Starší partner

Ty jsi s tím běžela za maminkou? To nebyl vůbec dobrý nápad. To je přeci záležitost vás dvou. Jak na něj bude teď tvoje rodina koukat, když s ním tedy budeš nadále žít. Normálně se ho na to zeptej, co to má znamenat a jestli tedy chtěl, aby sis to přečetla a proč. Třeba se tím jen baví. Třeba mu takové výrazy z tvých úst chybějí. Tak si vyrábí imitaci tímhle psaním. Třeba ti to normálně vysvětlí a ty ho pochopíš. Vaši ale asi nikdy.

Ahoj holky,

žiju s chlapem starším o 25 let. Mně je 26, jemu 51. Na svůj věk nevypadá ani se nechová jako páprda (žádné obstarožní trenýrky ani bačkory). Spíš naopak. Nedávno jsem mu na mailu (nebylo to špehování, chtěl sám ať se tam podívám a dal mi heslo) našla oplzlé zprávy, které psal bůhvíjakým ženským někde z erotických seznamek a vůbec nevím, jak se k tomu postavit. Doma mi říkají, že bych se měla cítit ponížená, protože mi to dělá o tolik starší chlap. Navíc nejsem nějaká ošklivá chudina, ale normální holka. Takže zatím tomu nechávám volný průběh a snažím se nestresovat.
Těžké je vyjít s jeho 20ti letou dcerou - podle mě rozmazleným jedináčkem na peníze, který příjde - zkasíruje - vyspí se, pojí - a odjede. Pro mě je to k nesnesení. Naštěstí jezdí už jen sporadicky, je na VŠ. Máte někdo podobnou zkušenost? Taky je vám proti srsti hrát si na maminku příšerně bordelářské a nevychované holky, která vám pije krev a je o 5 let mladší než vy?
Hrozně se snažím nějak se s tím vyrovnat, nějak to zvládnout a nedělat ze sebe hysterickou idiotku, ale je to fakt těžké.
Všechny zdravím!

ahoj,podle mého názoru je starší můž lepší ale opravdu záleží na osobnosti člověka.mě je 27 a manželovi 37,jsme spolu pět let,jistě taky jsem zaznamenala že jsem vedle něho zestárla a to hlavě mentálně,některé moje kamarádky až kroutí hlavou jak se na svůj věk vyjadřuji atd..je hodně tolerantní hlavně k mým zálibám a vrtochum,které k mému věku patří..a hlavně potřebuji muže ke kterému mám přirozený respekt,jinak by to nešlo a ke stejně starému muži jako já bych ho určitě neměla.

Potkalo mě něco dot podobného, co výše MADULKU :( Ono se ten věkový rozdíl v životě dřív nebo později projeví..

Predchozi prispevek byl pro SCHOOL

Ahojky zaujal me tvuj pribeh....ja sem sice o dost mladsi nez ty a vdana taky nejsem ale mam starsiho pritele o 9 let. Prosli jsme si taky nejakyma hadkama ale to k tomu asi patri. Jinak jemu je 28 a to je jeste mlady, da se rict ale taky mi u nej chybi ***....mela jsem driv mladyho kluka a s nim zase sel *** ale nerozumeli jsme si moc, tak nevim, co je lepsi. S nim si ted rozumim, je stejny protiva a blazen pro poradek jako ja, proste mame hodne spolecneho, to s tim byvalym nebylo ale ten *** proste neni tak casto, jako byval ze zacatku. Jsme spolu jen neco malo pres rok. tak si rikam, snad se to nebude jeste zhorsovat.

Ahojky ja mam pratnera starsiho o 9 let. Take jsme uz zazily mensi boure ale bez tech to nejde. Jinak je taky jak mimino ale obcas je znat asi ten jeho vek, ze uz se v necem vyradil a tak...to mi obcas dost vadi ale mam ho rada. Asi se s tim clovek musi smirit a nebo dat zpatecku no.

