Facebook

Spíš šlo o to, že nemyslím, že se musím dělat před přítelem zajímavou tím, že mu něco neřeknu. Za prvé na veřejnosti umím na chvíli něco zahrát, ale doma mám ráda upřímnost. Jelikož s přítelem žiju pět a půl roku, tak si nedovedu představit jak bych z domu utíkala za kamarádkou a řešila s ní "život a chlapy", když si to potřebuju vyříkat jen s tím jedním. Až to takhle začnu dělat, tak to je konec našeho vztahu. Nebo spíš jak na základce. Co si myslíš má mě rád? Chce se mnou bydlet? Proč chodí pařit s klukama místo toho aby šel se mnou do čajovny? Co by mi ta kamarádka asi tak mohla poradit? Vždyť jsme to já kdo s mím žije! Já peru špinavé prádlo doma a na veřejnosti chválím, chválím a chválím, protože když si to vyříkáme, tak přítel se snaží a já jsem spokojená. Nepotřebuju řešit další chlapy a když mě někdo balí v práci, tak před mín chválím přítele a příteli doma řeknu bacha, máš konkurenci, snaž se ať se ani nedostanu do fáze že budu na vážkách nebo budu cítit pokušení. Přítel se zamyslí, je iniciativní a já mám v hlavě jasno. Nepotřebuju se dělat záhadná jsem zajímavá i bez toho. Máš pravdu, že nejsem tak strašně zvláštní, nepochopitelná a nezařaditelná, jen jsem ti vysvětlovala, že i když příteli řeknu hodně, nejsem pro něj nudná, ale samozřejmě tomu nemusíš věřit je mi to fuk, hlavně že mi to s přítelem klape. Přála bych ti abys jednou poznala něco tak krásného a nemusela si hrát s nějakým "kouzlem nevyřčeného" Hodně štěstí!

Jj, to já jak se pro něco nadchnu....
Jo, však třeba se k facebooku časem dostaneš a třeba taky ne
Třeba teď o zkouškách to bylo hrozně milé, jak tam každý napsal, jak mu zkouška dopadla, jak jsme se všichni podrželi, gratulovali si a tak...bylo to hezké Normálně bychom se nesešli, protože každý už byl v jiném koutě ČR...taky na icq hodně lidí v tomhle hektickém období nechodí, aby je to neobíralo o čas. Na facebook můžeš zajít, kdy chceš, napsat tam něco a až budeš mít čas, přečíst si, jak zareagovali ostatní.... Takže tak
Fičím do práce, vydělávat penízky

Tak ono nevyužívání různých registrací - icq, facebook nebylo terčem posměchu, tak bych to nepopsala, spíše mě ty dotazy a reakce na mou odpověď "obtěžovaly". Např. když se někdo zeptal na icq a já jsem odpověděla, že nemám, tak přišly na řadu "hloupé poznámky" typu "nebuď labuť", "nevěřím, že nemáš, jen nechceš dát", atd. Nemám ráda když mi někdo něco takovým způsobem vyvrací, jak tím tvrdí, že lžu. Jednám na rovinu, buď mám a nedám nebo nemám a tak prostě nemám Ale máš pravdu, že s takovými jsem nakonec ráda, že nemám protože pokud má někdo takový názor jaké jsou ty reakce, které jsem popsala, tak si s ním nemám co říct

Chápu, že to nebyla reklama facebooku, jen tvé dojmy Podala jsi to ale tak maximálně a s takovým kouzlem zájmu Jde vidět, že tě to asi nějakým způsobem nadchlo, jistě z toho cos psala taky cítím určité výhody, např. to, že člověk potká staré známé, na které už dávno z nějakého důvodu ztratil kontakt. Nepoužívám teď nic víc než je prostě nutné, ale co můžu vědět co bude za pár měsíců, let. Třeba pro to jednou bude prostor. Jen najít k tomu cestu

Jinak mě teda překvapilo, že je někdo terčem posměchu za to, že "nemá" icq či facebook. Do společnosti, která má potřebu něco takového řešit, bych teda nepáchla. Bez urážky

Ale bez icq si nějak neumím představit, jak bych si s kamarády něco domlouvala. To bych účet za telefon asi neměla šanci ustát

Taky svému příteli říkám naprosto vše. Nicméně to považuji spíš za svoji slabinu než přednost. Zádrhel je v tom, že můj přítel asi není ten typ, co všechno ustojí, některé věci se mi s odstupem měsíců začaly vracet a trošku toho lituji. Na druhou stranu jsme teď rozhádaní a proto jsem pesimistická, v obvyklém rozpoložení jsem šťastná, že mu mohu cokoliv říct a ten pocit poté, co to udělám, je prostě nádherný, osvobozující.

