Darování vajíčka

Ahoj chtela bych se zeptat jestli je moznost aby za me klinika vratila budouci mamince penize, ktere za darovani dostanu?

ahoj chtela jsem se zeptat kdyz jsem byla datovat vajicka a uz den pred tim mne zacali bolet bradavky a pak asi po odberu tak mne zacali bolet cele prsa a bricho mam o trochu vetsi nez pred odberem tak jsem se chtela zeptat jestli je to normalni predem dekuji za odpoved

Dobry den chtela bych se zeptat je mi 23let uz jedno miminko po porodu beru prasky na vysokej tlak muze to vadit .?? Dekuju

Ahoj, chtěla bych jít též darovat, ale nevím jakou si vybrat kliniku v Praze, můžete mi nějakou doporučit z vlastní zkušenosti? a k tomu třeba, jak to tam probíhalo, za jak dlouho jste šly na zákrok, a kolik jste za to dostaly?
Děkuji

Zdravím slečny. Za 2 týdny začnu stimulaci, ale mám obrovský problém s injekčním podáváním. I s největším sebezapřením a odhodláním se mi vždy rozklepe ruka, zvedne se mi žaludek a prostě nejsem schopna si nic píchnout sama. Jsem z toho úplně na nervy. Prosím Vás, neznáte v Brně někoho, třeba ze zdravotnické školy, nebo někoho, kdo s tím má zkušenost? Jsem úplně zoufalá :(

příjemkyni

Byla jsem jednou v Teplicích ve Stellartu, všechna vyšetření byla ukončena v červnu t.r. a už v srpnu mi volali, že pro mě mají vhodnou dárkyni , u mě byl odběr naprosto bez problému, uvažuji o tom, že půjdu na jaře znovu, okolí to sice moc nechápe, že mi nevadí, že někde bude dítě s mojí dna, ale já to beru tak, že nedaruji dítě, ale buňku, která někomu moc pomůže. Je mi 22 roků.

Chtěla bych se zeptat zda nějaké dárkyni byla poslaná odměna za dárcovství na účet a kdy vám to přišlo?děkuji

Zdravim,chci se zeptat chtela bych darovat vajicka,ale bojim se tech hormonu co se pichaji .Bojim se toho ze se mi zmeni moje vaha

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, jak je to s finanční kompenzací? Je povinná? jaká je nejmenší a jestli nevíte podle čeho se to určuje?
A jakou kliniku, či společnost by jste mi doporučili? (kde je možnost od 18 let)

Děkuji

Měla jsem v den darování vajíček pohlavní styk se svým manželem, třetí dítě nechci. Jaká je možnost že otěhotním po odběru. Děkuji.

jsem nyní po darování vajíček. Teď se chceme s přítelem snažit o mimčo. Myslíte, že to máme risknout hned a nebo nějákou chvíli počkat? Aby to nemělo vliv na zdraví miminka atd děkuji moc

Doporučuji si to pořádně rozmyslet. Pokud máte za sebou jakoukoliv gynekologickou abnormalitu typu nepravidelný cyklus (i v minulosti) atd. Absolvovala jsem ve 24 letech jeden cyklus, v dobré víře, že někomu pomohu. Tou dobou jsem měla rok zcela pravidelné ovulační cykly. Čert vem injekce, to se dá vždycky nějak vydržet. Z 17 napíchnutých folikulů byly však jen 3 použitelná vajíčka, zbytek se hyperstimulací nejspíš rozpustil. Bolesti břicha po odběru byly dost hrozné, ještě dlouho mi zůstalo přicho jako v 5. měsíci těhotenství, a to se lékaři CAR chovali, že je všechno v pořádku, z jejich hlediska normál. Vaječníky plné malých "bublinek" mi vydržely rok, zhoršilo se mi akné, menstruace jednou za 2 měsíce, než jsem začla opět brát pár let antikoncepci. Prostě jsem si rozjela syndrom polycystických ovarií. Teprv pak se vaječníky uklidnily, sice jsem nakonec po vysazení otěhotněla, ale s hormonální dopomocí.
Takže rozmýšlejte...