Ahoj holky,všechny Vás tu zdravým. Přidávám se k vašim tématům co se týče staršího partnera.Mě bude 22let. Chodila jsem s chlapem o 15 let starším, poznala jsem ho v novém zaměstnání.On je ženatý ale se ženou jsou jen papírově.Já hloupá jsem si asi myslela,že kvůli hloupé žabce se rozvede a se mnou začne nový život.To jsem se pěk mýlila jen mě vodil za nos.Před Vánoci jsem se s ním rozešla a jsem za to moc ráda.Ze začátku to bylo těžký ,ale nelituji.Takže nedoporučuji staršíhoalespon já jsem to štěstí neměla

Ahoj, to předtím byla reakce na Petulku16
Přečetla jsem si tvůj příspěvek a pochopila jsem to tak, že jediný problém je to dítě. Že si nejsi jistá, jestli ještě nějaké kdy bude chtít. Nebo jestli bude moct?.Že nechce dítě teď, to bych docela chápala, jetsli to není tak dlouho, co se odstěhoval od manželky. 44 let vůbec není tak moc, můžete mít dětí ještě hodně...jen bych na něj netlačila. Uvidíte, jak vám to bude klapat dál a třeba to dítě přijde samo a úplně spontánně, neplánovaně.

Aha...
Myslím, že byste si měli o tom promluvit. Otevřeně. Ale pokud ho miluješ a všechno je mezi váma v pořádku, pak si myslím, že by vám to mohlo i přes ten věkový rozdíl vyjít. Čtrnáctiletý rozdíl není zase až tak moc. Problém je, že v osmnácti můžeš mít už úplně jiný názory a přání než teď. A těžko si můžeš teď říct, že s ním strávíš zbytek života, to prostě nejde. Já bych si s ním o tom promluvila, jak by si to představoval třeba za pět let a tak. Pokud jsi spokojená a nic ti neschází, není zatím důvod nic měnit Žij přítomností

ano miluju ho, ale nechci s ním být jen tak abych ho pak nechala, přece jen má už nějaký věk, a musí si najít vztah nastálo, a ne že se mu za 2 roky nebo tak řeknu sbohem,,,miluju ho moc, není prekrasny, bohaty nic, miluju ho pro to jaky je, ale neničím si život?přece jen si nic neužiju, brzy bude chtit miminko, ale to bude muset čekat,,musim nejmíň dostudovat školu

Ahoj, jestli to je reakce na mě...miluju ho moc, jinak bych svobodná, bezdětná a soběstačná nebyla s partnerem starším, s dětmi, s hypotékou na krku a rozhodně nejsem zlatokopka, protože on na vyhazování nemá. Je to člověk, který co slíbí, to splní, pořádný chlap a taky člověk, se kterým mám hodně společného, dá se říci nejvíc, co jsem kdy s kým měla...

Já myslím, že ano...Ale určitě je to dobrá zkušenost. Časem asi sama zjistíš, že to není to pravé ořechové, i když i takové vztahy fungují a fungují dobře. Já bych to nechala takzvaně "vyšumět", pokud už teď nejsi víceméně rozhodnutá, že se s ním rozejdeš. Ale nepíšeš, jestli ho opravdu miluješ...

Ahoj všem, jsem přes rok s partnerem, mně je 30, jemu 44, ale vypadá mladší. Vztah nám klape, dobře si rozumím s jeho dětmi (19 a 14), ale otázkou je, jestli se ještě dočkám našeho společného potomka...Já bych moc chtěla mimi, tak za rok, ale nechci tlačit na pilu, zároveň si neumím představit zůstat bez dětí. V tuto chvíli mi při posledním rozhovoru řekl, že se teď na mimi necítí (ne, že už děti nechce), odstěhoval se před rokem od bývalky, nechal jí byt a teď si pořídil vlastní...je to zatím nejlepší chlap v mém životě, zodpovědný, spolehlivý, máme stejné zájmy...nedá se to s vrstevníky vůbec srovnat. Teď jen nevím, jak časem navléct to mimi, abych ho do ničeho netlačila, to se bojím, že by se zasekl

