Ahoj holky, tak mám konečně termín a až 20.3., no to mě klepne. Nojono, můj operatér operuje asi 2x do měsíce, ale zase mě nění nějak blbě, mám "jen" ten myom, sice potvora tlačí, ale ten měsíc to vydržím. Pak už budu mít alespoň už jarní procházky
"MAJDAVY A POSPALENKO" to je super, že už nemáte stehy, to už budete pomalu čiperky.
"LUCI" ty chudáčku, snad ti něco na bolest už zabere, už aby si byla doma, viď.
"STELIČKO" teda jsem se od srdce zasmála, ty seš číslo.

Tak ***ovat se mi chce taky Musím se táááák držet a jsem tááák nadr...
Ale uvidíme po šestinedělí, že?

Tak jdu se zapsat do průzkumu, jsem spíše renesančních tvarů , překlad: kyprá holka, krev a mlíko ... a mám čtyři dírky.

Po prášku na spaní jsem do půl hodinky usínala a vydrželo mi to tak půl noci.

No a co si vymyslím když se mi nebude chtít ***ovat to vážně netuším,..
I když mě se zatím vždy chtělo,... když to šlo,... takže jsem zatím měla spíš problém, že jsem chtěla a ale většinou jsem krvácela,...
hm, už se do toho zamotávám, jdu se poprocházet po baráku a něco tu lehce poklidit,..

Milé ženy, moc Vám děkuji za příspěvky, takže sláva, jsem normální . Vlastně si možná vůbec neuvědomuji, co se tam uvnitř dělo, děje a bude ještě dít. Na sobě mám tři malinký jizvičky, trochu v bříšku ještě zabolí občas, ale žádná tragédie. Mám možnost opravdu hodně odpočívat a dělám to. Nerouhám se, jsem šťastná a moc si přeju, abych bez komplikací byla až do úplného zahojení. Příští týden mne čeká první kontrola, trochu se jí obávám, ale věřím, že vše je v pořádku. A ty touhy? Asi si dám obklad, jen nevím kam

K chuti na ***:
- první dny byla taky dost velká a to nejsem náruživka. Partner mě musí normálně spíš ukecávat. Naopak - mám obavy, na co se budu teď vymlouvat, když už nebudu mít "své dny" .
Ale zase jsem zvědavá, jaké to bude, když budu moci pořád a nechráněně. Antikoncepce mi vyvolávala takové migrény, že jsem chodila v noci po balkóně a uvažovala, zda neskočit , takže jsem ji v "mládí" po dvou pokusech zavrhla. A bylo to na chlapech (né, že bych jich měla tolik, manžel byl můj první, ale rozvedla jsem se a chvíli hledala ... ). Teď to bude podle pionýrského hesla "Vždy připraven!"

tak ja jsem divna ja chut nemam na ***ik ani me nic dole nedrazdinakinec ze me udelali frigitni

Ahoj všechny, měla jsem dva dny absťák-byla jsem v nemocnici na očním a bez wi-fi. Tak už jsem vás celá nadržená dočetla, bylo to 5 stránek. Vítám nově příchozí. Piškotek je asi v nemocnici, protože se neozývá. Tak snad to bude dobré a dá nám pak vědět.
Já si teď v nemocnici užila, jen dvě noci, ale šílela jsem. Přivezli tam asi osmdesátiletou podsaditou paní, těžce se pohybující, ale o co méně mohla na nohy, oči a uši, o to více jí jela huba. Prostě rovnováha přírody . Neposlouchala, co jí říkají sestry či saniťák, když jí nakládali na vozík nebo postel, pořád do toho něco mlela a nevnímala pokyny. Když jí řekli, že má mlčet a soustředit se, tak řekla, že poslouchat bude, ale mluvit nepřestane . První noc 10x zvonila na sestru a buď pořád něco říkala, naříkala nebo příšerně chrápala. Druhou noc už nastěstí jen naříkala a chrápala . No jsem ráda, že jsem doma.
Mám ale nějaký nový problém, možná související s operací. Už asi týden mě bolí levé lýtko (před čtyřmi léty jsem v něm měl poúrazovou trombózu). Poslední dva dny bolelo i v klidu. Objednala jsem se na úterý k obvodní dr., ale napadlo mě to nahlásit v nemocnici na očním, ať mi zařídí ultrazvuk na cévním. Ještě první večer mi obvázali preventivně nohy a dali injekci na ředění krve (žačala jsem více špinit, červeně krvácet) a druhý den šla na cévní vyšetření. Doktorka byla důsledná, hledala dlouho a naštěstí nic nenašla. Ale projevila obavy, že trombóza po hysterektomii není ojedinělá a v mém případě by se objevit mohla. Tak jdu příští čtvrtek znovu na ultrazvuk cév. Noha nebolí výrazně, ale pobolívá.
Doufám, že to dopadne dobře. Jsem zvědavá, co na to řekne můj gynekolog. Od 1.3 . mě chtěl poslat do práce, po 6 týdnech od operace...

Ahoj děvčata, já jsem po operaci 18tý den. Bála jsem se moc i když to nebyla první, ale několikátá operace v mém životě.
Vše se dá zvládnout. Pročítám si tu vaše příspěvky, naštstí nemám žádné zdravotní potíže, ale už to tady něktrá z vás zmínila - chuť na ***.... jako průměrný chlap, snad pořád. Co to je? Přeji všem málo strachu, brzké uzdravení a ať je nám den ode dne líp a líp.