Brr Brr - Žena za volantem...?

nad Vašimi příspěvky .
Jeden taky přidám.
Můj neomylný muž ,vynosil před garáží nákupy z kufru auta,který je v zadní části .Otvírá se,,jasně ,kam jinam, než směrem nahoru.
Pak sedl za volant a zajel do garáže s tím otevřeným kufrem.Naštěstí předkem,ale samozřejmě! o vrchní část garáž.vrat, odřel dveřa kufru auta.
No,netrefilo by Vás z něho!

ahoj, myslim ze zbyecne hysterci, u nas to taky tak zacalo a jak kdyz jsem vezla svou drahou polovicku z narozenin tak se mu porad neco nezdalo:) no a tak si jako hrdina prohlasil ze si do garaze si zajede sam, a jak si tam tak pekne couval posilneny alkoholem narazil do regalu s naradim ktere mu vypadalo na kapotu(audi):D od te doby pekne potichu sedi a nic nekeca:D

já nejezdila 20 let a kvůli práci sem byla nucená sednout za volant,ze začátku to byl děs,pak jsem se do toho dostala a můžu vám říct,že muži jsou názoru,že žena za volant nepatří,ale nesmíte se dát,pak to půjde jak po másle

Nesouhlasím s tím,že jsme horší řidičky,já jezdím už od 18,ale stím,že jsem měla týden řidičák a sama jsem si lajzla jet 950km,jde o to se nebát a vyjezdit se at je to vesnice Praha(ikdyž na tu musíte mít dobré nervy) a nebo cizina,jde o to opravdu stále jezdit i tam kde to neznáte,pak se vám stane i to,že před váma někdo zazmatkuje a vy pak auto předjete a řeknete ,no jo ženskáAle o co jde chlapi si určitou věc na silnici tolik neberou prostě mají v těchto případech logočtější myšlení(jsme přeci jenom emocionálnější),ale na druhou stranu,jsme pečlivější,takže my málokdy přejedem stopku,nebo nedáme přednost v jízdě aby jsme tím zavinily nehodu,procentuelně zaviní vážnou nehodu muži!!!ženy většinou jen lehkéJá za 15let nezavinila ani jednu,ale je to o tom,nebojte se jezdit!!!!!Za tři roky až dcera bude mít 18 jdu jezdit na kamion,šla bych už dřív,ale chlap nesouhalsil

Nedělala bych "Brrr..", když vidím na silnici ženskou za volantem, ale často dělám "Brrr.." a taky "Grrr..", když vidím, jak jezdí mladí frajírci v silných autech. Dneska mi zrovna jeden hodil na dálnici myšku, předjel mne zprava. Asi mých 135 mu evidentně nevyhovovalo, chtěl víc. Předjížděla jsem kolonu kamionů. Ještě teď jsem naštvaná. Copak je to asi za lidi, kteří jezdí tímto způsobem? Připomenu toho pitomce, který byl zachycen nedávno dálniční kamerou, jak vytlačil jiný vůz ze silnice jakožto pomstu za pomalou jízdu. Nebo ten další případ, který proběhl médii. Chlap zastavil na odstavném pruhu a hodil jinému řidiči, na kterého si počkal, plastovou flašku na přední sklo. Taky na dálnici. TAK TOHLE ŽENSKÁ PROSTĚ NEUDĚLÁ.

undefinedundefined

undefined

Ahojky,

sháním pro přítele na narozeninky letní pneumatiky, ale moc
tomu nerozumím :o)) Ráda bych si nechala poradit.

Má auto Ford FOCUS a vybrala jsem tyto pneumatiky
(značku Barum znám), bude to dobrý?

A auto je 4dveřové.