Ahoj všem, jsem přes rok s partnerem, mně je 30, jemu 44, ale vypadá mladší. Vztah nám klape, dobře si rozumím s jeho dětmi (19 a 14), ale otázkou je, jestli se ještě dočkám našeho společného potomka...Já bych moc chtěla mimi, tak za rok, ale nechci tlačit na pilu, zároveň si neumím představit zůstat bez dětí. V tuto chvíli mi při posledním rozhovoru řekl, že se teď na mimi necítí (ne, že už děti nechce), odstěhoval se před rokem od bývalky, nechal jí byt a teď si pořídil vlastní...je to zatím nejlepší chlap v mém životě, zodpovědný, spolehlivý, máme stejné zájmy...nedá se to s vrstevníky vůbec srovnat. Teď jen nevím, jak časem navléct to mimi, abych ho do ničeho netlačila, to se bojím, že by se zasekl

ahojte rada bych znala vas nazor,,,je mi 16 a pritel je o 14a pul roku starsi, myslite ze by nam to mohlo vyjit? nekteri lide rikaji ze jakmile ja se budu chtit bavit, rozhlizet se po svete atd,,tak on uz bude chtit mit svuj klid,,nejsem na takovy vztah jeste mlada? dekuji za nazory

ahojte rada bych znala vas nazor,,,je mi 16 a pritel je o 14a pul roku starsi, myslite ze by nam to mohlo vyjit? nekteri lide rikaji ze jakmile ja se budu chtit bavit, rozhlizet se po svete atd,,tak on uz bude chtit mit svuj klid,,nejsem na takovy vztah jeste mlada? dekuji za nazory

Stará mama vravievala, že kôň môže byť akokoľvek starý, len kobola musí byť mladá. Ja mám 44 a priateľka o 11 menej. Máme spolu 2 deti vo veku 1,5 a 2,5 r.

já bych to vůbec neřešila,jestli je mi s tím člověkem fajn,mám ho ráda,tak bych neřešila věkový rozdíl,jestli je cizinec,nebo co,máme se rádi a tím to hasne.

Ahojte, po dlouhe debate s maminou o mem o 12 let starsim partnerovi (ktery je jeste k tomu cizinec) jsem se rozhodla sednout k internetu a vyhledat nejake ty rozumy, co prinasi vztah lidi s vekovym rozdilem. Me je 19, jemu 31. Jeste to nebude ani pul roku, co jsme spolu, ale jakoby oba dva vime, ze jsme nasli to, co jsme hledali. Dokonce uz zaciname premyslet, ze spolu budeme bydlet...Cimz by cela situace jeste nabyla na vaznosti.. Tak tedy nevim.... Po procitani diskuze me napada obava, jestli vedle nej prilis brzy nezestarnu..a muj zivot se misto vysokoskolskych radovanek nebude tocit kolem uklidu, prani, vareni a jeho pracovnich snobskych vecirku... Je to tezke, porazit cit rozumem nebo rozum citem...

ahojky zitusko, me a priteli taky nikdo nepral.Vsichni okolo si mysleli totez.jenze o jaky penize jde? kdyz skoro zadny nema.. jen nejake dluhy z minulosti.davali nam 3 mesice ani ne.dnes jsem s milackem skoro rok a pul ( uz jen 11 dni) jinak me je 20 a lasce 41(tehdy 18 skoro 19 a 39 skoro 40) oslavili jsme nase narozeniny uz jako plnohodnotni partneri jeho rodina me nadherne prijala ikdyz par lidem to trvalo,ale ne moc dlouho.muj pritel je tez rozvedeny ale uz jsem ho rozvedeneho poznala.stejne jako jeho byvalou.protoze si pravidelne bereme deti 4 a 9 let k sobe od svatby nas deli jen moje malickost.spis muj vztah k uklizeni a tomu vsemu kolem ale snazim se to vse zvladat. jiz na nasi 1 schuzce me uchvatil. podlomily se mi kolena jak sladce jsem se vpijela do nej.a opijela se jeho sarmem a charizma. ovsem tenkrat slo o neco jineho jenze city vse zaridily jinak a jeste krasnejc. je to moje laska co ma se mnou jako jeden z mala trpelivost svatou trpelivost. preji tobe i dcerce a priteli vse nej a zdravicko s pozdravem Šárka z mladé boleslavi

Holky holky, občas co čtu, tak mě z toho lehce mrazí. Ty, co mají staršího partnera sice chápu, ale stejně je určitá hranice, od které začnou problémy, ať chcete či nechcete. Ano, je to hodně individuální, někdo je vitálnější a někdo není, ale když pak třeba píšete, že chcete dítě a partner už ne... nečte se to příliš dobře.