Proč bys měla být nudná? Zaprvé tě neznám a za druhé jsem ani nic takového netvrdila

Mně trošku připadáš, že se strašně vymezuješ vůči ostatním - jak jsi jiná, zvláštní, jak tě ostatní nechápou Já jsem byla několikrát s kamarádkou i s jejím přítelem - jsou mí kamarádi oba dva a nevidím na tom nic extra zvláštního. Myslím, že ani ty nejsi tak strašně zvláštní, nepochopitelná a nezařaditelná, jak si myslíš Ale tak každý si máme o sobě vytvořenou nějakou představu, nebudu ti ji brát

Angelwoman, vážně si myslíš, že jsem nudná?

Nechci se chvástat, ale já jsme typ člověka s kterým je těžké držet krok. Já jsme chvilku tam a hned zas tady. Možná znáš tu historku co vykládal Donutil o kamarádovi, který všechny zblbl do něčeho ale sám šel dál, hledal nové výzvy a za měsíc všechny přesvědčoval, že na ten měsíc starý koníček se mají vykašlat a začít konečně s něčím novým. To jsem celá já. Teď s tím narážím v práci. To by jeden nevěřil kolik lidí naštve, když navrhne a zrealizuje změnu.

Myslím, že většinu lidí to irituje, že tomu nerozumí a ani to nestíhají sledovat. Známí mě po roce na ulici nepoznávají, protože jsme údajně úplně jiná. Já si připadnu pořád stejná, prostě jen zvědavá a nadšená zkusit cokoliv. Navíc jsme málomluvná. Přítel je ten kdo mluví a vyzývá mě k tomu, že si popovídáme. Když už se rozpovídám, tak mluvím upřímně a odpovím mu na vše na co se ptá. Nemyslím si, že bych nebyla dostatečně záhadná nebo nudná. Právě naopak, vztah se mnou je jako jízda na horské dráze. Naštěstí přítel má rád změnu a moje proměny ho nestresují ani nezastrašují.

Každý vztah je jiný, nikomu bych nedoporučila, aby byl tak upřímný jako já, protože většina chlapů by to asi nerozdýchala. Pro mě je to způsob jak zabránit zbytečné nevěře. Náš vztah to oživilo a o nic víc mi nešlo.

Musím pádit, máme sraz s kamarádkou, ale bude u toho i přítel. Jak divné, že? Naštěstí nejme všichni stejní, dikybohu za to

Jéé, já jsem mu nechtěla dělat reklamu, jen srozumitelně přiblížit k čemu vlastně slouží
Já vůbec lidi nesoudím podle toho, zda používá icq, skype, MIrandu, QIP, zda má probil na lide.cz, facebookuk nebo myspace Já jsem se k Facebooku dostala tak, že mi brácha poslal pozvání, tak jsem se zaregistrovala, ale vůbec tam nechodila, pak jsem si o něm přečetla zajímavý článek v Reflexu, tak jsem si řekla: "Podívám se tam a uvidím, jaké to je." No a pak si mě začli přidávat za přátele mí známí, já jsem objevila další kamarády, zjistila, že na Facebooku je většina lidí z VŠ, pak jsme měli akci, někdo tam dal fotky a pak další, to bylo fajn, že jsme je mohli sdílet a už to jelo Pak jsem s ním pracovala i v rámci předmětu Komikační dovednosti ve vitruálním prostředí. Nějak extra to nežeru a beru Facebook s nadsázkou - je to forma komunikace a zábavy, když se tím člověk nenechá ovládat, je to fajn