Díky :)

Ahojky všichni,já mám řidičák od 19-ti.Musím říct,že ze začátku jsem měla strach,ale né z ježdění,ale z toho že když budu stát v kopci na červeneo,že se pak nerozjedu.Učíl mě řídit můj táta a byl super,nikdy na mě neřval,všechno mě v klidu vysvětlil ukázal,když jsme jeli někam dál tak si sedl s mámou dozadu a nechal mě ať si dělám co chci,musím říct,že jsem mu za to vděčná.Pak i v práci jsem musela jezdit ze služ.autem (s tím velkým VW transportér)a vozit lidi,a to byla ta nejlepší škola na rozjíždění do kopcu.Jen teď co mám 3letou dceru se bojím jezdit v zimě a tak jezdím jen od jara do podzimu skoro pořád a v zimě jen když opravdu musím,ale i když musím a vidím,že je tady na silnici moc sněhu,nebo náledí(bydlíme už skoro na Vysočině)tak jedu radši autobusem.Tak se všechny mějte,přeji všem hodně kilometrů bez nehod a pevné nervy se "spolujezdci" a taky příjemně strávené dovolené ať už u moře,nebo tady u nás.

Tak se mi to povedlo a zkousky v autoskole jsem udelala,i kdyz jizdy jsem opakovala.Uz jsem dostala ridicak,tak zajizdim auto,jezdim zatim s pritelem,ale brzo budu jezdit sama,protoze jeho poznamky me nebavi poslouhat.Ale pres mesto se porad trochu bojim a kdyz to jde,tak se mu vyhnu a nebo si vyberu nejmensi provoz.Tak snad mi to pujde.A musim rict,ze me jezdeni bavi.
Vsem preju hodne kilometru bez nehody. Jana

je mi teprve 19 let a řidičák mám rok.jezdím ráda,ale moje začátky byly opravdu krušné.v autoškole jsem byla jedna z nejlepších,testy na plný počet,jízdy napoprvé u obávaného komisaře.....ale pak jsem sedla do jiného auta.motor mi často chcípal,byla jsem nervozní,s přítelem jsme se často hádali jen proto,že jsem se v autoškole učila něco jiného než on a dělala jsem to tak.když přítel vidí nabourané auto,jeho první věta:tohle řídila určitě ženská! jasně,taky vidím,že ženy dělají za volantem chyby,ale ty nejrozsekanější auta řídili z drtivý většiny chlapi.nedávno jsem jela po úzké silnici do mírného kopce.měla jsem v autě otce,sestru a 2 malé neteře.a proti mně jelo auto.byla tam řada aut,tak se mi nemohl zpočátku vyhnout,ale když už tam místo měl,stále jel čelně na mě.....z kopce,rozjetej a čuměl do strany......neměla jsem kam uhnout a v poslední chvíli jsem to strhla k nějakým garážím.auto přidalo na plynu a ujel.řídil muž.podle mě muži víc machrují a tím způsobují větší nehody.taky si radši natřikrát zaparkuju než zabiju člověka.

Ahojky.Ja si prave koncim autoskolu.Zezacatku jsem vubec nevedela co s autem,hlave ve meste,bylo to strachem z toho provozu,trochu se to zlepsilo,ale v aute nejsem uvolnena,jsem nervozni,nevim,jak se toho zbavit.Auto uz na me ceka pred domem,tak se to treninkem snad zlepsi.A nemyslim si,ze zena za volantem je hruza-naopak,plno mych kamaradek perfektne jezdi i parkuje a znam chlapa,ktery po 10ti letem jezdeni spatne parkuje a porad plati pokuty za prestupky.

Taky jsme se před lety nabourali. V zimě jsme dostali smyk a vzali jsme to přes střechu. Od té doby jezdím v zimě jen v krajním případě a víc jak 30km/hod.z toho nevymáčknu. Přes léto jezdím hodně. A řeknu vám, že pokud někdo blbě zastaví v křižovatce, je to chlap. Když někdo předjíždí na přechodu nebo jede jak blázen nebo telefonuje při řízení, je to vždycky chlap. Takže si vždycky neodpustím poznámku : takhle blbě zaparkovat může jedině chlap
Co se týká prudění manželů při řízení, tak jsem to vyřešila hned v začátcích - když jsem byla jako spolujezdec, chovala jsem jako on : už tam měla být trojka......nestůj tak dlouho na té spojce........... a od té doby mám klid.

já si říkám než špatná řidička radtši žádná řidička proto taky nemám řidičák ale doma chlapi mají všichni tak mně musí vozit

nevím co pořád ti chlapi mají s těma ženskejma za volantem,vždyť může být blbej řidič stejně jako řidička a záleží na každým z nás jak jezdíme.Nemám rádá snobský a bohatý řidiče.Mám tu zkušenost-ne osobní střet-že si myslí ,když mají peníze.tak můžou všechno.A někdy mají pravdu.