Ahoj já jsem Ivana je mi 31 let a můj manžel má 43 let.Známe se 5 let,žijeme spolu 4 a púl a svoji jsme 1 a půl roku.Máme spolu 17.měsíční Kateřinu,ale nechtěl jí.Že je starý,že už dítě má(holku 18let),ale nechtěl abych zůstala bezdětná.Ale jakmile jsme přijeli z porodnice,tak mi řekl chtěla si děcko tak se starej a to jsem byla po císaři.Chvílema nám to moc neklape.Chtěla bych víc projevů citů,cítit víc lásky a musím se přiznat i víc ***u.On tvrdí,že je to moje vina,že spolu málo spíme!Nedávno jsme se kvůli tomu i pohádaly.Mám prý začínat já,na to jsem mu odpověděla,že stáhnout kalhoty,uspokojit sám sebe to by uměl každý.Ale opačně to udělat nejde.A tak i kvůli tomu si myslím,že jsem občas podrážděná.Ale i tak ho miluji.Ivana

Ahoj, zdravím všechny Na tuto diskuzi jsem narazila vlastně náhodou, ale jsem ráda, že jsem si přečetla několik příspěvků, protože mě osobně se toto téma také týká. Alespoň člověk vidí, že v tom není sám a že to u jiných probíhá úplně stejně. Mně je 25 let, mému příteli o 21 let víc. Náš vztah je přesně takový, jaký jsem si představovala, ale narážíme jako u většiny z vás na problém, co dál? Já bych s ním chtěla v budoucnu dítě, on se tomu brání. Má jedno své už dospělé dítě. Já ho na jednu stranu chápu, má strach, že už je na to starý, do toho nepřejícné a varující okolí, chce to hodně moc odvahy takové rozhodnutí udělat. Jinak si naprosto vyhovujeme. Já momentálně procházím obdobím, kdy se po 7 letém vztahu s o 5 let starším mužem rozvádím (naneštěstí jsme se přes oboustrannou nespokojenost ve vztahu vzali a do půl roku jsem odcházela), takže mám i zkušenost s mužem mladším, ale můžu říct, že to co mi dává můj současný přítel mi můj bohužel ještě manžel, nikdy nedal a dát nemohl. A rozhodně to není o penězích, jak s oblibou řeší okolí, já se zuby nehty bráním, aby mi nějaké peníze dával.

předchozí příspěvek je pro hippika

Jestli její matka není proti vašemu vztahu pro to,že jsi pořád ještě můj manžel a důvodem našeho rozvodu je tvoje "přítelkyně"

Opravdu to nemáš jednoduchý... ale co je na světě jednoduchý??
Možná by bylo lepší začít zase někde jinde... ale copak to jde začínat pořád jen od nuly?
Možná by bylo lepší zapomenout a těžit z toho co máš tady, tady doma... rodinu, přátele... víš, být prostě chvílí sama, ber partnera a pokračovat tak, jak si tady skončila, než si odjela do Švýcar...
Ale jestli ho miluješ, půjde to těžko... my spolu s přítelem jsme hrozně málo, i když pořád... voláme si, píšeme si, ale ta fyzická přítomnost toho druhého nám oboum hrozně chybí...
Záleží na Tobě, jaká si osobnost... a podle mě jsi hodně statečná, jdeš do všeho s vervou, když si byla schopna se jen tak sbalit a odjet pryč... Klobouk dolů

Ahoj,muj e-mail je su-zi-seznam.cz.Pokud mas jeste chut si otevrit srdicko ,tak napis.budu se tesit.pa

To patří Tobě

Já si myslím že takový rozdíl to není,moje sousedka má o 8 let staršího manžela,její mamka měla taky manžela o tolik staršího a neznám lepší manželství.Já mám naopak o 1 rok mladšího,ale není to ono, já bych právě potřebovala staršího,protože ten můj nebyl dost vyblázněný,no jsme už teda manželé 36 let,ale byla tam jeho nevěra a tím s evše pokazilo.Takže nic vám myslím ve vztahu dál pokračovat nebrání,držím pěsti a přeji moc štěstí