To jsi mě nepochopila, to nebylo myšleno tak, že když mám problém s přítelem, tak to jdu vyklopit někomu jinému Ale někdy je dobré, když kamarád nastaví zrcadlo, zvlášť, když máte vztah, kde si řeknete naprosto všechno, i ty nepříjemné věci. Pak můžete ztratit schopnost toho nadhledu. Někdy člověku pomůže nezaujatý náhled jiného blízkého člověka . A někdy si chce člověk prostě popovídat o životě, vztahu, o tom kam směřuje, o muži a ženách a chce slyšet i názor někoho jiného, než svého přítele. Názor mého přítele je pro mě velmi důležitý, ale přesto mě názory ostatních lidí obohacují, nutí mě přemýšlet - tak to bylo myšleno
Teda, já jsem spíš taková, že si snažím zachovat si trochu svého soukromí...no, to je blbé slovo, spíš bych řekla tajemnosti. V jednom rozhovoru řekl Jarek Nohavica, když z něho tahali, jak přesně to a to myslel, o čem přesně je ta písnička, apod. : "Dořečenost všech věcí, ubírá světu na kráse." - souhlasím s tím a moc se mi to líbí. Nemyslím si, že by o mě měl někdo (i kdyby to byl partner) vědět naprosto všechno - i určité intimnosti a niterné pocity. Taky svému příteli říkám, co se mi honí hlavou, co mám za problémy, apod. ale přesto se snažím se snažím držet určitou hranici...neříct všechno, ponechat prostor tomu, ať se ptá na to, co ho zajímá...snad jsem to vyjádřila dobře. Není to o nedůvěře, či něco podobného, ale myslím, že to že každý máme svůj vnitřní svět, který pokud není tak úplně zcela odhalen a obnažen přes naším partnerem má své kouzlo - alespoň pro mě tedy
Ale samozřejmě každý to může cítit jinak, lidé i jejich potřeby jsou rozmanité

No a až kam se dá s facebookem dojít ... k partnerským vztahům
Jinak jsi Jani Facebook vysvětlila dost podrobně a udělala mu i "hezkou reklamu" jde vidět, že ses neminula oborem Píšeš to tak s nadšením Až mě to lákalo tam mrknout ale teď to vážně kašlu, třeba k němu časem najdu cestu, zase tak moc se tomu nebráním, jen jsem chtěla vyjádřit s jituliiikem souhlas, že někdy jsou lidé až podiveni, že někdo nepoužívá něco co zrovna "letí". Nezapomenu na řadu až nepříjemných narážek kluků a známých na sdělení, že icq nemám. Co vím, tak existuje ještě jeden portál, kde se "setkávají" vysokoškoláci, taky mi od řady studentských kamarádů přišly pozvánky tam, ale dopadlo to jako s facebookem ...
Jinak souhlasím i s tím, že záleží na každém kolik toho o sobě sdělí, jak angel. napsala. S podivem jsem si přečetla i sloninu "předstíranou realitu"
Ani by mě nikdy nenapadlo myslet si o angelwoman, že je PR manager Saloosu Stejně si takovou "reklamu" zaslouží každá firma jen svým úsilím o kvalitní výrobky. A nevím co je divného na tom, že se někdo chce o tyto zkušenosti podělit, když se o toto zajímá.

Já jsem v tomhle asi extrémista. Já příteli řeknu všechno. Že mě balí kolega v práci, že se mi zdál erotický sen a nebyl v něm, že se mi nelíbí jak málo na sebe máme času a že mě "cvičí", abych nedělala to či ono. Naštěstí přítel není urážlivý a po čase mi vyhoví, nebo se snaží, což zatím vždy stačilo. Problémy, které mám s přítelem, řeším s přítelem a na rovinu. Taky bych chtěla, aby mi rovnou řekl co mu na mně vadí a neřešil to se svými kamarády. To by mi bylo trapné.

Jojo, taky to tak mám, že můj přítel je pro mě zároveň ten nejbližší kamarád, ale..vzhledem k tomu, kolik spolu trávíme času, někdy je neúnosné, abych mu říkala opravdu vše, co se mi honí hlavou a nad čím přemýšlím - a já jsem opravdu hodně přemýšlivá Kromě toho, někdy také člověk potřebuje odstup druhého člověka, aby mu pomohl se na věc podívat jinak, to partner často nemá, zvlášť, když chceš probrat někdy věci týkající se vztahu a chlapů Takže od toho jsou opravdu přátelé Tak to bys jim měla věnovat víc času, pokud jsou-li to opravdu dobří přátelé zaslouží si to Dobrý přítel se musí hýčkat

A jo, ona to bude jen základní lidská potřeba se družit, to mě teda nenapadlo Díky.