No, nejela jsem moc rychle, asi 75-80, naštěstí se nám, kromě boulí a krvavách šrámů od pásů nic nestalo. Podotýkám, že jel se mnou manžel a celou cestu do mě hučel a peskoval mě.To byla druhá jízda po roce a půl, co mám řidičák.Takže dost velká pauza.Myslím, že nemám ani strach znova sednout za volant, ale pro jistotu si koupím kondiční jízdy.

No, nezlob se na mě, ale to jsi musela jet jako blázen, když jsi skončila na střeše - a teprve druhá jízda, no,no, co na to říci. Jediná rada, okamžitě do toho sednout a jezdit, jakmile to budeš oddalovat, strach bude větší. Každý problém ( pokud to jde ) se musí hned řešit.
Ale jestli strach nepřekonáš, tak za volant nesedej, budeš se bát, budeš dělat chyby a ohrožovat ostatní. Sedni za to s někým, kdo se s Tebou nebude bát a bude trpělivý
( žádný křičící manžel apod. ). Nejlépe začni na nějaké polní cestě, nebo málo frekventované silnici. Držím palce.

Ahoj řidičky, řidiči. Mám řidičák 3 roky, dělala jsem ho ve čtyřiceti a na druhém mém výletě za volantem, jsem ,,nezvládla řízení,, a skončila ve stromě na střeše Poradí mi někdo, jak se zbavit strachu, jak docílit toho, abych konečně jezdila? Od té bouračky se bojím jezdit, ale nevzdávám seUvažuju, že si najdu nějakého soukromého učítele, který bude mít ,,zlaté,, nervy a bude ochotný mě do toho zase dostat.Máte někdo ten sam problém?

Mám řidičák od roku 1979, neměla jsem sebemenší problém. Troufnu si říct, že nejenom já, ale spousta řidiček jezdí daleko lépe než muži. Ani couvání, parkování, mi nikdy nedělalo žádný problém. Nemusím na silnici závodit, jezdím zodpovědně, předvídám!!! Takže bláboly typu" ženská za volantem" neuznávám, v mnoha případech můžu vykřiknout " PROBOHA CHLAP ZA VOLANTEM !!!!"

Mě řízení taky moc bavilo, jenže poté, co jsme měii dvě autonehody - nabourali do nás -se bojím jezdit autem i jako spolujezdec, o tom, že bych sama sedla za volant ani nepřemýšlím

dámy , která z vás uděláte řidičák, nenechat se ničím odradit chce to jen jezdit a jezdit.je to pohodlné, můžete si jet kam potřebujete,nikoho se doprošovat.Já jezdím už 22 let a jezdím víc než moje drahá polovička, ten je naopak rád. I když dnešní provoz je dost chaotický, takže jezdit ,jezdit.

Blahopřeji a přeji mnoho šťastných kilometrů. Já jsem taky vášnivá řidička a jezdím každý den.Bez auta si to už ani nedokážu představit. Mám i supr manžela(řidič z povolání), který si vedle mě v pohodě sedne a nechá se kamkoli odvézt.Prý jezdím líp než někteří chlapy, což je pro mě POCTA!!!!!

Ahojky,musím se Vám pochlubit,včera jsem udělala řidičák,ale musím čekat až mi ho vydají-mají na to 20 dní.A moc se těším až budu řídit,hrozně mě to baví!!!!!!!A mám hroznou radost

myslím,že je jedno,jestli žena nebo mužský...znám pár mužských,co jezdí léta a stejně blbě-pardon-ale je to fakt.Já řídím ráda,baví mě to a je to úžasně pohodlné,nebýt odkázán na spoje.Muž mě v tom ještě podporuje,protože jsou situace kdy je rád,že ho odvezu domů!

tak ja mam ridicak uz celkem dlouho a jezdim hodne. vubec si nemyslim ze zensky sou horsi ridicky nez chlapi....kazdej proste jezdime jinak, chlapi jezdi vic agresivne nekteri, zensky sou opatrnejsi ale zase maji problemy treba s parkovanim kolikrat to co na silnicich vidim...tak to zustava rozum stat a to kdo sedi za volantem je pul na pul....takze nevim no.

