoval nejmíň.... Nedokážu do toho netahat city a nevěřím, že ve vztahu založeném původně jenom na ***u, se nezačnou objevovat od jednoho z dvojice city.
Prostě ten s kým se snesu, dokážu se mu otevřít a pracovat na kompromisech, se ještě neobjevil... Jestli existuje???? Nevím....

pokud ti nevadi, ze jsi sama, tak to neres. A nejsi jedina, ony zenske klastery nevznikly jen tak pronic zanic, plno zen i v minulosti nechtelo mit deti a manzela, nejsi divna, jsi jen jina nez vetsina, to je cely. Ja napriklad facebook ani nemam a taky si nemyslim, ze bych byla nenormalni

pokud by ti to zacalo vadit, tak se holt s nekym seznamis a hotovo, jakypak copak
akorat tam hapruji deti, sama si je neporidis..leda by ses nechala "kvuli oplodneni" jen tak nekym zbalit

Zrovna jsem chtěla napsat něco podobného, jako Miki

Ano, to, že to řešíš znamená, že si připadáš nějak jiná. Zvláštní nenormální...

Ale rozumím Ti v tom, že k sobě nepustíš lidi hned jen tak, že lidem nevěříš, dokud je blíž nepoznáš. Sama mám tu osobní bublinu dost velkou, a pustím do ní jen své nejbližší.
Kdybych se nevdala hned po škole, asi bych doteď taky byla sama, protože nejsem typ, co chodí s fůrou kamarádů do společnosti, druží se, a baví s každým.
Taky mám svou hlavu a svou hrdost (i když ta v poslední dobu fakt dostává zabrat).

Není špatné být svůj. Ale partnerský život opravdu potřebuje kompromic. A čím je člověk starší, tím hůře se ustupuje ze svých zvyků.

Takže klidně můžeš zůstat "single" a mít někoho jen na návštěvy, na pokec, na ***. To není špatné. pokud netoužíš po dítěti, tak Ti žádný vlak neujíždí, nové vztahy můžeš mít do 80 let, klidně, žádné omezení neexistuje. Naštěstí. Je to jan o tom, jak si to srovnáš sama v sobě.

Psala jsi,že ti nevadí být sama - nevěřím tomu už jenom z toho důvodu, že chceš odpověď, jestli je to normální. Sama o tom pochybuješ, sama se ptáš jak je možné že jsi toho pravého ještě nepotkala.. Kdyby ti to bylo jedno, tak sem přece nepíšeš, že jo?

Proč tomu tak je nevím, neznám tě. Možná těm mužskejm nedáváš tolik příležitosti,aby se s tebou sblížili.Pokud nemáš zájem o seznamku, tak musíš chodit někam do společnosti, abys tam nějaké chlapy vůbec potkala. Zkus třeba popsat víc dopodrobna proč se tak bojíš navázat vztah?

Je to normální, že mi nevadí být sama? Nejsem škaredá, nudná či nezajímavá a přesto jsem sama.... Ráda se spoléhám sama na sebe. Pracovně jsem vytížená a po seznamkách na internetu volné chvíle netrávím. Nevěřím tomu, je to neosobní a nerada se svěřuju cizímu profilu či emailu. I moji teď už kamarádi to neměli se mnou jednoduché. Nerada si do svého "prostoru" pouštím lidi... Trvá delší dobu než se otevřu... Nedokážu oslnit a oslovit. Nejdřív chci poznat a pak.... Kamarády si pečlivě vybírám. Proto na Facebooku nemám 200 a více kamarádů. Tolik jich nemá nikdo.... Nevěřím tomu.
Nedokážu být za tu, která k opačnému pohlaví vzlhíží obdivně a sedá si z něj na zadek. Muži jsou ješitní, vím, ale já neumím pochlebovat. Protějšek musí být rovnocený a musí mě jako rovnocenou brát.... Mám mozek, jsem tvrdohlavá a svá... A jako takovou mě musí brát... Takových mužů moc není a kolem třicítky ještě méně.
Než být s někým jenom proto, že mi třicet, to raději budu sama....
Nevím, třeba je špatně, že se nepokouším hledat, ale normální pro mě je, že toho druhého potkam a ne hledám......