S tím přátelstvím s tebou naprosto souhlasím. Nechci posuzovat, zda mám hodně či málo přátel či akorát Ale prostě mám přátele, které bych ráda vídávala více než vídávám, a proto raději volný čas věnuji jim než hledání virtuálního přátelství. Tím jej ale neodsuzuji, prostě tomu jen nechci věnovat čas. Ostatně, mám to jako Slona, mým nejlepším kamarádem je můj přítel. Což má svoje mouchy, ale já mám problém být 100%ně otevřená více lidem naráz. Nebo to ani není problém, prostě to nepotřebuji. A asi bych ani neuměla milovat někoho, kdo by nebyl mým nejlepším kamarádem.

Jo a já jsem taky introvert Právě proto je pro mě někdy komunikace na internetu svým způsobem jednodušší...dozvím se tady spoustu názorů různých lidí, které mě můžou obohatit, ale kdybych je měla získat v reálném životě, stojí to spoustu seznamování, navazování kontaktů a o některých věcech se stejně pobavím jen s velmi dobrými přáteli. Dá se říct, že dobré přátele spočítám na prstech jedné ruky - vždy jsem preferovala kvalitu nad kvanitou. A nikdy jsem neměla ráda velké skupiny a party...Takže i na to existuje více pohledů

S tím facebookem a skupinami je to založeno na tom, že většina lidí chce někam patřit, nějak se prezentovat, mají o sobě určitou představou "co jsou", "jaký je jejich život", apod. Tím, že se přidáš do skupiny, patříš k těm lidem, kteří jsou v ní. A vytváření nejroztodivnějších skupin je zčásti legrace, jinak se ani na to dívat nejde Někdy to je docela úsměvné, nevěřila jsem kolik lidí stejně jako já miluje přesnídávky (ano, v našem věku ) nebo že jedna kamarádka, kterou jsem neviděla, chodí na spinning na stejné místo jako - to jsem zjistila, když jsem se přidala do skupiny toho sportovního zařízení Atd. atd. Ve své podstatě to je všechno legrace a nadsázka, není třeba v tom hledat něco vážného a nějaký zvláštní smysl
V tom je právě krásná ta svoboba - můžeš mít facebook a nemusíš, můžeš se přidat do nějaké skupiny a nemusíš - každý podle gusta

Tak to je tvůj, to je to, co píšu, že se každý může zařídit podle sebe
Fíha, ale si pořád na něco hrát, s tím bych neuměla žít - to musí strašně očerpávat energii No, každý máme něco.
A já se jdu opalovat na reálné sluníčku a čelit reálnému problému, že nestíhám učení na státnice

Ad facebook
Už jsem o tom psala kdysi dávno do Slonina deníku. Ve zkratce, na facebooku mám profil, když mě napadne něco výjimečně vtipného, tak to tam napíšu, což je tak 1x za 2 měsíce. Fotky nezveřejňuji, ale jsem ráda, že si takto mohu stáhnout ty, které jsem nefotila sama a nemusím nikoho roky uhánět o vypálení... Zkontaktovala jsem se takto s kamarády z dětství, což je úžasné, protože jinak bych o nich už asi nic neslyšela. Díky FB jsem zjistila, že má nejlepší kamarádka chodí s mým kamarádem, se kterým se přes mě nikdy nepotkala, dřív, než v reálném světě. Musím říct, že mi to bylo dost líto a představovala jsem si tu situaci, kdybych se to nedozvěděla přes facebook, ale normální cestou.

Ano, to, jak využívají internetové diskuse marketingové firmy je profláklé, na druhou stranu říká se, že s facebookem a jeho s prominutím přiblblým připojováním do skupin se jim situace ještě o mnoho "ulehčila". Mně je to v podstatě jedno, do skupin typu "Nenávidím horčici" opravdu nemám potřebu se zapojovat a nechápu důvod, proč to lidé dělají. Asi je to nějaký dominový efekt.


