VELMI obdivuji
trpělivost, péči a lásku, kterou jsou schopni dát adoptivní rodiče "cizímu" dítěti. Zvláště když se obvykle nejedná o dítě bez vad, ale většinou s nějakými zdrav. a psych. problémy.
Jejich zážitky z předchozího života můžou být hrůzné, a určitě trvá dlouho, než se s tím naučí žít.
Člověk se mnohdy rozčiluje nad svými dětmi, které jsou relativně bez prblémů. Neumím si představit, že bych se opravdu obětovala (jiné slovo mě vůbec nenapadá) dětem adoptovaným. Ale je to čin hodný svatozáře.
Chce to něco víc, než jen soucit. Chce to skutečný altruismus, schopnost zapomenout na sebe a dělat vše pro děti, s nejistým výsledkem.
Nedávno o tom byl krásný pořad v TV:
http.//www.ceskatelevize.cz/…skou/24985.html.

My máme 2 děti adoptované, 2 děti v pěstounské péči a 1 se nám předčasně narodilo. Co se týká nočních děsů, ty jsme si opravdu užili u všech osvojených dětí, někdy mi běhal mráz po zádech, když sebou ze spaní tloukly, vyly a vydávaly různé zvuky. trvalo to dlouho, ale teď už spí jako andílci. Jen Jeden z nich, když má rušnější den, se budí a kývá ze spaní ze strany na stranu. Ale staší si k němu sednout, chvilku jej haldit a zklidní se. Jsem moc ráda, že je mám.

Ahoj všem...
Chtěla bych se zeptat, proč jste si děti adoptovali, jestli z důvodu, že jste vlastní mít nemohli???
I já mám tento problém...
A jak dlouho jste o adopci žádali?
Děkuji

A řekli jste to vaší holčičce, že se vám nenarodila?Já jo a každou chvíli se mě ptá co bylo než byla u nás a kde bydlela, tak jí to vypravuju a myslím, že to bere úplně v pohodě.

Naší holčičce budou už 4 a máme ji od 2 měsíců, teď máme zažádáno odruhý miminko, manžel a holčička chtějí brášku, já bych raději další holčičku, ale je mi to vlastně jedno, už se všichni moc těšíme a adopci taky moc moc doporučuji.

AHOJ , MY JSME SI ADOPTOVALI HOLČIČKU , KDYŽ JÍ BYLO 18 MĚSÍCŮ . NYNÍ JÍ BUDE 5 LET , OBČAS ZLOBÍ , ALE JE TO NAŠE ZLATÍČKO A CELÁ RODINA JI MÁ RADA .
VŠEM ADOPCI DOPORUČUJI !

Já mám adoptovanou holčičku a právě mě zajímalo, jak na tom jsou ostatní děti, protože jí máme od 2 měsíců a až do roka měla strašný noční můry a skoro nespala, prý je to těhotenský a poporodní stres dětí, které vědí že je nikdo nechce.Teď už je v pohodě.Moc tomu nerozumím, že o tom uvažujete do budoucna, znamená to, že se budeš pokoušet otěhotnět normálně a když to nepůjde, tak si dítě vezmete?

Tak nevím, jestli se můžu přidat, když dítě adoptované nemám, nicméně o tom do budoucna uvažueme, tak by mě zajímaly taky vaše zkušensoti.Mirka

Ahoj, chtěla bych si vymněnit nějaké zkušenosti s rodiči, kteří si adoptovali dítě.