Co se řízení týče u mě, mám řidičák rok (z toho jezdím 1/2roku-byla jsem těhotná), baví mě jezdit, ale sama moc nejezdím, nemám ještě tu jistotu. jsem klidnější, když vedle mě sedí manžel.... Je fakt, že už jsem párkrát vyjela na kratší trasy sama, ale byla jsem trochu nervózní. Do větších měst si ještě netroufám, právě kvůli tomu, aby mě někdo neproklínal, co ta "baba" tam zdržuje apod. A taky kvůli tomu parkování. Však víte sami, že někdy to vyžaduje opravdu velké nadání zaparkovat ve městě....

bych se ocitnout nechtěla, kdybych ještě jezdila...

vymyslel mužskej

Ahoj dámy, tak já řídím ráda a často.
Baví mě to a přijde mi to tak automatické jako otevírání dveří - prostě o tom nepřemýšlím. Nebojte se, skočte a plavte. Zezačátku je dobré, když sedí někdo vedle vás a třeba poradí, nebo vás i trošku zabaví aby z vás spadl strach. Držím palec.

Víš jak bych začala pracovat na tvém manželovi? Řekla bych mu, že nehoda se mu může stát raz dva a teď díky bodovému systému může přijít o řidičák ani nebude vědět jak...a kdo ho pak bude vozit a řídit auto? No jedině ty, takže potřebuješ praxi...

Ahojky.Já mám řidičák skoro 3/4,ale mám strach jezdit.Či spíše strach jezdit se svým manželem.Autoškolu jsem zvládla v pohodě,ale jakmile jsem začala jezdit - ze začátku s manželem,což asi byla chyba,ale chtěla jsem mít nějakou tu jistotu,že kdyby něco,tak mi pomůže - tak jsem začala mít strach.Manžel mě totiž hrozně kontroluje,hodně věcí mu vadí a nedej bože,když jsem jela tak,jak nás to učili v autoškole a on mi říkal,že to dělá jinak,tak to bylo pokaždé na hádku.Takže když tedy nakonec jedu,tak dumám,jak by to udělal on a zároveň,jak tu určitou situaci mám zvládnout sama.Celá jízda je pak ve stresu a já si ji neužiji.Moc mě to mrzí.Navíc mi ani manžel nechce půjčit auto,protože vidí mou jízdu,tak se bojí,abych autu něco neudělala.Takže nevím,zda si mám prostě vzít auto a jet sama a risknout to a překonat ten strach či jezdit stále s ním,i když to zas budou nervy a jeho hlídání jak držím volant,jak pouštím spojku a nedej bože,že nepředjíždím cyklistu před zatáčkou,protože on by ho dávno předjel.On jezdí 15let denně autem,takže je už super vyježděný řidič.
Děkuji za zveřejnění mého příspěvku a zdravím ženy,které mají třeba podobný problém.

Jezinko, já jsem to měla opačně, nikdy jsme auto neměli, můj můž neřídí a já jsem pracovala v profesi posuzování následků dopravních nehod. Z nutnosti jsem dělala autoškolu ve 40-roce svého života, testy pro mne sice nebyly problémem ale při jízdách jsem umírala hrůzou, myslím, že větší kopyto tam neměli, dokonce se mi podařilo zlomit klíč od zapalování. Po autoškole jsem myslela, že nikdy nebudu řídit a potom mne napadlo, abych si někoho sjednala na doučení. Skutečně jsem půl roku poctivě odjezdila ze soukromým učitelem, který mne částečně zbavil strachu před volantem a naučil řídit v městském provozu. Dnes si už troufnu jet i do většího města. i když do dnešního dne nevím, zda mne to auto nenakopne, nebo co jsem to vlastně zmačkla. Je to jako s počítačem - jenom ty následky jsou horší. Také jsem měla menší dopravní nehodu, která sice vypadala hrozivě, ale ten kolega mne přinutil, abych to rozjezdila, protože věděl, že v opačném případě bych už nikdy za volant nesedla. O mých zážitcích a způsobu řízení bych mohla napsat knihu, ale tím Vás nebudu unavovat. zatím auto potřebuji a tak jezdím. Zdravím Monikam