Ad anonymita na internetu
Anonymita mi na internetu vyhovuje, proto jsem taky i tady na viktorce uzavřená a asi bych tu jen tak svou fotografii nezveřejnila. Nehledě na to, že svět je opravdu malý. Možná je to taky v tom, že virtuální přátelství nehledám, protože i takto mám pocit, že nemám dostatek času pro své přátele. Na druhou stranu naprosto chápu a beru, že pro někoho to je jistý druh seberealizace a v podstatě ho za to obdivuji. Mně vyhovuje být introvert.

Našla jsem si tady kamarádku a jsem za to vděčná. Několikrát jsme se sešly a skvěle si rozumíme. Je to výjimečná slečna.

Upřímně řečeno nestíhám se věnovat kamarádkám, které mám ve svém okolí, natož si hledat další online. Já jsme introvert. Můj nejlepší kamarád je můj přítel a pokud mám jeho, tak se nikomu dalšímu svěřovat nepotřebuju. Na červen mám naplánováno se postupně vidět s 6 skvělými kamarády. Nemám na ně tolik času kolik by si zasloužili. Některé jsem neviděla roky, ale už to nehodlám odkládat.

Problém je v tom, že "otevřením se" na internetu mám hodně co ztratit. Ve svém osobním životě jsem dost na očích veřejnosti. Jsem neustále pod drobnohledem a tak chci mít možnost říct to, co chci, aniž by kdo věděl, že to říkám zrovna já. Já o sobě vlastně lžu i v soukromém životě. Všem říkám, že se mám hůř než se mám, ty značky o kterých mluví ani neznám a jak se mají že si můžou dovolit to a ono. Jak chápu, že tohle je zbytečně drahé, jak mají super auto, byt nebo fotky ze svatby. Protože kdybych to nedělala, tak nemůžu žít normální život, nemůžu se stýkat s obyčejnými lidmi a to by mi moc chybělo. Kdybych tady začala řešit svoje skutečné problémy, tak se s tím většina lidí nebude umět stotožnit, budu jim připadat odtržená od reality, nafoukaná a rozmazlená, což mimochodem jsem . Mám to nacvičené za ty roky a roky z reálného života. Moje problémy nejsou skutečné problémy, ale to neznamená že mě netrápí, že? Naučila jsem si je řešit sama v sobě nebo v úzkém kroužku nejbližších. zeny.cz beru spíše jako možnost podělit se o to co mě zaujalo, co by nemělo zapadnout, co se mi honí hlavou. Nic víc, nic míň.

Na "přírodní kosmetice" si píšeme všechny ženy, které ji používají, jaké máme zkušenosti, co nám vyhovuje, co může někdo jiný doporučit, atd. Nevím, proč sis vybrala zrovna Saloos, ale to bych stejně mohla být PR managerka Karla Hadka, Logony, Justu, atd Jde prostě o to, vyměnit si zkušenosti. Třeba nebýt Mariany, tak bych si ani nikdy neobjednala něco od Original Atoku a poté Karla Hadka a nezajímala bych se o vliv měsíce a nekoupila si Lunární kalendář. Nebýt Lulu, nepřečetla bych si úžasnou knížku Nová Země od E. Tolla. Nebýt Kloi, neměla bych výrobky z Justu, protože jsem je už dřív používala, ale nechtělo se mi kontaktovat cizího prodejce Justu. Atd. atd. Jde o výměnu zkušeností, inspiraci, atd.
Takže tak, jen jsem to chtěla uvést na pravou míru, nelíbí se mi takové extrémní názory, jako, že každý tady na diskuzi, akorát jen propaguje nějakou firmu, pro kterou pracuje Neříkám, že takoví tady nejsou, nebyli a nebudou, ale neviděla bych to tak tragicky
No, ale to jsem se od Facebooku poněkud odklonili Prostě podle mě je hlavní, aby každý používal svou hlavu, dával si pozor, co kde zveřejňuje a udržoval si takovou míru soukromí, která mu je příjemná. Pak může facebook a další sociální sítě a diskuze plnit svou funkci