Já osobně z vlastní zkušenosti nedoporučuji...
Injekce do břicha Gonal-f se dali zvládnout... Avšak pak přišel na řadu Orgalutran a ten bolí jako čert.. Objevila se mi po něm v místě vpichu vyrážka a veliký otok.
Píchala jsem si injekce 8 dní pak jsem si v sobotu píchla poslední, kterou jsem si musela namíchat z prášku, v neděli byl od všech injekcí před zákrokem oraz..

V pondělí 19.1.2015 v 7:15 jsem dorazila na recepci.
Podepsala jsem nějaké papíry a sestra mě odvedla do místnosti, kde už čekali 3 košile a 3 páry ponožek, u jedné z těch košilek byla páska s mím jménem.. Odložila jsem si, převlékla se a řekli ať vejdu dovnitř.

Byla tam místnost se 4mi postelemi a řekly ať si vyberu, tak jsem do jedné ulehla a přišla sestřička s čepičkou s beruškami a motýlky na hlavě..
Řekla jsem ji, že je ta čepice uklidňující, usmála se, napíchla mi kanilu a odešla.
Poté mě odvedli na sál, kde mě položili, seběhlo se kolem mě cca 9 lidí, z toho 4 doktoři a všichni mi koukali do rozkroku, až poté mi píchli uspávačku a já pomalu upadala do spánku a bylo mi zle z toho množství lidí.

Po probuzení z narkózy jsem ležela na lůžku a měla hrozné bolesti, sestřička mi dala injekci proti bolesti a to bylo vše.
Po dvou hodinách v 10:00 mě propustili, dali mi balíček s odměnou a ještě mě doktor prohlédl ultrazvukem kvůli tomu, že jsem si stěžovala na pichlavou bolest pod pravými žebry.
Řekl, že mám v děloze volnou tekutinu cca 100ml, ale že se vstřebá.

Přítel mě odvezl domů, kde jsem si lehla do postele a odpočívala.
V 6 hod večer jsem už měla tak silné bolesti břicha, že jsem si musela dát Brufen.
Nepomohl...
Trpěla jsem každým pohybem a když jsem si odskočila a vcházela do koupelny, začala se mi motat hlava a začala jsem omdlívat.. Okamžitě jsem na sebe otevřela okno dokořán, klekla si k vaně a začala hltat ledovou vodu, pod kterou jsem si i strčila hlavu.
Zastavila jsem ten pocit omdlévání a šla jsem do postele.

Tahle noc, byla z těch nejhorších v mém životě.
Doktor mi říkal, kdyby něco ať zavolám, ale nikdo to nezvedal... Volala jsem snad 20x..
Pod žebry a v žaludku jsem měla tak hrozné křeče, že jsem se ani nemohla otočit či zvednout.
Ležela jsem nehybně na levém boku a nemohla jsem se ani pořádně nadechnout, když jsem se více nadechla nebo naopak vydechla, dostávala jsem křeče i do plic.
Noc jsem přežila s tím, že jsem se každou hodinu budila a rozjímala nad tím, jakou jsem udělala pitomost a myslela si, že umírám.

Druhý den ráno mě přítel vezl na pohotovost, kde mě od 5 ráno do 10 odpoledne vozili na vozíku z oddělení na oddělení, z rentgenu na ultrazvuk, z ultrazvuku na CT, pak na gynekologii, na chirurgii na pokoj a nakonec na operaci.

Verdikt zněl: Přes 1 litr krve v dutině břišní.

Sranda je, že nikdo nechápe proč mě bolelo celé břicho, ale ne podbříšek, když jsem tekutinu měla v děloze...
Po probuzení z narkózy jsem ležela na JIPce s drénem v břiše.
Když jsem ještě v delíriu viděla stát kolem sebe své rodiče a bratra, hrozně mě to mrzelo, byli tak vyděšení a bezmocní...

Na JIP jsem si poležela dva dny, ve kterých jsem měla dost času na přemýšlení o tom, jak jsem pitomá...
Tyhle myšlenky se praly s tím, že díky mě otěhotní žena či ženy, které miminko mít nemohou, ale poté co zamnou přišel pan primář a řekl mi, že dělohu mi ZACHRÁNILI jen tak tak, rozzuřilo mě to a utvrdilo mě to v mnoha názorech žen, že darování je jen pro ty, které už rozhodně miminko nechtějí a které si neváží sami sebe...

