Dominance & submisivita

Prosím, vyjádřil jsem svůj názor na oblast, která je mi tak vzdálena, že jsem si dovolil otevřít tuto Pandořinu skříňku, abych se něco o tom dozvěděl. Nedivte se, že bych chtěl mít ženy laskavé, chápající i hodné a citlivé muže a ne jen poživačné a vzbuzující u mne strach ze selhání po ***uální i osobnostní stránce. Nelze žít dvojí život ! Přece co svědomí ?

Naprosto souhlasím s Angelwoman.Je to jistě pro Vás hrozné že máte malé sebevědomí,a bojíte se ***u se ženami(aspon to píšete v profilu),ale v tom případě jste na špatné diskuzi.Pokud se mi něco příčí,tak to nečtu a jdu dál hledat co mě zajímá.Zřejmě zas tak v šoku nejste,když jste si to vše přečetl.

Co tě tolik pobuřuje? To, že se tady lidé baví otevřeně o ***u? Tím jsme právě naší lidské přirozensti blíž, než si myslíš Ne tím, že stydíme vyjádřit své pocity, touhy, atd. A co je na tom, líbí-li se někomu v ***u submisivita nebo dominance? Vždyť to jsou jen určité role-a vůbec se nemusí ztotožňovat s těmi v životě Jen proto, že mi partner při ***u naplácá na zadek neznamená, že mě bude i normálně bít. Nebo, že se někomu líbí, když má nad ním partner při milování převahu-a "vezme si co chce" neznamená, že v normálním životě se mu bude ve všem podřizovat a nechá se utlačovat.
Já myslím, že normální a lidské je to, co se líbí oběma partnerům a mají chuť to vyzkoušet Je pěkné, že si o tom umí otevřeně povyprávět a nestydí se před sebou.Já myslím, že to i ukazuje, že jim to bude klapat v jiných oblastech života. A nemyslím si, že to o čem si tady slečny píšou je nějaká úchylka Naopak-jsou to nám lidem přirozené věci a je fajn, že si tady o tom můžeme otevřeně popovídat

V 56 letech jsem stále v šoku. To jak se dnes otevřeně hovoří o ***u a navíc tohle do nedávna zapovězené téma mi nedá se nezeptat "-jsme ještě lidé"? Vždyť to trápení těch bezpáteřních chudáků od úchylných žen je jen k politování. Jak mohou takoví "lidé" vychovávat děti a starat se o rodinu ?

Mě se to líbí taky a věř mi, že je nás spousty...ale když mě přítel opravdh chtěk "znásilnit" tak jsem cukla...to už se mi nelíbilo

Já jsem také trochu submisivní a rozhodně si myslím, že to není na škodu....jen je mi divné, že se to tvému příteli nelíbí....:(


Zkus ho do toho navést sama...třeba až budete v tom začni mu řikat např.: "Celou si mě vezmi, jsem celá tvoje...., udělej si se mnou co chceš....., udělám co budeš chtít....,"


Vím, že to takhle zní divně, ale když si zahraješ třeba na kurvičku.....mýmu chlapovi to dělá hrozný věci....prostě ho zkus nenápadně do té hry nastrčit...:)


Hodně štěstí!

Vůbec to není divné. Dokonce bych řekla, že to pochází ještě odněkud z pravěku, jako potřeba být "dobrovolně znásilňována", jak si nás muži brali kdykoliv chtěli. Je v tom určitý druh masochismu, a když to nepřesáhne nějaké zdravotní riziko, tak proč ne. Proti gustu...

Neboj, vůbec to není divné, je nás víc

Rozhodně to není divné a určitě si tak nepřipadej. Prostě každý jsme jiný a líbí se nám něco jiného. Naopak buď na sebe hrdá, že dokážeš přiznat, co se ti líbí a ještě se na to i zeptat. Já věřím, že na partnera najdeš cestu, jak mu vše srozumitelně vysvětlit, aby se nebál...Ale opět pohled z druhé strany - myslím, že nemá ani tušení, co by tak měl dělat a nějaký čas to bude potřebovat vstřebat...

Navic si pripadam, ze jsem divna ... vetsina holek sni o neznem milovani a o hodinach neznych doteku ... a ja snim o tom, aby se mnou bacil kamkoliv, na nic se neptal a vzal si, co chce ....

Jenze co kdyz to povidani nepomaha .... on se stydi a boji se, jak by poznal, ze to neprepiskl .... ja ho ujistila, ze by to poznal ... ale stejne z toho nic neni ...

Já myslím, že opravdu nejlépe dostanete to co chcete, když to partnerovi na rovinu řeknete po čem toužíte... Můj parner taky často chtěl, abych byla víc dominantnější..pak jsme si o tom promluvili a zjistili jsme, že nejde ani tak o dominanci, jako spíš o aktivitu-začít třeba s předehrou sama, změnit zaběhnuté doteky, atd. Takže nám mluvení opravdu pomáhá, i když se u toho někdy šíleně červenám ale není důvod, je to přirozená věc

Také mám někdy ten pocit, že je to to co by mě ukojilo více, aby byl manžel ten co mě dobývá, je to úplně normální věc v partnerském ***uálním životě, já si tak připadám, že jsem jen já a jenom já, je to hezké, i když to není tak časté, ale umíme o tom mluvit a pak je to fajn!Myslím si, že je důležité o těchto věcech mluvit a pak partneři vědí více o tom , co ten druhý má rád a po čem touží, někdy je to i vzrušující, myslím tím ,,mluvení o ***u, nebo ***uálních potřebách!" Tak dámy s chutí do ***uálních hrátek!! A mluvte o tom, není to nic divného

Bohužel, moc se v tomhle neorientuju a začala jsem o tom přemýšlet, až mi partner naznačil, že by ode mě rád zažil trochu dominance...Nejsem dominantní typ a neumím v sobě najít tu sílu a odvahu se tak k němu chovat. Vím, že tohle moc nepomůže, je to jen pohled z druhé strany...

Nedavno jsem zjistila, ze mi v partnerskem ***u cosi chybi .... procetla jsem vsechny mozne diskuze a zjistila,ze jsem submisivni. Ne uplne v hard SM smyslu, ale potrebuju citit muzskou dominanci. Zazit ten pocit, ze si bere co chce ... Bohuzel v soucasnem vztahu toto nefunguje. A i kdyz jsme o tom zkouseli mluvit, tak on na to proste neni ... Poradte jak z toho ven? *** spolu sice mame a je to fajn, ale neco tomu chybi .... Jste nektera taky takova?