Ano, přesně tak to chodí, mi to nemusíš vykládat, já na to studuju VŠ obor
Ne, tak PR manager Saloosu opravdu nejsem Ale ve 22 letech bych si to docela nechala líbit No, dobře, zpátky do reality

To že marketingoví pracovníci takto využívají internetové diskuze, sociální sítě, atd. je věc celkem známá a moc s tím neuděláme. Otázka je, zda-li je to důvod pro to, je přestat používat. Např. tady na diskuzi jsem díky doporučením různých žen, začla používat kosmetiku, která mi vyhovuje nebo si koupila knížku, o které jsem nevěděla, atd. A spoustu lidí zde znám i osobně a oni mě, takže vím, že nejsou žádní pracovníci těch firem, stejně jako oni o mně ví, že vážně, ale vážně nejsem PR managerka Saloosu Ale díky, lichotíš mi
Možná to je taky o tom, jak se který člověk otevře, ty dost úzkostlivě dbáš na svoje soukromí a anonymitu, ale zase třeba tady nezískáš kamarády a nejezdíš na srazy, jako spousta holek tady. Každé otevření se sebou nese i riziko - ať už v reálném životě nebo na internetu. Každý si musí najít tu svou hranici, za kterou se cítí dobře

Když si čtu, co třeba píšeš v tématu "přírodní kosmetika" tady na zeny.cz, tak si říkám, že být ve společnosti, která prodává kosmetiku, tak si nemůžu přát nic víc než takovéto diskuse. Normálně za to firmy platí velké peníze a jiní se tím slušně živí a ty to tady řešíš ve vlastním čase a zadarmo. Několikrát jsme uvažovala, jestli nejsi PR agent Saloosu, protože takové věci dnes málokdo dělá zdarma. Ale v Česku je to asi ještě pořád možné.

Stejně tak se dostaneš k hodně zajímavým informacím, když si zanalyzuješ pár tisíc mladých žen na Facebook. Slečny to dělají zdarma a firma se k lepším datům nikde nedostane. Je to vlastně geniální obchodní model. Lidi pracují zdarma a obchodník to jen prodá. Klobouk dolů, tohle by mě nikdy nenapadlo.

Tak já myslím, že platí všeho s mírou I to video bych brala s nadsázkou. Pokud někoho uspokojí informace o tom, že mám ráda zelený čaj, chodím na spinning a mám zlatého retrívra, tak ať si poslouží. Svou adresu ani telefon na facebooku nezveřejňuju, stejně jako ostatní citlivé informace. Ale to rovnou můžeme mluvit třeba o tom, že si někdo může číst naše e-maily v naší e-mailové schránce....

Profil na Facebooku mám asi přes rok. Všichni s tím otravovali, tak jsem se nechala ukecat. Je prima, že mám kontakt na lidi, kteří jsou různě po světě a jinak bych o nich nic nevěděla.

Nedávám tam žádné fotky ani nepíšu jak se mám, mám ráda svoje soukromí. Facebook mi už jednou hodně pomohl v práci. Vzpomněla jsme si, že moje bývalá spolužačka, která teď studuje v Anglii má maďarské kamarády. Napsala jsem jí, ona mi dala kontakty a zbytek už jsme si zařídila. Navíc ta bývalá spolužačka si změnila telfon a nebýt společných známých a Facebooku, tak bychom se jedna druhé ztratily, což by byla velká škoda.

Takže Facebook ano, ale člověk by měl uvažovat co o sobě zveřejňuje. Někteří tvrdí, že Facebook je jen jeden ze zdrojů "data mining", vše co o sobě zveřejníme je pak prodáno velkým korporacím/vládám a použito proti nám.

Nemyslím, že by to mělo být o tom, že kdo nemá facebook je "mimo" Prostě je to jen další alternativa komunikace. Je zajímavé přidat se do nějaké skupiny - třeba konkrétní čajovny v Ostravě a zjistit, že už tam jsou někteří přátelé nebo lidé, které znáte a můžet zde pozvat další kamarády, s kterými třeba do té čajovny chodíte.
Nebo můžete založit svou vlastní skupinu, třeba "Nesnáším učení na zkoušky" a pozvat do ní své přátele, ti pozvou další přátele, atd. Můžete tam komunikovat o konktrétním tématu, apod. Nebo se třeba můžete přidat do skupiny svého oblíbeného zpěváka a diskutovat na ní třeba o jeho novém cédéčku, budou vám chodit pozvání o novém koncertě, apod.

