Neklape vám to ve vztahu?

Dobrý den, mám problém s partnerem a opravdu už nevím co s tím. Po tříměsíční známosti jsem otěhotněla. Půl roku po porodu syna, se patrner začal hodně měnit, nechtěl s námi trávit čas, vlastně celé prázdniny se chodil domů jen najíst a vyspat. Pak nastoupil na studium VŠ, kterou studuje v jiném městě. Dostal křídla volnosti a my jsme pro něj představovali jen zátěž.Odpověď na mou otázku, proč nechce jezdit domů byla, že je nám k ničemu a že stejně se synem nemůže ještě sportovat, takže to nemá význam.
Já byla asi hloupá, protože jsem mu věřila.
Po roce studia jsem zjistila, že důvěra v něj nebyla na pravém místě. Každý den chodil do hospod, opíjel se a bavil se ve společnosti dívek.
I po mém zjišťění vše pokračovalo dále.
Tím bych se,ale ani tak nechtěla zabývat, jde o to, že má divné názory: syn má čtyři roky, nesmí si chodit hrát za dětma na pískoviště - prý jsou to děti ulejváci z kterých nikdy nic nebude.Každý den musí malý trénovat a neexistuje nic, co by v tom zabránilo. Dokonce ani teplota syna ho nezastraší.Mé rodiče zavrhl a to proto, že mají jen učňák. Jsou to ale hodní lidé a v žádném připadě hloupý. Moje kamarádky mi zakazuje, protože nejsou podle něj hezké a pokud jsou z vesnice tak jsou to vidlačky.
Používá vulgární výrazy, křičí a to hlavně vůči synovi.
Říká jak nás šíleně miluje, ale takové chování tomu přece neodpovídá. Synovi s křikem nadá do .... a pak najednou přijde a chce aby se s ním mazlil, to je přeci jasné, že ten malý nechce, takže křik a nadávky začnou nanovo.
Když se kdykoliv k něčemu vyjádřím, jsem ta nejhorší já, dělám ze sebe důležitou, jsem nejchytřejší, dle jeho slov.
Mám strach odejít, protože mě tady nedrží jen on, ale i jeho rodiče. Také mám obavu, že kdybych to přeci jen udělala, tak mi budou chtít vzít syna.
Našťěstí nejsme oddáni a trvalé bydliště máme se synem u mých rodičů.
Nenapsala jsem samozřejmě vše, bylo by to na hodně dlouho......

Co mě skřípe ve vztahu? To, že můj partner je bordelář. Já vím, že se to týká hodně žen, že zkrátka partner kašle na pořádek, ale mě to fakt pije krev. Mám hodně práce už tak a on m ji akorát přidělává- copak chci po něm hodně, když mu řeknu, ať si dá věci do skříně, když se vysleče, nebo ať po sobě umyje vanu? Já po něm nechci, aby doma žehlit, luxoval a podobně, ale aspoň tyto základní věci by mohl udělat. A víte, co mi na to řekne? Že jemu nepořádek nevadí, tak proč by to dělal...co s tím? Hádáme se kvůli tomu víc a víc.

Svěřte se, co vám ve vztahu skřípe.