Souhlasím s NUX potřebuješ pomoc psychiatra...Já k němu chodím třetím rokem beru i léky ( antidepresiva + léky na úzkost ) . Hlavně se za to že jdeš k psychiatrovi nestyd a nebran se tomu...Takových lidí tam chodí sama to tam vidím...V dnešní uspěchané době ani není divu...Jo a potřebuješ doporučení od praktického lékaře...Tak držím palce a ozvi se jak jsi dopadla....Dá se tu napsat i soukromá zpráva to už záleží jen na Tobě....Ahoj Petra

Nepomůže Ti žádná rodina, i kdyby bydlela hned s Tebou v domě.
Pokud trpíš depresemi (a navíc to máte v anamnéze), tak upaluj za psychiatrem. Nic jiného, než léky Ti v počátcích nepomůže. Pak může přijít na řadu psychologická péče a zjišťování důvodu problémů.
Držím pěsti.
(Jsem normálně proti chemickým lékům, ale v určitých případech jako první pomoc jediné řešení.)

Pořád si říkám,že přece nemůžu mít deprese,když je mi "teprve" 27let. Ale už vím,že to bez pomoci nezvládnu. Mám dceru a vím,že už kvůli ní a příteli se přece musím vschopit. Sou dny a stavy,kdy si říkám,že jediné co mě z té situace dostane je.... všechno to skoncovat,že nikomu nebudu chybět atd. A začne mi mozek vymýšlet různé varianty jak to udělat!!! Hrůza,sama se těchto svých stavů bojím. Zatím to překonávám jen díky mojí princezně a pomoci přítele. Ale co když to někdy neustojím??? Navíc je o to děsivější,že tuto diagnózu máme v rodině. Mamka bere antidepresiva již několit let a je s tím vlastně i v důchodu. Ale radši ji nezatěžuji těmato mýma problémama,má chudera co dělat sama se sebou. Kdo mi tedy poradí, kam mám jít? Za kým? V podstatě nemám ani svého obvodního lékaře,který by mě znal a někam doporučil. Nedávno jsem se přestěhovala a ještě tady nejsem až tak zabydlená. Čímž se samozřejmě tyto deprese ještě zhoršují. Rodina a všichni mi tolik blízcí jsou tak daleko.A není s kým si o těchto mých problémech povykládat a není kdo by mi poradil