Po dvou dnech mě přeložili na gynekologii, stále jsem musela mít ten příšerný drén a cévku v moč. měchýři a vypadala jsem jako smrtka.
Sestřičky říkaly, že si myslely, že kvůli mě budou muset znovu vymalovat nemocnici, prý jsem byla tak bílá, že jim ta bílá na stěnách jako bílá nepřišla. (ale to je jen takový dodatek)
4 proskuhrané noci a 3 dny bez jídla...

Panu doktorovi jsem dala vědět o mém stavu ještě když jsem ležela v nemocnici, volal mi a uklidňoval mě, že se to moc často nestává a podobně.
Může být rád, že nejsem jednou z těch nechutných mrch a nezažaluji ten jeho odporný kšeft.

Došlo mi, jací jsou v Gynemu ,,specialisté,, poté co mi modřina a bolest po injekci, kterou mi tam sestřička píchala před 9 dny do zadku stále nezmizela, naopak se zvětšila a stále hrozně bolí...
V nemocnici jsem dostala 3x injekci proti bolesti do zadku... Všechny modřinky do 3. dne zmizeli a to ty injekce byli na olejové bázi.

Vyndavání drénu a stehů ani nezmiňuji, plno z Vás ten pocit zná...

S potěšením mohu říci, že jsem šťastná, spokojená, konečně doma a vážím si života, sebe a všeho co mám, protože jsem myslela že zemřu a teď vím, že už nikdy neudělám takovou hloupost, která je pro tělo tak neodmyslitelně nepřípustná...


Na konec jsem si také uvědomila, že když mě můj gynekolog varoval ať to nepodstupuji, jen jsem ho v duchu označila za chytráka a ignorovala jeho slova jako:
,,Říci mi tohle má dcera, dám ji pohlavek takový, že by se ji protočila hlava, tyto společnosti jako Gynem vznikají v ČR protože v ostatních zemích je to nelegální, tudíž není možnost, aby Vaše díte žilo v ČR,
počítejte spíše s Rumunskem, Maďarskem či Německem,
jsou tam amatéři, někdy i bez titulů,
jde jim jen o to Vás v uvozovkách podojit jako dobytek, znám spousty případů, kdy jsou u nás na lůžku ubytované ženy s propíchnutou dutinou břišní či s hyperstimulačním syndromem a to po tomto darování, za ty peníze Vám to nestojí''
A co mě nejvíce zarazilo: ,,Raději si vydělejte peníze prostitucí, je to bezpečnější a vyděláte si více peněz''

Nechci dělat chytrou, spousty žen vyváznou z tohoto zákroku zcela v pořádku, ale kdo ví, která z nás to bude...

Proto říkám... Je krásné odnosit své miminko v bříšku, neznamená to však, že ženy které takto dítě odnosí ho budou nadevše milovat...
V ústavech je spousty miminek a dětí, které tuto lásku nikdy nepoznali..
Mateřská láska znamená milovat to malé stvoření pro to, že je bezbranné a chtít mu dát pocit bezpečí, domov, lásku...

Dobry den byla sem na odberu mestruace se dostavila cca po 14dnech a ted uz mesic nic je to normalni dekuji

Ahoj, já můžu z vlastní zkušenosti doporučit Pronatal, darovala jsem 3krát, vždy tam byli všichni moc milý a celá stimulace i punkce probíhala naprosto bezproblémově. A finanční kompenzace tam je taky velice slušná, mám sama už 2 děti, takže jsem peníze vrazila do nich :)

Zdravím.
Včera jsem byla na odběru. Možná mě budete mít za blázna, ale jsem vděčný člověk a chtěla jsem pomoct někomu jinému.
Já byla na odběru na klinice Iscare a vše probíhalo naprosto perfektně. Od první návštěvy, chování sester, lékařů i koordinátorky, které jsem mohla kdykoliv zavolat... Pokud existuje víc takový lidí jako já, tak podle mé zkušenosti vřele doporučuji.