Není to nic bez čeho by se nedalo žít, ikdyž si na to spousta lidí už vytvořila závislost Spíš bych to viděla tak, že je to forma komunikace s přáteli a zábavy. Jako tady někdo píše na diskuzi, můžete se bavit tím, co zrovna dělají zajímavého vaši přátelé, jakou fotku z akce tam umístili, můžete se přidat do skupiny, která vás zajímavá, třeba "Miluju zelený čaj", "In-line brusle", "Nemám ráda vstávání ráno", "VŠB EkF Ostrava" nebo třeba i něco politického "Nechci aby byl Paroubek prezidentem v roce 2013" a cokoliv dalšího a zde komunikovat, bavit se, atd.

Takže tak

Facebook mám asi půl roku a musím říct, že pro mě převažují jeho klady V první řadě je svým způsobem komunikace jak ICQ - můžete si s jeho pomocí psát díky on-line chatu, psát veřejné vzkazy na zeď i soukromé zprávy konkértnímu příteli.

Na Facebooku si vedete svůj profil, napsat si o sobě krátký "stav" o tom co děláte nebo na co zrovna myslíte, podobně jako na ICQ, můžete se přidat do nejrůznějších skupin podle zájmů, koníčků, apod. a zvát do ně své přátele. Taky zde můžete zveřejňovat své fotografie a celá alba.
Všechno toto mohou vidět jen vaši přátelé. Aby si vás někdo mohl přidat za přítele, musíte mu to nejprve potvrdit. Tady vidím hlavní rozdíl od ostatních sociálních sítí typu libimseti.cz,lide.cz, apod. Na Facebooku všechny informace o vás včetně fotografií mohou vidět pouze vaši přátelé.

Já Facebooku využívám hlavně ke zveřejňování fotografií třeba z různých akcí s přáteli. Na fotografii můžete člověka označit a mu se ihned na jeho profilu objeví informace o tom, že ho někdo označil na fotografii a může se na ni podívat. Takhle s přáteli můžete jednoduše sdílet fotografie z výletů, různých akcí, apod.

Kromě toho taky komunikuju pomocí Facebooku se svými přáteli - většinou nejzábavnější debaty vznikají okolo zmíněných "stavů" a toho, co si tam daný člověk napíše - ke všemu lze psát komentář. Kromě toho, jsem taky díky Facebooku v kontaktu se známi třeba ze ZŠ, na které jsem dávno ztratila kontakt a nevěděla, jak se jim daří

Samozřemě Facebook nenahrazuje reálnou živou komunikaci s přáteli, ale jako určitá doplňková komunikace může být Facebook zajímavý a propracovaný

O facebooku jsem se poprvé dozvěděla snad z deníčku slony. Pak mi ještě od pár kamarádek a bývalých spolužaček dorazila na email pozvánka na facebook s podmínkou registrace. Ale nezaregistrovala jsem se tam, zatím v tom nic nevidím.
Ale taky jsem měla takový pocit jako, že jsem úplně mimo když o něčem takovém nevím a ještě tam nemám profil.
Stejně na mě koukají lidé, když je řeč o icq. Když některým třeba řeknu, že icq nemám, tak si dokonce myslím, že lžu, že jim ho jen nechci říct


undefined

tady je o facebooku článek
http://technet.idnes.cz/…/sw_internet.asp?…

je to doména, kde si člověk může založit svůj profil, kde má informace o sobě, ukládá si tam svoje fotky a komunikuje s přáteli.
A mně právě jde o tu komunikaci, že lidé, kteří se vidí každý den, si při osobním setkání nemají co říct a jsou schopní spolu komunikovat jen tímto způsobem...Ale asi bojuji s větrnými mlýny Mám totiž asi dost staromódní názory Momentálně jsem mimo, protože nemám profil na facebooku

Ahoj ja sice registrovaná jsem ale vubec se vtom nevyznam přijde mi že to tam je dost složity.Takže mimo určite nejsi.Ahoj Míla